Článek se zabývá několika různými oblastmi, kterým se věnoval Nejvyšší správní soud v rámci odůvodnění svého rozsudku, kdy předmětem byla problematika oblasti bezpečnosti a ochrany při práci a některé související otázky.1) Za prvé směřuje do problematiky ochrany zaměstnanců proti pádu nebo zřícení, když takovým jednáním došlo k porušení povinností zaměstnavatele vyplývajících z několika právních předpisů. Další stěžejní oblastí článku je problematika použití fotodokumentace pořízené před zahájením kontroly i k následnému zjištění v rámci provedené kontroly a prokázání přestupku. Poslední z oblastí, které se článek věnuje, je pak aplikace zásady legitimního očekávání, resp. otázka, zda je nutné z pohledu správního orgánu odůvodňovat jeho postup v obdobných případech v každém jednotlivém případě.

V uplynulém roce provedly orgány inspekce práce u zaměstnavatelů celkem 14 443 kontrol, což je přibližně o 11 tisíc méně než v posledním předcovidovém roce 2019. Z tohoto počtu se 5 234 kontrol zaměřilo na dodržování bezpečnosti práce na pracovištích a bezpečný provoz vyhrazených technických zařízení, 3 318 kontrol se věnovalo dodržování pracovních vztahů a podmínek, na odhalování nelegálního zaměstnávání směřovalo 5 222 kontrol a na oblast zaměstnanosti bylo zaměřeno 669 kontrol.

Zákon o inspekci práce upravuje zřízení a postavení orgánů inspekce práce jako kontrolních orgánů na úseku zaměstnanosti, dodržování a ochrany pracovněprávních vztahů a pracovních podmínek, působnost a příslušnost orgánů inspekce práce, práva a povinnosti inspektorů a kontrolovaných osob při kontrole a sankce za porušení stanovených povinností.

Orgány inspekce práce jsou podle zákona č. 251/2005 Sb. o inspekci práce Státní úřad bezpečnosti práce a oblastní inspektoráty práce.

Státní úřad inspekce práce a osm oblastních inspektorátů práce (OIP Hlavní město Praha, OIP Středočeský kraj, OIP Jihočeský kraj a Vysočina, OIP Plzeňský a Karlovarský kraj, OIP Ústecký a Liberecký kraj, OIP Královéhradecký a Pardubický kraj, OIP Jihomoravský a Zlínský kraj, OIP Moravskoslezský a Olomoucký kraj) jsou orgány státní správy, jejichž hlavním úkolem je kontrola dodržováni povinností plynoucích z pracovněprávních předpisů včetně předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. 

 
Státní úřad inspekce práce (dále jen „úřad“) je řízen Ministerstvem práce a sociálních věcí. Kromě kontrol patří k základním úkolům Úřadu i inspektorátů poradenská, konzultační a osvětová činnost. Činnost Úřadu a inspektorátů se řídí zákonem č. 251/2005 Sb., o inspekci práce. 

Hlavním cílem práce Úřadu a inspektorátů je a musí byt nikoliv represe, ale prevence, tedy snaha o předcházení negativním jevům – pracovním úrazům, nemocem z povolání a haváriím technických zařízení – a snaha o co nejlepší přípravu na zdolávání následků takových dějů, pokud k nim dojde.

Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, upravuje zřízení a postavení orgánů inspekce práce jako kontrolních orgánů na úseku ochrany pracovních vztahů, pracovních podmínek, působnost a příslušnost orgánů inspekce práce, práva a povinnosti při kontrole a sankce za porušení stanovených povinností.

Oblastní inspektoráty práce jsou oprávněny kontrolovat u zaměstnavatelů plnění povinností vyplývajících z pracovněprávních předpisů ve smyslu ustanovení § 3 zákona o inspekci práce a dodržování pracovněprávních předpisů ve smyslu ustanovení § 126 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

Inspektoři oblastních inspektorátů práce se při provádění kontrol zaměřují na plnění povinností vyplývajících z ustanovení § 3 zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, tedy právních předpisů, z nichž vznikají zaměstnancům, příslušnému odborovému orgánu nebo radě zaměstnanců nebo zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci práva nebo povinnosti v pracovněprávních vztazích včetně právních předpisů o odměňování zaměstnanců, náhradě mzdy nebo platu a náhradě výdajů zaměstnancům a právních předpisů stanovujících pracovní dobu a dobu odpočinku.

ČINNOSTI ORGÁNŮ INSPEKCE PRÁCE

• vykonávání kontroly v rozsahu stanoveném § 3 zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů,
• ukládání opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole, určování přiměřených lhůt k jejich odstranění a vyžadování podání písemné zprávy o přijatých opatřeních,
• kontrola plnění opatření k odstranění zjištěných nedostatků,
• rozhodování ve správním řízení o přestupcích, správních deliktech nebo o zákazu podle § 7 odst. 1 písm. f) zákona o inspekci práce,
• bezplatné poskytování základních informací a poradenství týkající se ochrany pracovních vztahů a pracovních podmínek zaměstnancům a zaměstnavatelům.

Příručka MPSV (2009) Inspekce práce v České republice - cílem této publikace je stručně zdokumentovat uplynulé období a shromáždit důležité informace o dozoru nad bezpečností práce v České republice od prvopočátku a umožnit tak jejich uchování i využití v budoucnosti. Zároveň tak umožňuje seznámení se s důležitými fakty pro všechny čtenáře, pro které bezpečnost práce a ochrana pracovních podmínek něco znamená po odborné, osobní i profesní stránce.

V uplynulém roce provedly orgány inspekce práce u zaměstnavatelů celkem 15 852 kontrol, což je přibližně o 10 tisíc méně než v roce přechozím. Z tohoto počtu se 6 226 kontrol zaměřilo na dodržování bezpečnosti práce na pracovištích a bezpečný provoz vyhrazených technických zařízení, 3 408 kontrol se věnovalo dodržování pracovních vztahů a podmínek, na odhalování nelegálního zaměstnávání směřovalo 5 557 kontrol a na oblast zaměstnanosti bylo zaměřeno 661 kontrol.