Hluk je jakýkoliv nechtěný zvuk. Vyjadřuje se v hladinách akustického tlaku v decibelech. Představuje důležitou součást našeho každodenního života. Při nízkých hladinách je neškodný, při dlouhodobé expozici v pracovním prostředí, kdy překračuje 85 dB, však může být příčinou trvalého poškození sluchového aparátu ve smyslu sluchové ztráty.
Zvuk představuje z fyzikálního hlediska mechanické vlnění pružného prostředí ve frekvenčním rozsahu normálního lidského sluchu od 20 Hz do 20 kHz, šíří se od zdroje prostřednictvím zvukových vln, jimiž se přenáší akustická energie. Zvuk o frekvenci nižší než 20 Hz je infrazvuk, nad 20 kHz pak ultrazvuk (hluk o frekvenci 8 až 20 kHz je vysokofrekvenční hluk).

Hluk vzniká jako vedlejší produkt lidské činnosti. Nařízení vlády č. 272/2011 Sb. ve znění pozdějších předpisů, o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací stanoví nepřekročitelné hygienické imisní limity hluku a vibrací mimo jiné na pracovištích a to pro hluk:

• ustálený a proměnný
• impulsní
• vysokofrekvenční hluk
• ultrazvuk
• infrazvuk
• nízkofrekvenční hluk.

Hluk působí na člověka v podstatě dvojím způsobem. Vyvolává účinky přímým působením na sluchový orgán nebo vyvolává odvozené poruchy fyziologické a psychologické. Sluch prvotně slouží člověku především jako varovný systém. Organismus kvůli tomu reaguje na hluk jako na poplašný signál a spouští celou řadu mechanismů. Dochází například k:

• zvýšení krevního tlaku
• zrychlení tepu
• stažení periferních cév
• zvýšení hladiny adrenalinu
• ztrátám hořčíku

Při vystavení ucha vysokým hladinám akustického tlaku dochází k nevratnému poškozování vláskových buněk a tím k pomalé ztrátě sluchu.

Oblast slyšení:

• Lidský sluch vnímá nejen výšku zvuku, ale také amplitudu (tj. velikost) změn tlaku, čili akustický tlak.
• Práh slyšení je subjektivní vnímání zvuku na různých kmitočtech a je ohraničen na obrázku zelenou křivkou.
• Zelenými plochami jsou označeny oblasti vnímání řeči a hudby.
• Důležitá je modrá křivka poškození sluchu (cca 85 dB).
• Když se sluchový vjem mění v pocit bolesti, hovoříme o tzv. prahu bolesti (cca 125 dB).

Hluk má poměrně významný vliv na psychiku jednotlivce a často způsobuje únavu, depresi, rozmrzelost, agresivitu, neochotu, zhoršení paměti, ztrátu pozornosti a celkové snížení výkonnosti.
Dlouhodobé vystavování nadměrnému hluku pak způsobuje hypertenzi (vysoký krevní tlak), poškození srdce včetně zvýšení rizika infarktu, snížení imunity organismu, chronickou únavu a nespavost. Výzkumy prokázaly, že výskyt civilizačních chorob přímo vzrůstá s hlučností daného prostředí.
Jelikož sluch funguje, i když člověk spí, hluk během spánku snižuje jeho kvalitu i hloubku. Dlouhodobě se to pak projevuje již zmíněnou trvalou únavou.
Všeobecně známým účinkem hluku na zdraví je poškození sluchu. K němu může dojít buď při krátkodobém vystavení hluku přesahujícímu 130 dB (o něco větší hluk, než vydává startující letadlo), nebo častému a dlouhodobému vystavování hluku nad 85 dB (např. velmi hlasitá hudba).
Nedoslýchavost patří k nejčastějším onemocněním populace. Dle místa poškození se nervová nedoslýchavost dále dělí na periferní a centrální.

Při audiometrickém hodnocení se sluch považuje za normální, pokud na žádné frekvenci není sluchová ztráta větší než 20 dB. Je-li na některé frekvenci sluchový práh vyšší než 20 dB, jde o nedoslýchavost, a to bez ohledu na to, zda si ji pacient uvědomuje, či nikoliv.
Poruchy sluchu se dělí do dvou základních skupin – převodní (hypacusis conductiva) a nervové (hypacusis perceptiva). 

Hygienický limit pro osmihodinovou pracovní dobu např. ustáleného a proměnného hluku při práci vyjádřený
a) ekvivalentní hladinou akustického tlaku A LAeq,8h se rovná 85 dB, nebo
b) expozicí zvuku A EA,8h se rovná 3640 Pa2s.

Hodnocení rizika hluku v práci

• identifikace zaměstnanců pracujících v riziku sluchové ztráty
• stanovení denní osobní expozice zaměstnanců hlukem
• identifikace dalších informací o podmínkách kontrolních měření, nutnosti ochrany sluchu.

