Počet smrtelných pracovních úrazů v roce 2014 stoupl proti roku předcházejícímu o 6 případů a dosáhl celkového počtu 116 případů. Na tomto růstu se nejvíce podílel nárůst počtu smrtelných pracovních úrazů v odvětví Stavebnictví (F.), Těžba a dobývání (B.) a Doprava a skladování (H.). Ženy utrpěly jen jediný smrtelný pracovní úraz.

Největší podíl na smrtelných pracovních úrazech měly již tradičně dopravní nehody na pozemních komunikacích (silnice), parkovištích a stavbě. Při 43 událostech se smrtelně zranilo 46 zaměstnanců, převážně při haváriích automobilů. Z toho se jednalo o 6 případů přiražení nebo sražení chodce, kde 2 z nich byli pracovníci na KUKA vozu. Střet automobilu s vlakem způsobil 2 události při nichž zemřeli 3 pracovníci. Nebyl zaznamenán žádný případ způsobený pádem letadla. V roce 2008 došlo k meziročnímu snížení počtu všech usmrcených osob při dopravních nehodách na pozemních komunikacích v ČR téměř na hodnotu úspěšného roku 2006. Tento trend dále pokračoval i v letech 2009 - 2013. Tím došlo i ke snížení počtu smrtelných pracovních úrazů při dopravních nehodách na pozemních komunikacích. V roce 2013 bylo evidováno při dopravních nehodách 654 usmrcených osob, z toho bylo 32 smrtelných pracovních úrazů (4,9 %). V roce 2014 ale počet usmrcených osob při dopravních nehodách stoupl na 688, z toho se jednalo o 46 smrtelných pracovních úrazů (6,7 %).

Pozemní vozidla a ostatní dopravní prostředky se jako zdroje úrazu podílely na vzniku pracovních úrazů s pracovní neschopností nad tři dny jen 3,9 %, na závažných již 15,2 % a na smrtelných dokonce 40,5 %. Znamená to, že čím byly v pracovní úrazovosti škody na zdraví vážnější, tím se na tom více podílely dopravní nehody. Z policejních statistik vyplývá, že pozemní komunikace v ČR jsou stále nebezpečný prostor, jeden z nejhorších v Evropě. 

Dalším velmi častým druhem nehody s následkem smrti byly pády osob (z výšky, do hloubky, ze schodů, na rovině, ap.) a pády na osobu (předmětu, břemene, stroje, zeminy, ap.). Tyto případy dohromady se na celkovém počtu smrtelných pracovních úrazů podílely 40 % (46 případů).
Smrtelné pracovní úrazy byly rozloženy téměř do všech odvětví a v rámci odvětví jejich vznik často souvisel především s prováděnými činnostmi, které zase souvisely se zaměstnáním zraněného zaměstnance (KZAM). Nelze se proto omezit jen na rozdělení případů podle odvětví podniků (CZ-NACE), ale i na odvětví událostí, které se často liší, dále pak na činnosti a na zaměstnání zraněného zaměstnance.
Vysoký počet smrtelných pracovních úrazů ve zpracovatelském průmyslu je dán vysokou zaměstnaností v tomto odvětví (počet pojištěnců), ale četnost případů (0,20) je nižší než průměrná hodnota za ČR (0,26). Dopravní nehody se na případech ve zpracovatelském průmyslu podílely jen osmi událostmi s následkem osmi smrtelných pracovních úrazů.
Nejčastější příčinou bylo nesprávné chování zraněného zaměstnance, a to používání nebezpečných postupů práce (vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu a prodlévání v nebezpečném prostoru), celkem ve 34 případech. Smrtelná pracovní úrazovost se v roce 2014 lišila od let předcházejích. Byl zaznamenán jen jediný případ žen a nejednalo se o dopravní nehodu. Také pád stromu na pracovníka byl evidován jen jeden. Nebyl zaznamenán žádný případ napadení zvířetem.

Charakteristika smrtelných pracovních úrazů

• Pro charakteristiku smrtelných pracovních úrazů bylo použito pět ze základních atributů úrazového děje, a to: nehoda, zdroj nehody, zdroj úrazu, příčina a druh zranění, které, kromě zdroje úrazu, byly klasifikované podle klasifikačního schématu databáze smrtelných pracovních úrazů.
• Nehodou v modelu úrazového děje je poslední nežádoucí událost v posloupnosti událostí, která bezprostředně vedla ke zranění (havárie, exploze, zachycení, zasažení osob, pády předmětů a materiálů na osoby, pády osob, náraz, namožení, vdechnutí nebo požití toxických látek, napadení osobami a živočichy, účinky přírodních vlivů a prostředí, tonutí)
• Zdrojem nehody v modelu úrazového děje je hmotný činitel, který je podstatný pro vznik nehody (stroj, nářadí, terén, část stavby, konstrukce, dílo, komunikace, předmět, látka, člověk, živočich nebo živel) a který vnějším působením dal bezprostřední podnět ke vzniku nehody.
• Zdrojem úrazu je hmotný činitel, který svým bezprostředním působením na postiženého přivodil úraz. 
• Příčinami jsou nepříznivé okolnosti, v jejichž důsledku vznikly nežádoucí události (nebezpečné pracovní podmínky, závady v pracovním prostředí, chybějící osobní ochranné prostředky a nevhodné ustrojení osob, nesprávná a nebezpečná jednání osob, nedostatek osobních předpokladů pro správný výkon zaměstnání, zavinění živočichy, vliv počasí a živlů).
• Druh zranění je jedním ze znaků vymezujících zdravotní poškození způsobené v důsledku nehody (zraněná část těla ve většině případů z druhu zranění implicitně vyplývá).

