Zpráva se zabývá ukazateli smrtelných pracovních úrazů zaznamenaných v ČR v roce 2017 a dále jejich vývojem od roku 2008. Zabývá se rozdělením a vývojem ukazatelů podle regionů a odvětví v posledních pěti letech. Uvádí jejich charakteristiku vyjádřenou příčinami a okolnostmi, nehodami a zdroji nehod. Dále uvádí druh zaměstnání, činnost, úkon a případnou indispozici zraněných zaměstnanců v okamžiku úrazu a porušené právní předpisy. 

Počet smrtelných pracovních úrazů v roce 2017 klesl proti roku předcházejícímu o 11 případů a dosáhl celkového počtu 94 případů. Na tomto poklesu se nejvíce podílelo odvětví Velkoobchod, maloobchod, opravy motorových vozidel (G.), Doprava a skladování (H.) a Administrativní a podpůrné činnosti (N.).

V prvních deseti letech existence České republiky (1993–2002) tento počet činil 200–300 případů za rok (průměrně 250). Dále v letech 2003–2016 se již počet dostal pod hranici 200 případů a činil 100–200 případů za rok (průměrně 142). V roce 2017 se tak poprvé v historii dostal počet pod hranici 100 případů za rok.

Největší podíl na smrtelných pracovních úrazech měly již tradičně dopravní nehody na pozemních komunikacích (silnice, kolejiště). Při 25 událostech se smrtelně zranilo 25 zaměstnanců. Střet vlaku s chodcem způsobil 1 případ, střet s automobilem nebyl evidován žádný. V roce 2008 došlo k meziročnímu snížení počtu všech usmrcených osob při dopravních nehodách na pozemních komunikacích v ČR téměř na hodnotu úspěšného roku 2006. Tento trend dále pokračoval i  letech 2009–2013. Tím došlo i ke snížení počtu smrtelných pracovních úrazů při dopravních nehodách na pozemních komunikacích. V roce 2013 bylo evidováno při dopravních nehodách 654 usmrcených osob, z toho bylo 32 smrtelných pracovních úrazů (4,9 %). V letech 2014 a 2015 počet mírně stoupl, ale v letech 2016 a 2017 pak opět klesl až na hodnotu 577 (2017) usmrcených osob při dopravních nehodách. Z tohoto počtu bylo 25 smrtelných pracovních úrazů, tj. 4,3 %.

Pozemní vozidla a ostatní dopravní prostředky se jako zdroje úrazu podílely na vzniku pracovních úrazů s pracovní neschopností nad tři dny jen 3,4 %, na závažných již 14,4 % a na smrtelných dokonce 34,0 %. Znamená to, že čím byly v pracovní úrazovosti škody na zdraví vážnější, tím se na tom více podílely dopravní nehody. Z policejních statistik vyplývá, že pozemní komunikace v ČR jsou stále nebezpečný prostor, jeden z nejhorších v Evropě.

Dalším velmi častým druhem nehody s následkem smrti byly pády osob (z výšky, do hloubky, ze schodů, na rovině, ap.) a pády na osobu (předmětu, břemene, stroje, zeminy, ap.). Tyto případy dohromady se na celkovém počtu smrtelných pracovních úrazů podílely 43 % (40 případů).

Smrtelné pracovní úrazy byly rozloženy téměř do všech odvětví a v rámci odvětví jejich vznik často souvisel především s prováděnými činnostmi, které zase souvisely se zaměstnáním zraněného zaměstnance (KZAM). Nelze se proto omezit jen na rozdělení případů podle odvětví podniků (CZ-NACE), ale i na odvětví událostí, které se často liší, dále na činnosti a zaměstnání zraněného zaměstnance.

Vysoký počet smrtelných pracovních úrazů ve zpracovatelském průmyslu je dán vysokou zaměstnaností v tomto odvětví (počet pojištěnců), ale četnost případů (0,15) je nižší než průměrná hodnota za ČR (0,20). Dopravní nehody se na případech ve zpracovatelském průmyslu podílely jen dvěma událostmi s následkem dvou smrtelných pracovních úrazů.

Nejčastější příčinou byla nesprávná organizace práce a neinformovanost mezi zaměstnavateli, celkem ve 25 případech. Smrtelná pracovní úrazovost v roce 2017 zaznamenala jen jeden hromadný případ. V roce 2016 nebyl zaznamenán hromadný případ žádný. Ženy utrpěly čtyři smrtelné pracovní úrazy, z toho se jednalo o dvě autonehody.

• Ukazatele smrtelné pracovní úrazovosti v ČR
• Smrtelná pracovní úrazovost v odvětvích
• Smrtelná pracovní úrazovost podle právní formy podniku v roce 2017
• Charakteristika smrtelných pracovních úrazů
• Porušené předpisy
• Zaměstnání a věk zraněných
• Odvětví podniků, činnosti a úkon
• Měsíc a hodina úrazu
• Závěr

1 Ukazatele smrtelné pracovní úrazovosti v ČR

Analýza smrtelných pracovních úrazů, k nimž došlo v České republice v roce 2017, vychází ze souboru dat uložených v databázi smrtelných pracovních úrazů, kterou udržuje Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i. (VÚBP). Ke stanovení relativních ukazatelů byly použity údaje ze „Statistiky dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz“ Českého statistického úřadu získané zpracováním dat z administrativního zdroje informačního systému ČSSZ (počet pojištěnců).

Základními ukazateli smrtelné pracovní úrazovosti jsou: počet nově hlášených případů smrtelných pracovních úrazů v daném roce a četnost smrtelných pracovních úrazů vyjádřená počtem smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců.

1.1 Hodnoty ukazatelů smrtelných pracovních úrazů v ČR v roce 2017

V roce 2017 bylo v informačních systémech Státního úřadu inspekce práce (SÚIP) a Českého báňského úřadu (ČBÚ) zaznamenáno celkem 94 případů, převážně smrtelných pracovních úrazů. Tyto případy již nepodléhají statistickému zjišťování, kromě smrtelných pracovních úrazů ČR obsahují i smrtelné pracovní úrazy jiných států (podle místa pojištění), k nimž došlo na území ČR. Také mohou zahrnovat úmrtí na pracovišti, nepracovní úrazy apod., které nejsou odškodňovány (tabulka č. 1). Z toho bylo zaznamenáno:

• 92 případů v podnicích podléhajících dozoru systému SÚIP, které byly hlášeny oblastním inspektorátům práce (OIP).
• 2 případy v podnicích podléhajících dozoru systému ČBÚ, které byly hlášeny obvodním báňským úřadům (OBÚ).

Počet takto evidovaných smrtelných pracovních úrazů v informačním systému Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, v. v. i., tedy v roce 2017 činil:

• celkem: 94 případů; počet klesl proti předcházejícímu roku o 11 případů (ze 105 na 94),
• ženy:  4 případy (tj. 4,3 %); méně než průměrná hodnota za posledních 10 let (6,5 případu),
• mladiství: 1 smrtelný pracovní úraz, předchozí takový případ byl zaznamenán v roce 1998.

