Článek se zabývá ukazateli smrtelných pracovních úrazů zaznamenaných v České republice v roce 2022 a dále jejich vývojem od roku 2013. Uvádí jejich charakteristiku vyjádřenou příčinami a okolnostmi, nehodami a zdroji nehod. Dále uvádí druh zaměstnání, činnost, úkon a případnou indispozici zraněných zaměstnanců v okamžiku úrazu a také porušené právní předpisy. V příloze je tabulková část s přehledy a časovými řadami ukazatelů pracovní úrazovosti a okolnostmi pracovních úrazů.

• Počet smrtelných pracovních úrazů v roce 2022 byl stejný jako v roce předcházejícím a dosáhl celkového počtu 87 případů. Rozdílný byl počet událostí, kdy v roce 2022 jich bylo 86, tedy o 3 víc než v roce 2021. Rozložení do odvětví se značně lišilo. Zatímco odvětví Velkoobchod, maloobchod, opravy motorových vozidel (G.) vykázalo o 5 případů více, Doprava a skladování (H.) o 5 méně. Ve Stavebnictví (F.) došlo ke značnému poklesu počtu případů (o 14), naproti tomu v Zemědělství, lesnictví a rybářství (A.) k nárůstu o 7 případů a v Těžbě a dobývání (B.) o 5 případů. Zpracovatelský průmysl vykázal pouhých 9 případů (pokles o 4 případy), tedy nejméně za posledních minimálně 20 let.

• V prvních deseti letech existence České republiky (1993–2002) tento počet činil 200–296 případů za rok (průměrně 250). V dalších čtrnácti letech (2003–2016) se již počet dostal pod hranici 200 případů a činil 103−199 případů za rok (průměrně 142). V roce 2017 se tak poprvé v historii dostal počet pod hranici 100 případů za rok a v roce 2019 se tento rekord zopakoval se shodným počtem případů (94). V roce 2021 a 2022 tento pokles dále pokračoval a bylo tak zaznamenáno historické minimum. Průměrný počet případů za posledních  pět let činil 99.
• Největší podíl na smrtelných pracovních úrazech v roce 2022 měly již tradičně dopravní nehody na pozemních komunikacích (silnice, kolejiště). Při 21 událostech se smrtelně zranilo 22 zaměstnanců. Z toho se jednalo o pád z vagonu za jízdy a střet vlaku s vlakem. V roce 2009 došlo k meziročnímu snížení počtu všech usmrcených osob při dopravních nehodách na pozemních komunikacích v ČR pod hodnotu 1000 (901 případů). Tento trend dále pokračoval až do roku 2013 (654 usmrcených osob). Tím došlo i ke snížení počtu takto vzniklých smrtelných pracovních úrazů (32 případů, tj. 4,9 %). V letech 2016 a 2017 počet usmrcených osob při dopravních nehodách opět klesl až na hodnotu 577. Další pokles byl zaznamenán v roce 2020 na 518 osob, v roce 2021 to bylo 532 osob. Rok 2022 uvádí zatím jen předběžný údaj (454 osob).
• Pozemní vozidla a ostatní dopravní prostředky se jako zdroje úrazu podílely na vzniku pracovních úrazů s pracovní neschopností nad tři dny jen 3,2 %, na závažných již 13,9 % a na smrtelných dokonce 27,6 %. Znamená to, že čím byly v pracovní úrazovosti škody na zdraví vážnější, tím se na tom více podílely dopravní nehody. Z policejních statistik vyplývá, že pozemní komunikace v ČR jsou stále nebezpečný prostor, jeden z nejhorších v Evropě. Nejvíce smrtelných pracovních úrazů při autonehodách se událo v odvětví Velkoobchod, maloobchod; opravy motorových vozidel (G.), a to 7 havárií vozidla a 1 sražení chodce. Automobily nákladní a osobní se jako zdroj úrazu podílely zhruba stejným dílem.
• Dalším velmi častým druhem nehody byly pády na osobu (předmětu, břemene, stroje a stromu) a pády osob (z výšky, do hloubky, ze střechy apod.). Tyto případy dohromady se na celkovém počtu smrtelných pracovních úrazů podílely 39 % (34 případů).
• Smrtelné pracovní úrazy byly rozloženy téměř do všech odvětví a v rámci odvětví jejich vznik často souvisel především s prováděnými činnostmi, které zase souvisely se zaměstnáním zraněného zaměstnance (CZ-ISCO). Nelze se proto omezit jen na rozdělení případů podle odvětví podniků (CZ-NACE), ale i na odvětví událostí, které se často liší, dále na činnosti a zaměstnání zraněného zaměstnance. 
• Nejčastější příčinou bylo používání nebezpečných postupů a způsobů práce zaměstnancem, včetně jednání bez oprávnění, proti zákazu a prodlévání v nebezpečném prostoru, celkem ve 21 případech. Smrtelná pracovní úrazovost v roce 2022 zaznamenala 1 událost, při níž zemřeli dva zaměstnanci (autonehoda). V roce 2016 nebyl zaznamenán hromadný případ žádný. Ženy utrpěly pět smrtelných pracovních úrazů, z toho při autonehodě žádný.

1 Ukazatele smrtelné pracovní úrazovosti v ČR

2 Smrtelná pracovní úrazovost v krajích

3 Smrtelná pracovní úrazovost v odvětvích

4 Smrtelná pracovní úrazovost podle právní formy podniku v roce 2022

5 Charakteristika smrtelných pracovních úrazů

6 Porušené předpisy

8 Odvětví podniků, činnosti a úkon

9 Měsíc a hodina úrazu

Analýza smrtelné pracovní úrazovosti v ČR v roce 2022 - tabulková část

1 Ukazatele smrtelné pracovní úrazovosti v ČR

Analýza smrtelných pracovních úrazů, k nimž došlo v České republice v roce 2022, vychází ze souboru dat uložených v databázi smrtelných pracovních úrazů, kterou udržuje Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i. (VÚBP). Ke stanovení relativních ukazatelů byly použity údaje ze Statistiky dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz Českého statistického úřadu, získané zpracováním dat z administrativního zdroje informačního systému ČSSZ (počet pojištěnců).