Ukazatele smrtelné pracovní úrazovosti v ČR

Analýza smrtelných pracovních úrazů, k nimž došlo v České republice v roce 2014, vychází ze souboru dat uložených v databázi smrtelných pracovních úrazů, kterou udržuje Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i. (VÚBP). Ke stanovení relativních ukazatelů byly použity údaje ze „Statistiky dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz“ Českého statistiského úřadu získané zpracováním dat z administrativního zdroje informačního systému ČSSZ (počet pojištěnců).
Základními ukazateli smrtelné pracovní úrazovosti jsou: počet nově hlášených případů smrtelných pracovních úrazů v daném roce a četnost smrtelných pracovních úrazů vyjádřená počtem smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců.

V roce 2014 bylo v informačních systémech Státního úřadu inspekce práce (SÚIP) a Českého báňského úřadu (ČBÚ) zaznamenáno celkem 117 případů, převážně smrtelných pracovních úrazů. Tyto případy již nepodléhají statistickému zjišťování, kromě smrtelných pracovních úrazů ČR obsahují i smrtelné pracovní úrazy jiných států (podle místa pojištění), k nimž došlo na území ČR. Také mohou zahrnovat úmrtí na pracovišti, nepracovní úrazy apod., které nejsou odškodňovány . Z toho bylo zaznamenáno:

• 106 případů v podnicích podléhajících dozoru systému SÚIP, které byly hlášeny oblastním inspektorátům práce (OIP).
• 11 případů v podnicích podléhajících dozoru systému ČBÚ, které byly hlášeny obvodním báňským úřadům (OBÚ).

Z tohoto počtu byl vyloučen 1 případ, který nebyl do dalšího zpracování zahrnut. Počet takto evidovaných smrtelných pracovních úrazů v informačním systému Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, v. v. i., tedy v roce 2014 činil:

• celkem: 116 případů; počet vzrostl proti předcházejícímu roku o 6 případů (ze 110 na 116),
• ženy: 1 případ (tj. 0,9 %); jedná se o historické minimum, průměrný počet těchto případů žen činil 8 za rok,
• mladiství: žádný smrtelný pracovní úraz, poslední případ byl zaznamenán v roce 1998.

Četnost smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců činila 0,26. Podíl případů na celkovém počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností zůstal shodný s hodnotou roku předchozího a to 0,26 %.

Smrtelná pracovní úrazovost v krajích

Z porovnání četností smrtelných pracovních úrazů v jednotlivých krajích a v ČR vyplývá, že:

• výrazně vyšší hodnoty tohoto ukazatele, než je republikový průměr (0,26), vykázaly kraje: Ústecký (0,50,) Vysočina (0,40) a Karlovarský (0,34),
• zhruba stejně vysoké hodnoty jako republikový průměr vykázaly kraje: Moravskoslezský (0,31), Jihočeský (0,31), Pardubický (0,31), Zlínský (0,28), Královéhradecký (0,27), hl. m. Praha (0,22) a Jihomoravský (0,21),
• nižší hodnoty tohoto ukazatele, než je republikový průměr, vykázaly kraje: Středočeský (0,19), Liberecký (0,14), Plzeňský (0,14) a Olomoucký (0,13).

Smrtelná pracovní úrazovost v odvětvích

V roce 2014 došlo k největšímu počtu smrtelných pracovních úrazů (33, tj. 28,4 %) u podniků zabývajících se stavebnictvím. Protože zde bylo zaměstnáno jen 5,4 % pojištěnců ČR  vykázalo stavebnictví vysokou četnost smrtelných pracovních úrazů (1,37). 

Graf č. 1 - Podíl počtu pojištěnců v roce 2014 v odvětvích (CZ-NACE)

Nehody

V následující tabulce č .1 je sestupně podle počtu smrtelných pracovních úrazů v souboru uspořádáno 6 nejfrekventovanějších skupin nehod, které způsobily 99 případů, tj. 85,3 %). Nehody z prvních 3 skupin nehod způsobily 71 (61,2 %) smrtelných pracovních úrazů.

Tabulka č. 1   - Smrtelné pracovní úrazy ve vybraných skupinách nehod ČR v roce 2014 (VÚBP)

Ve výše uvedených skupinách nehod se výrazněji projevily některé typy nehod:

Havárie silničního nebo zvláštního vozidla (vč. mobilního stroje) – 40 případů

Většinou se jedná o silniční dopravní nehody. Nejčastěji šlo o střet s jiným vozidlem nebo sjetí mimo vozovku a náraz na překážku (např. strom, svodidla, mostní pilíř). Hromadné případy byly evidovány tři, při každé nehodě se smrtelně zranili dva zaměstnanci. Nebyl evidován žádný případ při němž by v roce 2014 zemřela žena. Dopravní policií nejčastěji evidovaný důvod havárie automobilů byl způsob jízdy a dále nepřiměřená rychlost.

