Pojem administrativní pracovník je velice široký, ale obvykle si pod ním představíme pracovníka v kanceláři vykonávajícího práci převážně u stolu za počítačem. Většinou se zařazují do kat. práce I. Ale i těmto pracovníkům se stávají pracovní úrazy. Za rok 2021 jich bylo 1264 s pracovní neschopností nad 3 dny*. Nejčastější bývají dopravní nehody a pády. Co tedy udělat pro zvýšení bezpečnosti práce administrativních pracovníků?

Kancelářský nábytek

Základem je vhodný kancelářský nábytek. Rozměry kancelářského nábytku můžete najít zde.

Jakkoliv je sezení pohodlné, vhodná pracovní poloha to není. V pozici kancelářského pracovníka to však nelze jinak, a proto musí správně sedět (viz článek Aby tělo nebolelo).

Špatný způsob sezení může vést k:

• ochabnutí zádových svalů,
• špatnému prokrvení dolních končetin,
• zvýšení napětí krčních a ramenních svalů apod.

Sedadlo musí:

• být stabilní (pevně ustavené sedadlo s pětiramennou podnoží z kovu nebo tvrzeného plastu na kolečkách nebo kluzácích),
• umožňovat snadné seřízení výšky sedáku a sklon zádové opěrky,
• mít snadno čistitelný povrch z porézního materiálu,
• být vybavené područkami,
• odpovídat podmínkám práce.

Desky pracovních stolů mají mít malou odrazivost. Volná plocha mezi předním okrajem desky stolu a spodní hranou klávesnice musí umožňovat opření rukou i zápěstí. Je důležité, aby pracovník měl správné uspořádání pracoviště a pracovního místa, vhodné umístění monitoru a ovládacích zařízení počítače na pracovním stole. Používání nevhodných ovládacích zařízení počítače a špatné uspořádání pracovní plochy stolu (nepoužívání opěrek zápěstí apod.) může vést ke vzniku syndromu karpálního tunelu.

Na požádání je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci opěrku pro nohy. Opěrky pod nohy umožňují zaujmout optimální ergonomickou pozici při práci a přirozený sklon chodidel. Snižují napětí a únavu nohou, zad i krční páteře.

Je potřeba pravidelně vyhodnocovat požadavky a připomínky zaměstnanců, jejich zdravotní potíže (svalová únava, problémy se zády a páteří, zrakové problémy apod.) a pocit diskomfortu.

Práce se zobrazovací jednotkou

Je dobré střídat pracovní činnosti spojené se změnou pracovní polohy a dodržovat bezpečnostní přestávky týkající se práce se zrakovou zátěží, kam spadá i práce se zobrazovací jednotkou, tzn. podle § 35 nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, 5-10 minut po každých 2 hodinách od započetí výkonu práce nebo musí být zajištěno střídání činností nebo zaměstnanců. Během bezpečnostní přestávky se doporučuje provádět cviky pro relaxaci očí a uvolnění těla. Zaměstnanci musí být s konkrétním způsobem pro čerpání bezpečnostních přestávek ve firmě seznámeni (např. v rámci školení BOZP).

Pro snížení zrakové zátěže musí být také správně nastaven monitor i zobrazení v operačním systému počítače. Použití nevhodného monitoru, jeho špatné nastavení nebo poloha může vést ke zrakovým potížím (neostré až dvojité vidění, únava očí, bolesti hlavy).

Monitor musí umožňovat polohování, tj. posunutí, natáčení a naklánění podle individuálních požadavků obsluhy. Výškové nastavení monitoru by mělo být takové, aby jeho horní hrana byla v rovině s výškou očí obsluhy počítače. Ideální vzdálenost očí od monitoru je 400-700 mm.

O tom hovoří i nařízení vlády č. 361/2007 Sb. Podle § 50 tohoto NV na obrazovce zobrazovací jednotky se nesmí vyskytovat kmitání, plavání či poskakování znaků, řádků, střídání jasů a podobně. Jas a kontrast mezi znaky a pozadím na obrazovce musí být snadno regulovatelný i vzhledem k okolním podmínkám. Obrazovka musí svou konstrukcí umožňovat posunutí, natáčení a naklánění podle potřeby zaměstnance. Musí být umístěna tak, aby na ní nevznikaly reflexy ze svítidel či z jiných zdrojů, jako jsou okenní otvory, světlé stěny, nábytek a podobně. Vzdálenost obrazovky od očí pro obvyklou kancelářskou práci nesmí být menší než 400 mm, jas obrazovky nesmí být menší než 35 cd/m². Požadavek současné LCD a LED monitory splňují.

Doporučujeme používání monitorů s matnými displeji, které jsou vybavené antireflexní vrstvou, omezující odrazy. Monitor by měl být umístěn vpravo nebo vlevo od stěny, na které je okno (podle toho zda je pracovník pravák nebo levák). Nevyhovující je, pokud má pracovník okno za zády.