Základními ukazateli smrtelné pracovní úrazovosti jsou: počet nově hlášených případů smrtelných pracovních úrazů v daném roce a četnost smrtelných pracovních úrazů vyjádřená počtem smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců.

1.1. Hodnoty ukazatelů smrtelných pracovních úrazů v ČR v roce 2022

V roce 2022 bylo v informačních systémech Státního úřadu inspekce práce (SÚIP) a Českého báňského úřadu (ČBÚ) zaznamenáno celkem 88 případů, převážně smrtelných pracovních úrazů. Tyto případy již nepodléhají statistickému zjišťování, kromě smrtelných pracovních úrazů ČR obsahují i smrtelné pracovní úrazy jiných států (podle místa pojištění), k nimž došlo na území ČR. Také mohou zahrnovat úmrtí na pracovišti, nepracovní úrazy apod., které nejsou odškodňovány (tabulka č. 1). Z toho bylo zaznamenáno:

• 82 případů v podnicích podléhajících dozoru systému SÚIP, které byly hlášeny  oblastním inspektorátům práce (OIP).
• 5 případů v podnicích podléhajících dozoru systému ČBÚ, které by byly hlášeny obvodním báňským úřadům (OBÚ).

Počet takto evidovaných smrtelných pracovních úrazů v informačním systému VÚBP tedy v roce 2022 činil:

• celkem: 87 případů; počet zůstal stejný jako v roce předcházejícím,
• ženy: 5 případů (tj. 5,7 %); podobný počet jako průměrná hodnota za posledních 10 let (5,3 případů),
• mladiství: žádný smrtelný pracovní úraz, předchozí takový případ byl zaznamenán v roce 2017 a 1998.

Četnost smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců činila 0,18. Podíl případů na celkovém počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností zaznamenal hodnotu 0,20 %.

1.2. Vývoj smrtelné pracovní úrazovosti v ČR

Vývoj smrtelné pracovní úrazovosti za poslední období je dokumentován časovými řadami základních ukazatelů za posledních deset let, počínaje rokem 2013. Vývoj počtu smrtelných pracovních úrazů je znázorněn v grafu č. 1.1, vývoj četnosti smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců je znázorněn v grafu č. 1.2. Konkrétní hodnoty ukazatelů jsou uvedeny v tabulkové části (tab. č.1).

V roce 2013 došlo k mírnému poklesu počtu případů. V letech 2014 a 2015 byl zaznamenán nárůst až na 132 případů a v letech 2016 a 2017 opět pokles počtu až na 94 případů. V roce 2018 počet i četnost opět znatelně stouply. V roce 2019 se hodnoty ukazatelů vrátily na hodnoty roku 2017 a v roce 2020 byl evidován stejný počet případů jako v roce 2016 (105). V roce 2021 a 2022 došlo k poklesu obou ukazatelů na historické minimum, zaznamenáno bylo jen 87 případů. Graf č. 1.3 zobrazuje srovnání časových řad bazických indexů těchto ukazatelů, kde bazickými hodnotami jsou hodnoty v roce 2013. Na dlouhodobém poklesu smrtelné pracovní úrazovosti se nejvíce podílely změny v organizační struktuře národního hospodářství, odstraňování rizikových prací a jejich nahrazování automatizací a mechanizací. Projevuje se vliv zlepšujícího se způsobu prevence a řízení BOZP v ČR.

Graf č. 1.4 zobrazuje strukturu smrtelných pracovních úrazů v ČR v letech 2013–2022. Celkový počet smrtelných pracovních úrazů je rozčleněn do tří skupin úrazů znázorněných třemi samostatnými křivkami vývoje. Jsou to jednak smrtelné pracovní úrazy, ke kterým došlo při dopravních nehodách na pozemních komunikacích (nikoli samotných vlaků a  sražení chodce vlakem), dále smrtelné pracovní úrazy hlášené SÚIP, kromě případů, ke kterým došlo při těchto dopravních nehodách, a dále úrazy hlášené ČBÚ, ke kterým došlo při hornické činnosti nebo činnosti podléhající vrchnímu dozoru ČBÚ. 

Počet smrtelných pracovních úrazů při těchto dopravních nehodách do roku 2012 klesal, což je odrazem dopravní úmrtnosti v ČR obecně. V roce 2013 tento počet stagnoval. Dopravní policie zaznamenala do roku 2013 pokles počtu usmrcených osob při dopravních nehodách na pozemních komunikacích (654). K dalšímu poklesu došlo v letech 2016 a 2017 až na 577 osob. V roce 2018 počet stoupl na 656 osob. V letech 2019−2022 pokles pokračoval až na 518 usmrcených osob v roce 2020 a 528 v roce 2022. Bohužel touto bilancí se ČR nemůže chlubit, neboť se na mezinárodním žebříčku nachází stále na jedné ze spodních příček v pořadí zemí EU. Porovnává se počet usmrcených osob na milion obyvatel. Na prvních příčkách žebříčku jsou dlouhodobě Švédsko, Norsko, Dánsko a Švýcarsko s polovičními hodnotami než ČR. Naopak Rumunsko a Bulharsko jsou na opačném konci žebříčku.

Historicky největší meziroční pokles počtu smrtelných pracovních úrazů při dopravních nehodách od roku 1996 byl zaznamenán v roce 1998 (z 93 na 60). Velký pokles počtu osob usmrcených při dopravních nehodách vykázala i dopravní policie (z 1 597 na 1 360). Tento pokles je přičítán omezení maximální povolené rychlosti v obcích na 50 km/h. V roce 2001 vstoupil v platnost zákon č. 361/2000 Sb. , upravující např. povinnosti řidiče k zajištění bezpečnosti chodců. Díky tomu byl při dopravních nehodách zaznamenán meziroční pokles počtu usmrcených osob, ale na smrtelných pracovních úrazech se to příliš neprojevilo. Významný meziroční pokles smrtelných pracovních úrazů při těchto dopravních nehodách byl zaznamenán až v roce 2003 a byl patrně ovlivněn přijetím dnes již zrušeného zákona č. 475/2001 Sb. , který upravoval pracovní dobu a odpočinek řidičů. Vzhledem k tomu, že dopravní nehody jsou vyšetřovány zpravidla jen dopravní policií, nelze přesně doložit, zda se zákon podílel i na poklesu počtu případů při těchto událostech.