Odvětví podniků, v nichž byly smrtelné pracovní úrazy způsobeny pouze dopravními nehodami: 

• Výroba a rozvod elektřiny a j.energie (D.) 1 případ, 
• Informační a komunikační činnosti (J.)  1 případ.

• U Zpracovatelského průmyslu (C.) bylo evidováno 8 případů způsobených dopravními nehodami (tj. 35 %) z celkových 23 smrtelných pracovních úrazů.
• U Stavebnictví (F.) bylo evidováno 9 případů (tj. 27 %) z celkových 33 smrtelných pracovních úrazů.
• U odvětví Velkoobchod, maloobchod, opravy motorových vozidel (G.) byly evidovány 4 případy z celkových 9 případů a u Dopravy a skladování (H.) se jednalo o 16 z celkových 21 případů.

Pád osoby z lešení, podesty, lávky, plošiny, rampy, z části budovy, stavby a do prohlubně

Podobně jako v předcházejících letech to byly v této skupině nejčastější pády osob ze střechy (1 případ), propad střechou po prolomení krytiny (3 případy) a propad střešním světlíkem z výše 19 m.. Dále byly evidovány 2 pády z lešení (z 9  a z 6 m), která nebyla vybavena ochrannými prvky (zarážky a zábradlí). Jeden případ byl způsoben propadem pracovníka mezi lešením a balkony z výše 6 m a jeden případ pádem pracovníka z prolomené fošny, kterou si zkracoval přechod mezi dvěma lešeními (z 2,5 m). Pády do šachty byly zaznamenány dva a to prolomením krycí desky (6 m) a v neosvětleném místě (8 m). Další případy tvořily pády osob z věžového jeřábu, potrubního mostu (6 m), z komínu (30 m), z kontrolní lávky (7 m) a z pojízdné plošiny (2 případy). Další pády osob byly evidovány ještě v jiné skupině nehod (tabulka č. 5.1.1).

Pád na osobu - stroje, předmětu, části stavby a z nich uvolněných částí

V této skupině nehod došlo zejména k pádu mostní konstrukce na několik zaměstnanců, které způsobilo čtyři smrtelné pracovní úrazy. Dále to byl pád podsekaného zdiva, pád billboardu do výkopu, pád převáženého břemene, utržení finišeru a jeho pád, pád demontované štětovnice a pád uhelných nálepů. Také došlo k pádu vysokozdvižného vozíku z korby nákladního vozidla a převrácení na pracovníka, který ho řídil. Pád stromu byl evidován jen jediný.

Udeření, navinutí, říznutí, stisknutí osoby částí stroje, vtažení do nebezpečných míst na stroji

Byly evidovány dva případy způsobené manipulátorem a dva případy pásovým dopravníkem. Dále to bylo vtažení do frézy a přimačknutí v myčce. Jeden případ se stal ve výtahové šachtě, kdy byl pracovník stisknut klesajícím závažím protiváhy. 

Sesutí zeminy, pád horniny (výkop, ražený prostor), proboření do materiálu (zásobník), zavalení 

V této skupině nehod došlo ke čtyřem případům zasypání pracovníka zeminou ve výkopu. Další tři případy byly způsobeny při jediné události (hromadný úraz) vlivem důlního otřesu v dole. V hlubinném dole došlo ještě k pádu stropních vrstev na pracovníka a k prolomení výstuže a zavalení pracovníka. Jeden případ byl způsoben zavalením černým uhlím v železničním vagónu, kdy se pracovník pohyboval v blízkosti násypky. 

Zachycení, sražení, přejetí, přiražení osoby pohybujícím se strojem (včetně   břemena, nákladu)

Jednalo se o sražení chodců nebo pracovníků na rekonstruovaném úseku dopravní cesty většinou automobilem, v jednom případě autobusem a ve dvou případech vlakem. V jednom případě vypadl řidič za jízdy z traktoru a byl jím přejet.

Zdroje nehod

Klasifikace zdrojů nehod smrtelných pracovních úrazů byla provedena podle klasifikačního schématu VÚBP na základě výňatků ze zpráv o vyšetřování smrtelného pracovního úrazu (OIP) do VÚBP zaslaných SÚIP a informací získaných z vyšetřovacích spisů od ČBÚ. Tato data byla u dopravních nehod doplněna o výsledky vyšetřování od drážní inspekce a dopravní policie. V grafu č. 2 je znázorněn podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v základních skupinách zdrojů nehod v roce 2014. V tabulce č. 2 je uspořádáno 8 vybraných skupin zdrojů nehod vykazující nejvyšší počet smrtelných pracovních úrazů v roce 2014.

