V organizování první pomoci na pracovišti panují stále nejasnosti. Přestože zmínka o první pomoci se nachází ve více předpisech, pro BOZP je nejvýznamnější § 102 odst. 6 zákoníku práce, který je však velice všeobecný, a § 2 vyhl. č. 79/2013 Sb., podle kterého je hlavním aktérem v této záležitosti poskytovatel pracovnělékařských služeb. V této souvislosti se také diskutovalo o tom, jestli učitel může podat dítěti ve škole lék nebo jaké vybavení má mít lékárnička na pracovišti.

Pracujete jako odborně způsobilé osoby k zajišťování úkolů v prevenci rizik, praxi ovládáte dokonale a domníváte se, že Vás už nic z BOZP nepřekvapí. Nebo jste zaměstnavatelé s potřebnými znalostmi a úspěšně vedete svou firmu včetně BOZP. Nebo třeba zástupci zaměstnanců pro oblast BOZP. Jestli Vás opravdu nic z BOZP nepřekvapí, si můžete ověřit v našem prázdninovém testu.

Jak konstatuje ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o technických požadavcích na výrobky“), česká technická norma je dokument schválený Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví pro opakované nebo stálé použití vytvořený podle tohoto zákona a označený písmenným označením ČSN, jehož vydání bylo oznámeno ve Věstníku Úřadu. Taková česká technická norma není obecně závazná, avšak existují případy, kdy se může závaznou stát, jak bude také níže rozebráno.

Význam českých technických norem pro praxi je nedozírný. Právní předpisy nepojmou vše, co by odborníci při výkonu jednotlivých činností potřebovali, konkrétní velmi specifické postupy mohou být v právních předpisech užitečné jen málokdy. Právní předpisy mají obecnou platnost. Když důvodová zpráva k ustanovení § 4 hovoří o jejich nezbytnosti existence, zdůrazňuje, že jinak by byly právní předpisy České republiky neúčelně zatěžovány množstvím detailních právních požadavků na výrobky, které brzdí technický pokrok ve výrobě, a současně zde vytváří prostředí, díky němuž mohou být do právního řádu České republiky přejímány ty evropské technické předpisy, které jsou na tomto principu založeny.

V roce 2018 došlo k mírnému poklesu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností proti roku 2017. Stalo se 123 smrtelných pracovních úrazů, což je o 28 případů více než v roce 2017. V letech 2009-2018 došlo u pojištěných mužů ke zvýšení počtu o 7 %, zatímco u žen došlo ke zvýšení o 16 %. Pojištěné osoby v roce 2018 byly tak již evidovány v poměru ženy 49,5 % - muži 50,5 %.

Pracovní úrazovost se v České republice v roce 2018 vyznačovala rozdílným vývojem celkové pracovní úrazovosti a smrtelné pracovní úrazovosti. Zatímco hodnoty absolutních ukazatelů celkové pracovní úrazovosti mírně klesly, hodnoty ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti meziročně významně vzrostly. Počet pojištěnců byl v roce 2018 nejvyšší po roce 1998. Počet dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy se od hodnot roku 2016 příliš nelišil.

V roce 2018 bylo vykázáno 123 smrtelných pracovních úrazů, což je o 28 případů více než v roce 2017. V prvních deseti letech existence České republiky (1993 2002) tento počet činil 200 300 případů za rok (průměrně 250). Dále v letech 2003 2016 se již počet dostal pod hranici 200 případů a pohyboval se v rozmezí 100 200 případů za rok (průměrně 142). V roce 2017 se tak poprvé v historii dostal počet pod hranici 100 případů za rok. Velký nárůst počtu případů v roce 2018 byl způsoben především značným počtem hromadných úrazů způsobených jen třemi událostmi.