Vývoj počtu smrtelných pracovních úrazů hlášených SÚIP, s vyloučením případů z výše uvedených dopravních nehod, vykazuje (kromě roku 2014) obdobný trend jako vývoj celkového počtu smrtelných pracovních úrazů vykazovaný za Českou republiku. V roce 2014 došlo k poklesu o 15 případů. Celkový počet za ČR v roce 2014 však stoupl vlivem nárůstu počtu případů z dopravních nehod a z hornické činnosti. Nárůst počtu případů v roce 2015 byl způsoben opačným jevem. V roce 2016 došlo k poklesu o 25 případů. V roce 2017 byl pak evidován mírný nárůst, ale díky poklesu počtu případů z dopravních nehod (o 14) došlo k celkovému poklesu za ČR pod hranici 100 případů za rok (94). V roce 2019 došlo k meziročnímu poklesu o 12 případů a počet případů z dopravních nehod zůstal stejný. Velký nárůst případů v roce 2018 byl způsoben zejména případy v evidenci ČBÚ. Rok 2020 měl shodný celkový počet případů jako rok 2016 a velmi podobné rozložení v grafu. Celkový pokles počtu případů v roce 2021 byl způsoben všemi třemi sledovanými ději, jak je patrno z grafu. V roce 2022 došlo k poklesu případů z dopravních nehod na historické minimum (20) a nárůstu počtu ostatních případů, čímž byl celkový počet shodný s rokem 2021. 

ČBÚ v roce 2013 evidoval 4 smrtelné pracovní úrazy při 3 událostech. V roce 2014 pak došlo k nárůstu počtu případů na 11 při 9 událostech a v roce 2015 bylo evidováno případů 9, a to při 5 událostech. V letech 2016 a 2017 to byly jen 2 případy. V roce 2018 se ale událo extrémních 20 případů jen při 8 událostech, v roce 2019 to byly případy 3, v roce 2020 jen 2 a v roce 2022 případů 5. V roce 2021 došlo opět k extrému – nebyl evidován případ žádný.

2 Smrtelná pracovní úrazovost v krajích

Smrtelná pracovní úrazovost v krajích v roce 2022, vyjádřena hodnotami ukazatelů, je dokumentována v tabulce č. 2.1 v tabulkové části. Četnost případů je vypočtena z počtu případů a počtu pojištěnců rozdělených podle registrace podniků v krajích ČR.

2.1. Smrtelná pracovní úrazovost v krajích v roce 2022 

Graf č. 2.1.1 znázorňuje podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v ČR v jednotlivých krajích v roce 2022. Z porovnání četností smrtelných pracovních úrazů v jednotlivých krajích a v ČR vyplývá, že:

• vyšší hodnoty tohoto ukazatele, než je republikový průměr (0,18), vykázaly kraje: Plzeňský (0,39), Karlovarský (0,37), Ústecký (0,26), Jihomoravský (0,25), a 
• zhruba stejně vysoké hodnoty jako je republikový průměr pak vykázaly kraje: Vysočina (0,22), Jihočeský (0,22), hl. m. Praha (0,17), Moravskoslezský (0,15), Královéhradecký (0,14) a 
• nižší hodnoty tohoto ukazatele, než je republikový průměr, vykázaly kraje: Liberecký (0,13), Zlínský (0,13), Pardubický (0,10), Olomoucký (0,09) a nakonec kraj Středočeský (0,04).

2.2. Vývoj smrtelné pracovní úrazovosti v krajích

Grafy č. 2.2.1 a 2.2.2 zobrazují vývoj hodnot ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti (počtu a četnosti smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců) v jednotlivých krajích v letech 2013–2022 (tabulka č. 2.2 v letech 2018–2022). Z grafu č. 2.2.2 vyplývá, že četnost smrtelných pracovních úrazů je v hl. m. Praze většinou nižší, než činí průměrná hodnota tohoto ukazatele v ČR, obdobně je tomu v kraji Středočeském a Jihomoravském. Nejvyšší hodnotu vykázaly v roce 2022 kraje Plzeňský a Karlovarský.

Grafy č. 2.2.1 Smrtelné pracovní úrazy v krajích ČR v letech 2013–2022

Grafy č. 2.2.2 Četnost smrtelných pracovních úrazů v krajích ČR v letech 2013–2022

3 Smrtelná pracovní úrazovost v odvětvích

3.1. Smrtelná pracovní úrazovost v odvětvích v roce 2022

Graf č. 3.1.1 zobrazuje podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v roce 2022 v odvětvích (CZ-NACE) podniků – zaměstnavatelů. Z grafu plyne, že v roce 2022 došlo k největšímu počtu smrtelných pracovních úrazů (14, tj. 16,1 %) u podniků zabývajících se zemědělstvím, lesnictvím a rybářstvím. Zaměstnáno zde bylo jen 2,3 % pojištěnců ČR (graf č. 3.1.2), avšak toto odvětví vykázalo vysokou četnost smrtelných pracovních úrazů (1,30). Časová řada (2013–2022) je uvedena v tabulce č. 10. 

Poznámka: Pro větší přehlednost grafů č. 3.1.1 a 3.1.2 byla některá odvětví, v nichž došlo k ojedinělým smrtelným pracovním úrazům, sloučena a označena jako „ostatní odvětví“: Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu (D.), Informační a komunikační činnosti (J.), Peněžnictví a pojišťovnictví (K.), Činnosti v oblasti nemovitostí (L.), Profesní, vědecké a technické činnosti (M), Veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení (O.), Vzdělávání (P.), Zdravotní a sociální péče (Q.), Kulturní, zábavní a rekreační činnosti (R.), Ostatní činnosti (S.) a Činnosti exteritoriálních organizací (U.). Údaje pro tato odvětví jsou uvedeny v tabulkách č. 3.2.1 a 3.2.2.
 