Monitory umožňují dostatečný rozsah nastavení zobrazení. Klávesnice musí být pro trvalou práci oddělena od monitoru. Nelze tedy používat notebook pro trvalou práci (práce vykonávaná po dobu čtyř hodin za směnu a delší), pokud k němu není připojena externí klávesnice nebo monitor.

Psychosociální rizika

S výkonem práce administrativních pracovníků zaznamenáváme i psychosociální rizika, protože může jít například o monotónní typ práce s vysokými nároky na soustředění a pozornost - dlouhodobé zadávání dat, vysoká náročnost práce v kombinaci s malou možností se rozhodovat, zpracovávání velkého množství informací a dat, opakující se úkoly, zvýšený požadavek na přesnost a soustředěnost.

Psychosociální rizika způsobují nižší pracovní výkon, zvýšení nemocnosti, fluktuace a pracovních úrazů. Pro řízení psychosociálních rizik je třeba stanovit systém pro průběžné sledování a vyhodnocování indikátorů psychosociálních rizik a přijetí ochranných a preventivních opatření proti jejich působení.

Je nezbytné umožnit zaměstnancům účast na řízení psychosociálních rizik, komunikovat o této problematice s odpovědnými osobami a vedením firmy (předávání informací při zachování anonymity zdroje). Lze to realizovat formou pravidelných schůzek a porad vedení firmy se zaměstnanci a středním a nižším managementem; využíváním dotazníků pro získávání potřebných informací o indikátorech psychosociálních rizik a úrovni sociální atmosféry ve firmě; zřízením schránky pro předávání anonymních informací vedení firmy.

Osvětlení

Osvětlení musí odpovídat charakteru náročnosti vykonávané pracovní činnosti. Hodnota osvětlení kanceláří při psaní, čtení a zpracování dat by měla být alespoň 500 lux.

Prostor na zaměstnance

Pro jednoho administrativního zaměstnance musí být pro trvalou práci volná podlahová plocha minimálně 2 m². Musí být umístěna mimo stabilní provozní zařízení a spojovací cesty. Šíře volné plochy pro pohyb nesmí být stabilním zařízením v žádném místě zúžena pod 1 m (§ 48 NV č. 361/2007 Sb.).

Světlá výška prostoru (prostor mezi podlahou a stropem) určeného pro trvalou práci musí být při ploše (§ 46 NV č. 361/2007 Sb.):

• do 20 m² nejméně 2,50 m,
• do 50 m² nejméně 2,60 m,
• od 51 do 100 m² nejméně 2,70 m,
• od 101 do 2000 m² nejméně 3,00 m,
• více než 2000 m² nejméně 3,25 m.

V kancelářích od 51 do 2000 m² může být světlá výška snížena za předpokladu, že:

• bude zajištěn pro každého zaměstnance předepsaný objemový prostor,
• bude vyloučeno oslňování,
• světlá výška nebude nižší než 2,60 m.

Podle § 47 NV č. 361/2007 Sb. objemový prostor určený pro práci pro jednoho zaměstnance při práci zařazené do tříd I (práce vsedě s minimální celotělovou pohybovou aktivitou – administrativní pracovník) nebo IIa (práce převážně vsedě spojená s lehkou manuální prací rukou a paží) podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulky č. 1 musí být 12 m³.

Zdrojem pracovních úrazů u administrativních pracovníků bývají podlahy a povrchy, schody, žebříky, výstupy, to znamená, jak již bylo uvedeno výše, nejčastější jsou pády. Pády ze schodů, na komunikacích nebo při výstupu na pojízdné kancelářské židle, proto by se neměla v kanceláři nosit obuv, která zvyšuje riziko pádu - obuv s vysokými podpatky, „žabky“ apod., zásadně se nesmí používat kancelářské židle místo schůdků nebo žebříků a je nutné umísťovat výstražné tabule upozorňující na mokrou nebo kluzkou podlahu. Navrhovat pracovní místa tak, aby vyhovovala právním předpisům (především nařízení vlády č. 361/2007 Sb.), ergonomickým a individuálním požadavkům pracovníků a umožňovala dosáhnout optimálního pracovního výkonu a výsledků.

Elektrospotřebiče

Elektrospotřebiče a přívodní kabely musí být řádně kontrolovány. Pokud je povoleno používání soukromých elektrospotřebičů, je nutné zajistit jejich bezpečný provoz a užívání v souladu s návodem od výrobce.

* Příloha ke zprávě o pracovní úrazovosti v ČR v roce 2021 - rozšiřující a doplňující analytická studie (VÚBP)

Zdroj: OiRA – nástroj Administrativní pracovník