Cílem ergonomie je dosažení optimálních pracovních podmínek ve vztahu k anatomickým a výkonnostním možnostem člověka. Ergonomie se zabývá také návrhem a optimalizací pracovního prostředí, pracoviště, strojů, pracovních nástrojů a vykonávaných činností.

Nerespektování nebo zanedbávání ergonomie v pracovních procesech může způsobit:

• snížení efektivity a pracovní výkonnosti,
• zvýšení nákladů na zajištění činnosti,
• přetížení svalů a kosterního aparátu,
• zhoršení úrovně tělesné regenerace,
• nárůst nepozornosti a zvýšení počtu skoronehod a nehod,
• možnost zvýšeného vzniku pracovních úrazů a poškození zdraví,
• vznik zdravotních obtíží a vznik predispozic MSD - muskuloskeletálních onemocnění,
• možnost vzniku nemocí z povolání.

Vznik poruch pohybového aparátu a MSD

• Většina muskuloskeletálních poruch souvisejících s prací se vyvine postupem času.
• Většinou neexistuje jen jedna příčina muskuloskeletálních poruch, neboť se často jedná o kombinaci různých faktorů, jako jsou např.:
  • faktory související s vybavením a uspořádáním pracovišť a pracovních podmínek,
  • vlivy pracovního cyklu a pracovní směnnosti
  • vliv pracovních podmínek,
  • fyzické faktory a předpoklady pracovníků,
  • psychosociální nebo psychické vlivy,
  • nedostatek správné fyzické přípravy a rekondice,
  • způsob správné regenerace.
• Působení negativních vlivů na pracovníky je taktéž velmi úzce spjato s typem práce a způsobem plnění pracovních povinností a zadaných úkolů.
• Vznik predispozicí a obtíží spojených s MSD je déle trvající záležitostí.
• Prvotní příznaky vzniku MSD zahrnují především běžné příznaky, jako jsou:
  • bolest svalů, šlach nebo kloubů,
  • celková slabost, nebo zhoršená schopnost regenerace určitých částí těla,
  • ztuhlost a ztráta svalové pružnosti,
  • omezení svalové, nebo snížený rozsah kloubní pohyblivosti
• V mnoha případech jsou z důvodu špatné prevence a neznalosti tyto příznaky ignorovány a zlehčovány, přestože právě v tomto prvotním stádiu je možné zajistit velmi účinnou nápravu, prevenci a eliminaci potenciálních obtíží.

Nejčastěji identifikované rizikové faktory poruch pohybového aparátu a MSD jsou:

• nevhodný pohyb těla nebo jednotlivých částí těla,
• dlouhodobé setrvání v jedné pozici,
• nesprávná pracovní poloha nebo špatné sezení,
• nesprávný proces manipulace,
• nesprávné postupy při zvedání nebo manipulaci těžkých břemen,
• opakované pohyby při pracovní činnosti, ruce/ paže/ končetiny,
• špatné rozložení / střídání pracovních aktivit.

Důsledky přetěžování pohybového aparátu

V souladu s výsledky provedených studií realizovaných v rámci členských států EU zaměřených na sledování poruch pohybového aparátu zjištěné obtíže pohybového aparátu nesouvisejí pouze s běžně známými příčinami, jako:

• jednostranné zatěžování organismu,
• poškození z přetěžování vyvolané opakovanými pohyby,
• vlivy jednorázového namáhání, spojení s extrémní psychickou zátěží,
• špatná úroveň regenerace a odpočinku organismu především,
• doba výkonu práce/ směnnost,
• chybějící možnost fyzické přípravy,
• nápravných, protahovacích a relaxačních cviků a rekonvalescence zaměstnanců.

• Poruchy pohybového aparátu souvisejí často s povahou pracovní činnosti, pracovním prostředím a celkovou fyzickou a psychickou zátěží.
• Běžné příznaky poruch a nemocí svalové a kosterní soustavy jsou v mnoha případech spojeny s projevy a změnami v oblasti kloubů, kostí, svalů, vazů a šlach.

Vznik poruch pohybového aparátu a MSD

Mezi běžné MSD patří:

• Syndrom karpálního tunelu
• Záněty šlach
• Napětí svalů / šlach
• Podvrtnutí vazů
• Tenze krční páteře
• Komprese hrudního koše
• Tendonitida rotátorové manžety
• Laterální Epikondylitida
• Radiální tunelový syndrom
• Záněty nervů (neuritida/polyneuritida )
• Poškození funkce ukazováčku a palce
• DeQuervainův syndrom/ bolesti palce
• Syndrom mechaniky zad
• Degenerativní onemocnění disku
• Prasklý / herniovaný disk

Pojmem MSD se obecně označuje jakékoli poškození nebo onemocnění kloubů a dalších tkání souvisejících s funkčností a výkonností pohybového aparátu.

Muskuloskeletální poruchy obvykle zasahují záda, krk, ramena a horní končetiny, mohou se však týkat i dolních končetin.

Možnosti analýzy pracovních činností a ergonomie práce

V souvislosti s výkonem pracovních činností obvykle provádíme řadu analýz jako například:

• Analýza nebezpečí a rizik
• Analýza pracovních míst a pozic
• Dotazníková hodnocení a šetření pracovní zátěže
• Hodnocení výkonu pracovní činnosti
• Ergonomické checklisty
• Hodnocení manipulační zátěže
• Měření lokální svalové zátěže
• Měření celkové fyzické zátěže
• Měření a hodnocení pracovních poloh

Možnosti detailní analýzy pracovní zátěže:

• Posturální analýza
• Analýza tělesná zátěž a svalovépráce
• Analýza manipulačních zátěže
• RULA analýza (Rapid Uper LimbAssessment) - ergonomický nástroj pro hodnocení rizik na pracovišti, který umožňuje zhodnotit riziko muskuloskeletálního zatížení horních končetin a krku
• REBA analýza (Rapid Entire BodyAssessment) - ergonomický nástroj, který umožňuje hodnotit riziko muskuloskeletálního zatížení celého těla a dalších rizik souvisejících s pracovními úkoly

Pro analýzu celkové pohybové zátěže využíváme nejnovějších nástrojů pro sledování pohybu lidského těla MoCap (MotionCapture) společně s 3D Kinematickou analýzu pohybu.

Video Ergonomická analýza tahání osoby

Workshop - formát pdf, mp4

Správná manipulace s břemeny - ANALÝZY

Správná manipulace s břemeny - CVIČENÍ

Tento materiál je výstupem výzkumného úkolu 04-2020-VUBP Prevence muskuloskeletálních poruch v důsledku manipulace s břemeny – správná manipulace s břemeny u specifické vybrané skupiny zaměstnanců, řešeného Výzkumným ústavem bezpečnosti práce, v. v. i., v letech 2020–2021, v rámci institucionální podpory Ministerstva práce a sociálních věcí.