Graf č. 3.1.2 zobrazuje podíl počtu pojištěnců v roce 2022 v odvětvích (CZ-NACE).

Graf č. 3.1.3 zobrazuje podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v roce 2022 v odvětvích (CZ-NACE) událostí, při nichž k úrazu došlo.

3.2. Vývoj ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v odvětvích

Časové řady ukazatelů smrtelných pracovních úrazů z období let 2018–2022 uspořádané podle odvětví (CZ-NACE) podniků − zaměstnavatelů jsou uvedeny v tabulkách č. 3.2.1 a 3.2.2 v tabulkové části. Časové řady počtů smrtelných pracovních úrazů uspořádané podle odvětví podniků podrobně jsou uvedeny v tabulce č. 3.2.3. Vzájemné poměry hodnot ukazatelů smrtelných pracovních úrazů v jednotlivých odvětvích a tendence jejich vývoje v letech 2013–2022 jsou zobrazeny v grafech č. 3.2.1 a 3.2.2. 

Poznámka: Pro přehlednost v grafech č. 3.2.1 a 3.2.2 nejsou zaznamenány časové řady ukazatelů vykazované v odvětvích, kde dochází k malému počtu smrtelných pracovních úrazů. Údaje pro tato odvětví jsou uvedeny v tabulkách č. 3.2.1 a 3.2.2.

Z grafu č. 3.2.1 je patrné, že trvale největší počet smrtelných pracovních úrazů vykazovalo ve většině let odvětví Stavebnictví (F.), dále to byl Zpracovatelský průmysl (C.). Ve Stavebnictví bylo v letech 2014, 2015 a 2020 evidováno 33 případů. V roce 2018 počet poklesl na pouhých 16. Na třetí pozici byla trvale Doprava a skladování (H.), která se dostala na místo první v roce 2016 (25) a také v roce 2018 (26) a 2019 (24). Těžba a dobývání zaznamenala v roce 2018 velký nárůst na 19 případů oproti ostatním rokům. Stejný počet případů byl evidován v roce 2004. V letech 2020 a 2021 mělo stavebnictví opět prvenství, ale v roce 2022 první příčku obsadilo Zemědělství, lesnictví a rybářství (A.).

V grafu 3.2.2 jsou patrná odvětví, která vykázala četnost smrtelných pracovních úrazů výrazně vyšší, než činil republikový průměr. Nejvyšší četnost případů byla vykázána v letech 2012−2019 kromě roku 2017 v těžbě a dobývání. V roce 2014 tato hodnota činila 2,82 a v roce 2018 dokonce 7,76 případů na 10 000 pojištěnců. V letech 2017 a 2020 se toto odvětví nacházelo na třetí pozici. V roce 2021 byla četnost nulová, neboť po mnoha letech tam nedošlo k žádnému smrtelnému pracovnímu úrazu a v roce 2022 opět získalo prvenství s hodnotou 2,63.

4 Smrtelná pracovní úrazovost podle právní formy podniku v roce 2022

Tato část analýzy se zabývá rozdělením smrtelných pracovních úrazů podle právních forem podniků, které se účastnily na vzniku těchto úrazů, zejména ty podniky, kde byl postižený zaměstnanec zaměstnán (viz tab. č. 4).

Tabulka č. 4 Právní forma podniků figurujících při smrtelných pracovních úrazech v ČR v roce 2022 (VÚBP)

Z tabulky vyplývá, že na smrtelných pracovních úrazech se účastnily podniky převážně ze soukromého sektoru. Jde především o tři skupiny podniků, a to o společnosti s ručením omezeným, dále o akciové společnosti a nakonec o fyzické osoby podnikající podle živnostenského zákona nezapsané v obchodním rejstříku. Tyto tři skupiny tvořilo 73 podniků z celkových 90, tj. 81,1 %.

5 Charakteristika smrtelných pracovních úrazů

Pro charakteristiku smrtelných pracovních úrazů bylo použito pět ze základních atributů úrazového děje, a to: nehoda, zdroj nehody, zdroj úrazu, příčina a druh zranění, které, kromě zdroje úrazu, byly klasifikované podle klasifikačního schématu databáze smrtelných pracovních úrazů.

• Nehodou v modelu úrazového děje je poslední nežádoucí událost v posloupnosti událostí, která bezprostředně vedla ke zranění (havárie, exploze, zachycení, zasažení osob, pády předmětů a materiálů na osoby, pády osob, náraz, namožení, vdechnutí nebo požití toxických látek, napadení osobami a živočichy, účinky přírodních vlivů a prostředí, tonutí).
• Zdrojem nehody v modelu úrazového děje je hmotný činitel, který je podstatný pro vznik nehody (stroj, nářadí, terén, část stavby, konstrukce, dílo, komunikace, předmět, látka, člověk, živočich nebo živel) a který vnějším působením dal bezprostřední podnět ke vzniku nehody.
• Zdrojem úrazu je hmotný činitel, který svým bezprostředním působením na postiženého přivodil úraz. 
• Příčinami jsou nepříznivé okolnosti, v jejichž důsledku vznikly nežádoucí události (nebezpečné pracovní podmínky, závady v pracovním prostředí, chybějící osobní ochranné prostředky a nevhodné ustrojení osob, nesprávná a nebezpečná jednání osob, nedostatek osobních předpokladů pro správný výkon zaměstnání, zavinění živočichy, vliv počasí a živlů).
• Druh zranění je jedním ze znaků vymezujících zdravotní poškození způsobené v důsledku nehody (zraněná část těla ve většině případů z druhu zranění implicitně vyplývá).

