Odpovídající bezpečnost a ochrana zdraví zaměstnanců na pracovištích je zřídka dosažena jednotlivými opatřeními, většinou je zapotřebí systémový přístup. Neznamená to, že bezpodmínečně musíte mít zavedený, případně certifikovaný, systém řízení bezpečnosti a ochrany zdraví. Někdy postačí, když se řídíte v něm uvedenými principy.

Nebezpečné činnosti na pracovišti

Zaměstnavatelé mají zákonnou povinnost vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Pro zajištění této povinnosti zaměstnavatelé vyhledávají a hodnotí rizika na pracovištích a přijímají opatření k jejich odstranění nebo minimalizaci.

V organizacích jsou často vykonávány činnosti, které jsou potencionálně nebezpečné pro zdraví zaměstnanců. Podíváme-li se na jednotlivé požadavky právních předpisů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců, můžeme za každým ustanovením vidět konkrétní pracovní úraz, takže dodržování těchto ustanovení je důležitou součástí prevence vzniku pracovního úrazu.

Klíčovým nástrojem je dobře provedené hodnocení rizik, které vyžaduje značnou míru znalostí a zkušeností. Chceme-li opravdu kvalitně provést hodnocení rizik na pracovišti, musíme počítat s velkou spotřebou času při pozorování způsobu provádění jednotlivých činností.

Cílem hodnocení rizik je snaha o podrobné posouzení činností na pracovišti s identifikováním všech předvídatelných negativních událostí na zdraví a životy zaměstnanců. Jednou z možností, jak toho dosáhnout, je poučit se z již proběhlých mimořádných událostí, jako jsou nehody nebo pracovní úrazy.

Vybrané požadavky na pracoviště

Nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí

Pracoviště musí být po dobu provozu udržována potřebnými technickými a organizačními opatřeními, splňujícími požadavky tohoto nařízení, ve stavu, který neohrožuje bezpečnost a zdraví osob.

Zaměstnavatel při zajištění bezpečného stavu pracoviště vychází z hodnocení rizik vyplývajících z možných zdrojů ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců ve vztahu k vykonávané činnosti, zejména z posouzení možností omezení úrovně rizikových faktorů pracovních podmínek, požadavků na ochranu zaměstnanců před účinky škodlivin a rizik vyplývajících z provozování a používání výrobních a pracovních prostředků a zařízení.

Před uvedením pracoviště do provozu a používání je nutné zajistit:

• uspořádání pracoviště tak, aby zaměstnanci byli chráněni před nepříznivými povětrnostními vlivy a před škodlivými účinky pracovních a technologických postupů a výrobních a technologických procesů, včetně určení osob, k jejichž povinnostem patří zajišťovat bezpečný provoz, používání, údržbu, úklid, čištění a opravy pracoviště,
• stanovení obsahu a způsobu vedení provozní dokumentace a záznamů o vybavení pracoviště a určení osoby odpovědné za jejich vedení,
• umístění, uspořádání a instalaci výrobních a pracovních prostředků a zařízení, skladových prostorů, komunikačních ploch a dopravních komunikací a vymezení pracovního místa zaměstnanci; stroje a technická zařízení se umísťují tak, aby byly pokud možno soustředěny výrobní a pracovní prostředky a zařízení s přibližně stejnými účinky podle druhů a vlastností škodlivin a vlivů na okolí,
• náležité a bezpečné upevnění technického vybavení pracoviště a výrobních a pracovních prostředků a zařízení a jejich částí tak, aby nemohlo dojít k jejich nežádoucímu (nechtěnému) pohybu,
• opatření k ochraně zdraví pro pracoviště, na kterých jsou používány zdraví škodlivé nebo nebezpečné látky a přípravky, stanovené zvláštními právními předpisy,
• opatření pro zdolávání mimořádných událostí a pravidla pro chování zaměstnanců k zajištění bezpečnéevakuace osob, případně zvířat, podle zvláštních právních předpisů,
• zabezpečení pracoviště proti vstupu nepovolaných osob, a to i v mimopracovní době.