Četnost smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců činila 0,20. Podíl případů na celkovém počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností zaznamenal hodnotu 0,20 %.

1.2 Vývoj smrtelné pracovní úrazovosti v ČR

Vývoj smrtelné pracovní úrazovosti za poslední období je dokumentován časovými řadami základních ukazatelů za posledních deset let počínaje rokem 2008. Vývoj počtu smrtelných pracovních úrazů je znázorněn v grafu č. 1.1, vývoj četnosti smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců je znázorněn v grafu č. 1.2. Konkrétní hodnoty ukazatelů jsou uvedeny v tabulkové části (tab. č.1).

V roce 2009 došlo k velkému poklesu počtu pojištěnců, ale počet případů a četnost klesly ještě výrazněji. Proti roku 2008 poklesl počet případů o 41 % a četnost o 37 %. V roce 2012 došlo k poklesu obou ukazatelů i při nárůstu počtu pojištěnců. V roce 2016 se hodnoty četnosti a počtu případů podobaly hodnotám z roku 2009 a počet pojištěnců byl přibližně stejný jako v roce 2008. V roce 2017 četnost i počet případů poklesly od roku 2008 o 47 % a 46 %. Graf č. 1.3 zobrazuje srovnání časových řad bazických indexů těchto ukazatelů, kde bazickými hodnotami jsou hodnoty v roce 2008. Na poklesu smrtelné pracovní úrazovosti se v posledních letech nejvíce podílely změny v organizační struktuře národního hospodářství, odstraňování rizikových prací a jejich nahrazování automatizací a mechanizací. Projevuje se vliv zlepšujícího se způsobu prevence a řízení BOZP v ČR.

Graf č. 1.4 zobrazuje strukturu smrtelných pracovních úrazů v ČR v letech 2008 – 2017. Celkový počet smrtelných pracovních úrazů je rozčleněn do tří skupin úrazů znázorněných třemi samostatnými křivkami vývoje. Jsou to jednak smrtelné pracovní úrazy, ke kterým došlo při dopravních nehodách na pozemních komunikacích (nikoli samotných vlaků a sražení chodce vlakem), dále smrtelné pracovní úrazy hlášené SÚIP, kromě případů, ke kterým došlo při těchto dopravních nehodách, a dále úrazy hlášené ČBÚ, ke kterým došlo při hornické činnosti nebo činnosti podléhající vrchnímu dozoru ČBÚ.

Počet smrtelných pracovních úrazů při těchto dopravních nehodách v letech 2008 až 2012 klesal, což je odrazem dopravní úmrtnosti v ČR obecně. V roce 2013 tento počet stagnoval. Dopravní policie zaznamenala v letech 2004 až 2013 (kromě roku 2007) pokles počtu usmrcených osob při dopravních nehodách na pozemních komunikacích. V roce 2013 tento počet činil 654 osob. V roce 2014 a 2015 se pokles zastavil a došlo k mírnému nárůstu. Potom došlo opět k poklesu, v roce 2016 bylo evidováno 611 osob a v roce 2017 jen 577 osob. Bohužel touto bilancí se ČR nemůže chlubit, neboť se na mezinárodním žebříčku nachází stále na jedné ze spodních příček v pořadí zemí EU. Porovnává se počet usmrcených osob na milion obyvatel. V roce 2017 ČR vykázala 54 případů. Na prvních příčkách žebříčku bylo Švédsko (25), Velká Británie (27) a Nizozemsko (31).

Historicky největší meziroční pokles počtu smrtelných pracovních úrazů při dopravních nehodách od roku 1996 byl zaznamenán v roce 1998 (z 93 na 60). Velký pokles počtu osob usmrcených při dopravních nehodách vykázala i dopravní policie (z 1597 na 1360). Tento pokles je přičítán omezení maximální povolené rychlosti v obcích na 50 km/h. V roce 2001 vstoupil v platnost zákon č. 361/2000 Sb., upravující např. povinnosti řidiče k zajištění bezpečnosti chodců. Díky tomu byl při dopravních nehodách zaznamenán meziroční pokles počtu usmrcených osob, ale na smrtelných pracovních úrazech se to příliš neprojevilo. Významný meziroční pokles smrtelných pracovních úrazů při těchto dopravních nehodách byl zaznamenán až v roce 2003 a byl patrně ovlivněn přijetím zákona č. 475/2001 Sb., který upravuje pracovní dobu a odpočinek řidičů. Vzhledem k tomu, že dopravní nehody jsou vyšetřovány zpravidla jen dopravní policií, nelze přesně doložit, zda se zákon podílel i na poklesu počtu případů při těchto událostech.

Vývoj počtu smrtelných pracovních úrazů hlášených SÚIP, s vyloučením případů z výše uvedených dopravních nehod, vykazuje (kromě roku 2014) obdobný trend jako vývoj celkového počtu smrtelných pracovních úrazů vykazovaný za Českou republiku. V roce 2012 byl zaznamenán pokles o 7 případů, v roce 2013 byl počet stejný jako v roce 2012 a v roce 2014 došlo k poklesu o 15 případů. Celkový počet za ČR v roce 2014 však stoupl vlivem nárůstu počtu případů z  dopravních nehod a z hornické činnosti. Nárůst počtu případů v roce 2015 byl způsoben opačným jevem. V roce 2016 došlo k poklesu o 25 případů. V roce 2017 byl pak evidován mírný nárůst, ale díky poklesu počtu případů z dopravních nehod (o 14) došlo k celkovému poklesu za ČR pod hranici 100 případů za rok. Tyto úrazy byly rozloženy do všech odvětví národního hospodářství, přičemž prvenství ve výskytu těchto případů mělo většinou stavebnictví.

Počet smrtelných pracovních úrazů hlášených ČBÚ v roce 2013 klesl na 4, které se udály při 3 událostech. V roce 2014 došlo k nárůstu počtu případů na 11 (při 9 událostech) a v roce 2015 došlo k 9 případům způsobených 5 událostmi. Při hornické činnosti došlo v letech 2008 – 2015 průměrně k 8 případům ročně. V letech 2016 a 2017 ČBÚ evidoval jen 2 případy.

2 Smrtelná pracovní úrazovost v krajích

Smrtelná pracovní úrazovost v krajích v roce 2017, vyjádřena hodnotami ukazatelů, je dokumentována v tabulce č. 2.1 v tabulkové části. Četnost případů je vypočtena z počtu případů a počtu pojištěnců rozdělených podle krajů registrace podniků.

2.1 Smrtelná pracovní úrazovost v krajích v roce 2017

Graf č. 2.1.1 znázorňuje podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v ČR v jednotlivých krajích v roce 2017. Z porovnání četností smrtelných pracovních úrazů v jednotlivých krajích a v ČR vyplývá, že:

• výrazně vyšší hodnoty tohoto ukazatele, než je republikový průměr (0,20), vykázaly kraje: Středočeský (0,32), Moravskoslezský (0,32), Královéhradecký (0,30), Vysočina (0,28) a Ústecký (0,28),
• zhruba stejně vysoké hodnoty jako republikový průměr vykázaly kraje: hl. m. Praha, Karlovarský (0,23), Jihomoravský (0,20), Olomoucký (0,17) a Pardubický (0,15),
• nižší hodnoty tohoto ukazatele, než je republikový průměr, vykázaly kraje: Plzeňský (0,13), Praha (0,13), Jihočeský (0,09), Zlínský (0,09) a Liberecký (0,07).

