Z biologických faktorů jsou nejzávažnější mikroorganismy, které mohou vyvolat závažná onemocnění člověka (patogenní mikroorganismy). Jsou-li patogenní mikroorganismy využívány záměrně při výrobě nebo je jejich výskyt nedílnou součástí práce (zdravotnická a veterinární zařízení apod.), pak takové práce podléhají kategorizaci. Mikroorganismy nebo jejich produkty se do pracovního prostředí mohou také uvolňovat z klimatizačních zařízení či zaplísněných povrchů a pak je třeba příčinu výskytu odstranit.
Biologickými činiteli jsou mikroorganismy (bakterie, viry, plísně) včetně těch, které byly geneticky modifikovány, buněčné kultury a endoparaziti, kteří mohou být schopni vyvolat infekční onemocnění, alergické nebo toxické projevy. Pod pojmem mikroorganismus se rozumí mikrobiologický objekt buněčný nebo nebuněčný, schopný replikace nebo přenosu genetického materiálu. Pod pojmem buněčná kultura se rozumí buňky pocházející z mnohobuněčného organismu, které rostou mimo živý organismus (in vitro).
Hodnocení míry rizika expozice biologickým činitelům:
- minimální zdravotní riziko - expozice infekčnímu agens je jen nahodilou součástí práce a je málo významná
- únosná míra zdravotního rizika - expozice je neoddělitelnou součástí práce, provádí se účinná ochranná očkování
- významná míra zdravotního rizika - expozice je neoddělitelnou součástí práce, která představuje významné riziko možnosti vzniku infekčního onemocnění
- vysoká míra zdravotního rizika - expozice je neoddělitelnou součástí práce, která představuje vysoké riziko možnosti vzniku infekčního onemocnění nebo jde o zvláště nebezpečné biologické činitele (infekční agens dle direktivy EHS 90/679)
Biologické činitele se třídí podle míry rizika infekce do 4 skupin:
- biologický činitel skupiny 1 je takový biologický činitel, u něhož není pravděpodobné, že by mohl způsobit onemocnění člověka,
- biologický činitel skupiny 2 je biologický činitel, který může způsobit onemocnění člověka a může být nebezpečím pro zaměstnance; je však nepravděpodobné, že by se rozšířil do prostředí mimo pracoviště; obvykle je dostupná účinná profylaxe nebo léčba případného onemocnění,
- biologický činitel skupiny 3 je takový biologický činitel, který může způsobit závažné onemocnění člověka a představuje závažné nebezpečí pro zaměstnance; přestavuje nebezpečí z hlediska možnosti rozšíření do prostředí mimo pracoviště, ale je obvykle dostupná účinná profylaxe nebo léčba případného onemocnění a očkování,
- biologický činitel skupiny 4 je takový biologický činitel, který způsobuje u člověka závažné onemocnění a je pro zaměstnance závažným rizikem; může představovat vysoké riziko rozšíření do prostředí mimo pracoviště; obvykle není dostupná žádná účinná profylaxe nebo léčba případného onemocnění.
Seznam biologických činitelů podle jednotlivých skupin uvádí zvláštní právní předpis - Nařízení vlády č.361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci ve znění pozdějších předpisů
Metody zjišťování biologických činitelů
Průkaz jednotlivých biologických činitelů v prostředí či v biologickém materiálu (krev, moč, stolice apod.) vyžaduje specielní znalosti. Průkaz je možný s využitím mikroskopu (mikroskopický průkaz světelným čin elektronovým mikroskopem), kultivačně (růstem mikroorganismu na umělých půdách), sérologicky (stanovením protilátek) či speciálními technikami (molekulární genetika).