Zaměstnavatelé používají různé nástroje k dosažení snížení počtu pracovních úrazů na pracovištích. Jedním z nich může být i program „Behaviour Based Safety“.

Principy „Behaviour Based Safety“:

• identifikování bezpečného a nebezpečného chování,
• identifikování zdrojů případného ohrožení nebo poškození zdraví,
• snaha o komunikaci o rizicích, a to na všech úrovních řízení,
• nacházení bezpečnějších řešení, v mnohých případech i finančně nenáročných,
• vlastní přístup zaměstnanců s podporou vrcholového vedení,
• identifikování bezpečného chování, které může přispět k prevenci úrazů,
• snaha o změnu nebezpečného chování,
• vtažení zaměstnanců do ochrany svého zdraví a zdraví ostatních,
• a další.

Cíleně se snažit o změnu nebezpečného chování zaměstnance. Systém, kdy zaměstnanci nejsou primárně sankcionováni, ale je zde vyvinut tlak na změnu nebezpečného chování. Nebezpečné chování je zdůrazňováno a opravováno, a v případě, že se zaměstnanci chovají bezpečně, jsou pozitivně motivováni. V praxi je totiž poměrně často používána jen „negativní motivace“, tj. sankce ze strany zaměstnavatele.

Zavedení programu „Behaviour Based Safety“:

• chceme-li vytvořit prostředí, kde máme lepší kontrolu nad chováním,
• motivuje zaměstnance, aby vyhodnotili rizika před vlastní činností.

Snížení míry nebezpečí vyžaduje často i změnu chování.

Základy řízení rizika:

• identifikování všech nebezpečí spojených s danou činností,
• vyhodnocení příslušných rizik, přičemž prioritní jsou rizika s potenciálem způsobit pracovní úraz,
• snížení nebo zabránění těmto rizikům, a to zejména přijetím adekvátního opatření.

Změna chování:

• dobře zavedená podniková kultura,
• vedení příkladem,
• omezení „negativní motivace“,
• zaměstnanec obdrží veškeré potřebné informace a školení,
• se zaměstnanci je komunikováno,
• a další.

Systém, kdy vrcholové vedení zajistí pracovní prostředí a podmínky, které umožní bezpečné chování zaměstnanců a zaměstnanec je pak odpovědný chovat se bezpečně.

Nebezpečné chování „selským rozumem“:

• zaměstnanec je si vědom, že se chová nebezpečně,
• zaměstnanec je takto zvyklý vykonávat činnost,
• zaměstnanec si neuvědomuje, že se chová nebezpečně.

„Behavour Based Safety“ se primárně zaměřuje na posledně dvě uvedené charakteristiky.

Co přispívá k nebezpečnému chování:

• nezkušenost (nově nastupující a mladí zaměstnanci),
• změna prostředí (zaměstnanec převeden na jinou práci),
• spěch (zaměstnanec se nesoustředí na úkol),
• frustrace (většinou nesprávné vedení zaměstnance),
• zvýšená pracovní zátěž a s tím spojená únava,
• rutinní provádění prací,
• a další.

Bezpečnost práce založená na bezpečném chování, a to jako součást zavedeného systému řízení v organizaci. Důraz na zvyšování bezpečného chování, než zaměření se na sledování počtu dní bez úrazu. Porozumění příčinám úrazů a „skoronehod“ a opravu nebezpečného chování zaměstnanců.

školení může vyústit ve správnou techniku toho dne, ale zaměstnanci se následně často vracejí k provádění prací „obvyklým způsobem“,

změna chování přináší trvalejší změnu.

Úspěšná implementace „Behaviour Based Safety“:

• jasné a realistické cíle (jsme si vědomi, čeho chceme dosáhnout a jak poznáme, že jsme toho dosáhli)
• pilotní projekt na vybraném pracovišti,
• spolupráce s ostatními společnostmi se zavedeným programem „Behaviour Based Safety“,
• zlepšení procesu komunikace se zaměstnanci,
• zaměření se na „kořenové“ příčiny událostí (pracovních úrazů),
• zdůrazňování toho, že bezpečnost a ochrana zdraví při práci musí být zvažována při každé jednotlivé činnosti.

Například v případech, kdy zaměstnanec nepoužíval přidělený osobní ochranný pracovní prostředek, je důležité hledat příčinu v jeho nepoužívání. Byl jsem přítomen při kontrole pracoviště, při které bylo zpozorováno, že zaměstnanec nepoužíval polomasku s příslušnými filtry proti toxickým plynům. Při bližším pozorování zaměstnance při výkonu dané činnosti však bylo zjištěno, že vzhledem k jeho pracovním úkonům nebylo ani technicky možné přidělený osobní ochranný pracovní prostředek používat.

Motivace:

• pozitivní (používáním osobního ochranného pracovního prostředku přispívám k bezpečnosti sebe a ostatních, změna chování je trvalejší, ...),
• negativní („motivace strachem z postihu“, většinou nedocílíme trvalejší změny v chování, ...).

Chování je pozorovatelné a měřitelné.

Při dotazníkovém šetření zaměstnanci konstatovali, že podmínky na pracovišti jsou nebezpečné. Pracoviště byla vyfotografována a fotografie byly promítnuty zaměstnancům. Zaměstnanci nakonec došli k závěru, že uvedené „nebezpečné podmínky“ způsobili svou vlastní činností. Například tím, že nechávali na podlaze předměty, čímž vytvořili riziko zakopnutí.

Proč „Behaviour Based Safety“:

přístup je proaktivní.

Implementační fáze „Behaviour Based Safety“:

• vyhodnocení stávající kultury bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
• proškolení vedoucích zaměstnanců,
• a proškolení zaměstnanců z principů, nástrojů a implementační strategie,
• monitorování procesu
• a další.

Chování může být řízeno. Postoje jsou v hlavě, nemůžou být pozorovány ani měřeny. Postoje můžou být změněny změnou chování. Vytvoření podmínek, kdy zaměstnanci chtějí, ne že musí.

Není-li postup, nebude dodržen. Máme-li však postup, neznamená to, že bude dodržen. Chceme-li směřovat k „nulové úrazovosti“, pak musíme změnit naše myšlení.