5.1. Nehody

V následující tabulce č. 5.1 je sestupně podle počtu smrtelných pracovních úrazů v souboru uspořádáno 6 nejfrekventovanějších skupin nehod, které způsobily 62 případů, tj. 71,2 %. Nehody z první skupiny nehod způsobily 16 (18,4 %) smrtelných pracovních úrazů. 

V tabulce č. 5.1.1 v tabulkové části analýzy jsou uvedeny časové řady četností skupin nehod zaznamenaných v intervalu let 2018–2022. 

V grafu č. 5.1 jsou uvedeny počty smrtelných pracovních úrazů ve skupinách nehod, v nichž došlo k většímu počtu případů v letech 2013–2022.

Tabulka č. 5.1 Smrtelné pracovní úrazy ve vybraných skupinách nehod v ČR v roce 2022 (VÚBP) − výběr z tab. č  5.1.1

Ve výše uvedených skupinách nehod se výrazněji projevily následující typy nehod:

• Havárie silničního nebo zvláštního vozidla (vč. mobilního stroje) – 16 případů

Většinou se jednalo o silniční dopravní nehody. Nejčastěji šlo o řízení nákladního automobilu a následný střet s jiným vozidlem nebo pevnou překážkou, a to stromem (2 případy). Čelní střet automobilů byl evidován u 6 případů, střet automobilů zezadu byl evidován 1. Jeden řidič při čelním střetu uhořel. Nezapnutý bezpečnostní pás ve vozidle evidován nebyl. Došlo k 1 případu střetu vozidla (traktoru) s vlakem na přejezdu. Jeden případ byl způsoben mikrospánkem řidiče. Zavinění havárií bylo na straně zaměstnance i jiných osob přibližně stejné. Časová řada 2013–2022 je uvedena v tabulce č. 10.

Havárie vozidla a sražení chodce vozidlem (dopravní nehody) v odvětvích:

• Zemědělství, lesnictví, rybářství (A.) z celkem 14 případů 1 havárie traktoru s vlakem.
• Doprava a skladování (H.) z celkem 13 případů 2 sražení chodce a 4 havárie vozidla.
• Velkoobchod, maloobchod; opravy motorových vozidel (G.) z 12 případů 1 sražení chodce, ale 7 havárií vozidla (celkem 8, tj. nejvíce ze všech odvětví).
• Stavebnictví (F.) z celkem 10 případů jen 1 havárie vozidla.
• Zpracovatelský průmysl (C.) z celkem 9 případů jen 1 sražení chodce.
• Těžba a dobývání (B.) z celkem 5 případů jen 1 sražení chodce.

Pád osoby z lešení, podesty, lávky, plošiny, rampy, z části budovy, stavby a do prohlubně

Bylo evidováno 12 případů, z toho byly tři pády z lešení, kde u dvou byla chybně instalovaná zábradlí. Dva pracovníci spadli ze střechy (z 8 a 9 m), jeden propadl eternitovou střechou a jeden světlíkem (z 6 a 8 m). Další pády byly na staveništi, kdy pracovník spadl z balkonu i se žebříkem, další přepadl přes římsu do nádrže a jeden spadl do nechráněné stavební jámy 8 metrů hluboké. Jeden případ se stal pádem osoby do kanalizace při vsunování hadice s krtkem a jeden pád byl z plošiny bez zajištění.

Pád na osobu − stroje, předmětu, části stavby a z nich uvolněných částí

V této skupině nehod došlo ke 12 pádům předmětu na osobu. V sedmi případech šlo o pád káceného stromu, a to většinou na pracovníka, který jej kácel. V ostatních případech to byl pád stěny z tvárnic, palety s materiálem (1 050 kg), lopaty nakladače při jeho opravě, kontejneru na nákladním automobilu na řidiče a nákladního automobilu Iveco z heveru na opraváře ležícího pod ním.

Zachycení, sražení, přejetí, přiražení osoby pohybujícím se strojem

V této skupině nehod došlo k 11 případům. V 5 případech se jednalo o autonehodu, tedy sražení a přejetí chodce nákladním automobilem. Jeden případ byl přejetí vlakového posunovače vozem, z něhož spadl. Tři případy se staly vysokozdvižným vozíkem, a to přejetím nebo přiražením ke stěně. Dále došlo k přejetí kolovým nakladačem a travní sekačkou, kterou si nezabrzdil, a ta pak na něj najela.

Udeření, navinutí, říznutí, stisknutí osoby částí stroje, vtažení do nebezpečných míst na stroji

V těchto 6 případech se jednalo o stisknutí strojem v automatickém režimu, kdy si pracovník stroj nevypnul, než do něj vstoupil. Jednalo se o výrobní linku, balící linku, paletovací lis, vrtné tyče, formátovací pilu a mostový jeřáb na jeřábové dráze. Došlo k přimáčknutí hrudníku nebo hlavy, v případě pily jí byl rozřezán.

Kolaps, infarkt, zkrat  

Pět zaměstnanců utrpělo náhlou změnu zdravotního stavu a na pracovišti zkolabovali. Dva případy se staly při pracovní přestávce, u jednoho to způsobila plicní embolie. Jeden se stal při tréninku boxu v rámci sportovní přípravy. Další případ se odehrál po vystoupení z vozidla při chůzi a jeden zaměstnanec byl nalezen policií vleže na zemi, pravděpodobně po mrtvici.

5.2. Zdroje nehod

Klasifikace zdrojů nehod smrtelných pracovních úrazů byla provedena podle klasifikačního schématu VÚBP na základě výňatků ze zpráv o vyšetřování smrtelného pracovního úrazu (OIP) zaslaných SÚIP do VÚBP a informací získaných z vyšetřovacích spisů od ČBÚ. Tato data byla u dopravních nehod doplněna o výsledky vyšetřování od drážní inspekce a dopravní policie.

Tabulka č. 5.2 Smrtelné pracovní úrazy ve vybraných skupinách zdrojů nehod v ČR v roce 2022 (VÚBP) – výběr z tab. č. 5.2.1

V grafu č. 5.2 je znázorněn podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v základních skupinách zdrojů nehod v roce 2022.

