Žádným právním předpisem není závazně stanoven obsah činnosti odborně způsobilé osoby k zajišťování úkolů v prevenci rizik. Zde předkládám vzorový seznam činností, které by pro zaměstnavatele měla zajišťovat (pokud je to smluvně dohodnuto). V konkrétním případě je však nutné zvážit, zda nějaká činnost nechybí, nebo naopak není zbytečná.
Odborně způsobilá osoba v prevenci rizik BOZP (také Osoba odborně způsobilá v prevenci rizik nebo Odborně způsobilá osoba v prevenci rizik) je fyzická osoba zajišťující úkoly v prevenci rizik v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci podle zákona č. 309/2006 Sb. Základní postavení pozice Odborně způsobilé fyzické osoby k prevenci rizik (dále jen OZO PR) definuje zákon č. 262/2006 Sb., Zákoník práce v § 108. Toto ustanovení se zároveň odkazuje na zákon č. 309/2006 Sb., o dalších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práce (dále jen BOZP), který v § 9 odst. 2 konkrétně rozvádí ustanovení o odborné způsobilosti osob v zajišťování úkolů v prevenci rizik.
Odbornost OZO PR vyplývá z požadavků na teoretické a praktické dovednosti při posuzování činnosti osob při provozování činností a strojních zařízení na jednotlivých pracovištích provozoven.
Od nabytí platnosti a účinnosti zákona, t j. od 1. 1. 2007, uplynulo více jak 10 let. Na základě zkušeností a poznatků především orgánů inspekce práce se potvrdilo, že se nový zákoník práce a zákon, které jsou založeny na nové filosofii zajišťování BOZP, a to prevenci rizik, již vžily. Jejich dodržování a provádění v praxi je však stále podceňováno. OZO v prevenci rizik nemají mnoho povinností vyplývajících pro ně z veřejného práva. Jsou odpovědni zaměstnavateli (objednateli služeb v oblasti BOZP) za to, že vykonávají svoji činnosti osobně, s největší odbornou péčí a s vědomím, že mohou být v případě, že v důsledku jimi nesprávně vykonávané činnosti OZO a vzniku pracovního úrazu či nemoci z povolání nebo hmotné škody být odpovědni nejen podle veřejného práva (zákona o inspekci práce), ale i podle občanského nebo trestního zákoníku.