2.2 Vývoj smrtelné pracovní úrazovosti v krajích

Grafy č. 2.2.1 a 2.2.2 zobrazují vývoj hodnot ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti (počtu a četnosti smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců) v jednotlivých krajích od roku 2008 do roku 2017 (tabulka č. 2.2 od 2013 do 2017). Z grafu č. 2.2.2  vyplývá, že četnost smrtelných pracovních úrazů je v hl. m. Praze trvale nižší než činí průměrná hodnota tohoto ukazatele v ČR, na druhé straně v Moravskoslezském kraji je tato hodnota zpravidla vyšší.

Grafy č. 2.2.1  Smrtelné pracovní úrazy v krajích ČR v letech 2008 - 2017

Grafy č. 2.2.2 Četnost smrtelných pracovních úrazů v krajích ČR v letech 2008 - 2017

3 Smrtelná pracovní úrazovost v odvětvích

3.1 Smrtelná pracovní úrazovost v odvětvích v roce 2017

Graf č. 3.1.1 zobrazuje podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v roce 2017 v odvětvích (CZ-NACE) podniků - zaměstnavatelů. Z grafu plyne, že v roce 2017 došlo k největšímu počtu smrtelných pracovních úrazů (22, tj. 23,4 %) u podniků zabývajících se stavebnictvím. Protože zde bylo zaměstnáno jen 5,0 % pojištěnců ČR (graf č. 3.1.2), vykázalo toto odvětví vysokou četnost smrtelných pracovních úrazů (0,94). Časová řada (2008–2017) je uvedena v tabulce č. 10.

Poznámka: Pro větší přehlednost grafů č. 3.1.1 a 3.1.2 byla některá odvětví, v nichž došlo k ojedinělým smrtelným pracovním úrazům, sloučena a označena jako „ostatní odvětví“: Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klim. vzduchu (D.), Informační a komunikační činnosti (J.), Peněžnictví a pojišťovnictví (K.), Činnosti v oblasti nemovitostí (L.),  Profesní, vědecké a technické činnosti (M), Veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení (O.), Vzdělávání (P.), Zdravotní a sociální péče (Q.), Kulturní, zábavní a rekreační činnosti (R.), Ostatní činnosti (S.) a Činnosti exteritoriálních organizací (U.). Údaje pro tato odvětví jsou uvedeny v tabulkách č. 3.2.1 a 3.2.2.

Graf č. 3.1.2 zobrazuje podíl počtu pojištěnců v roce 2017 v odvětvích (CZ-NACE).

Graf č. 3.1.3 zobrazuje podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v roce 2017 v odvětvích (CZ-NACE) událostí, při nichž k úrazu došlo.

3.2 Vývoj ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v odvětvích

Časové řady ukazatelů smrtelných pracovních úrazů z období let 2013 až 2017 uspořádané podle odvětví (CZ-NACE) podniků - zaměstnavatelů jsou uvedeny v tabulkách č. 3.2.1 a 3.2.2 v tabulkové části. Časové řady počtů smrtelných pracovních úrazů uspořádané podle odvětví podrobně jsou uvedeny v tabulce č. 3.2.3. Vzájemné poměry hodnot ukazatelů smrtelných pracovních úrazů v jednotlivých odvětvích a tendence jejich vývoje (v letech 2008 až 2017) jsou zobrazeny v grafech č. 3.2.1 a 3.2.2.

Poznámka: Pro přehlednost v grafech č. 3.2.1 a 3.2.2 nejsou zaznamenány časové řady ukazatelů vykazované v odvětvích, kde dochází k malému počtu smrtelných pracovních úrazů. Údaje pro tato odvětví jsou uvedeny v tabulkách č. 3.2.1 a 3.2.2. Některá odvětví (OKEČ) jsou v grafech zobrazena jen do roku 2008.

Z grafu č. 3.2.1 je patrné, že trvale největší počet smrtelných pracovních úrazů vykazovalo ve většině let stavebnictví. Dále to byl zpracovatelský průmysl. Ve stavebnictví bylo v roce 2009 vykázáno minimum případů (19) od roku 2000. Po roce 2009 došlo k nárůstu počtu případů a v letech 2014 a 2015 zde bylo evidováno případů 33. Na třetí pozici byla trvale doprava a skladování, která se v roce 2016 dostala na místo první (25) a v roce 2017 zaujala místo druhé současně se zpracovatelským průmyslem (19).

V grafu 3.2.2 jsou patrná odvětví, která vykázala četnost smrtelných pracovních úrazů (na 10 000 pojištěnců) výrazně vyšší, než činil republikový průměr. Nejvyšší četnost případů byla vykázána v posledních letech v těžbě a dobývání, kdy v roce 2014 tato hodnota činila 2,82. Potom četnost klesala a v roce 2017 zaujala třetí místo (0,78) za zemědělstvím, lesnictvím a rybářstvím (1,35) a stavebnictvím (0,94).

4 Smrtelná pracovní úrazovost podle právní formy podniku v roce 2017

Tato část analýzy se zabývá rozdělením smrtelných pracovních úrazů podle právních forem podniků, které se účastnily na vzniku těchto úrazů, zejména ty podniky, kde byl postižený zaměstnanec zaměstnán (viz tab. č. 4).

Tabulka č. 4 Právní forma podniků figurujících při smrtelných pracovních úrazech v ČR v roce 2017 (VÚBP)

Z tabulky vyplývá, že na smrtelných pracovních úrazech se účastnily podniky převážně ze soukromého sektoru. Jde především o tři skupiny podniků, a to o společnosti s ručením omezeným, dále o akciové společnosti a nakonec o fyzické osoby podnikající podle živnostenského zákona nezapsané v obchodním rejstříku. Tyto tři skupiny tvořilo 92 podniků z celkových 103, tj. 89,3 %.

5 Charakteristika smrtelných pracovních úrazů

Pro charakteristiku smrtelných pracovních úrazů bylo použito pět ze základních atributů úrazového děje, a to: nehoda, zdroj nehody, zdroj úrazu, příčina a druh zranění, které, kromě zdroje úrazu, byly klasifikované podle klasifikačního schématu databáze smrtelných pracovních úrazů.