V tabulce č. 5.2 je uspořádáno 7 vybraných skupin zdrojů nehod vykazujících nejvyšší počet smrtelných pracovních úrazů v roce 2022. V tabulce č. 5.2.1 v tabulkové části analýzy je zaznamenán vývoj smrtelných pracovních úrazů ve vybraných skupinách zdrojů nehod v letech 2018–2022 podrobněji. Uvedeny jsou skupiny zdrojů nehod, v nichž docházelo dlouhodobě k výskytu smrtelných pracovních úrazů. 

5.3. Zdroje úrazů

Klasifikace zdrojů smrtelných pracovních úrazů byla provedena podle metodiky ESAW. V grafu č. 5.3 je znázorněn podíl počtu smrtelných pracovních úrazů evidovaných SÚIP a ČBÚ v základních skupinách zdrojů úrazů v roce 2022. V tabulce č. 5.3.1 v tabulkové části analýzy jsou uvedeny jejich počty a podíly počtu v základních skupinách zdrojů úrazů. Pro lepší orientaci v grafu byly některé základní skupiny sloučeny do jedné výseče a uvedeny v tabulce č. 5.3.2.

Z grafu č. 5.3 je patrné, jak byly skupiny zdrojů úrazu v roce 2022 zastoupeny:

• skupina Pozemní vozidla, ostatní dopravní prostředky vykázala největší podíl případů, a to 27,6 %,
• skupina Živé organismy, fyzikální jevy, přírodní živly vykázala 21,8 % případů,
• skupina Budovy, konstrukce, povrchy vykázala 17,2 % případů,
• skupina Materiál, břemena, výrobky, strojní součásti vykázala 13,9 % případů,
• skupina Stroje a zařízení mobilní a stabilní vykázala 11,5 % případů,
• skupina Systémy pro dopravu, manipulaci, skladování vykázala 5,7 % případů.
• skupina Nebezpečné látky a přípravky vykázala 2,3 % případů,

V podrobnějším členění zdrojů úrazu to byly zejména tyto podskupiny z uvedených skupin:

• motorové silniční dopravní prostředky - 12 případů (13,9 %),
• stromy - 7 případů (8,0 %),
• lidé (kolapsy a vraždy) - 7 případů (8,0 %),
• ostatní zvýšená pracoviště - 5 případů (5,7 %),
• stroje a zařízení mobilní nespecifikována - 4 případy (4,6 %),
• břemena zavěšená na zvedacím zařízení, jeřábu - 3 případy (3,4 %).

5.4. Příčiny úrazů

V této části jsou uvedeny příčiny smrtelných pracovních úrazů, které byly rozhodující pro vznik úrazu. V tabulce č. 5.4 jsou uvedeny počty závad BOZP (celkem 129) u jednotlivých událostí (86), které vedly k 87 smrtelným pracovním úrazům v roce 2022. V tabulce č. 5.4.1 je pak uvedena časová řada (2013–2022) vybraných nejfrekventovanějších závad BOZP.

Tabulka č. 5.4 Závady BOZP u událostí vedoucích ke smrtelným pracovním úrazům ČR v roce 2022

Vybrané závady BOZP v roce 2022:

Chyby na straně organizace (zaměstnavatel, jiná firma):

• Nesprávná organizace práce, neinformovanost mezi zaměstnavateli - 14 případů,
• Nezpracovaný pracovní postup, nevyhledaná všechna rizika - 12 případů,
• Neprovedené školení zaměstnance, chybějící lékařská prohlídka - 9 případů,
• Chybějící nebo nedostatečná ochranná zařízení a zajištění - 6 případů.

Chyby na straně zraněného pracovníka:

• Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce, vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu a prodlévání v ohroženém prostoru - 21 případů,
• Nedostatky osobních předpokladů k řádnému výkonu (chybějící tělesné předpoklady, smyslové nedostatky, nepříznivé osobní vlastnosti, okamžité psychofyziologické stavy) a riziko práce - 12 případů,
• Nepoužívání (nesprávné používání) předepsaných a přidělených OOPP - 3 případy.

Ohrožení jinými osobami:

• Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce, vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu a prodlévání v ohroženém prostoru - 9 případů.

5.5. Způsoby a druhy zranění, indispozice, pracovní neschopnost

V grafu 5.5 je znázorněn podíl počtu smrtelných pracovních úrazů podle způsobu zranění v roce 2022. Způsob zranění má vazbu na skupiny nehod (tabulka č. 5.1.1). Časová řada (2013–2022) je pak uvedena v tabulkách č. 10 a 11. Naprostá většina (78, tj. 90 %) jich byla způsobena mechanickým působením:

• horizontální pohyb a střet s překážkou (převážně dopravní nehody) 17 případů,
• vertikální pohyb a střet s překážkou (pády):
• předmětu na osobu - 20 případů,
• osoby na předmět - 15 případů,
• kontakt se strojem (stisknutí, rozdrcení):
• mobilním (např. motorové vozidlo) - 11 případů,
• stacionárním (lis, dopravník apod.) - 7 případů,
• kontakt s jiným zdrojem úrazu - 8 případů.

U 87 smrtelných pracovních úrazů bylo evidováno 87 zranění, z nichž 78 byla způsobena mechanicky. Byly to tyto druhy zranění:

• mnohočetná poranění - 49,
• poranění mozku, míchy a vnitřních orgánů - 20,
• zlomeniny, rozdrcení, otevřené rány - 3,
• traumatická amputace, střelná rána, řezná rána - 4,
• udušení mechanickým tlakem, prachem - 2.

Následující přehled přináší podrobnější údaje o druzích zranění, které bylo možno z dostupných dokumentů zjistit. 

Jsou to:                                     

• Zlomenina - 3,
• nitrolební poranění - 5,
• otřes mozku - 3,
• traumatický edém (otok) mozku - 1,
• zhmoždění, rozdrcení mozku - 6,
• krvácení do mozku - 1,
• poranění nervů a míchy, poškození míchy a přerušení nervů - 1,
• poranění srdce aj. nitrohrudních, nitrobřišních a pánevních orgánů - 3,
• rána řezná, bodná - 2,
• rána střelná (zastřelení) - 1,
• traumatická amputace - 1,
• poranění mnohočetné, nespecifikované - 46,
• zlomeniny s rozdrcením - 1,
• rozsáhlá devastace těla (exploze, dopravní nehody) - 2,
• udušení mechanickým tlakem, prachem - 2.