Zaměstnavatel při plnění zákonné povinnosti zajistí:

• stanovení termínů, lhůt a rozsahu kontrol, zkoušek, revizí, termínů údržby, oprav a rekonstrukce technického vybavení pracoviště, včetně pracovních a výrobních prostředků a zařízení, s ohledem na jejich provedení, doporučení výrobce a způsob používání, požadavky na pracoviště, rizikové faktory způsobující zhoršení technického stavu pracovních a výrobních prostředků a zařízení a v souladu s výsledky předcházejících kontrol, zkoušek či revizí, po dobu provozu a používání pracoviště,
• dodržování termínů a lhůt pro provádění činností uvedených výše a určí osobu, jejíž povinností je zajistit jejich provádění,
• aby stanovené termíny, lhůty a rozsah činností výše uvedených a kontrolní a revizní záznamy, hlášení údajů o stavu zařízení získávaná například ze snímačů a čidel, byly vedeny způsobem, který umožní uchovávání a využívání údajů po stanovenou dobu v písemné nebo elektronické podobě tak, aby byly k dispozici osobám vykonávajícím na zařízeních pracovní činnost a dozorovým a kontrolním orgánům.

Bezpečný provoz a používání strojů, technického zařízení, přístrojů a nářadí

Stroje, technické zařízení, přístroje a nářadí jsou poměrně častým zdrojem zranění zaměstnanců. Jednou z častých příčin zranění je nedostatečná nebo žádná ochrana rizikových míst zařízení. Je-li zařízení vybaveno ochrannými prvky, jsou v praxi pak často svévolně vyřazovány z provozu. V mnohých případech se může jednat o tolerovaný způsob práce v organizaci. Rizikovými činnostmi jsou především údržba, oprava a čištění zařízení. K zajištění bezpečného provozu zařízení je zapotřebí zajistit pravidelnou kontrolu, údržbu a revize.

Dalším preventivním opatřením je správný výběr a poskytnutí vhodného zařízení pro danou činnost, správný způsob zabezpečení strojů a zařízení, jejich údržba a kontrola, pravidelné školení v jejich bezpečném používání a postup v případě poruch a jiných mimořádných událostí.

 DŮLEŽITÉ: V případě, že na pracovišti můžete dosáhnout do nebezpečných částí zařízení, znovu zvažte dostatečnost ochranných prvků.

 DŮLEŽITÉ: Stroje musí být izolovány od zdrojů elektrické, hydraulické nebo pneumatické energie. Musí být zavedena opatření, která zajišťují bezpečnost zaměstnanců vstupujících do zařízení, například systémem LOTO.

 DŮLEŽITÉ: Zjistíme-li při kontrole, že ochranné kryty jsou na pracovištích odstraněny, zeptejte se PROČ? Ne vždy je chyba u obsluhy zařízení, může se jednat o hlubší systémovou chybu.

Systém LOTO se uplatňuje při opravách, seřízeních, servisu nebo kontrolách stojů nebo zařízení s cílem minimalizace pracovních rizik a zvýšení ochrany zdraví a životů zaměstnanců. Zaměstnanci pracující na strojích a zařízeních nebo provádějící jejich údržbu jsou ohroženi poškozením zdraví v případě nečekaného spuštění stroje nebo zařízení. Systém LOTO zahrnuje postupy pro bezpečné vypnutí nebo odstavení strojů a zařízení v případě provádění údržby nebo oprav těchto strojů a zařízení.

 DŮLEŽITÉ: LOTO (uzamkni: Lock-out, označ: Tag-out)

Bezpečné pracovní postupy by měly být vytvořeny, a to jak pro rutinní, tak nerutinní činnosti. Provádění prací by mělo být kontrolováno a zaměstnanci proškoleni.

Nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technického zařízení, přístrojů a nářadí

Minimálními požadavky na bezpečný provoz a používání zařízení v závislosti na příslušném riziku vytvářeném daným zařízením jsou:

• používání zařízení k účelům a za podmínek, pro které je určeno, v souladu s provozní dokumentací; zaměstnavatel může stanovit další požadavky na bezpečnost místním provozním bezpečnostním předpisem, a to minimálně v rozsahu daném normovou hodnotou,
• zaměstnavatelem stanovený bezpečný přístup obsluhy k zařízení a dostatečný manipulační prostor se zřetelem na technologický proces a organizaci práce, umožňující bezpečné používání zařízení,
• přivádění nebo odvádění všech forem energií a látek, užívaných nebo vyráběných, bezpečným způsobem,
• vybavení zařízení zábranou nebo ochranným zařízením nebo přijetí opatření tam, kde existuje riziko kontaktu nebo zachycení zaměstnance pohybujícími se částmi pracovního zařízení nebo pádu břemene,
• montování a demontování zařízení za bezpečných podmínek v souladu s návodem dodaným výrobcem, nebo není-li návod výrobce k dispozici, návodem stanoveným zaměstnavatelem,
• ochrana zaměstnance proti nebezpečnému dotyku u zařízení pod napětím a před jevy vyvolanými účinky elektřiny,
• ochrana zařízení, které může být vystaveno účinkům atmosférické elektřiny, zejména zasažení bleskem,
• umístění ovládacích prvků ovlivňujících bezpečnost provozu zařízení mimo nebezpečné prostory, bezpečnéovládání, a to i v případě jejich poruchy nebo poškození, dobrá viditelnost, rozpoznatelnost a v určených případech příslušné označení; nemohou-li být ovládací prvky z technických důvodů umístěny mimo nebezpečné prostory, nesmí být jejich ovládání zdrojem nebezpečí, a to ani v důsledku nahodilého úkonu,
• spouštění zařízení pouze záměrným úkonem obsluhy pomocí ovládače, který je k tomu účelu určen,
• vybavení ovládačem pro úplné bezpečné zastavení; v době, kdy se zařízení nepoužívá, jeho vypnutí a ve stanovených případech jeho odpojení od zdrojů energií a zabezpečení,
• vybavení ovládačem pro nouzové zastavení, který zablokuje spouštěcí ovládače tam, kde je to nutné; současně se zastavením chodu zařízení nebo jeho nebezpečné části se musí vypnout přívody energií k jeho pohonům, s výjimkou případů, kdyby tím došlo k ohrožení života nebo zdraví zaměstnanců,
• vybavení zařízení zřetelně identifikovatelnými zařízeními pro jeho odpojení od všech zdrojů energií; následné připojení zařízení ke zdrojům energie nesmí představovat pro zaměstnance žádné riziko,
• vybavení pracoviště, kde je umístěno zařízení, ovládači k zastavení některého nebo všech zařízení v závislosti na druhu rizika,
• upevnění, ukotvení nebo zajištění zařízení nebo jeho části vhodným způsobem, je-li to nutné pro bezpečnýprovoz a používání,
• neohrožování zaměstnance rizikovými faktory, například hlukem, vibracemi nebo teplotami, které vyvíjí zařízení,
• v případě potřeby označení výstražnými nebo informačními značkami, sděleními, značením nebo signalizací, které jsou srozumitelné, mají jednoznačný charakter a nesmí být poškozovány běžným provozem zařízení, a
• vybavení vhodným ochranným zařízením a zabezpečením před ohrožením života a poškozením zdraví tak, aby chránilo zaměstnance zejména
  • před padajícími, odlétajícími nebo vymrštěnými předměty uvolněnými ze zařízení,
  • před rizikem požáru nebo výbuchu s následným požárem nebo účinků výbušných směsí látek vyráběných, užívaných nebo skladovaných v zařízení,
  • před nebezpečím vzniklým vypouštěním nebo únikem plynných, kapalných nebo tuhých emisí,
  • před možným poškozením zdraví zaměstnance způsobeným zachycením nebo destrukcí pohybující se části zařízení.

Oprava, seřizování, úprava, údržba a čištění zařízení se provádějí, jen je-li zařízení odpojeno od přívodů energií; není-li to technicky možné, učiní se vhodná ochranná opatření.

Obsluha musí mít možnost se přesvědčit, že v nebezpečných prostorech se nenachází žádný zaměstnanec; pokud nelze tento požadavek splnit, bezpečnostní systém před spuštěním, popřípadě zastavením zařízení musí vydávat zvukový nebo i viditelný výstražný signál, aby zaměstnanci zdržující se v nebezpečném prostoru měli vždy dostatek času nebezpečný prostor opustit.

Ochranné zařízení:

• musí mít pevnou konstrukci odolnou proti poškození,
• musí být umístěno v bezpečné vzdálenosti od nebezpečného prostoru,
• nesmí bránit montáži, opravě, údržbě, seřizování, manipulaci a čištění; přístup zaměstnance musí být omezen pouze na tu část zařízení, kde je prováděna činnost, a to pokud možno bez sejmutí ochranného zařízení,
• nesmí být snadno odnímatelné nebo odpojitelné,
• nesmí omezovat výhled na provoz zařízení více, než je nezbytně nutné,
• musí splňovat další technické požadavky na blokování nebo jištění stanovené zvláštním právním předpisem, popřípadě normovou hodnotou, nevyplývají-li další požadavky ze zvláštního právního předpisu.

