Těžební činnost, především kácení stojících stromů a likvidování polovývratů, vývratů a polomů, představuje jednu z nejrizikovějších činností, při které každoročně dochází ke značnému počtu pracovních úrazů. Proto je nezbytné právě při této činnosti věnovat náležitou pozornost identifikaci nebezpečí a na základě vyhodnocení rizik přijmout potřebná opatření. Při stanovení pracovních postupů je nutno zohlednit druh dřeviny, stáří a zdravotní stav kácených stromů, tvar koruny, podmínky pracoviště (především stav terénu), povětrnostní situaci a určit směr kácení.

Mezi hlavní zásady BOZP, z nichž by měl zaměstnavatel vycházet a které by jeho zaměstnanci provádějící těžbu dříví měli dodržovat, patří zejména:

1. Před zahájením kácení stromů zajistit bezpečnou ústupovou cestu šikmo dozadu od zamýšleného směru pádu stromu, vyčistit blízké okolí káceného stromu od překážek, odříznout jeho zesílené kořenové náběhy a odvětvit spodní část stromu (maximálně do výšky ramen).
2. Zajistit kontrolu zaměstnanců provádějících těžbu dříví v intervalu minimálně každých 30 minut, současně zajistit, aby zaměstnanec nepracoval za podmínek, kdy nemůže sám zajistit bezpečné kácení stromů (kácení stromů neprovádět osamoceně pracujícím zaměstnancem).
3. Neprovádět kácení stromů:

• za nepříznivé povětrnostní situace (silného větru), kdy nelze u káceného stromu bezpečně dodržet určený směr kácení, a při viditelnosti snížené pod dvojnásobnou výšku káceného stromu,
• při poklesu teploty pod -15 °C po celou dobu výkonu práce,
• v ohroženém prostoru zavěšeného nebo podříznutého stojícího stromu,
• na svazích, kde současně nad sebou pracují i jiní zaměstnanci, hrozí-li nebezpečí samovolného pohybu dříví.

4. Nekácet jiný strom přes strom zavěšený, nelézt na zavěšený strom a neuvolňovat jej podřezáváním stromu, na kterém zavěšený strom spočívá; neodřezávat zavěšený strom po špalcích.
5. Dodržovat při kácení stanovené parametry zářezu a hlavního řezu (u stromů o průměru nad 15 cm se na pni provede směrový zářez do hloubky 1/5 až 1/3 průměru stromu, výška zářezu se rovná minimálně 2/3 jeho hloubky a hlavní řez se vede vodorovně v horní polovině směrového zářezu). K zajištění bezpečného pádu stromu do určeného směru vždy ponechat nejméně 2 cm nedořez.
6. Vybavit zaměstnance provádějící těžbu dříví, zejména kácení stromů řetězovou pilou, vhodnými OOPP chránícími je před riziky – ochrannou přilbou s ochranou zraku a sluchu, ochranným oděvem a obuví, které splňují podmínku neprořezatelnosti řetězem pily (v přední části), ochrannými rukavicemi (tříprstými nebo pětiprstými, které by měly v zimním období zajistit i ochranu proti chladu).
7. Při odvětvování, odkorňování nebo zkracování stromu dodržovat minimální vzdálenost mezi zaměstnanci – 5 metrů. Strom ležící na svahu odvětvovat, odkorňovat nebo zkracovat z horní strany svahu nad stromem.
8. Při zpracování napružených kmenů vést první řez na straně tlaku, doříznutí kmene provést na straně tahu a stát přitom mimo směr pružení.
9. Uvolňovat zavěšený strom pomocí mechanizačního prostředku nebo potahu, otáčením zavěšeného stromu pomocí obracáku, odsunováním stromu pákou nebo za pomoci speciálního stahováku.
10. Kácení stromů nahnilých a ztrouchnivělých, zpracování soustředěných vývratů a polomů, kácení v blízkosti komunikací, v ochranném pásmu dráhy, elektrického vedení apod. provádět jen za trvalého dozoru pracovníka určeného zaměstnavatelem nad zaměstnanci provádějícími tyto činnosti.
11. Neprovádět hlavní řez při kácení stromu, případně další činnosti, které mají za cíl dovedení podříznutého stojícího stromu k pádu, pokud se v ohroženém prostoru nacházejí nepovolané osoby (ohroženým prostorem je kruhová plocha o poloměru nejméně dvojnásobné výšky káceného stromu; vyžaduje-li to však charakter pracoviště, i větší plocha).
12. Při zpracování polomů uvolnit nejprve přístupové cesty a přibližovací linky, odstranit přednostně zavěšené a polovyvrácené stromy a nakupené vývraty zpracovávat teprve po vytažení jednotlivých stromů mechanizačním prostředkem.
13. Při odřezávání vývratu zajistit kořenový koláč podepřením proti jeho zvrácení a po odříznutí kmene jej vrátit do původní polohy. Je-li kořenový koláč nakloněn ve směru ležícího stromu, odřízne se kmen ve vzdálenosti rovnající se výšce koláče, případně i dále.