• Nehodou v modelu úrazového děje je poslední nežádoucí událost v posloupnosti událostí, která bezprostředně vedla ke zranění (havárie, exploze, zachycení, zasažení osob, pády předmětů a materiálů na osoby, pády osob, náraz, namožení, vdechnutí nebo požití toxických látek, napadení osobami a živočichy, účinky přírodních vlivů a prostředí, tonutí).
• Zdrojem nehody v modelu úrazového děje je hmotný činitel, který je podstatný pro vznik nehody (stroj, nářadí, terén, část stavby, konstrukce, dílo, komunikace, předmět, látka, člověk, živočich nebo živel) a který vnějším působením dal bezprostřední podnět ke vzniku nehody.
• Zdrojem úrazu je hmotný činitel, který svým bezprostředním působením na postiženého přivodil úraz.
• Příčinami jsou nepříznivé okolnosti, v jejichž důsledku vznikly nežádoucí události (nebezpečné pracovní podmínky, závady v pracovním prostředí, chybějící osobní ochranné prostředky a nevhodné ustrojení osob, nesprávná a nebezpečná jednání osob, nedostatek osobních předpokladů pro správný výkon zaměstnání, zavinění živočichy, vliv počasí a živlů).
• Druh zranění je jedním ze znaků vymezujících zdravotní poškození způsobené v důsledku nehody (zraněná část těla ve většině případů z druhu zranění implicitně vyplývá).

5.1 Nehody

V následující tabulce č. 5.1 je sestupně podle počtu smrtelných pracovních úrazů v souboru uspořádáno 6 nejfrekventovanějších skupin nehod, které způsobily 72 případů, tj. 76,5 %. Nehody z prvních 3 skupin nehod způsobily 55 (58,5 %) smrtelných pracovních úrazů.

V tabulce č. 5.1.1 v tabulkové části analýzy jsou uvedeny časové řady četností skupin nehod zaznamenaných v intervalu let 2013 až 2017.

V grafu č. 5.1 jsou uvedeny počty smrtelných pracovních úrazů ve skupinách nehod, v nichž došlo k většímu počtu případů v letech 2008–2017.

Tabulka č. 5.1 Smrtelné pracovní úrazy ve vybraných skupinách nehod v ČR v roce 2017 (VÚBP) - výběr z tab. č. 5.1.1

Ve výše uvedených skupinách nehod se výrazněji projevily některé typy nehod:

5.1.1 Havárie silničního nebo zvláštního vozidla (vč. mobilního stroje) – 28 případů

Většinou se jedná o silniční dopravní nehody. Nejčastěji šlo o střet s jiným vozidlem (14 případů), u 6 událostí se jednalo o přejetí do protisměru a většinou čelní střet s protijedoucím vozidlem. V pěti případech sjel řidič mimo vozovku a narazil většinou do stromu. V sedmi případech řidič nepřizpůsobil rychlost vozidla situaci a narazil zezadu do stojícího automobilu. Nebyl evidován žádný případ způsobený střetem vozidla s vlakem ani rozjetí vozu bez řidiče nebo jízda pod vlivem alkoholu. U čtyř osob bylo evidováno nepoužití bezpečnostního pásu ve vozidle. Jeden automobil se po nárazu do stromu vzňal a řidič zemřel v nemocnici. Dopravní policií nejčastěji evidovaný důvod havárie automobilů byl způsob jízdy. Dva případy byly zaviněny mikrospánkem řidiče. Došlo také k převrácení traktoru a nakladače na poli a k přejetí chodce na staveništi nákladním automobilem. Časová řada 2008–2017 je uvedena v tabulce č. 10.

U Zpracovatelského průmyslu (C.) byly evidovány jen 2 případy způsobené dopravními nehodami (tj. 11 %) z celkových 19 smrtelných pracovních úrazů.

U Stavebnictví (F.) byl pak takto evidován jen 1 případ (tj. 5 %) z celkových 22 smrtelných pracovních úrazů.

U odvětví Velkoobchod, maloobchod, opravy motorových vozidel (G.) byly takto evidovány 2 případy (tj. 50 %) z celkových 4 smrtelných pracovních úrazů.

U Dopravy a skladování (H.) se jednalo o 10 případů (tj. 53 %) z celkových 19 smrtelných pracovních úrazů..

U odvětví Profesní, vědecké a technické činnosti (M.) byly zaznamenány případy 3 při dopravní nehodě (75 %) z celkových 4 smrtelných pracovních úrazů.

5.1.2 Pád na osobu - stroje, předmětu, části stavby a z nich uvolněných částí

V této skupině nehod došlo k 16 pádům na osobu. Ve dvou případech šlo o pád káceného stromu nebo větví. Ve třech případech se jednalo o pád vysokozdvižného vozíku s břemenem a tři případy se udály převrácením tahače, traktoru a mobilního jeřábu na obsluhu tohoto stroje. Další případy byly pád lisovací formy, skleněných tabulí, ocelové konstrukce, cihlové příčky, pilířové opěrky a kovové pásoviny.

5.1.3 Pád osoby z lešení, podesty, lávky, plošiny, rampy, z části budovy, stavby a do prohlubně

V této skupině nehod bylo evidováno celkem 11 pádů, z toho 4 případy byly pády se střechy bez použití OOPP. Ve dvou případech se prolomila krytina. Hloubka pádu byla od 3 do 12,5 metru. Pády osob z lešení byly evidovány dva, a to z 60 metrů do vody a z 10 metrů na zem, kde u lešení chybělo dolní zábradlí. Dále to byl pád do sklepa a do výtahové šachty (31 m), kdy selhala zábrana proti pádu. Ke třem pádům došlo z konstrukce, ze schodiště a z ochozu chladící věže.

5.1.4 Pád na osobu – břemena nákladu přepravovaného strojem

V této skupině nehod došlo k 7 případům. Ve 3 případech došlo k pádu břemene zavěšeného na jeřábu na pracovníka. Dva případy se udály při vykládce materiálu pomocí manipulačního zařízení. Dále to byl pád uskladněného materiálu, do nějž narazil vysokozdvižný vozík a pád vaznice sražené chybnou manipulací jeřábníka.

5.1.5 Udeření, navinutí, říznutí, stisknutí osoby částí stroje, vtažení do nebezpečných míst na stroji

Bylo evidováno 5 případů. Pracovník vstoupil do pracovního prostoru lisu, který si nevypnul. Dále šlo o přimáčknutí víkem korby valníku, hydraulickou rukou nákladního vozu při manipulaci a násypným vozíkem míchačky. Neobvyklý případ se stal při strojní manipulaci s již pokáceným stromem, kdy byl jím zasažen kolegou.

5.2 Zdroje nehod

Klasifikace zdrojů nehod smrtelných pracovních úrazů byla provedena podle klasifikačního schématu VÚBP na základě výňatků ze zpráv o vyšetřování smrtelného pracovního úrazu (OIP) do VÚBP zaslaných SÚIP a informací získaných z vyšetřovacích spisů od ČBÚ. Tato data byla u dopravních nehod doplněna o výsledky vyšetřování od drážní inspekce a dopravní policie.

Tabulka č. 5.2 Smrtelné pracovní úrazy ve vybraných skupinách zdrojů nehod v ČR v roce 2017 (VÚBP) – výběr z tab. č. 5.2.1

 
V grafu č. 5.2 je znázorněn podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v základních skupinách zdrojů nehod v roce 2017.

V tabulce č. 5.2 je uspořádáno 7 vybraných skupin zdrojů nehod vykazujících nejvyšší počet smrtelných pracovních úrazů v roce 2017. V tabulce č. 5.2.1 v tabulkové části analýzy je potom zaznamenán vývoj smrtelných pracovních úrazů ve vybraných skupinách zdrojů nehod v letech 2013–2017 podrobněji. Uvedeny jsou skupiny zdrojů nehod, v nichž docházelo dlouhodobě k výskytu smrtelných pracovních úrazů.