Kontrola bezpečnosti provozu zařízení před uvedením do provozu je prováděna podle průvodní dokumentace výrobce. Není-li výrobce znám nebo není-li průvodní dokumentace k dispozici, stanoví rozsah kontroly zařízení zaměstnavatel místním provozním bezpečnostním předpisem.

Zařízení musí být vybaveno provozní dokumentací. Následná kontrola musí být prováděna nejméně jednou za 12 měsíců v rozsahu stanoveném místním provozním bezpečnostním předpisem, nestanoví-li zvláštní právní předpis, popřípadě průvodní dokumentace nebo normové hodnoty rozsah a četnost následných kontrol jinak. Provozní dokumentace musí být uchovávána po celou dobu provozu zařízení.

Doprava na pracovištích

Na pracovištích, na kterých se současně pohybují zaměstnanci a vozidla, je zvýšená pravděpodobnost poranění způsobená střetem vozidla s osobami. Jedním z principů ochrany pohybujících se zaměstnanců na pracovištích je jejich oddělení od příslušné provozující se dopravy. Uvedeného lze docílit vytvořením oddělených komunikací pro vozidla a pěší, a to jak uvnitř budov, tak na vstupech do těchto budov, dále řádným označením a osvětlením přechodů, instalací pevných bariér (kritická místa jsou vstupy a výstupy) a přijetím dalších preventivních opatření.

 DŮLEŽITÉ: Nejefektivnějším způsobem ochrany pěších tak stále zůstává oddělení prostoru pro vozidla a pěší. Samozřejmě ne vždy je to na pracovištích možné.

Práce ve výškách

Pády z výšky patří mezi nejčastější smrtelná zranění, a to především v odvětví stavebnictví. Práce na střechách jsou obzvláště činností s vysokým rizikem. Rizika zahrnují pády z okrajů střech, propadnutí křehkou krytinou a střešními světlíky, vystavení nepříznivým venkovním podmínkám, které zvyšují jakékoliv riziko a práce osamoceně.

Vstup do uzavřených prostor

Za uzavřený prostor se považuje každý prostor, který je dostatečně veliký pro vstup a práci zaměstnance v něm, má omezené možnosti vstupu, výstupu, případně evakuace v případě mimořádné události a za běžných provozních podmínek je do něho vstup zakázán nebo omezen a není stálým pracovištěm zaměstnanců.

Pokud zaměstnanci vykonávají činnosti v uzavřených prostorech je zapotřebí dbát zvýšené opatrnosti. Uvedené činnosti patří mezi práce se zvýšeným rizikem. Každoročně jsou zaměstnanci smrtelně zraněni v uzavřených prostorech a příčinou většinou je neprovedení nebo špatně provedené hodnocení rizik, na základě jehož musí být přijata adekvátní technicko-organizační opatření chránící zdraví a životy zaměstnanců. Rovněž často dochází i k úmrtím zaměstnanců provádějících jejich záchranu, kteří nejsou většinou vybaveni ani připraveni na jejich záchranu.

Některé plyny jsou toxické, těžší než vzduch, takže se nacházejí ve spodních částech uzavřených prostorů, některé vytěsňují kyslík a některé jsou bez zápachu a můžou být zjištěny pouze měřicím zařízením.

 DŮLEŽITÉ: Dříve než začnete práce se zvýšeným rizikem, zvažte, zda je není možné provést bezpečnějším způsobem. Nebezpečí spojená s prací v uzavřeném prostoru jsou všeobecně známá, přesto stále dochází ke smrtelným zraněním zaměstnanců.

 DŮLEŽITÉ: Některá nebezpečí není možné identifikovat lidskými smysly, jako je zrak nebo čich. Jedinou možností je na základě výsledků hodnocení rizik přijat příslušná opatření, např. měření obsahu kyslíku v ovzduší.

 DŮLEŽITÉ: Mají-li zaměstnanci dostatek informací o případných rizicích spojených s danou prací a je-li v organizaci zaveden a udržován systém, který řídí jednotlivá rizika, je možné předejít mnoha pracovním úrazům.

