Úvod

Rok 2019 byl na novou legislativu velice chudý, za zmínku však jistě stojí projednávané novely právních předpisů. Významné změny by měla přinést chystaná novela zákoníku práce, zákon o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení, dojde také k úpravě nařízení vlády č. 361/2007 Sb.

V roce 2019 z oblasti pracovněprávní a oblasti BOZP nevyšel ve Sbírce zákonů žádný předpis, kromě

  • nařízení vlády č. 317/2019 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých;
  • nařízení vlády č. 321/2019 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle pracovněprávních předpisů (nařízení o úpravě náhrady);
  • nařízení vlády č. 348/2019 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků při výkonu vojenské základní nebo náhradní služby a výkonu vojenských cvičení, o úpravě náhrady za ztrátu na platu po skončení neschopnosti výkonu služby nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (nařízení o úpravě náhrady poskytované vojákům a pozůstalým).

Podle nařízení vlády č. 260/2019 Sb. dojde od 1. ledna 2020 k procentnímu zvýšení důchodů o 5,2 % a o 151 Kč a budou mu podléhat všechny důchody přiznané před tímto datem. Proto dochází ke zvýšení uvedených náhrad, a to tak aby se zvýšení týkalo také všech poškozených a pozůstalých, jimž vznikl nárok podle pracovněprávních předpisů před 1. lednem 2020. Pokud nárok na náhradu vznikne po 31. prosinci 2019, průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku a pro výpočet náhrady nákladů na výživu pozůstalých se zvyšovat nebude. Cílem nové úpravy ve všech třech výše uvedených nařízeních vlády je, jako každý rok, zvýšit náhradu za ztrátu na výdělku a náhradu nákladů na výživu pozůstalých, a to v závislosti na procentním zvýšení důchodů, ke kterému dojde u důchodů přiznaných před 1. lednem 2020 od splátky důchodu splatné po 31. prosinci 2019.

Předpisy projednávané Parlamentem

V současné době se v Parlamentu projednává celkem pět dílčích novel zákoníku práce (ZP) – sněmovní tisky č. 159, 212, 317, 458 a 640. Sněmovní tisky č. 159, 212, 317 a 640 se netýkají BOZP ani okrajově a jsou ve fázi prvního čtení.

Pouze sněmovní tisk č. 458 je již ve fázi projednání v Senátu (byl zařazen jako bod 9 na prosincovou schůzi) a může zajímat experty na BOZ dětí a žáků ve školách. Tímto poslaneckým návrhem má dojít k novele § 391 odst. 2 ZP v tom smyslu, že bude nově stanoveno, že právnická osoba vykonávající činnost dané školy odpovídá nejen za škodu, která vznikla žákům základních škol a základních uměleckých škol při vyučování nebo v přímé souvislosti s ním, ale i dětem v mateřských školách. Předkladatelé svůj návrh odůvodnili tím, že současný stav může způsobit problémy, pokud jedna právnická osoba provozuje jak základní školu, tak i mateřskou školu: v takovém - nikoli výjimečném - případě by ředitel těchto škol musel uzavřít dvě zcela rozdílné pojistné smlouvy, což obecně není žádoucí.

Tento problém přitom není příliš známý, pojišťovny navíc v minulých letech tento rozdílný právní stav pomíjely a ředitele škol na existující rozdíly v právní úpravě neupozornily. Právě při nesjednání speciální pojistné smlouvy pro mateřskou školu mohlo dojít ke zkrácení plnění, případně nulovému plnění, ze strany pojišťovny při úrazu dítěte v mateřské škole.

Z těchto důvodů se navrhovatelé rozhodli předložit novelu, která současný právní stav sjednotí. Pokud bude předložený návrh schválen v prosinci Senátem a podepsán panem prezidentem, pak nabude účinnosti prvním dnem šestého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů, tedy někdy kolem poloviny roku 2020.

Jediný významný předpis z oblasti BOZP, který ještě projednává Poslanecká sněmovna, je sněmovní tisk č. 535 – návrh zákona o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů. Předkládaný návrh zákona o bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení vychází ze zhodnocení stávajícího právního stavu a z poznatků získaných praktickou aplikací zastaralých pravidel při zajišťování bezpečnosti provozu výše uvedených technických zařízení, tj. zařízení, která při nesprávném použití, výskytu provozních rizik vyvolávajících nebezpečné situace nebo nevhodném provozování, představují závažné nebo vysoké riziko ohrožení životů a zdraví osob, majetku nebo životního prostředí.

