Jak zajistit BOZP dobrovolníkům? V období nedávného nouzového stavu řada dobrovolníků pomáhala například seniorům, téma je stále aktuální. Problematiku upravuje zákon o dobrovolnické službě, kde se uvádí, že pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se použijí přiměřeně pracovněprávní předpisy. Ne všechny organizace využívající dobrovolníky však spadají pod tento zákon.

Pojem dobrovolnická služba je vymezen v zákoně č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě, dále jen „zákon“), ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o činnost, při níž dobrovolník poskytuje
a) pomoc nezaměstnaným, osobám sociálně slabým, zdravotně postiženým, seniorům, příslušníkům národnostních menšin, imigrantům, osobám po výkonu trestu odnětí svobody, osobám drogově závislým, osobám trpícím domácím násilím, jakož i pomoc při péči o děti, mládež a rodiny v jejich volném čase,
b) pomoc při přírodních, ekologických nebo humanitárních katastrofách, při ochraně a zlepšování životního prostředí, při péči o zachování kulturního dědictví, při pořádání kulturních nebo sbírkových charitativních akcí pro osoby uvedené v písmenu a), nebo
c) pomoc při uskutečňování rozvojových programů a v rámci operací, projektů a programů mezinárodních organizací a institucí, včetně mezinárodních nevládních organizací.

Je vykonávána bez nároku na odměnu. Dobrovolník může dostat osvědčení o vykonané dlouhodobé dobrovolnické službě, jehož vzor je přílohou k tomuto zákonu. Na některé dobrovolnické činnosti může být poskytnuto pracovní volno u zaměstnavatele (viz § 200 a násl. zákoníku práce). V § 5 odst. 6 zákona je uvedeno, že při sjednání rozsahu pracovní doby, doby odpočinku, podmínek pro udělení dovolené, kapesného a pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se použijí přiměřeně pracovněprávní předpisy. Z uvedeného vyplývá, že dobrovolníci také musí být mimo jiné školeni v BOZP.

V ustanovení § 5 a § 8 se ještě hovoří o přidělení osobních ochranných pracovních prostředků a vybavení pracovními prostředky. V případě, že dobrovolník je vysílán jednou organizací na práce u jiné organizace, součástí smlouvy mezi vysílající a přijímající organizací musí být rovněž ujednání o povinnosti přijímající organizace informovat vysílající organizaci o rizicích, která mohou ohrozit život nebo zdraví dobrovolníka, vzniklých v průběhu výkonu dobrovolnické služby, a přijmout neprodleně opatření, která tato rizika vyloučí, a v případě neodstranitelných rizik omezí.

Tyto náležitosti musí být také součástí předvstupní přípravy organizované vysílající organizací, která musí být stanovena ve smlouvě mezi dobrovolníkem a vysílající organizací o výkonu dlouhodobé (delší než 3 měsíce) nebo krátkodobé dobrovolnické služby při vyslání do zahraničí. Podle povahy dobrovolnické služby musí být součástí i potvrzení o zdravotním stavu dobrovolníka ne starší než 3 měsíce.

Dobrovolníkem na území České republiky se může stát osoba starší 15 let, pokud má vykonávat dobrovolnickou službu v zahraničí, musí být starší 18 let. Podle zákona s dobrovolníkem mladším 18 let nesmí být sjednán výkon takové dobrovolnické služby, která by byla nepřiměřená anatomickým, fyziologickým a psychickým zvláštnostem jeho věku nebo při níž by byl vystaven zvýšenému nebezpečí úrazu nebo jinému poškození zdraví.

Někde ale můžeme v ulicích vidět i mladší žáky, jak například prodávají drobné předměty a vybírají peníze do kasiček při charitativních akcích.

Dobrovolníky využívá například organizace Liga proti rakovině. Iva Kurcová, ředitelka a místopředsedkyně Výboru Ligy proti rakovině Praha k tomu říká: „Co se týká dobrovolníků při květinové sbírce, každoročně jejich počet narůstá a v posledních letech přesahuje již 14 tisíc po celé republice. Koordinátoři před sbírkou obdrží velmi podrobné pokyny k celé organizaci akce a jejich součástí je i upozornění na dodržování pravidel etických i bezpečnostních. Podle zákona č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nelze pověřit prodejem kytiček osobu mladší 15 let. Děti do 15 let se tedy akce mohou zúčastnit pouze v doprovodu osoby starší 15 let, jejíž jméno je uvedeno v příslušné plné moci, a která bude po celou dobu provádění sbírky v jejich blízkosti.

Dobrovolníci, kteří nám pomáhají na různých osvětových akcích pro veřejnost, jsou vždy seznámeni s místem výkonu činnosti (obvykle stánek s edukačními publikacemi) a poučeni o možných bezpečnostních rizicích spojených s výkonem činnosti. Samozřejmostí je vybavení stánku nezbytným zázemím (prostor k odložení věcí, dodržování pitného režimu apod.). Pokud je akce organizována jiným subjektem (školské či zdravotnické zařízení nebo městská část) je třeba se řídit také pokyny organizátora týkajícími se BOZP.“

Dobrovolníky samozřejmě proškoluje také například Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR předtím, než u ní začnou působit. Zejména pokud přijdou do kontaktu s členy nebo klienty, tedy obvykle s osobami s těžkým zrakovým postižením, musí se dozvědět alespoň základní informace, jak nevidomé správně v exteriéru vést, jak s nimi komunikovat, jaké informace je vhodné sdělit atd. Výjimečně pomáhají i osoby mladší 15 let, ale vždy se tak děje s písemným souhlasem zákonného zástupce.

Nedávno jsme dostali do redakce BOZPinfo dotaz, jestli musí být dobrovolníci také školeni z BOZP, ale že jde o dobrovolníky, jejichž práce neodpovídá shora uvedené definici (podle § 2 zákona o dobrovolnické službě). V tomto případě bychom mohli postupovat podle § 101 odst. 5 zákoníku práce: „Povinnost zaměstnavatele zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci se vztahuje na všechny fyzické osoby, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovištích.“ A mohli bychom tak postupovat i v případě, pokud nejde o organizace s akreditací od Ministerstva vnitra, na které se vztahuje zákon o dobrovolnické službě, to znamená i tyto dobrovolníky školit.

Mohou však také existovat čistě dobrovolnické organizace (složené pouze z dobrovolníků). Zde opět nabývá na významu slůvko přiměřeně z § 5 zákona o dobrovolnické službě. „Tam po nich nemůžeme vyžadovat například OOPP, ale i tak by organizátor prací měl dobrovolníky přiměřeně vybavit, poučit je. Nelze připustit práci, při které by byli lidé ohroženi,“ říká inspektor Milan Moravec z Oblastního inspektorátu práce pro hl. m. Prahu.

 

HRUBÁ, Kateřina. BOZP dobrovolníků. Portál BOZPinfo.cz, dostupné z https://www.bozpinfo.cz/bozp-dobrovolniku-0.