Graf č. 2 - Podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v základních skupinách zdrojů nehod v roce 2014

Tabulka č. 2  Smrtelné pracovní úrazy ve vybraných skupinách zdrojů nehod v ČR v roce 2014 (VÚBP) 

Zdroje úrazů

Klasifikace zdrojů smrtelných pracovních úrazů byla provedena podle metodiky ESAW. V grafu 3 je znázorněn podíl počtu smrtelných pracovních úrazů evidovaných SÚIP a ČBÚ v základních skupinách zdrojů úrazů v roce 2014. V tabulce 3 v tabulkové části analýzy jsou uvedeny jejich počty a podíly počtu v základních skupinách zdrojů úrazů. Pro lepší orientaci v grafu byly některé základní skupiny sloučeny do jedné výseče.

Graf č. 3 - Podíl počtu smrtelných pracovních úrazů ve skupinách zdrojů úrazů v roce 2014

Z grafu č. 3 je patrné, jak byly skupiny zdrojů úrazu v roce 2014 zastoupeny:

• skupina Pozemní vozidla, ostatní dopravní prostředky vykázala největší podíl případů, a to 40,5 %;
• skupina Budovy, konstrukce, povrchy vykázala 20,7 % případů;
• skupina Materiál, břemena, výrobky, strojní součásti vykázala 16,4 % případů;
• skupina Stroje a zařízení mobilní a stabilní vykázala 7,8 % případů;
• skupina Systémy pro dopravu, manipulaci a skladování vykázala 3,4 % příp.;
• skupina Nebezpečné látky a přípravky vykázala 0,9 % případů;
• skupina Živé organismy, fyzikální jevy, přírodní živly vykázala 0,9 % případů.

V podrobnějším členění zdrojů úrazu to byly zejména tyto podskupiny z uvedených skupin:

• vozidla pozemní – nespecifikováno - 17 případů (14,7 %)
• vozidla lehká osobní i nákladn - 12 případů (10,3 %)
• vozidla pro těžké náklady - 11 případů  (9,5 %)
• části budov nad úrovní země – pevné - 6 případů  (5,2 %)
• konstrukce, povrchy nad úrovní země – pevné - 6 případů  (5,2 %)

Příčiny úrazů

V této části jsou uvedeny příčiny smrtelných pracovních úrazů, které byly rozhodující pro vznik úrazu. V tabulce č. 3 jsou uvedeny počty závad BOZP (celkem 147) u jednotlivých událostí (107), které vedly ke 116 smrtelným pracovním úrazům v roce 2014. 

Tabulka č. 3 - Závady BOZP u událostí vedoucích ke smrtelným pracovním úrazům  ČR v roce 2014

Vybrané závady BOZP v roce 2014

Chyby na straně organizace (zaměstnavatel, jiná firma):

• Chybějící nebo nedostatečná ochranná zařízení a zajištění15 případů
• Nesprávná organizace práce, neinformovanost mezi zaměstnavateli14 případů
• Nezpracovaný pracovní postup, nevyhledaná všechna rizika10 případů

Chyby na straně zraněného pracovníka:

• Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu a prodlévání v ohroženém prostoru - 34 případů
• Nedostatky osobních předpokladů k řádnému výkonu (chybějící tělesné předpoklady, smyslové nedostatky, nepříznivé osobní vlastnosti, okamžité psychofyziologické stavy) a riziko práce - 13 případů
• Nepoužívání (nesprávné používání) předepsaných a přidělených OOPP - 2 případy

Ohrožení jinými osobami:

• Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu a prodlévání v ohroženém prostoru - 17 případů

Způsoby a druhy zranění, indispozice, pracovní neschopnost

V grafu č. 4 je znázorněn podíl počtu smrtelných pracovních úrazů podle způsobu zranění v roce 2014. Časová řada (2005 – 2014) je pak uvedena v tabulkách č. 10 a 11. Naprostá většina (108, tj. 93 %) jich byla způsobena mechanickým působením:

• horizontální pohyb a střet s překážkou (převážně doprav. nehody) - 40 případů,
• vertikální pohyb a střet s překážkou (pády):
  • předmětu na osobu - 24 případů,
  • osoby  na  předmět - 22 případů,
• kontakt se strojem (stisknutí, rozdrcení):
  • mobilním (např. motorové vozidlo) - 8 případů,
  • stacionárním (dopravník, výrobní linka) - 10 případů,
• kontakt s jiným zdrojem úrazu - 4 případy.

Graf č. 4 - Podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v druzích a způsobech zranění v roce 2014

U 116 smrtelných pracovních úrazů bylo evidováno 116 druhů zranění, z nichž většina (108) byla způsobena mechanickým působením. Byly to tyto druhy zranění/počet případů:

• mnohočetná poranění - 73
• poranění mozku, míchy a vnitřních orgánů - 21
• rozdrcení, otevřené rány, traumatická amputace  - 3
• zlomeniny, vymknutí, podvrtnutí, natažení kloubů a vazů - 2
• účinky mechanického tlaku  - 5
• druhy zranění nezjištěné (pravděpodobně mechanicky)  - 4

Následující přehled přináší podrobnější údaje o druzích zranění (108 ze 116), pokud je bylo možno z dostupných dokumentů zjistit. Jsou to:  