5.3 Zdroje úrazů

Klasifikace zdrojů smrtelných pracovních úrazů byla provedena podle metodiky ESAW. V grafu č. 5.3 je znázorněn podíl počtu smrtelných pracovních úrazů evidovaných SÚIP a ČBÚ v základních skupinách zdrojů úrazů v roce 2017. V tabulce č. 5.3.1 v tabulkové části analýzy jsou uvedeny jejich počty a podíly počtu v základních skupinách zdrojů úrazů. Pro lepší orientaci v grafu byly některé základní skupiny sloučeny do jedné výseče a uvedeny v tabulce č. 5.3.2.

Z grafu č. 5.3 je patrné, jak byly skupiny zdrojů úrazu v roce 2017 zastoupeny:

• skupina Pozemní vozidla, ostatní dopravní prostředky vykázala největší podíl případů, a to 34,0 %,
• skupina Budovy, konstrukce, povrchy vykázala 21,3 % případů,
• skupina Materiál, břemena, výrobky, strojní součásti vykázala 14,9 % případů,
• skupina Živé organismy, fyzikální jevy, přírodní živly vykázala 13,8 % případů,
• skupina Systémy pro dopravu, manipulaci, skladování vykázala 6,4 % případů,
• skupina Stroje a zařízení mobilní a stabilní vykázala 5,3 % případů,
• skupina Nebezpečné látky a přípravky vykázala 4,3 % případů.

V podrobnějším členění zdrojů úrazu to byly zejména tyto podskupiny z uvedených skupin:

• motorové silniční dopravní prostředky -9 případů (9,6 %)
• vozidla lehká osobní i nákladní - 8 případů (8,5 %)
• vozidla pozemní – nespecifikováno - 8 případů (8,5 %)
• materiály, předměty, výrobky, součásti strojů, vozidel, úlomky.6 případů (6,3 %)
• části budov nad úrovní země – pevné -  případy (4,3 %)
• ostatní zvýšená pracoviště - 4 případů (4,3 %)
• elektřina - 4 případy (4,3 %)

5.4 Příčiny úrazů

V této části jsou uvedeny příčiny smrtelných pracovních úrazů, které byly rozhodující pro vznik úrazu. V tabulce č. 5.4 jsou uvedeny počty závad BOZP (celkem 148) u jednotlivých událostí (93), které vedly k 94 smrtelným pracovním úrazům v roce 2017. V tabulce č. 5.4.1 je pak uvedena časová řada (2008–2017) vybraných nejfrekventovanějších závad BOZP.

Tabulka č. 5.4 Závady BOZP u událostí vedoucích ke smrtelným pracovním úrazům ČR v roce 2017

Vybrané závady BOZP v roce 2017:

Chyby na straně organizace (zaměstnavatel, jiná firma):

• Nesprávná organizace práce, neinformovanost mezi zaměstnavateli - 25 případů
• Nezpracovaný pracovní postup, nevyhledaná všechna rizika - 17 případů
• Neprovedené školení zaměstnance, chybějící lékařská prohlídka - 15 případů
• Jiné chyby na straně organizace - 17 případů

Chyby na straně zraněného pracovníka:

• Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu a prodlévání v ohroženém prostoru - 22 případů
• Nedostatky osobních předpokladů k řádnému výkonu (chybějící tělesné předpoklady, smyslové nedostatky, nepříznivé osobní vlastnosti, okamžité psychofyziologické stavy) a riziko práce - 3 případy
• Nepoužívání (nesprávné používání) předepsaných a přidělených OOPP - 8 případů

Ohrožení jinými osobami:

Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu a prodlévání v ohroženém prostoru - 5 případů

5.5 Způsoby a druhy zranění, indispozice, pracovní neschopnost

V grafu 5.5 je znázorněn podíl počtu smrtelných pracovních úrazů podle způsobu zranění v roce 2017. Způsob zranění má vazbu na skupiny nehod (tabulka č. 5.1.1). Časová řada (2008–2017) je pak uvedena v tabulkách č. 10 a 11. Naprostá většina (79, tj. 84 %) jich byla způsobena mechanickým působením:

• horizontální pohyb a střet s překážkou (převážně doprav. nehody) - 28 případů,
• vertikální pohyb a střet s překážkou (pády):
  • předmětu na osobu - 25 případů,
  • osoby na předmět - 15 případů,
• kontakt se strojem (stisknutí, rozdrcení):
  • mobilním (např. motorové vozidlo) - 2 případy,
  • stacionárním (lis, míchačka, apod.) - 5 případů,
• kontakt s jiným zdrojem úrazu - 19 případů.

U 94 smrtelných pracovních úrazů bylo evidováno 94 druhů zranění, z nichž většina (79) byla způsobena mechanickým působením. Byly to tyto druhy zranění:

• mnohočetná poranění - 55
• poranění mozku, míchy a vnitřních orgánů - 18
• rozdrcení, otevřené rány, traumatická amputace - 3
• zlomeniny, vymknutí, podvrtnutí, natažení kloubů a vazů - 1
• účinky mechanického tlaku - 1
• druhy zranění nezjištěné (pravděpodobně mechanicky) - 1

Následující přehled přináší podrobnější údaje o druzích zranění (79 z 94), pokud je bylo možno z dostupných dokumentů zjistit.
Jsou to:           

• zhmoždění, rozdrcení mozku - 14
• nitrolební poranění, traumatický otok mozku, otřes mozku - 1
• krvácení (úrazové) do mozku - 1
• poranění nervů a míchy, poškození míchy a přerušení nervů - 1
• poranění srdce aj. nitrohrudních, nitrobřišních a pánevních orgánů  - 0
• roztržení, rozdrcení, traumatická ruptura vnitřního orgánu  - 0 
• pohmoždění, traumatický hematom vnitřního orgánu - 1    
• rozsáhlá devastace těla - 2
• poranění mnohočetné, nespecifikované - 52
• poranění mozku a vnitřních orgánů se zlomeninami kostí  - 0
• zhmoždění, rozdrcení mozku a zlomeniny (klenby, spodiny lebeční)  - 0
• zhmoždění mozku a vnitřních orgánů spolu se zlomeninami kostí  - 0
• zlomeniny s otevřenými ranami nebo rozdrcením - 1
• zlomenina zavřená - 0
• zlomenina otevřená - 1
• zlomenina obratle, porušení míchy - 0
• rozdrcení  - 0
• otevřená rána  - 0
• rána tržná, řezná, bodná - 1
• amputace - 2
• dušení, udušení (mechanickým ohrožením dýchání) - 1
• druhy zranění nezjištěné (pravděpodobně mechanicky) - 0
• druhy zranění nezjištěné (mechanicky při dopravní nehodě) - 1

Druhy zranění způsobené jiným než mechanickým působením (15 z 94):

Otravy, toxické účinky látek, dušení, tonutí - 5

• otrava, toxické účinky látek - 5
• udušení (nedostatkem kyslíku) - 0
• utonutí  - 0

Účinky elektrického proudu, blesku - 5

Popálení, opaření, poleptání, omrzliny, účinky záření, horka - 1

Následky námahy, šok, kolaps, cizí těleso - 4

Indispozice

Zranění zaměstnanci se zranili vlivem indispozice v 8 případech. Z toho 4 případy byly způsobeny náhlou poruchou zdravotního stavu (infarkt, kolaps) a 1 případ onemocněním. Jeden zaměstnanec byl indisponován alkoholem a dva případy byly způsobeny mikrospánkem při dopravní nehodě. 
Extrémní množství indispozic, které způsobily smrtelný pracovní úraz za posledních 10 let, bylo evidováno v roce 2015. Tato časová řada (2008–2017) je uvedena v tabulce č. 10.