V oblasti bezpečnosti provozu technických zařízení jde především o velmi specifické druhy zařízení, a to technická zařízení s vyšší mírou ohrožení života a zdraví. Tato specifická skupina zařízení (jinak „vyhrazená“, „určená“ či „vybraná“) je předmětem právních úprav v gesci několika rezortů (Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo dopravy) a ústředních správních orgánů (Státní úřad pro jadernou bezpečnost a Český báňský úřad). Bližší specifikace a jejich určení stanovují především prováděcí právní předpisy k zákonu č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, zákonu č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, zákonu č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších přepisů, zákonu č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů, a zákonu č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Společným jmenovatelem všech takových zařízení je jednotné stanovení jejich druhů, pro které jsou rezortními právními předpisy určovány závazné požadavky a podmínky pro jejich bezpečný provoz. Jedná se o elektrická, zdvihací, plynová a tlaková zařízení. Pro úplnost je vhodné dodat, že v právních předpisech v působnosti Ministerstva dopravy, Ministerstva obrany, Českého báňského úřadu a Státního úřadu pro jadernou bezpečnost je tato skupina zařízení ještě rozšířena o další druhy zařízení určených pro specifické účely a prostředí. Na tato vyhrazená technická zařízení se vztahuje povinnost provádět pravidelné revize a kontroly v periodických cyklech, které blíže specifikují další legislativní požadavky a normy. O vykonaných revizích je vystavena revizní zpráva, která musí být uchována a na vyžádání kontrolního orgánu předložena. Revize a zkoušky smí provádět pouze příslušný revizní technik.

V rámci vývoje legislativy upravující veřejný zájem v této oblasti došlo postupně k výrazné diferenciaci podmínek a požadavků pro provoz zmiňovaných druhů technických zařízení a podmínek režimu ověřování jejich bezpečnosti. Základním impulsem změn v oblasti jejich provozu bylo přijetí nové právní úpravy v oblasti uvádění výrobků na trh, kterou byly transponovány předpisy Evropského společenství (dnes předpisy Evropské unie) harmonizované podle článku 100a Smlouvy o založení EHS (dnes lze sbližování právních předpisů členských zemí najít ve Smlouvě o fungování Evropské unie v čl. 114).

Účelem návrhu zákona je tedy zakotvení nové moderní úpravy problematiky bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení v českém právním prostředí. Při zpracování zákona byl kladen důraz na jasné stanovení základních požadavků a povinností právnických, podnikajících fyzických a fyzických osob, činností v rámci oprav, údržby a revizní činnosti, včetně požadavku na zajištění bezpečného provozu vyhrazených technických zařízení. Je zde jednoznačně a zcela jasně vymezeno postavení kontrolního orgánu (Státního úřadu inspekce práce) a tzv. pověřené organizace (v současnosti Technické inspekce České republiky).

Zásadní navrhované věcné změny se týkají zejména vymezení pojmu vyhrazené technické zařízení a členění jejich jednotlivých druhů, tedy stanovení, že se dělí na zdvihací, elektrická plynová a tlaková, dále stanovení pravidel pro odbornou způsobilost osob v této oblasti, stanovení povinnosti orgánů státní správy, vymezení povinností právnických, podnikajících fyzických a fyzických osob dotčených materií zákona, formálního zakotvení evidence odborně způsobilých osob a oprávnění.

Faktem je, že vláda předložila návrh zákona sněmovně již v červnu 2019, na první čtení byl však zařazen až na listopadovou schůzi Poslanecké sněmovny, jeho projednání se tedy výrazně zpožďuje.

Dalším předpisem, který se bude projednávat na jaře v Poslanecké sněmovně, je novela zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce. Tato novela musí být přijata urychleně, protože je třeba urychleně dosáhnout transpozice (transpoziční lhůta do 30. 7. 2020) směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/957 ze dne 28. června 2018, kterou se mění směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb. V současné době je projednána Legislativní radou vlády a čeká na projednání ve vládě.