• zhmoždění, rozdrcení mozku - 7
• nitrolební poranění, traumatický otok mozku, otřes mozku - 4
• krvácení (úrazové) do mozku -  1
• poranění nervů a míchy, poškození míchy a přerušení nervů - 1
• poranění srdce aj. nitrohrudních, nitrobřišních a pánevních orgánů - 1
• roztržení, rozdrcení, traumatická ruptura vnitřního orgánu   -
• pohmoždění, traumatický hematom vnitřního orgánu -  7
• zhmoždění  - 1
• rozsáhlá devastace těla - 2
• poranění mnohočetné, nespecifikované - 70
• poranění mozku a vnitřních orgánů se zlomeninami kostí - 
• zhmoždění, rozdrcení mozku a zlomeniny (klenby, spodiny lebeční) -
• zhmoždění mozku a vnitřních orgánů spolu se zlomeninami kostí -
• zlomeniny s otevřenými ranami nebo rozdrcením - 1
• zlomenina - 2
• rozdrcení  - 2
• traumatická amputace -
• otevřená rána -
• střelná rána  -
• dušení, udušení (mechanickým ohrožením dýchání)- 5
• druhy zranění nezjištěné (pravděpodobně mechanicky) - 4
• druhy zranění nezjištěné (mechanicky při dopravní nehodě) -

Druhy zranění způsobené jiným než mechanickým působením (8 ze 116):

Otravy, toxické účinky látek, dušení, tonutí - 2

• otrava, toxické účinky látek- 2
• udušení (nedostatkem kyslíku)  - 
• utonutí -

Účinky elektrického proudu, blesku -

Popálení, opaření, poleptání, omrzliny, účinky záření, horka  -

Následky námahy, šok, kolaps, cizí těleso - 6

Indispozice

Zranění zaměstnanci se zranili vlivem indispozice v 9 případech. Z toho dva případy byly způsobeny náhlou nevolností s následkem pádu z lešení. Jeden případ byl způsoben mikrospánkem při dopravní nehodě. Zbylých šest případů bylo způsobeno mozkovými příhodami, infarkty a kolapsem. Indispozice vlivem alkoholu nebyla zjištěna..

Pracovní neschopnost

Ze 116 případů skončilo 100 okamžitým úmrtím zaměstnance. Zbylých 16 případů skončilo jako závažné pracovní úrazy, které se postupně měnily ve smrtelné. Maximální doba pracovní neschopnosti byla 73 dnů a celkem u těchto 16 případů bylo evidováno 274 dnů pracovní neschopnosti.

Počet závažných pracovních úrazů v letech 2011 - 2014 dramaticky stoupl, proti roku 2010 zhruba o 50 %. V roce 2014 bylo těchto případů evidováno 1394, z toho se jich 567 událo zaměstnancům nad 50 let. Tento nárůst počtu případů se zatím nepromítl negativně do počtu smrtelných pracovních úrazů.

Porušené předpisy

V roce 2014 došlo ke 107 událostem, které měly za následek 116 smrtelných pracovních úrazů. V této souvislosti došlo i k dalším typům úrazů, tj. nepracovním nebo pracovním s různou dobou pracovní neschopnosti a různé závažnosti. Bylo identifikováno 147 závad BOZP a 139 porušení některého předpisu, zejména zákona č. 262/2006 Sb. (zákoník práce), a to 43 porušení. Ve 43 případech byl porušen zákon č. 361/2000 Sb. (silniční zákon). Dále bylo evidováno 53 porušení ustanovení dalších zákonů a prováděcích předpisů, většinou v návaznosti na zákoník práce, viz tabulka č. 6. U zraněných zaměstnanců bylo shledáno pravděpodobné zavinění a na to navazující pravděpodobné porušení předpisů BOZP ve 13 případech. Přesné informace však nejsou v současné době k dispozici, protože oblastní inspektoráty práce nezjišťují porušení předpisů u zraněného zaměstnance (zákon č. 251/2005 Sb.). U 6 případů dopravních nehod nebyly informace o zavinění a porušených předpisech k dispozici.

Tabulka č. 6 -  Porušené předpisy a zavinění smrtelných pracovních úrazů

Zákoník práce a silniční zákon

Nejčastěji porušeným předpisem byl zákoník práce. Často bývá shledáno porušení několika ustanovení zákoníku práce současně, a to zaměstnancem, zaměstnavatelem, eventuelně i jinou osobou.

Porušení zák. č. 262/2006 Sb. (zákoník práce) zaměstnancem -  7 případů

Nejčastěji se jedná o § 106, odst. 4,

• zaměstnanec je povinen dbát o svou vlastní bezpečnost - 5 případů
• písm. c) dodržovat právní a ostatní předpisy…    ---
• písm. d) dodržovat při práci stanovené pracovní postupy…  - 1 případ 
• písm. e) nepožívat alkoholické nápoje…    ---
• a § 92 - 1 případ

Porušení zák. č. 262/2006 Sb. jinou osobou nebylo zaznamenáno.