Druhy zranění způsobené jiným než mechanickým působením:

• Otravy, toxické účinky látek, dušení, tonutí  - 1,
• utonutí - 1,
• Účinky elektrického proudu, blesku - 2,
• Popálení, opaření, poleptání, omrzliny, účinky záření, horka - 1,
• Následky námahy, šok, kolaps, cizí těleso - 5.

Indispozice

Zranění zaměstnanci se zranili vlivem indispozice v 10 případech. Z toho dva případy byly způsobeny extrémním věkem zaměstnance (dopravní nehoda a pád z plošiny autojeřábu). Pět případů bylo zaviněno náhlou poruchou zdravotního stavu, většinou šlo o mrtvici nebo infarkt a jednu plicní embolii. Stalo se tak při chůzi, při sportu a při odpočinku. Jeden zaměstnanec byl indisponován mikrospánkem při dopravní nehodě. Dva zaměstnanci byli pod vlivem alkoholu. Jednalo se o strojvedoucího vlaku a řidiče pracovního stroje – kolového nakladače (3,0 a 1,7 promile). Indispozice se netýkaly žen. Extrémní množství indispozic, které způsobily smrtelný pracovní úraz za posledních 10 let, bylo evidováno v roce 2015, a to 24. Časová řada (2013–2022) je uvedena v tabulce č. 10.

Pracovní neschopnost

Z 87 případů skončilo 76 okamžitým úmrtím zaměstnance. Zbylých 11 případů byly závažné pracovní úrazy, které se postupně změnily ve smrtelné. Maximální doba pracovní neschopnosti byla 290 dnů a celkem u těchto 11 případů bylo evidováno 433 dnů pracovní neschopnosti (tabulka č. 10). V grafu č. 5.6 jsou uvedeny jen ty případy v typech událostí, kde nedošlo k okamžitému úmrtí zaměstnance. Je zde znázorněno množství případů, kde nastalo úmrtí ihned a kde až po pracovní neschopnosti (závažné pracovní úrazy).

Počet závažných pracovních úrazů posledních letech klesá a proto nemá negativní vliv na počet smrtelných pracovních úrazů. V roce 2022 počet poklesl na hodnotu 797 případů.

6 Porušené předpisy

V roce 2022 došlo k 86 událostem, které měly za následek 87 smrtelných pracovních úrazů. V této souvislosti došlo i k dalším typům úrazů, tj. nepracovním nebo pracovním s různou dobou pracovní neschopnosti a různé závažnosti. Bylo identifikováno 129 závad BOZP a 150 porušení některého předpisu, a to zejména zákona č. 262/2006 Sb. (zákoník práce), celkem 82. Ve 14 případech byl porušen zákon č. 361/2000 Sb. (silniční zákon). Dále bylo evidováno 54 porušení ustanovení dalších zákonů a prováděcích předpisů, většinou v návaznosti na zákoník práce, viz tabulka č. 6. U zraněných zaměstnanců bylo shledáno pravděpodobné zavinění a na to navazující pravděpodobné porušení předpisů BOZP v 5 případech. Přesné informace však nejsou v současné době k dispozici, protože oblastní inspektoráty práce nezjišťují porušení předpisů u zraněného zaměstnance (zákon č. 251/2005 Sb.). U pěti případů dopravních nehod (většinou v zahraničí) a tří pádů osob nebyly informace o zavinění a porušených předpisech kompletní nebo k dispozici.

Tabulka č. 6 Porušené předpisy a zavinění smrtelných pracovních úrazů v ČR v roce 2022 (VÚBP)

6.1. Zákoník práce a silniční zákon

• (§ 101) zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců - 5 případů,
• (§ 102) vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí - 20 případů,
• (§ 103) nepřipustit, informovat, zajistit, sdělit, nahradit, zabezpečit - 17 případů,
• (§ 104) povinnost zajistit OOPP - 6 případů,
• (§ 105) hlášení PÚ, záznam o úrazu - 8 případů,
• (§ 92) - 1 případ.

Porušení zák. č. 361/2000 Sb. zaměstnavatelem nevzniklo.

6.2 Prováděcí a interní předpisy, další zákony

V návaznosti na výše uvedené paragrafy zákoníku práce byla porušena ustanovení následujících předpisů:

zaměstnavatelem nebo jinou firmou (49 případů):

• zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek BOZP - 17 případů,
• nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů - 6 případů,
• nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na BOZP na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky a do hloubky - 5 případů,
• nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na BOZP na staveništích - 1 případ,
• nařízení vlády č. 201/2010 Sb., hlášení a evidence PÚ - 6 případů,
• nařízení vlády č. 27/2002 Sb., práce se zvířaty - 1 případ,
• vyhláška ČBÚ č. 239/1998 Sb., o BOZP a bezpečnosti provozu při těžbě a úpravě ropy, zemního plynu… - 1 případ,
• zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách - 4 případy,
• zákon ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě - 1 případ,
• nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí - 1 případ,
• nařízení vlády č. 339/2017 Sb., požadavky na způsob organizace práce - 1 případ, 
• vyhláška č. 173/1995 Sb., dopravní řád drah - 1 případ,
• vyhláška ČBÚ č. 22/1989 Sb., hornická činnost v podzemí - 1 případ,
• vyhláška č. 104/1988 Sb. - 1 případ,
• vnitřní předpis SŽDC Bp.1 - 1 případ,

zaměstnancem (3 případy):

• vyhláška ČBÚ č. 22/1989 Sb., hornická činnost v podzemí - 1 případ,
• vyhláška ČBÚ č. 26/1989 Sb., hornická činnost na povrchu - 2 případy.

jinou osobou (2 případy):

• trestní zákoník - 2 případy.