Pracovní neschopnost

Z 94 případů skončilo 82 okamžitým úmrtím zaměstnance. Zbylých 12 případů skončilo jako závažné pracovní úrazy, které se postupně měnily ve smrtelné. Maximální doba pracovní neschopnosti byla 36 dnů a celkem u těchto 12 případů bylo evidováno 136 dnů pracovní neschopnosti (tabulka č. 10). V grafu č. 5.6 jsou uvedeny jen ty případy v typech událostí, kde nedošlo k okamžitému úmrtí zaměstnance. Je zde znázorněno množství případů, kde nastalo úmrtí ihned a kde až po pracovní neschopnosti (závažné pracovní úrazy).

Počet závažných pracovních úrazů v letech 2011 - 2017 dramaticky stoupl, proti roku 2009 o 32 %. V roce 2017 bylo těchto případů evidováno SÚIP a ČBÚ 1146, z toho se jich 484 (42 %) událo zaměstnancům od 50 let. Tento nárůst počtu případů se zatím nepromítl negativně do počtu smrtelných pracovních úrazů.

6 Porušené předpisy

V roce 2017 došlo k 93 událostem, které měly za následek 94 smrtelných pracovních úrazů. V této souvislosti došlo i k dalším typům úrazů, tj. nepracovním nebo pracovním s různou dobou pracovní neschopnosti a různé závažnosti. Bylo identifikováno 148 závad BOZP a 145 porušení některého předpisu, zejména zákona č. 262/2006 Sb. (zákoník práce), a to 70 porušení. Ve 27 případech byl porušen zákon č. 361/2000 Sb. (silniční zákon). Dále bylo evidováno 48 porušení ustanovení dalších zákonů a prováděcích předpisů, většinou v návaznosti na zákoník práce, viz tabulka č. 6. U zraněných zaměstnanců bylo shledáno pravděpodobné zavinění a na to navazující pravděpodobné porušení předpisů BOZP v 10 případech. Přesné informace však nejsou v současné době k dispozici, protože oblastní inspektoráty práce nezjišťují porušení předpisů u zraněného zaměstnance (zákon č. 251/2005 Sb.). U 6 případů převážně dopravních nehod v zahraničí nebyly informace o zavinění a porušených předpisech kompletní nebo k dispozici.

Tabulka č. 6 Porušené předpisy a zavinění smrtelných pracovních úrazů v ČR v roce 2017 (VÚBP)

6.1 Zákoník práce a silniční zákon

Nejčastěji porušeným předpisem byl zákoník práce. Často bývá shledáno porušení několika ustanovení zákoníku práce současně, a to zaměstnancem, zaměstnavatelem, eventuálně i jinou osobou.

Porušení zák. č. 262/2006 Sb. (zákoník práce) zaměstnancem - 12 případů
Nejčastěji se jedná o § 106, odst. 4,

• zaměstnanec je povinen dbát o svou vlastní bezpečnost - 10 případů
• písm. c) dodržovat právní a ostatní předpisy  ---
• písm. d) dodržovat při práci stanovené pracovní postupy - 1 případ
• písm. e) nepožívat alkoholické nápoje - 1 případ

Porušení zák. č. 262/2006 Sb. jinou osobou nebylo zaznamenáno.

Porušení zák. č. 262/2006 Sb. (zákoník práce) zaměstnavatelem - 58 případů

Zaměstnavatel je povinen:

• § 101 zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců - 5 případů
• § 102 vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí - 18 případů
• § 103 nepřipustit, informovat, zajistit, sdělit, nahradit, zabezpečit - 17 případů
• § 104 - OOPP -4 případy
• § 105 - pracovní úrazy a nemoci z povolání - 11 případů
• ostatní - 3 případy

Porušení zák. č. 361/2000 Sb. (silniční zákon) zaměstnancem (21 případů):

• § 5, odst. 1, písm. b) řidič je povinen věnovat se plně řízení - 4 případy
• § 6, odst. 1, písm. a) povinnost připoutat se za jízdy bezp. pásem - 2 případy
• § 9, odst. 1, písm. a) přepr.osoba se musí připoutat bezp. pásem - 2 případy
• § 11, odst. 1 směr a způsob jízdy - 5 případů
• § 18, odst. 1 rychlost jízdy musí řidič přizpůsobit…  -  2 případy
• § 19, odst. 1  vzdálenost mezi vozidly…  -  2 případy
• § 22, odst. 1  přednost v jízdě, jízda křižovatkou ---
• ostatní - 4 případy

Porušení zák. č. 361/2000 Sb. (silniční zákon) jinou osobou (6 případů):

• §   5, odst. 1, písm. b) řidič je povinen věnovat se plně řízení vozidla - 2 případy
• §   5, odst. 1, písm. c) řidič je povinen přizpůsobit jízdu… - 1 případ
• § 11, odst. 1 směr a způsob jízdy - 1 případ
• § 18, odst. 1 rychlost jízdy musí řidič přizpůsobit… - 1 případ
• § 19, odst. 1 vzdálenost mezi vozidly… - 1 případ

Porušení zák. č. 361/2000 Sb. zaměstnavatelem (nespecifikováno) nevzniklo.

6.2 Prováděcí a interní předpisy, další zákony

V návaznosti na výše uvedené paragrafy zákoníku práce byla porušena ustanovení následujících předpisů:

zaměstnavatelem nebo jinou firmou (46 případů):

• zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek BOZP - 25 případů
• nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí - 7 případů
• nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu - 4 případy
• nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky - 3 případy
• nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích - 3 případy
• nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí - 1 případ
• nařízení vlády č. 168/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky - 1 případ
• zákon ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě - 1 případ

zaměstnancem (2 případy):

• zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách - 1 případ
• vyhláška ČBÚ č. 22/1989 Sb., o BOZP a bezpečnosti provozu při hornické činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí - 1 případ

Jinou osobou nevzniklo.

7 Zaměstnání a věk zraněných

V tabulce č. 7 je uveden počet případů rozdělený podle zaměstnání, tj. druhu a úrovně kvalifikace zraněného zaměstnance (KZAM). Odvětví je uvedeno jen orientačně. Počty smrtelných pracovních úrazů při dopravních nehodách jsou uvedeny odděleně.