Porušení zák. č. 262/2006 Sb. (zákoník práce) zaměstnavatelem - 36 případů

Zaměstnavatel je povinen:

• (§ 101) zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců - 6 případů
  • odst. 1  - 2 případy
  • odst. 2  ---
  • odst. 3  - 4 případy
  • odst. 4  ---
  • odst. 5  ---

• (§ 102) vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí - 11 případů
  • odst. 1 - 2 případy
  • odst. 2  --- 
  • odst. 3  - 3 případy
  • odst. 4  - 5 případů
  • odst. 7  - 1 případ

• (§ 103) nepřipustit, informovat, zajistit, sdělit, nahradit, zabezpečit   15 případů
  • odst. 1  2 případy
  • odst. 1, písm. a)  - 2 případy
  • odst. 1, písm. b)  ---
  • odst. 1, písm. d)  ---
  • odst. 1, písm. f)  - 6 případů
  • odst  1, písm. g) - 1 případ
  • odst. 2  1 případ
  • odst. 2, písm. b)  ---
  • odst. 2, písm. c)  - 2 případy
  • odst. 3  1 případ
• ostatní ustanovení: § 104 -  4 případy

Porušení zák. č. 361/2000 Sb. (silniční zákon) zaměstnancem (28 případů):

• §   5, odst. 1, písm. b) řidič je povinen věnovat se plně řízení - 14 případů
• §   5, odst. 1, písm. c) řidič je povinen přizpůsobit jízdu…  ---
• §   5, odst. 2, písm. b) řidič je povinen nepožívat alkohol  ---
• §   6, odst. 1, písm. a) povinnost připoutat se za jízdy bezp. pásem - 3 případy
• §   9, odst. 1, písm. a) přepr.osoba se musí připoutat bezp. pásem  - 1 případ
• § 11, odst. 1 směr a způsob jízdy  ---
• § 17 předjíždění  - 2 případy
• § 18, odst. 1 rychlost jízdy musí řidič přizpůsobit… -  6 případů
• § 19, odst. 1 vzdálenost mezi vozidly…  ---
• § 22, odst. 1 přednost v jízdě, jízda křižovatkou  ---
• § 54, odst. 2 chodec -  2 případy

Porušení zák. č. 361/2000 Sb. (silniční zákon) jinou osobou (15 případů):

• §   5, odst. 1, písm. b) řidič je povinen věnovat se plně řízení vozidla - 5 případů
• § 18, odst. 1 rychlost jízdy musí řidič přizpůsobit… -  6 případů
• § 22, odst. 1 přednost v jízdě, jízda křižovatkou  - 4 případy

Porušení zák. č. 361/2000 Sb. zaměstnavatelem nebylo zaznamenáno.

Prováděcí a interní předpisy, další zákony

V návaznosti na výše uvedené paragrafy zákoníku práce byla porušena ustanovení následujících předpisů:

zaměstnavatelem nebo jinou firmou (49 případů):

• zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky BOZP19 případů
• nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci  5 případů
• nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na BOZP na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky a do hloubky  6 případů
• nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na BOZP na staveništích  3 případy
• zákon č. 373/2011 Sb.  2 případy
• nařízení vlády č. 101/2005 Sb.  2 případy
• vyhláška ČBÚ č. 22/1989 Sb.  2 případy
• vyhláška ČBÚ č. 51/1989 Sb.  1 případ
• zákon ČNR č. 61/1988 Sb.  1 případ
• zákon č. 251/2005 Sb.  1 případ
• vyhláška č. 415/2003 Sb.  1 případ
• předpis SŽDC – Op 16  1 případ
• norma ČSN – ISO č. 1819  1 případ
• další předpis nespecifikovaný  4 případů

 zaměstnancem (4 případy):

• vyhláška ČBÚ č. 22/1989 Sb., o ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí  2 případy
• nařízení vlády č. 28/2002 Sb.  1 případ
• předpis SŽDC – Op 16 o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci  1 případ

Zaměstnání a věk zraněných

V tabulce č. 7 je uveden počet případů rozdělený podle zaměstnání, tj. druhu a úrovně kvalifikace zraněného zaměstnance. Odvětví je uvedeno jen orientačně. Počty smrtelných pracovních úrazů při dopravních nehodách jsou uvedeny odděleně.

Tabulka č. 7  - Zaměstnání zraněných u smrtelných pracovních úrazů v ČR v roce 2014 (VÚBP)

• Obsluha pojízdných strojních zařízení a řidiči utrpěli z 30 případů 23 při dopravních nehodách. 83 kod
• Vedoucí, řídící a vědečtí pracovníci, pedagogové, zdravotníci, architekti, úředníci a provozní pracovníci utrpěli z 20 případů 11 při dopravních nehodách. 
• Kvalifikovaní dělníci, řemeslníci, výrobci, opraváři atd. (nikoli v zemědělství) utrpěli ze 48 případů pouze 9 při dopravních nehodách. 
• Pomocní a nekvalifikovaní dělníci utrpěli ze 12 případů 3 při dopravních nehodách. 

Nejvíce zastoupená věková kategorie zraněných zaměstnanců byla:

• 56 – 60 let v roce 2008,
• 51 – 55 let v letech 2012, 2010, 2006, 2005 a 2004,
• 46 – 50 let v roce 2013,
• 41 – 45 let v roce 2014,
• 36 – 40 let v roce 2011,
• 31 – 35 let v letech 2009 a 2007.