Uklouznutí a zakopnutí

Uklouznutí a zakopnutí bývá častým pracovním úrazem zaměstnanců. Příčinou uklouznutí může být stav a materiál podlahy, její kontaminace, způsob čištění a údržby, ochranná obuv i samotní zaměstnanci. Příčinou zakopnutí většinou bývají překážky na komunikacích. Další častou příčinou zakopnutí je pak nerovný povrch.

Někdy můžeme nesprávně dojít k závěru, že zranění způsobené uklouznutím nebo zakopnutím se prostě stávají a že jen velmi málo může být uděláno pro zabránění vzniku těchto typů úrazů. Ovšem nemusí to být vždy pravda, jelikož určitě i tato rizika můžou být efektivně řízena a výrazně snížena. Studie ukazují, že největšími překážkami v přijímání příslušných opatření k zabránění uklouznutí nebo zakopnutí je, že tato rizika nejsou brána vážně, neporozuměním jejím příčinám a špatné řízení přijatých opatření.

 DŮLEŽITÉ: Podlahy, u kterých je pravděpodobné, že vzhledem k prováděným činnostem nebo používané technologii, mohou být mokré, mastné nebo dojde k jejich znečištění při úniku kapalin, by měly být vybaveny protiskluzným povrchem.

Zdravotní rizika

Ochrana zdraví při práci vzhledem k často opožděným účinkům na organismus může být na pracovištích opomíjena. Mnohdy však zdravotní rizika na pracovištích vedou k dlouhodobým nebo trvalým poškozením zdraví zaměstnanců. Může se jednat například o následující zdravotní rizika, která jsou v současnosti aktuální:

• muskuloskeletální onemocnění (přestavíte-li výrobní linku, tj. upravíte-li její charakteristiky, posoudíte zdravotní rizika opětovně nebo zůstanete u prvotního posouzení, zařazení?)
• stress - „fenomén dnešní doby“ na pracovišti (je možné stres na pracovišti objektivně posoudit?),
• astma a dermatitidy.

Astma

Příklady respiračních senzibilizujících materiálů přírodního původu:

• pryskyřice - kalafuna (páječi),
• potraviny, rostliny - mouka, prach ze zrn, koření (pekaři, zemědělci, kuchaři),
• plísně (zemědělci),
• některé druhy prachu ze dřeva (pracovníci na pilách).

Příklady respiračních senzibilizujících chemických látek a směsí:

• pryskyřice, lepidla a nátěrové hmoty, tmely a tužidla do barev, polyuretanové pěny - formaldehyd, izokyanáty (lakýrníci, stavební dělníci),
• potravinářské přísady, detergenty - enzymy, účinné látky syntetických pracích a čisticích prostředků (pekaři, laboratorní pracovníci),
• svařovací plyny a kovy - kovové výpary (svářeči),
• barvy na laky (kadeřníci).

Dermatitida

Příklady kožních senzibilizujících materiálů přírodního původu:

• bílkoviny z přírodního latexu v ochranných rukavicích (zdravotnictví, kadeřnictví),
• mouka, koření (pekaři, kuchaři).

Příklady kožních senzibilizujících chemických látek a směsí:

• nikl - pájení, předměty s obsahem niklu, jako jsou nůžky a mince (páječi, kadeřníci, pokladní),
• chróm v cementu, kovech (stavební dělníci),
• epoxydové pryskyřice v nátěrových hmotách (lakýrníci),
• izokyanáty v izolačních pěnách, barvách a lacích (stavební dělníci),
• konzervační prostředky v řezných kapalinách (pracovníci v kovoprůmyslu),
• rozpouštědla v nátěrových hmotách a čisticích prostředcích (lakýrníci, tiskaři, mechanici).

Ve vodě rozpustný šestimocný chróm, který je klasifikován jako karcinogenní a senzibilizující látka může vyvolat alergické ekzémy. Ochranné rukavice a obuv mohou samy o sobě způsobit alergie, pokud jsou vyrobeny z kaučukové gumy nebo kůže vyčiněné látkami obsahující chróm.

 DŮLEŽITÉ: Nezapomínejte na zdravotní rizika na pracovištích. Přírodní i syntetické materiály používané na pracovištích mohou způsobit alergické respirační nebo kožní choroby (profesní astma nebo dermatitidu), přičemž alergie jsou reakce imunitního systému organismu na danou látku.

VALA, Jiří. bezpečné pracoviště: realita nebo fikce? Bezpečnost a hygiena práce. 2010, č. 10.