Tabulka č. 7 Zaměstnání zraněných u smrtelných pracovních úrazů v ČR v roce 2017 (VÚBP)

• Obsluha pojízdných strojních zařízení a řidiči utrpěli z 26 případů 14 při dopravních nehodách.
• Vedoucí, řídící a vědečtí pracovníci, pedagogové, zdravotníci, architekti, úředníci a provozní pracovníci utrpěli z 11 případů 6 při dopravních nehodách.
• Kvalifikovaní dělníci, řemeslníci výrobci, opraváři atd. (nikoli v zemědělství) neutrpěli z 21 případů žádný při dopravních nehodách. Časová řada (2008 – 2017) je uvedena v tabulce č. 10.
• Pomocní a nekvalifikovaní dělníci utrpěli ze 17 případů 3 při dopravních nehodách.

Nejvíce zastoupená věková kategorie zraněných zaměstnanců byla:

• 51 – 55 let v letech 2017, 2015, 2012, 2010, 2006, 2005 a 2004,
• 56 – 60 let v letech 2016 a 2008,
• 46 – 50 let v roce 2013,
• 41 – 45 let v roce 2014,
• 36 – 40 let v roce 2011,
• 31 – 35 let v letech 2009 a 2007.

Věková kategorie 51 – 55 let zaznamenala v letech 2008 – 2017 nejvíce případů, a to 183. Dále to byla kategorie 46 – 50 let se 165 případy a pak 41 – 45 let se 158 případy. Tato časová řada je uvedena v tabulce č. 10 a podrobně v tabulce č. 12.

Průměrný věk zraněných zaměstnanců byl 46 let, u žen to bylo 43 let. Převážná většina (86 %) zraněných zaměstnanců byla státní příslušnosti české (81 případů), dále polské (4 případy), ukrajinské (4 případy), slovenské (3 případy), chorvatské (1 případ) a rumunské (1 případ). Tito cizí státní příslušníci byli zraněni ve 3 případech pádem předmětu (horniny, materiálu) a ve 3 případech šlo o pád osoby z výše a do šachty. Ke 3 případům došlo při dopravní nehodě a po jednom případu pak udušením v jímce, při požáru, přejetím na staveništi a zasažením elektrickým proudem.

V grafu č. 7 je zobrazeno rozložení smrtelných pracovních úrazů podle kategorií věku. Byly vynechány věkové kategorie do 20 a nad 65 let (3 případy) a také ty, kde věk nebyl zjištěn (1 případ).

8 Odvětví podniků, činnosti a úkon

V následující tabulce č. 8 je uvedeno všech 93 událostí, které vedly k 94 smrtelným pracovním úrazům. Tabulka znázorňuje odvětví podniků (zaměstnavatelů) vyjádřené kódem CZ-NACE (A. až S., podrobně 1 až 94). Použité barevné odlišení je odvozeno z kapitoly č. 3. Dále znázorňuje činnosti, při nichž ke smrtelným událostem došlo. Číselný údaj (počet událostí) leží v průsečíku odvětví a činností.

Tabulka č. 8 -  Odvětví podniků a činnosti

Činnost

Události, v nichž činnosti odpovídají odvětvím podniku, jsou v tabulce č. 8 vyznačeny rámečkem. Činnosti, které se od odvětví podniku odlišují, jsou mimo rámeček. Z tabulky je patrný rozptyl událostí mimo orámované části, zejména u zpracovatelského průmyslu nebo stavebnictví. Znamená to, že odvětví podniku poskytuje informaci jen orientační. Přesnější je činnost, kterou zraněný vykonával v okamžiku úrazu (odvětví činnosti). Největší počet událostí (30) se udál při činnosti „doprava silniční a závodová“ (kód 61). Je zřejmé, že se na ní podílela téměř většina odvětví. Největší počet událostí (17) v jednom odvětví se odehrál v odvětví Pozemní a potrubní doprava (kód H. 49), z toho většina (12) při  činnosti „doprava silniční a závodová“. Také v odvětví Výstavba budov (kód F. 41) došlo k velkému počtu událostí (12), z toho ke čtyřem při pracích betonářských, zednických, stavebně montážních, tesařských apod. (kód 52). Počty událostí a počty smrtelných pracovních úrazů, které vznikly v důsledku těchto událostí jsou uvedeny v tabulkách č. 8.1 a 8.3 v tabulkové části.

Úkon

V rámci činnosti prováděl zraněný zaměstnanec úkon, kterým je podrobněji popsána situace v okamžiku úrazu. Počty případů jsou uvedeny v tabulkách č. 8.2 a 8.4.

Názvy a kódy odvětví (CZ-NACE) použité v tabulce č. 8

9 Měsíc a hodina úrazu

V grafu č. 9.1 je uveden počet smrtelných pracovních úrazů, ke kterým došlo v jednotlivých měsících roku 2017. Odděleně jsou uvedeny smrtelné pracovní úrazy při dopravních nehodách a také další případy při pracovních úrazech, kdy došlo k úmrtí více osob při jedné události (dále jen „hromadné pracovní úrazy“). V roce 2017 byla tato událost evidována jen jedna se dvěma smrtelnými pracovními úrazy.

K největšímu počtu událostí v roce 2017 došlo při práci samotné (v grafu jako „ostatní“) v červnu, v letech 2007, 2009 a 2013 to bylo v říjnu. V letech 2008 a 2010 byl zaznamenán největší počet těchto událostí v měsíci září. V roce 2011 to bylo také v červnu a v roce 2012 v dubnu a květnu.

K největšímu počtu událostí při dopravních nehodách (většinou autonehody) došlo v měsíci říjnu stejně jako v letech 2009 a 2013. V letech 2015, 2011 a 2008 to bylo v květnu, v letech 2012 a 2014 v červnu.

V grafu č. 9.2 je uveden počet událostí, které vedly ke smrtelným pracovním úrazům, v jednotlivých hodinách dne. Odděleně jsou uvedeny dopravní nehody.

V grafu je patrný dvanáctihodinový úsek (od 6. do 18. hodiny) denní pracovní aktivity, v němž došlo k 76 událostem z 93 (81 %) vedoucích ke 77 smrtelným pracovním úrazům. K největšímu počtu událostí došlo od 10 do 11 a od 11 do 12 hodin. Během noční pracovní aktivity (od 18. do 6. hodiny) došlo jen k 17 událostem, které způsobily 17 smrtelných pracovních úrazů.

V roce 2017 došlo k největšímu počtu událostí u dopravních nehod od 8 do 9 a od 11 do 12 hodin.

Závěr

V roce 2017 bylo zaznamenáno proti předcházejícímu roku o 11 smrtelných pracovních úrazů méně (10,5 %) a počet událostí klesl o 12. Tento pokles byl způsoben jenom menším počtem událostí při dopravních nehodách. Četnost smrtelných pracovních úrazů klesla na hodnotu 0,20. Výskyt smrtelných pracovních úrazů je nyní natolik nízký a rozptýlený do všech odvětví a profesí, že s výjimkou dopravních nehod a pádů lze již hovořit pouze o některých charakteristických jevech, které je možno z údajů o smrtelných pracovních úrazech vysledovat.