Věková kategorie 51 – 55 let zaznamenala v letech 2005 – 2014 nejvíce případů, a to 222. Dále to byla kategorie 46 – 50 let se 195 případy a pak 41 – 45 let se 176 případy. 

Průměrný věk zraněných zaměstnanců byl 45 let, u žen to bylo 26 let. Převážná většina (91 %) zraněných zaměstnanců byla státní příslušnosti české (106 případů), dále slovenské (6 případů), polské (3 případy) a ukrajinské (1 případ). Tito cizí státní příslušníci byli zraněni ve 3 případech vlastním pádem, zavaleni ve výkopu (2 případy), zavaleni v dole (2 případy) a po jednom případu zasaženi padajícím mostem, hydraulickou hadicí a výrobkem. V grafu č. 7 je zobrazeno rozložení smrtelných pracovních úrazů podle kategorií věku. Byly vynechány věkové kategorie do 20 a nad 65 let (3 případy).

Měsíc a hodina úrazu

Událostí, při nichž došlo ke hromadným smrtelným pracovním úrazům, bylo zaznamenáno šest. Při čtyřech zemřelo 8 osob, při jedné 3 a při jedné 4 osoby. Jednalo se o autonehody, pád plošiny s pracovníky, důlní otřes a pád mostu na pracovníky.

K největšímu počtu událostí v roce 2014 došlo při práci samotné v měsíci říjnu. Stejně tomu bylo i v letech 2007, 2009 a 2013. V letech 2008 a 2010 byl zaznamenán největší počet těchto událostí v měsíci září. V roce 2011 to bylo v červnu a v roce 2012 v dubnu a květnu.

K největšímu počtu událostí při dopravních nehodách (autonehody) došlo v letech 2011 a 2008 v měsíci září. V roce 2013 a 2009 to bylo v říjnu, v roce 2007 v měsíci srpnu a v roce 2012 a 2014 v červnu.

K největšímu počtu událostí došlo mezi 13. a 14. hodinou a pak mezi 9. a 10. hodinou, tedy obdobně jako v roce 2013. Během noční pracovní aktivity (od 18. do 6. hodiny) došlo jen ke 24 událostem, které způsobily 24 smrtelných pracovních úrazů.   

V roce 2014 došlo k největšímu počtu událostí u dopravních nehod mezi 13. a 14. hodinou. U ostatních nehod došlo k největšímu počtu událostí také mezi 13. a 14. hodinou a pak mezi 9. a 10. hodinou. V desetiletém období 2005 – 2014 se odehrálo nejvíce událostí:

• při dopravních nehodách 
  •  mezi 12. a 13. hodinou,
  • pak mezi 10. a 11. hodinou,
  • pak mezi 16. a 17. hodinou,
• při ostatních nehodách
  • mezi 14. a 15. hodinou,
  • pak mezi 13. a 14. hodinou,
  • pak mezi 10. a 11. hodinou,
  • pak mezi   8. a   9. hodinou.

Závěr

V roce 2014 bylo zaznamenáno proti předcházejícímu roku o 6 smrtelných pracovních úrazů více (5,4 %). Nárůst byl způsoben větším počtem hromadných úrazů, neboť počet událostí byl s rokem 2013 shodný a to 107. Četnost smrtelných pracovních úrazů stoupla na 0,26. Výskyt smrtelných pracovních úrazů je nyní natolik nízký a rozptýlený do všech odvětví a profesí, že s výjimkou dopravních nehod a pádů lze již hovořit pouze o některých charakteristických jevech, které je možno z údajů o smrtelných pracovních úrazech vysledovat.

Nejčastější jevy:

1. Nejčastější nehodou byly dopravní nehody na silnicích (včetně sražení chodců), které způsobily 46 smrtelných pracovních úrazů, z toho se 6 stalo při nehodách hromadných. Současně nejčastějšími zdroji nehod byly motorové silniční dopravní prostředky a traktory (47 případů). Smrtelná pracovní úrazovost je v některých odvětvích ovlivněna dopravními nehodami významně, což znamená, že se část smrtelných pracovních úrazů nestala přímo při výkonu konkrétní profese v konkrétním odvětví, ale při přesunu mezi pracovišti, např. k zákazníkovi. Tím dochází k určitému zkreslení nebezpečnosti některých odvětví. Jde zejména o autodopravu, která je specifická tím, že pracovištěm zraněného je většinou veřejná komunikace, kde je velká pravděpodobnost cizího zavinění a vazba na bezpečnostní předpisy je relativně nízká. Z 30 smrtelných pracovních úrazů řidičů a obsluhy pojízdných strojních zařízení (KZAM 83000) se jich 23 událo při dopravních nehodách. Pracovníků duševních, řídících, pedagogických (atd.) bylo evidováno při dopravních nehodách 11. Kvalifikovaní řemeslníci byli zaznamenáni při dopravních nehodách jen v 9 případech a pomocní dělníci ve 3 případech. Z policejních statistik vyplývá, že pozemní komunikace v ČR jsou nebezpečný prostor, jeden z nejhorších v Evropě. V mnoha dopravních nehodách rozhodovaly emoce, agresivita, snobství a všeobecná neúcta k zákonům, které mnozí naši spoluobčané nejen že nedodržují, ale navíc si myslí, že nemusí. Z celkem usmrcených 688 osob při dopravních nehodách v roce 2014 v ČR jich bylo 6,7 % v pracovně právním vztahu. Zaměstnavatelé však nemají možnost toto riziko eliminovat, snížit počet těchto smrtelných pracovních úrazů se podaří jen snížením úmrtnosti na pozemních komunikacích globálně.

