Průmysl 4.0 a jeho iniciativy v zahraničí
Tento článek poskytuje přehled vybraných aktivit a iniciativ ze zahraničí, které se zabývají tématem Průmysl 4.0.
Německo
- 2013 spuštění národní platformy „Industrie 4.0“.
- „Industrie 4.0“ má dva podpůrné programy, na které bylo vyčleněno 100 mil EUR.
- Celkově bylo na iniciativu vyčleněno cca 400 mil EUR.
- Zaměření: referenční architektura a standardizace, výzkum a inovace, bezpečnost sítěmi propojených systémů, právní rámec, trh práce a vzdělávání.
- Technologické zaměření: evoluce od vestavěných systémů ke kyberneticko-fyzickým systémům.
- Zaměření automatizační technologie: distribuované systémy s metodami autooptimalizace, autokonfigurace, autidiagnostiky, strojovým vnímáním, inteligentní podporou dělníka.
- Německý Spolkový institut pro bezpečnost práce a pracovní lékařství (BAuA) pořádá každoroční workshopy na téma „spolupráce mezi člověkem a robotem“. Německo se tak zařazuje k některým evropským zemím, které začleňují robotiku do vnitrostátních programů a snaží se podporovat bezpečnou a flexibilní spolupráci mezi roboty a obsluhou s cílem dosáhnout vyšší produktivity.
- Job Futuromat - odborníci v Německu se zabývají problematikou stupně automatizovatelnosti práce - zda jsou činnosti podstatné pro výkon profese schopny zastat místo lidí stroje a případně jakou měrou. Na základě shromažďování údajů a dat vznikla webová stránka, kde je možné zjistit stupeň automatizovatelnosti profese.
Francie
- 2015 spuštění programu „Industrie du Futur“
- Pilíře: rozvoj nových technologií, finanční podpora až 2 000 malých a středních podniků (daňové úlevy), další vzdělávání pracovní síly, propagace programu prostřednictvím minimálně 15 příkladů z praxe, posílení evropské a mezinárodní spolupráce (zejména standardizace)
- Zaměření: nové zdroje energie a materiálů, smart cities, eko-mobilita, doprava zítřka, zdravotnictví budoucnosti správa dat, inteligentní přístroje, digitální bezpečnost, zdravé stravování
- http://allianceindustrie.wixsite.com/industrie-dufutur
USA
- 2012 založení platformy „Smart Manufacturing Leadership Coalition“ (SMLC). SMLC usiluje o transformaci průmyslového sektoru ve vzájemně propojené, informací řízené prostředí, umožňující optimalizovat vlastní výrobní procesy i celý hodnotový řetězec, zvyšující produktivitu, inovační aktivitu a kvalitu péče o zákazníky. Cílem SMLC je vytvoření základny pro společný výzkum a vývoj, standardizace a vytvoření sdílené infrastruktury pro široké rozšíření technologií inteligentní výroby založené na využití pokročilé analýzy dat z inteligentních senzorů a modelování a simulaci v reálném čase.
- 2014 založení platformy „Industrial Internet Consortium“.
- Vládní poradní sbor „Advanced Manufacturing Partnership 2.0“. Sbor vydává zprávu o rozvoji pokročilé průmyslové výroby „Accelerating U.S. Advanced Manufacturing“ (říjen 2014).
Čína
- Program na zvýšení konkurenceschopnosti čínského průmyslu „Made-in-China 2025“. Cílem „Made-In-China 2025“ je do roku 2025 zvýšit podíl lokálně vyrobených komponent a materiálů ve vyráběných produktech na 70 %. Program je otevřeně inspirován německou „Industrie 4.0“. Zaměření: nové pokročilé informační technologie, letecký průmysl, výroba automatizovaných obráběcích strojů a robotů, železničních dopravních prostředků nebo energetických zařízení; pokrytí celé oblasti výrobního průmyslu. Součástí plánu je zřízení čtyřiceti výzkumných pracovišť do roku 2025.
Jižní Korea
- 2014 představení strategie „Manufacturing Industry Innovation 3.0“; zaměřena na rozšíření užívání moderních technologií v průmyslové výrobě a podporu budování inteligentních továren. Investice přesahují 750 mil EUR. Cíl do roku 2020 postavit 10 000 nových inteligentních továren.
Japonsko
- 2015 analogická iniciativa „Industrial Value Chain Initiative“. Zaměření: vytvoření technologických standardů pro propojení továren a jejich internacionalizaci.