Nejčastější jevy:

1. Nejčastější nehodou byly dopravní nehody na silnicích, které způsobily 25 smrtelných pracovních úrazů. Dohromady s jedním sražením chodce vlakem došlo ke 26 případům. Současně nejčastějšími zdroji nehod byly motorové silniční dopravní prostředky a traktory (32 případů). Smrtelná pracovní úrazovost je v některých odvětvích ovlivněna dopravními nehodami významně, což znamená, že se část smrtelných pracovních úrazů nestala přímo při výkonu konkrétní profese v konkrétním odvětví, ale při přesunu mezi pracovišti, např. k zákazníkovi. Tím dochází k určitému zkreslení nebezpečnosti některých odvětví. Jde zejména o autodopravu, která je specifická tím, že pracovištěm zraněného je většinou veřejná komunikace, kde je velká pravděpodobnost cizího zavinění a vazba na bezpečnostní předpisy je relativně nízká. Z 26 smrtelných pracovních úrazů řidičů a obsluhy pojízdných strojních zařízení (KZAM 83000) se jich 14 událo při dopravních nehodách. Pracovníků vedoucích, řídících a vědeckých, pedagogů, zdravotníků, architektů, úředníků a provozních pracovníků bylo evidováno při dopravních nehodách 6. Kvalifikovaní dělníci, řemeslníci, výrobci, opraváři (mimo zemědělství) nebyli zaznamenáni při dopravních nehodách žádní. Dělníci pomocní a nekvalifikovaní zaznamenali při dopravní nehodě 3 případy. Z policejních statistik vyplývá, že pozemní komunikace v ČR jsou nebezpečný prostor, jeden z nejhorších v Evropě. V mnoha dopravních nehodách rozhodovaly emoce, agresivita, snobství a všeobecná neúcta k zákonům, které mnozí naši spoluobčané nejen že nedodržují, ale navíc si myslí, že nemusí. Z celkem usmrcených 577 osob při dopravních nehodách v roce 2017 v ČR jich bylo 4,3 % v pracovně právním vztahu. Zaměstnavatelé však nemají možnost toto riziko eliminovat, snížit počet těchto smrtelných pracovních úrazů se podaří jen snížením úmrtnosti na pozemních komunikacích globálně.

2. Nejčastějším způsobem zranění byly mechanické účinky (79 případů, tj. 84 %). Byly způsobeny nejvíce dopravními nehodami, pády předmětů na osoby a pády osob. Dále pak kontaktem se stacionárním strojem (návěs traktoru, harvestor, nakladač, lis a míchačka) a kontaktem s mobilním strojem.

3. Nejčastější příčinou byla nesprávná organizace práce a neinformovanost mezi zaměstnavateli - 25 případů. Celkem bylo evidováno 148 závad BOZP.

4. Porušených předpisů bylo shledáno 145, nejvíce u podniků (zaměstnavatel nebo jiná firma), a to 104. U dopravních nehod podniky neporušily předpis žádný, převážná většina porušení byla na straně zraněných zaměstnanců. Jednalo se zejména o způsob jízdy a o nevěnování se plně řízení. Zavinění smrtelných pracovních úrazů bylo prokázáno ve 46 případech zraněnému zaměstnanci a ve 42 případech zaměstnavateli nebo další firmě. Zranění zaměstnanci zavinili smrtelné nehody a porušili předpisy pravděpodobně v dalších 10 případech. U těchto případů nebyly informace k analýze k dispozici. Některé případy měly i několik viníků nebo bylo shledáno porušení několika předpisů.

5. Obsluha pojízdných strojních zařízení a řidiči vykázali nejvíce případů, a to 26. Kvalifikovaní dělníci, řemeslníci, výrobci, opraváři (mimo zemědělství) vykázali případů 21.

6. Nejčastěji ke smrtelným pracovním úrazům došlo ve věkové skupině 51 – 55 let (15 případů). Tato věková skupina byla nejfrekventovanější také v letech 2015 a 2012 a zejména v roce 2010, kdy zde bylo evidováno 26 případů.  Průměrný věk zraněných zaměstnanců v roce 2017 byl 46 let.

7. Nejvíce smrtelných pracovních úrazů bylo vykázáno v podnicích zabývajících se stavebnictvím (22 případů), potom dopravou a skladováním (19 případů) a zpracovatelským průmyslem (19 případů).

8. V odvětví těžba a dobývání byly zaznamenány 2 smrtelné pracovní úrazy. Jednalo se o pád materiálu a pád podpěry na osobu.

9. Roztříděním případů podle odvětví událostí, při nichž k smrtelnému pracovnímu úrazu došlo, se ukázalo, že největší počet případů vykázala doprava a skladování a to 35.

10. Činnost s největší četností nehodových událostí byla doprava silniční a závodová (30 případů). Dále to bylo skladování včetně obsluhy skladových a manipulačních zařízení (11 případů) a práce betonářské, zednické, stavebně montážní, tesařské a lešenářské (10 případů).

11. Hromadný smrtelný pracovní úraz, který byl důsledkem jen jediné události, byl evidován jediný.

12. Během denní pracovní aktivity došlo k 81 % událostí, které způsobily smrtelný pracovní úraz.

13. Došlo ke 4 smrtelným pracovním úrazům žen a to ke 2 v důsledku jedné zaviněné a jedné nezaviněné dopravní nehody. Dále to byl kolaps a zasažení bleskem.

14. Z dostupných materiálů vyplývá, že 1 případ byl způsobeno pod vlivem alkoholu, a to pád ze schodů. Při dopravních nehodách nebyl evidován případ žádný. Údaje o obsahu alkoholu nejsou od roku 2013 uváděny. Nejvyšší obsah alkoholu v krvi byl naměřen v roce 2006, a to 3,5 promile po pádu ze střechy. V ostatních letech 2005–2011 byl naměřen maximální obsah alkoholu v rozmezí 2,07 až 2,99 promile.

15. Celkem v 82 případech (87 %) zemřel zraněný zaměstnanec v den úrazu. U zbylých 12 případů se jednalo napřed o závažné pracovní úrazy, které si vyžádaly 136 dnů pracovní neschopnosti, z toho nejdelší trvala 36 dnů. V roce 2007 to bylo rekordních 1 422 dnů pracovní neschopnosti.

V tabulkách č. 10 a 11 jsou uvedeny některé vybrané charakteristiky a způsoby zranění u smrtelných pracovních úrazů za posledních deset let.

Použité zdroje dat

1. Statistiky dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz v ČR, ČSÚ;
2. Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v ČR (NemÚr), ČSÚ;
3. Informační systém o pracovních úrazech, SÚIP;
4. Databáze smrtelných pracovních úrazů, VÚBP;
5. Data z databáze úrazů při dopravních nehodách, Dopravní policie ČR;
6. Data z databáze Českého báňského úřadu.

MRKVIČKA, Petr. Analýza smrtelné pracovní úrazovosti v ČR v roce 2017. Portál BOZPinfo.cz, dostupné z: https://www.bozpinfo.cz/analyza-smrtelne-pracovni-urazovosti-v-cr-v-roce-2017?page=0%2C10.