Při hodnocení rizika hluku zaměstnavatel přihlíží zejména k

• úrovni, typu a době trvání expozice včetně expozic impulsnímu hluku,
• přípustným expozičním limitům a hygienickým limitům hluku,
• účinkům hluku na zdraví a k bezpečnosti zaměstnanců, zejména mladistvých zaměstnanců, těhotných žen, kojících žen a matek do konce devátého měsíce po porodu,
• účinkům na zdraví a k bezpečnosti zaměstnanců, jež jsou důsledkem současné expozice faktorům, které jsou součástí technologie a mohou tak zvyšovat nebezpečí poškození zdraví, zejména sluchu,
• nepřímým účinkům vyplývajícím z interakcí hluku a výstražných signálů nebo jiných zvuků, které je nutno sledovat v zájmu snížení rizika úrazů,
• informacím o hlukových emisích, které uvádí výrobce stroje, nářadí nebo jiného zařízení,
• existenci alternativních pracovních zařízení navržených ke snížení hlukové emise stanovených zvláštními právními předpisy,
• rozšíření expozice hluku nad osmihodinovou pracovní dobu,
• příslušným informacím, které vyplývají ze zdravotního dohledu a dostupným publikovaným informacím,
• dostupnosti chráničů sluchu s náležitými útlumovými vlastnostmi.

Hluk měříme zvukoměry. Při posuzování hluku na pracovištích se rozlišuje:

• měření hluku na pracovním místě,
• měření hluku v pracovním prostoru,
• měření hlukové zátěže jednotlivce.

Riziková hladina akustického tlaku se nachází v rozsahu hladin 85 dB do 90 dB a riziko hluchoty se nachází nad hodnotou 90 dB.

Měření na pracovním místě se provádí v případech, kdy pracovník pobývá déle než 300 minut na jednom pracovním místě a zbývající expozice hluku není významná.
Měření hlukové zátěže jednotlivce je vhodné tehdy, když pracovník mění často pracovní místa s různou hlučností.

Účinky hluku na zdraví

• ztráta sluchu (nemoc z povolání)
• stresem podmíněné chronické poruchy
• psychosomatická onemocnění (vysoký krevní tlak)
• poruchy soustředění - zvýšení počtu chyb ve výrobním procesu
• poruchy vyšší nervové činnosti
• vzniku pracovních nehod a úrazů (na hlučných pracovištích vzniká více pracovních úrazů).

Ochrana zdraví před nepříznivými účinky hluku

Rizika vyplývající z expozice hluku se odstraňují u zdroje anebo se snižují na možné minimum. Snížení rizik je založeno na obecných zásadách prevence:

• vypracování návrhu dispozice pracovišť a pracovních míst,
• využití pracovních metod a postupů, které vyžadují menší expozici hluku,
• volba vhodného pracovního vybavení zaměstnance,
• snížení hluku technickými prostředky,
• snížení hluku tlumením, izolací, pomocí ochranných stěn a obkladů z materiálů pohlcujících hluk,
• dobrá organizace práce,
• omezení trvání a intenzity expozice,
• správný režim práce a doba odpočinku – v denních místnostech

Hodnoty emise hluku jsou hladina emisního akustického tlaku na stanovišti obsluhy a hladina akustického výkonu. Určení těchto veličin je nezbytné pro výrobce k deklarování vyzařovaného hluku, porovnávání vyzařovaného hluku strojů v příslušné skupině strojů a pro účel kontroly hluku na zdroji v konstrukční etapě.

Osobní chranné pracovní prostředky

Pokud rizikům vyplývajícím z expozice hluku nelze zabránit jinými prostředky, musí mít zaměstnanci k dispozici (a používat) vhodné a řádně přiléhající osobní ochranné pracovní prostředky k ochraně sluchu a to za těchto podmínek:

• pokud expozice hluku za jmenovitou dobu pracovního dne 8 h přesahuje dolní akční hodnotu 80 dB, musí mít zaměstnanec k dispozici chrániče sluchu 
• pokud expozice hluku za jmenovitou dobu pracovního dne 8 h přesahuje horní akční hodnotu 85 dB, musí zaměstnanec používat chrániče sluchu

Zaměstnavatel je povinen podle zákoníku práce vybavit zaměstnance OOPP k ochraně sluchu již od intenzity hluku 80 dB. V případě, že je zaměstnanec exponován hluku o intenzitě 85 dB a více, je zaměstnavatel povinen kontrolovat jejich používání.

Individuální ochranné prostředky - chrániče sluchu se používají tehdy, nelze-li jinak docílit snížení hluku pod 85 dB. Nejjednodušší z nich jsou zátkové chrániče, které se vkládají do zvukovodu. Při hladinách hluku nad 95 dB se doporučují chrániče sluchátkové (mušlové). Protihlukové přilby, které chrání podstatnou část lebky a omezují kostní vedení zvuku, se používají při hladinách hluku nad 100 dB.

Pokud je při práci v hluku nepřetržitě používán osobní ochranný prostředek proti hluku k omezení jeho působení, musí být během této práce zařazeny bezpečnostní přestávky. 

Péče o ochranné prostředky:

• řádná kontrola funkčnosti – poškození nahlásit,
• řádná údržba,
• skladování na čistém a suchém místě,
• používání pouze k určenému účelu

U všech zaměstnanců vykonávajících práci v expozici hluk je prováděn příslušný zdravotní dohled, kterého cílem je:

• upozornění na možné známky ztráty sluchu
• příležitost provést kroky ke snížení rizika
• možnost ověřit si podmínky zaměstnanců v práci
• provádění pravidelných kontrol zdravotního stavu zaměstnanců pracujících v expozici hluku – periodické prohlídky.

Zdravotnická prevence - pravidelné lékařské prohlídky zaměstnanců vystavených hluku, které spočívají v celkovém lékařském vyšetření, vyšetření uší a sluchu (šepotem, hlasitou řečí, ladičkou, audiometrií - obvykle subjektivní tónovou s vyjádřením sluchové ztráty, v ČR výpočtem dle Fowlera).