Pořadí řezů při zkracování kmenů (podle Klímy)

• Při zpracování napružených stromů musí být veden první řez na straně tlaku, doříznutí kmene se provádí na straně tahu, přičemž zaměstnanec musí zaujmout polohu mimo směr pružení.
• Při odvětvování a odkorňování stromu musí být práce prováděny z horní strany svahu nad stromem.
• Vývraty, polovývraty, podříznuté stojící nebo zavěšené stromy musejí být uvolněny přednostně. Nepodaří-li se uvolnit zavěšený strom ani po vyčerpání všech dostupných možností během pracovní směny, musí být uvolněn nejpozději v průběhu následující pracovní směny. Při uvolňování zavěšeného stromu lze použít některý z následujících způsobů: a. uvolnění stromu pomocí mechanizačního prostředku nebo potahu, b. otáčení zavěšeného stromu kolem jeho osy, c. odsunování stromu pákou, d. uvolnění speciálním stahovákem.
• Práce v obtížných pracovních podmínkách, kterými jsou zejména kácení stromů nahnilých a ztrouchnivělých, zpracování soustředěných vývratů, polovývratů a polomů, jakož i kácení stromů u pozemních komunikací, v obvodu dráhy a v ochranných pásmech, se musí provádět jen za trvalého odborného dozoru určeného zaměstnavatelem.
• Ohroženým prostorem při kácení stromu se rozumí kruhová plocha nejméně o poloměru dvojnásobné výšky káceného stromu, vyžaduje-li to charakter pracoviště, i méně. Před započetím hlavního řezu a při vlastním kácení stromu až do jeho dopadu na zem se v ohroženém prostoru nesmějí nacházet fyzické osoby, které v ohroženém prostoru nekonají práci.
• Při zpracování polomů je zaměstnavatel povinen zajistit organizaci práce a pracovní postupy tak, aby

a. zaměstnanec nepracoval osamoceně,

b. všechny přístupové cesty a přibližovací linky byly uvolněny přednostně,

c. postup těžby směřoval od přibližovacích linek do porostu, přičemž se přednostně odstraňovaly zavěšené a polovyvrácené stromy,

d. nakupené vývraty byly zpracovány pouze po vytažení stromu mechanizačním prostředkem,

e. před každým provedením řezu kromě odvětvování měl zaměstnanec připravenu bezpečnou ústupovou cestu,

f. při odřezávání vývratu byl kořenový koláč před oddělením stromu zajištěn proti zvrácení; je-li kořenový koláč nakloněn ve směru ležícího stromu, může být kmen oddělen ve vzdálenosti rovnající se výšce koláče, případně dále.

Po oddělení kmene je nutné kořenový koláč vrátit do původní polohy a případně oddělit dále využitelnou oddenkovou část kmene.

• Při mechanizované těžbě dříví musí být před nasazením mechanizačního prostředku pro těžbu dříví provedena příprava pracoviště tak, aby byly porosty rozčleněny, určen počet a směr vyklizovacích linek pro soustřeďování dříví a odpovídajících manipulačních a skladovacích prostor včetně jejich vyznačení; současně musí být zajištěna stabilita mechanizačního prostředku pro těžbu dříví na jednom pracovišti a musí být koordinován jejich provoz.
• Ohroženým prostorem při použití stroje pro těžbu dříví se rozumí kruhová plocha o poloměru nejméně dvojnásobné výšky káceného stromu, zvětšená o délku ramene stroje. Pracovní postup pro klasické kácení stromů za normálních podmínek by měl zohlednit například tyto bezpečnostní podmínky:
  • upravit nejprve pracoviště kolem paty kmenu, zajistit bezpečnou ústupovou cestu, má-li strom příliš vyvinuté kořenové náběhy, je nutno je odstranit

