Osoba odborně způsobilá v prevenci rizik

Žádným právním předpisem není závazně stanoven obsah činnosti odborně způsobilé osoby k zajišťování úkolů v prevenci rizik. Zde předkládám vzorový seznam činností, které by pro zaměstnavatele měla zajišťovat (pokud je to smluvně dohodnuto). V konkrétním případě je však nutné zvážit, zda nějaká činnost nechybí, nebo naopak není zbytečná.

Obecně lze výkon činnosti odborně způsobilé osoby k zajišťování úkolů v prevenci rizik rozdělit na tři základní oblasti – na poradní, metodickou a kontrolní.

V rámci své činnosti v oblasti poradní by odborně způsobilá osoba měla zaměstnavateli:

  • navrhnout vhodnou organizaci bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a systém řízení prevence rizik,
  • vyjadřovat se k obsahu dohod a smluv týkající se dodávek a služeb z hlediska zajištění požadavků bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
  • podílet se na vyhledávání a vyhodnocování rizik při práci a na navrhování opatření k omezení jejich působení,
  • radit zaměstnavateli a jeho vedoucím zaměstnancům jakým způsobem plnit úkoly v prevenci rizik, zvláště v organizaci práce, zlepšování pracovních postupů a technologií, v uspořádání pracovišť, výběru a používání výrobních a pracovních prostředků, materiálů a látek,
  • vyhodnocovat z pohledu prevence rizik vzniklé mimořádné události (pracovní úraz, nemoc z povolání, skoronehodu) a navrhovat opatření proti jejich opakování,
  • předkládat návrhy a podněty k zajištění prevence rizik,
  • zpracovávat odborná stanoviska z pohledu zajištění prevence rizik především při výstavbě, provozu technických zařízení, výběru strojů, materiálů a látek a při vytváření pracovních míst s ohledem na jejich uspořádání a vybavení a pracovního prostředí,
  • informovat o nových požadavcích právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

V rámci své činnosti v oblasti metodické by zaměstnavateli měla:

  • zpracovávat návrhy řídicích interních předpisů k zajištění prevence rizik (bezpečnostních předpisů) a návrhy provozních interních dokladů,
  • podílet se na tvorbě pracovních postupů a místních provozních bezpečnostních předpisů z hlediska zajištění prevence rizik,
  • podílet se na tvorbě systému výchovy zaměstnanců k prevenci rizik především zpracováním osnov školení, realizací některých těchto školení včetně přezkoušení a spoluprací při výběru školitelů odborných profesních školení,
  • podílet se na tvorbě systému úrazové prevence především šetřením závažných případů, zpracováním a vedením evidence pracovních úrazů a nemocí z povolání, spoluprací při poskytování náhrad škod vzniklých v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání a rozborem pracovní úrazovosti,
  • podílet se na tvorbě systému poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků a ochranných nápojů především návrhem systému a doporučením vhodných prostředků,
  • podílet se na tvorbě systému bezpečnosti technických zařízení především návrhem systému zajištění bezpečnosti technických zařízení a návrhy termínů zkoušek, kontrol a revizí pro jednotlivá zařízení,
  • podílet se na tvorbě systému bezpečnostního značení především stanovením potřebného značení a určením místa jeho umístění,
  • podílet se na stanovení konkrétních prací a pracovišť zakázaných těhotným zaměstnankyním, zaměstnankyním, které kojí, zaměstnankyním-matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým zaměstnancům.

A v rámci své činnosti v oblasti kontrolní by zaměstnavateli měla:

  • zpracovávat návrhy plánů kontrol a záznamů o kontrolách,
  • provádět kontroly zajištění úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a realizace zaměstnavatelem přijatých opatření,
  • provádět kontroly provádění pravidelných kontrol úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vedoucími zaměstnanci a provádění kontrol prací podřízených vedoucími zaměstnanci z hlediska dodržování právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a pokynů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zaměstnanci,
  • zpracovávat zápisy z jí provedených kontrol a o zjištěných nedostatcích informovat zaměstnavatele a vedoucího zaměstnance kontrolovaného pracoviště,
  • účastnit se kontrol prováděných státními kontrolními orgány a odborovou organizací v oblasti zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při prácí,
  • navrhovat opatření k odstranění závad zjištěných při kontrolách.

Protože odborně způsobilá osoba k zajišťování úkolů v prevenci rizik nemá právo někomu něco nařídit nebo něco zakázat (tuto pravomoc jí žádný právní předpis nedává), je pouze poradním orgánem vrcholného (top) managementu, orgánem pro metodické řízení vedoucích zaměstnanců v oblasti prevence rizik a kontrolním orgánem zaměstnavatele pro problematiku zajištění BOZP, a to bez ohledu na to, je-li u zaměstnavatele v pracovním poměru nebo je s ním v obchodním vztahu. Z tohoto důvodu se na jednotlivých činnostech „podílí“, „navrhuje“ a „radí“, nikoliv „zajišťuje“, „provádí“ apod. Proto na zjištěnou závadu musí upozornit, to je její povinnost, avšak nemá právo nařídit, natož vymáhat, její odstranění, a to ani v případě, že se jedná o porušení požadavku právního předpisu řadovým zaměstnancem (například nemá ochranný štít při práci s křovinořezem).

Nemělo by platit, že odborně způsobilá osoba k zajišťování úkolů v prevenci rizik závadu vyhledá a zároveň ji musí, podle u zaměstnavatele nastavených pravidel, odstranit. Tento přístup je nejen chybný, ale přímo zcela nežádoucí, neboť neumožňuje na potřebné úrovni vybudovat funkční systém řízení BOZP (odborně způsobilá osoba kontroluje sama sebe, resp. výkon své práce, a zjištěné nedostatky je povinna odstranit).

Odborně způsobilá osoba k zajišťování úkolů v prevenci rizik v zaměstnaneckém poměru by neměla být tím, kdo zajištění BOZP na jednotlivých pracovištích zaměstnavatele provádí s tím, že odborná práce se zajistí od externí firmy specializující se na služby zajišťování BOZP. Zajištění BOZP na pracovištích je povinností vedoucích zaměstnanců [§ 302 písm. c) zákoníku práce], nikoliv odborně způsobilé osoby. Ta má být vysoce kvalifikovaným odborníkem na problematiku prevence rizik a tu pro zaměstnavatele zajišťovat. Pokud zaměstnavatel chce vedoucím zaměstnancům ulehčit jejich povinnost zajišťovat BOZP na jimi řízených pracovištích, měl by k tomu využít ustanovení preventistů BOZP.

Odborně způsobilá osoba k zajišťování úkolů v prevenci rizik má v prvé řadě být navrhovatelem vytvoření a zlepšování systému řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Nejen z toho vyplývá, že převážná část výkonu její činnosti je prováděna v kanceláři a menší „v terénu“.

 

NEUGEBAUER, Tomáš. Činnost odborně způsobilé osoby k prevenci rizik, dostupné z: http://bozppo-neu.cz/?page_id=741