Kampaň Zdravé pracoviště 2023–2025 Evropské agentury pro BOZP je zaměřena na digitální technologie. Jejich nárůst pociťujeme v osobním životě, na pracovištích i ve školách. Organizátoři semináře Bezpečnost a ochrana zdraví ve školství z pohledu legislativy – digitální technologie na pracovišti, který se konal online 12. června, propojili téma digitálních technologií a školství.

Po úvodním slově Blanky Šefránkové, ředitelky zaměstnavatelské sekce SPČR, která představila Svaz průmyslu a dopravy, a Josefa Senčíka z Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, který seminář moderoval, pohovořil o kampani Zdravé pracoviště na období 2023–2025 Bezpečná a zdravá práce v digitálním věku Martin Kozma z Ministerstva práce a sociálních věcí. Informace o ní jsme uváděli v tomto článku.

Ilona Vaculová z Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy seznámila účastníky s chystanými změnami v legislativě a se zásadami bezpečnosti provozu hracích ploch, tělocvičen a vodních atrakcí.

Připravuje se novela zákona č.  373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, a novela vyhlášky č. 64/2005 Sb., o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů, kde by měly být jen technické změny za účelem eliminovat nejasnosti ve výkladu, snížit administrativní zátěž.

Vyšla nová vyhláška č. 160/2024 Sb., která nahradila vyhlášku č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých, s účinností od 1. 7. 2024. Do budoucna by měla být nahrazena také vyhláška č. 6/2003 Sb., kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb. Pracuje se na aktualizaci Minimálního standardu bezpečnosti z r. 2015, který zahrnuje opatření prostorová, organizačně-technická, personální a opatření v oblasti zpracované dokumentace.

Dále Ilona Vaculová zmínila zajímavé materiály na edu.cz nebo metodiky MV ČR, které lze k zajištění BOZ na školách využít. Za zmínku stojí například Metodické doporučení pro školy a školská zařízení - Škola a neštěstí: Jsme připraveni!“ nebo instruktážní videospot Policie ČR Utíkej, schovej se, bojuj!. Po tragické události na Filozofické fakultě UK se konal Kulatý stůl k BOZ ve školách a školských zařízeních, jehož cílem by měla být aktualizovaná metodika se zaměřením na fyzickou bezpečnost, ochranu života, zdraví osob ve školách a školských zařízeních s důrazem na měkké cíle.

Libuše Černá, soudní znalkyně, manažerka řízení jakosti BOZP a auditorka systému managementu BOZP, říká, že žádný úraz není náhodný a téměř každému je možno předejít. V současné době již nejsou požadavky na zajištění BOZ při výchově, vzdělávání a přípravě na budoucí povolání stanoveny obecně, tedy pro všechny školy stejně. Odvíjejí se od vyhledaných a vyhodnocených rizik v každé škole s ohledem na její specifika, s kterými je třeba seznámit všechny zaměstnance a jejich prostřednictvím také děti, žáky a studenty. V souladu s § 108 odst. 5 zákoníku práce se musí konat prověrky BOZP, předsedou komise je ředitel školy, dále se zúčastňuje odborně způsobilá osoba v prevenci rizik, zřizovatel, zástupce odborové organizace nebo zástupce zaměstnanců pro BOZP, školník, vedoucí školní jídelny; tato komise musí vše zadokumentovat. Probíhá fyzická kontrola školy – kontrola únikové cesty, vstupu do školy, kontrola třídy, kabinetu, dílny, hřiště; vykonává se kontrola technického vybavení školského zařízení, provádějí se revize organizačních a personálních opatření.

Nesmíme zapomínat na prevenci šikany a násilí a podporu důvěry. Nutná je neustálá přítomnost a dohled učitele při všech aktivitách. Učitel musí mít přehled na konci hodiny, jestli se stal nějaký úraz, zapsat ho do knihy úrazů, mít svědecké výpovědi, nechat si doložit lékařskou zprávu zákonným zástupcem, do 5. dne následujícího měsíce úraz hlásit České školní inspekci. Pro ohodnocení bolesti a ztížení společenského uplatnění pro jednotlivá poškození zdraví je hodnota 1 bodu v letošním roce 424,27 Kč (NV č. 276/2015 Sb.). 