Pro praxi bude z této novely asi nevýznamnější nová úprava dovolené. V oblasti dovolené se totiž kromě dílčích změn reagujících na potřeby praxe především pokud jde o umožnění převodu části nevyčerpané dovolené do následujícího kalendářního roku, navrhuje zásadní změna v podmínkách vzniku práva na dovolenou i při jejím čerpání; v zásadě dochází k opuštění principu dovolené za odpracované dny a následného krácení dovolené pro omluvenou nepřítomnost zaměstnance v práci, přičemž vznik práva zaměstnance na dovolenou je založen na jím odpracované stanovené nebo sjednané kratší týdenní pracovní době, od níž se též odvozuje i délka dovolené. Návrh nové koncepce dovolené tak usiluje o přesnější (a také spravedlivější) vyjádření této určující jednotky, a to přeměnou dosavadního dne na hodiny odpovídající stanovené nebo kratší týdenní pracovní době konkrétního zaměstnance. Jen tak může být dosaženo srovnatelné báze mezi zaměstnanci se stejnou týdenní pracovní dobou, a to bez ohledu na její rozvržení do směn. Současně je při stanovení dovolené akcentován princip zásluhovosti jednotlivých zaměstnanců na odpracované době vyjádřený počtem skutečně odpracovaných násobků jejich týdenní pracovní doby v příslušném kalendářním roce.

Experty na BOZP bude zajímat, že novela obsahuje změnu § 320a ZP, podle kterého bude stát na základě dohody v Radě hospodářské a sociální dohody (RHSD) hradit sociálním partnerům (odborům a zaměstnavatelům) nejen podporu vzájemných jednání na celostátní nebo krajské úrovni, která se týkají důležitých zájmů pracujících, zejména hospodářských, výrobních, pracovních, mzdových a sociálních podmínek, ale i na opatření v oblasti prevence rizik vzniku poškození zdraví zaměstnanců následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.

Zaměstnavatelé odvádějí v rámci zákonného pojištění své odpovědnosti za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání pojistné stanovené diferencovaně v závislosti na rizikovosti jednotlivých odvětví. K výraznému snížení pracovní úrazovosti, a tím i vyplácených náhrad škod a nemajetkových újem, které jsou odpovědní zaměstnavatelé povinni hradit poškozeným zaměstnancům, event. pozůstalým po zaměstnancích, kteří v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání zemřeli, mohou přispět aktivity v oblasti prevence rizik vzniku poškození zdraví zaměstnanců následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.

Návrh proto doplňuje do zákoníku práce velmi potřebnou úpravu prevence pracovních úrazů a nemocí z povolání. Stát bude nově poskytovat, na základě dohadovacího procesu v Radě hospodářské a sociální dohodě ČR, sociálním partnerům finanční příspěvek na realizaci aktivit v oblasti prevence rizik vzniku poškození zdraví zaměstnanců následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Návrhy aktivit v oblasti prevence rizik vzniku poškození zdraví zaměstnanců následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, včetně rozpočtů na jejich realizaci, budou sociální partneři předkládat RHSD ČR, na jejíž půdě budou tyto návrhy projednávány na tripartitním principu.

Novela by měla nabýt v té části transpoziční účinnosti 1. července 2020 a v ostatním 1. ledna 2021 (změnu právní úpravy dovolené je třeba provádět k začátku kalendářního roku).

Posledním předpisem, který lze v nejbližší době očekávat, je novela nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů. Hlavním důvodem předložení návrhu novely je povinnost členských států harmonizovat český právní řád s právem Evropské unie, konkrétně pak transponovat směrnici Evropského parlamentu a Rady 2017/2398 ze dne 12. prosince 2017, kterou se mění směrnice 2004/37/ES o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci a směrnici Evropského parlamentu a Rady 2019/130 ze dne 16. ledna 2019, kterou se mění směrnice 2004/37/ES o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci. V připomínkovém řízení návrh novely obsahoval i úpravy v národní části předpisu reagující na potřeby průmyslu a odstranění aplikačních nedostatků. V průběhu legislativního procesu je však ministerstvo zdravotnictví z novely vyňalo s tím, že v nejbližší době zpracuje přímo rektifikaci předmětného nařízení vlády, do které zahrne vše, co je v této oblasti potřebné.

 

DANDOVÁ, Eva. Nové předpisy v oblasti BOZP. Potál BOZPinfo.cz, dostupné z: https://www.bozpinfo.cz/nove-predpisy-v-oblasti-bozp.

Comments are now closed for this entry