Práva zaměstnanců

• Zaměstnanec má právo na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, na informace o rizicích jeho práce a na informace o opatřeních na ochranu před jejich působením; informace musí být pro zaměstnance srozumitelná.
• Zaměstnanec je oprávněn odmítnout výkon práce, o níž má důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje jeho život nebo zdraví, popřípadě život nebo zdraví jiných fyzických osob; takové odmítnutí není možné posuzovat jako nesplnění povinnosti zaměstnance.
• Zaměstnanec má právo a povinnost podílet se na vytváření bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí, a to zejména uplatňováním stanovených a zaměstnavatelem přijatých opatření a svou účastí na řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Povinnosti zaměstnanců

Každý zaměstnanec je povinen dbát podle svých možností o svou vlastní bezpečnost, o své zdraví i o bezpečnost a zdraví fyzických osob, kterých se bezprostředně dotýká jeho jednání, případně opomenutí při práci. Znalost základních povinností vyplývajících z právních a ostatních předpisů a požadavků zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je nedílnou a trvalou součástí kvalifikačních předpokladů zaměstnance.

Zaměstnanec je povinen

1. účastnit se školení zajišťovaných zaměstnavatelem zaměřených na bezpečnost a ochranu zdraví při práci včetně ověření svých znalostí,
2. podrobit se pracovnělékařským prohlídkám, vyšetřením nebo očkováním stanoveným zvláštními právními předpisy32),
3. dodržovat právní a ostatní předpisy a pokyny zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, s nimiž byl řádně seznámen, a řídit se zásadami bezpečného chování na pracovišti a informacemi zaměstnavatele,
4. dodržovat při práci stanovené pracovní postupy, používat stanovené pracovní prostředky, dopravní prostředky, osobní ochranné pracovní prostředky a ochranná zařízení a svévolně je neměnit a nevyřazovat z provozu,
5. nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat jiné návykové látky na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době i mimo tato pracoviště, nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele a nekouřit na pracovištích a v jiných prostorách, kde jsou účinkům kouření vystaveni také nekuřáci. Zákaz požívání alkoholických nápojů se nevztahuje na zaměstnance, kteří pracují v nepříznivých mikroklimatických podmínkách, pokud požívají pivo se sníženým obsahem alkoholu, a na zaměstnance, u nichž požívání těchto nápojů je součástí plnění pracovních úkolů nebo je s plněním těchto úkolů obvykle spojeno,
6. oznamovat svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci nedostatky a závady na pracovišti, které ohrožují nebo by bezprostředně a závažným způsobem mohly ohrozit bezpečnost nebo zdraví zaměstnanců při práci, zejména hrozící vznik mimořádné události nebo nedostatky organizačních opatření, závady nebo poruchy technických zařízení a ochranných systémů určených k jejich zamezení,
7. s ohledem na druh jím vykonávané práce se podle svých možností podílet na odstraňování nedostatků zjištěných při kontrolách orgánů, kterým přísluší výkon kontroly podle zvláštních právních předpisů,
8. bezodkladně oznamovat svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci svůj pracovní úraz, pokud mu to jeho zdravotní stav dovolí, a pracovní úraz jiného zaměstnance, popřípadě úraz jiné fyzické osoby, jehož byl svědkem, a spolupracovat při objasňování jeho příčin,
9. podrobit se na pokyn oprávněného vedoucího zaměstnance písemně určeného zaměstnavatelem zjištění, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek.

Účast zaměstnanců a jejich zástupců na řešení otázek BOZP

Podle paragrafu 8 Zákoníku práce nesmějí být zaměstnanci zbaveni práva účastnit se řešení otázek souvisejících s BOZP prostřednictvím odborové organizace a zástupce pro oblast BOZP. Zákoník práce obsahuje výčet povinností, které má zaměstnavatel vůči oběma zástupcům zaměstnanců v oblasti BOZP (vůči odborové organizaci a vůči zástupci pro oblast BOZP) nebo přímo vůči zaměstnancům, pokud u něho žádný z uvedených zástupců nepůsobí. 

Zaměstnavatel je povinen

• jim umožnit
  • účast na jednáních týkajících se BOZP či jim poskytnout informace o takovém jednání,
  • sdělení informací, připomínek a návrhů týkajících se BOZP (zaměstnavatel je povinen je vyslechnout),
  • projednání podstatných opatření týkajících se BOZP, oprojednání vyhodnocení rizik a souvisejících otázek, organizaci školení o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP a určení odborně způsobilých osob v prevenci rizik;
• je informovat o
  • zaměstnancích určených k organizování poskytnutí první pomoci, k organizování evakuace zaměstnanců, k zajištění přivolání lékaře, záchranářů a policie,
  • výběru a poskytování pracovnělékařských služeb,
  • určení odborně způsobilé osoby v prevenci rizik
  • každé další zálěžitosti, která může podstatně ovlivnit BOZP.

V pátek 25. května 2018 nabyla účinnosti nová právní úprava ochrany osobních údajů - Nařízení Evropského parlamentu a Rady 2016/679, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES, zkráceně nazývané GDPR (obecné nařízení o ochraně osobních údajů). Toto nařízení se dotýká i zajišťování BOZP a PO. V BOZP dokonce dochází ke zpracování zvláštní kategorie osobních údajů (dříve „citlivých údajů“).

Při zajišťování BOZP a PO dochází k nakládání s osobními údaji zaměstnanců i dalších osob. Proto i při této činnosti je nezbytné zohledňovat požadavky na zajištění souladu s GDPR. Zaměstnavatel si musí vytvořit svá specifická pravidla na základě konkrétních podmínek nakládání s osobními údaji, která poté musí dodržo­vat, a tak zajišťovat soulad s GDPR, který musí být schopen prokázat.