2. Nejčastějším způsobem zranění byly mechanické účinky (108 případů, tj. 93 %). Byly způsobeny nejvíce dopravními nehodami, pády předmětů na osoby a  pády osob. Dále pak kontaktem s mobilním strojem (motorovým vozidlem, vlakem, manipulátorem, vozíkem - přejetí, sražení, stisknutí), kontaktem se stacionárním strojem (dopravník, výtah, fréza, výrobní linka, plošina, myčka) a explozemi.

3. Nejčastější příčinou bylo nesprávné chování zraněného a to používání nebezpečných postupů práce (vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu a prodlévání v nebezpečném prostoru) - 34 případů. Stejná příčina u jiných osob byla zjištěna u 17 případů. Celkem bylo evidováno 147 závad BOZP.

4. Porušených předpisů bylo shledáno 139, nejvíce u podniků (zaměstnavatel nebo jiná firma) a to 85. U dopravních nehod však podniky neporušily předpis žádný, převážná většina porušení byla na straně zraněných zaměstnanců. Jednalo se zejména o způsob jízdy a nepřiměřenou rychlost. Zavinění smrtelných pracovních úrazů bylo prokázáno ve 41 případech zraněnému zaměstnanci a ve 36 případech zaměstnavateli nebo další firmě. Zranění zaměstnanci zavinili smrtelné nehody a porušili předpisy pravděpodobně v dalších 13 případech. U těchto případů nebyly informace k analýze k dispozici. Některé případy měly i několik viníků nebo bylo shledáno porušení několika předpisů.

5. Nejvíce případů vykázali kvalifikovaní dělníci, řemeslníci, výrobci a opraváři (mimo zemědělství) a to 48 případů. Dále to byli řidiči a obsluha pojízdných strojních zařízení (30 případů). Na třetím místě to byli pracovníci vedoucí, řídící, vědečtí a provozní, pedagogové, zdravotníci, architekti a úředníci (20 případů).

6. Nejčastěji ke smrtelným pracovním úrazům došlo ve věkové skupině 41 – 45 let (24 případů). Nejfrekventovanější věkovou skupinou v posledních 10 letech byla skupina 51 – 55 let a to celkem čtyřikrát. Průměrný věk zraněných zaměstnanců v roce 2014 byl 45 let.

7. Nejvíce smrtelných pracovních úrazů bylo vykázáno v podnicích zabývajících se stavebnictvím (33 případů), potom zpracovatelským průmyslem (23 případů) a dopravou a skladováním (21 případů).

8. V odvětví těžba a dobývání bylo zaznamenáno 9 smrtelných pracovních úrazů. Jednalo se o především o závaly nebo zasažení padající horninou. Byl evidován jeden důlní otřes, který způsobil pracovní úraz 12 zaměstnancům, z toho 3 byly smrtelné.

9. Roztříděním případů podle odvětví událostí, při nichž k smrtelnému pracovnímu úrazu došlo, se ukázalo, že největší počet případů vykázala doprava a skladování a to 49. 

10. Činnost s největší četností nehodových událostí byla doprava silniční a závodová (43 případů). Dále to bylo skladování vč. obsluhy skladových a manipulačních zařízení (9 případů) a rekonstrukce a údržba staveb (8 případů).

11. Hromadných smrtelných pracovních úrazů, které byly důsledkem vždy jen jediné události, bylo evidováno celkem 15 a to při 6 událostech. Šlo o 3 autonehody, z toho jeden střet s vlakem. Při každé této události byly 2 smrtelné pracovní úrazy. Dále to byl již zmíněný důlní otřes (3 případy) a pád mostu (4 případy).

12. Během denní pracovní aktivity došlo k 78 % událostí, které způsobily smrtelný pracovní úraz.

13. Došlo pouze k jednomu smrtelnému pracovnímu úrazu žen a to pádu z lešení, které nemělo ochranné prvky. Jedná se po mnoha letech o historické minimum. V roce 2012 došlo jen ke dvěma případům. Smrtelné pracovní úrazy žen byly v letech 2005 – 2013 způsobeny většinou dopravní nehodou a to ve 44 případech z celkových 72, to je průměrně 61 %.

14. Z dostupných materiálů vyplývá, že žádný z případů nebyl způsoben pod vlivem alkoholu. Nejvyšší obsah alkoholu v krvi byl naměřen v roce 2006, a to 3,5 promile po pádu ze střechy.

15. Celkem ve 100 případech (86 %) zemřel zraněný zaměstnanec v den úrazu. U zbylých 16 případů se jednalo napřed o závažné pracovní úrazy, které si vyžádaly 274 dnů pracovní neschopnosti, z toho nejdelší trvala 73 dnů. V roce 2007 to bylo rekordních 1 422 dnů pracovní neschopnosti.