7 Zaměstnání a věk zraněných

V tabulce č. 7 je uveden počet případů rozdělený podle zaměstnání (CZ-ISCO), tj. druhu a úrovně kvalifikace zraněného zaměstnance. Počty případů při dopravních nehodách jsou uvedeny odděleně, odvětví jen orientačně. Graf č. 7.1 uvádí počty za posledních 10 let.

Tabulka č. 7 Zaměstnání zraněných u smrtelných pracovních úrazů v ČR v roce 2022 (VÚBP)

Řidiči a obsluha pojízdných zařízení utrpěli nejvíce smrtelných pracovních úrazů v letech 2017–2022. V roce 2022 jich bylo 22, z toho 10 případů při dopravních nehodách (třída 83). Obsluha stacionárních strojů a zařízení, montéři neutrpěli při dopravní nehodě případ žádný z celkem vykázaných 6 případů (třídy 81 a 82).

Zákonodárci, specialisté, úředníci, pracovníci řídící, techničtí, odborní, ve službách a prodeji utrpěli z 18 případů 6 při dopravních nehodách (hlavní třídy 1–5).

Pomocní a nekvalifikovaní dělníci utrpěli z 15 případů 1 při dopravní nehodě (hlavní třída 9).

Řemeslníci a opraváři utrpěli nejvíce případů v letech 2013–2016, v roce 2022 jen 11, z toho 1 při dopravní nehodě (hlavní třída 7).

Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství utrpěli z 9 případů jen 1 při dopravní nehodě (hlavní třída 6). 

Nejvíce zastoupená věková kategorie zraněných byla 51–55 let v letech 2020, 2018, 2017, 2015, 2012, 2010, 2006–2004. V posledních 10 letech zaznamenala nejvíce případů (162). Kategorie 56–60 let dominovala v letech 2022, 2016 a 2008 a kategorie 46–50 let v letech 2021, 2019 a 2013 (viz tabulky č. 10 a 12). Průměrný věk zraněných v roce 2022 byl 47 let (ženy 48) a medián 49 let (ženy 54). V grafu č. 7 jsou zobrazeny případy podle věku v roce 2022. Byly vynechány věkové kategorie do 20 a nad 65 let (3 případy).

8 Odvětví podniků, činnosti a úkon

V tabulce č. 8 je uvedeno 86 událostí, které vedly k 87 smrtelným pracovním úrazům, a znázorňuje odvětví podniků (zaměstnavatelů) kódem CZ-NACE (A.–S. a 1–95). Barevné odlišení je podle kapitoly č. 3. Dále znázorňuje činnosti, při nichž ke smrtelným událostem došlo. Číselný údaj (počet smrtelných pracovních úrazů) leží v průsečíku odvětví a činností.

Tabulka č. 8 Odvětví podniků a činnosti

Činnost

V tabulce č. 8 jsou znázorněny smrtelné pracovní úrazy podle činnosti a odvětví podniku. Lze tedy vysledovat určitý rozptyl, kdy činnosti neodpovídají přesně odvětvím, které podnik většinově vykonává. Znamená to, že odvětví podniku poskytuje informaci jen orientační. Přesnější je činnost, kterou zraněný vykonával při úrazu (odvětví činnosti). Největší počet případů (21) se stal při činnosti „doprava silniční a závodová“ (kód 61). Podílelo se na ní celkem 11 odvětví. Největší počet případů (11) v jednom odvětví se odehrál v odvětví Pozemní a potrubní doprava (tj. oddíl CZ-NACE H. 49), z toho 5 při činnosti „doprava silniční a závodová“. Počty událostí a počty smrtelných pracovních úrazů, které vznikly v důsledku těchto událostí, jsou uvedeny v tabulkách č. 8.1 a 8.3 v tabulkové části.

Úkon    

V rámci činnosti prováděl zraněný zaměstnanec úkon, kterým je podrobněji popsána situace v okamžiku úrazu. Počty případů jsou uvedeny v tabulkách č. 8.2 a 8.4.

9 Měsíc a hodina úrazu

V grafu č. 9.1 je uveden počet smrtelných pracovních úrazů, ke kterým došlo v jednotlivých měsících roku 2022. Odděleně jsou uvedeny smrtelné pracovní úrazy při dopravních nehodách a také další případy při pracovních úrazech, kdy došlo k úmrtí více osob při jedné události (dále jen „hromadné pracovní úrazy“). V roce 2022 byla tato událost evidována jen jedna se dvěma smrtelnými pracovními úrazy.

K největšímu počtu událostí v roce 2022 došlo při práci samotné (v grafu jako „ostatní“) v měsíci srpnu. V letech 2007, 2009 a 2013 to bylo v říjnu. V letech 2008 a 2010 byl zaznamenán největší počet těchto událostí v měsíci září, v roce 2020 v červenci a v roce 2012 v dubnu a květnu.

K největšímu počtu událostí při dopravních nehodách (havárie vozidla, sražení chodce) došlo v únoru a listopadu. V roce 2020 to bylo v říjnu, stejně jako v letech 2009 a 2013. V roce 2018 to bylo v měsíci květnu, tak jako v letech 2015, 2011 a 2008. V letech 2012 a 2014 to bylo v červnu.

V grafu č. 9.2 je uveden počet událostí, které vedly ke smrtelným pracovním úrazům v jednotlivých hodinách dne. Odděleně jsou uvedeny dopravní nehody.

V grafu je patrný dvanáctihodinový úsek (od 6. do 18. hodiny) denní pracovní aktivity, v němž došlo k 70 událostem z 86 (tj. 81 %) vedoucím k 71 smrtelným pracovním úrazům. K největšímu počtu událostí došlo od 9 do 10 hodin. Během noční pracovní aktivity (od 18. do 6. hodiny) došlo jen k 16 událostem, které způsobily 16 smrtelných pracovních úrazů.

V roce 2022 došlo k největšímu počtu událostí způsobených dopravními nehodami (haváriemi vozidel, sražením chodců) od 15 do 16 hodin.