• zásek je nutno vést kolmo na směr pádu. U normálně rostlých stromů musí dosahovat do 1/5 až 1/3 tloušťky kmenu. Hlavní řez se vede ve 2/3 výšky záseku. Nedořez se ponechává asi 2–4 cm široký, neboť jen tehdy slouží k usměrnění pádu kmenu,
• pila se do řezu nasazuje zásadně s běžícím řetězem za chodu motoru na plný plyn. V polovině řezu bez vyjmutí pily vloží přetlačnou lopatku nebo klín, aby zabránil sevření pily v řezu,
• před kácením je třeba věnovat zvýšenou pozornost okolním stromům, zvláště těm, které jsou ve směru pádu káceného stromu. Při veškeré činnosti v lese je nutno používat přilbu,
• před kácením se musí prohlédnout pracoviště, neleží-li ve směru pádu kmenu nářadí nebo jiné předměty, popřípadě odříznuté části dříví,
• důležité je připravit si ústupovou cestu pro okamžik, kdy strom padá. Tuto cestu musí pracovník znát a odstranit z ní větve, vysokou buřeň a v zimě i sníh;
• je nutné se vyvarovat kácení kmenů přes sebe,
• při kácení je nutné považovat za ohrožený prostor kruhovou plochu, jejíž poloměr se rovná dvojnásobné délce stromu. V tomto prostoru se nesmí vyskytnout nepovolaná osoba. Za to je zaměstnanec osobně zodpovědný,
• skupiny nesmějí nikdy pracovat nad sebou, neboť je nebezpečí pádu stromů po svahu, hlavně tehdy, když se koruna pádem na zem ulomí,
• zaměstnanec nesmí pracovat nikdy nad jinou pracovní skupinou, ale v šikmé vzdálenosti rovnající se nejméně dvěma délkám stromu, což prakticky znamená ob jedno pracovní pole,
• při kácení nakloněných stromů je třeba pamatovat na to, že nakloněné stromy mají, na rozdíl od normálně rostlých stromů, těžiště mimo kmen. Na straně, kam je strom převážen (kde je hmotnost), je tlak, na opačné straně tah. Je tedy třeba začít řezat na straně tlaku, neboť zbytnělá strana tahu strom drží. Toto pravidlo je zásadní,
• při kácení kmenů nakloněných ve směru žádaného pádu a stromů křivě rostlých, zvláště listnáčů, je nutné pro dosažení potřebného směru pádu udělat zásek hlubší, někdy až do poloviny průměru kmenu,
• kácení stromů nakloněných proti směru pádu je velmi nebezpečné. Proto jejich pád do opačného směru je nutno usměrňovat pro jistotu lanem navijáku traktoru, nesprávným kácením dochází k zavěšení stromů. Při odstraňování závěsu pracovník nejdříve zkusí obracákem závěs odstranit, otáčí jím směrem od koruny stromu, na kterém závěs drží, nebo kmen nadzvedává pákou směrem od oddenku. V komplikovanějších případech použije lana a páku. Nepomůže-li žádný z uvedených způsobů, použije stahovák zavěšených stromů, což je nejvýhodnější a nejbezpečnější, nebo traktor s navijákem. Je třeba zdůraznit, že zavěšené stromy musejí být uvolněny ihned, nejpozději však následující den. Pod zavěšeným stromem se nesmí nikdy pracovat, 
• zvláště nebezpečné situace vznikají při kácení za mimořádných okolností podél elektrického vedení, silnic a železnic,
• kácí-li zaměstnanec podél elektrického vedení, musejí být dodrženy vzdálenosti ochranných pásem a další podmínky pro práci v jejich blízkosti, stanovené energetickým zákonem (zákon č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů),
• pracuje-li zaměstnanec sám, musí být přítomen v blízkosti další pracovník, s nimiž se nejdéle v určených intervalech předem dohodnutými signály spojuje, při odvětvování motorovou pilou vzniká řada nebezpečných situací. Neodvětvují se nikdy takové větve, aby byl pracovník nucen zvedat pilu výše než do úrovně prsou,
• zvýšenou pozornost je třeba věnovat napruženým větvím. Nejprve musí zaměstnanec odstranit napružení a teprve potom vede řez u kmenu. Jinak hrozí opět nebezpečí zpětného vrhu pily,
• při odvětvování stojících stromů před kácením zaměstnanec neodvětvuje koncem vodicí lišty a u tlustších větví používá výhradně nabíhající části řetězu,
• při odvětvování platí zásada, že pracovník stojí vždy po levé straně kmenu a postupuje k vrcholu. Pila musí být vždy opřena o kmen. Volné větve se odřezávají nabíhající částí, opřené o zem pak odbíhající částí řetězu,
• úrazům při odvětvování se zabrání, pokud zaměstnanec zvolí správný postoj. Je třeba zdůraznit, že je ohrožena vždy pravá noha. Proto platí, řeže-li zaměstnanec větve na levé straně kmenu, měl by být nakročen vždy levou nohou dopředu,
• při otáčení kmenů obracákem na svazích musí zaměstnanec stát vždy nad kmenem. Nepředklánět se přes otáčený kmen, protože při předklonu mohou zaměstnanci uklouznout nohy a padne obličejem dopředu,
• největší nebezpečí na svahu, pod odkorňovaným kmenem, hrozí z náhlého pohybu kmenu. Proto i při odkorňování platí zásada, stejně jako u kácení, nepracovat nikdy nad sebou. Při odkorňování stojí zaměstnanec vždy nad kmenem. Pro jistotu může kmen zajistit zaseknutou sekerou do čela tak, aby se topůrko opíralo o zem a tím zabraňovalo pohybu kmenu,
• odkorněné kmeny jsou hladké, zejména v létě, zaměstnanci by na ně neměli stoupat, před každou prací v kalamitách si zaměstnanec musí dobře prohlédnout pracoviště v širším úseku, protože kmeny jsou různě nahromaděné a působí jako páky jeden na druhý.