K nejčastějším rizikům, se kterými se Libuše Černá ve škole setkává, patří neukotvené skříňky; branky (byl už 12. smrtelný úraz); nekontrolovaný odchod žáků ze školy; nezajištěný vstup do školy; nestanovená odpovědnost při pronajímání prostor školského zařízení; skleněné dveře; dopadové plochy u herních prvků; stromy – suché větve.

Klára Polášková ze Svazu průmyslu a dopravy ČR je garantkou programu Technologie pro digitální budoucnost, který účastníkům představila. Jedná se o iniciativu poskytující mladým lidem profesní a technické dovednosti v 21. století, je určená pro střední školy. Cílem je propojení s praxí a zapojení partnerů přímo do výuky. Program je realizován na více než 300 školách v USA, i u nás je o něj stále větší zájem. Obsahem programu jsou 3 hlavní oblasti – témata technická – umělá inteligence, kybernetická bezpečnost, programování, tvorba webových stránek, grafika apod., profesní – prezentování, interpersonální dovednosti, budování osobní značky, kreativní myšlení apod.; a motivační. Školám nabízejí pomoc s oslovením partnerů; sdílení zkušeností s programem; představení platformy SkillsBuild Certifikace (absolvování programu, EQF5).

Kurzy, aktivity, vzdělávací materiály zdarma, kurzy s certifikáty najdete na www.skillsbuild.org.

Martin Štěpánek z Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, vedoucí projektu Kvalita pracovního života, poukázal na souvislosti tohoto projektu s tématem digitalizace. V rámci měření kvality pracovního života v ČR podle Subjective Quality of Working Life Indexu (SQWLi) se hodnotí 6 domén pracovního života – odměňování, seberealizace, vztahy, čas, podmínky, jistota – každá je zastoupena 3 otázkami, a zároveň se tyto domény posuzují z hlediska důležitosti pro respondenta.

Dochází k ústupu klasického zaměstnaneckého stavu; objevují se hybridní formy práce, flexibilnější formy práce; mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem neexistuje dlouhodobý vztah na bázi plného nebo částečného úvazku, firmy najímají externí pracovníky na služby; Always-on culture – přítomnost a neformální tlak na práci i mimo pracovní hodiny, např. odpovídáním na email prostřednictvím telefonu ve volném čase; nárůst práce na dálku, umožněné díky změnám v digitální komunikaci, čím dál větší množství dat. Z toho vyplývá, že se zvyšují nároky na pracovníky, které souvisejí s kvalitou pracovního života, zvyšuje se požadavek na práci s digitálními technologiemi, s tím se pojí i BOZP.

Jaký vliv mají tyto změny na kvalitu života? Může to vést k lepší tzv. work-life balance – pro mnoho lidí lepší uspořádání pracovního a osobního života (ale pro některé zase naopak); s tím souvisí vyšší produktivita, lidé, kteří mají dovednosti pracovat v digitálním prostředí jsou do velké míry žádaní na pracovním trhu, mohou mít v průměru až o 65 % vyšší příjmy. Naopak k negativním důsledkům patří nižší produktivita, zvýšené riziko pracovního stresu a syndromu vyhoření, nižší motivace, větší pocit osamělosti.

Josef Senčík pokračoval v tématu nových technologií, za které lze považovat umělou inteligenci, virtuální či rozšířenou realitu, automatické úkolování pracovníků (online digitální platformy); vysoce sofistikovaná zařízení (robot, kobot, exoskelet, inteligentní OOPP, autonomní dopravní prostředky) atd. U každé z nich zhodnotil pozitivní a negativní stránky.

Například u virtuální reality je pozitivní, že si zaměstnanec velmi rychle uvědomí rizika, lépe si obsah školení zapamatuje, není potřeba přítomnosti další osoby, vše ho naučí specializovaná VR aplikace, vyzkouší si svoje reakce na reálnou situaci, například při požáru, a naučí se eliminovat chyby; naopak nevýhodou je vysoká náročnost na přípravu scénářů; možné dopady na zdraví (kinetóza – nemoc z pohybu, dezorientace, nevolnost, bolest hlavy). Nebo u exoskeletů se minimalizují nároky na fyzickou zátěž pracovníků, ale v případě nevhodného nastavení či proškolení hrozí zdravotní komplikace.