Kategorie:

Odborně způsobilá osoba v prevenci rizik BOZP (také Osoba odborně způsobilá v prevenci rizik nebo Odborně způsobilá osoba v prevenci rizik) je fyzická osoba zajišťující úkoly v prevenci rizik v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci podle zákona č. 309/2006 Sb. Základní postavení pozice Odborně způsobilé fyzické osoby k prevenci rizik (dále jen OZO PR) definuje zákon č. 262/2006 Sb., Zákoník práce v § 108. Toto ustanovení se zároveň odkazuje na zákon č. 309/2006 Sb., o dalších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práce (dále jen BOZP), který v § 9 odst. 2 konkrétně rozvádí ustanovení o odborné způsobilosti osob v zajišťování úkolů v prevenci rizik.

Odbornost OZO PR vyplývá z požadavků na teoretické a praktické dovednosti při posuzování činnosti osob při provozování činností a strojních zařízení na jednotlivých pracovištích provozoven.

Kategorie:

Žádným právním předpisem není závazně stanoven obsah činnosti odborně způsobilé osoby k zajišťování úkolů v prevenci rizik. Zde předkládám vzorový seznam činností, které by pro zaměstnavatele měla zajišťovat (pokud je to smluvně dohodnuto). V konkrétním případě je však nutné zvážit, zda nějaká činnost nechybí, nebo naopak není zbytečná.

Kategorie:
Právní postavení OZO v prevenci rizik

Od nabytí platnosti a účinnosti zákona, t j. od 1. 1. 2007, uplynulo více jak 10 let. Na základě zkušeností a poznatků především orgánů inspekce práce se potvrdilo, že se nový zákoník práce a zákon, které jsou založeny na nové filosofii zajišťování BOZP, a to prevenci rizik, již vžily. Jejich dodržování a provádění v praxi je však stále podceňováno. OZO v prevenci rizik nemají mnoho povinností vyplývajících pro ně z veřejného práva. Jsou odpovědni zaměstnavateli (objednateli služeb v oblasti BOZP) za to, že vykonávají svoji činnosti osobně, s největší odbornou péčí a s vědomím, že mohou být v případě, že v důsledku jimi nesprávně vykonávané činnosti OZO a vzniku pracovního úrazu či nemoci z povolání nebo hmotné škody být odpovědni nejen podle veřejného práva (zákona o inspekci práce), ale i podle občanského nebo trestního zákoníku.

Občané našeho státu mají právo na zdravý a bezpečný život a přiměřenou ochranu svého majetku. Přesto je řada situací a negativních jevů - mimořádných událostí, kdy je toto právo narušeno.  Je úkolem všech orgánů státní správy a územní samosprávy, napříč vertikálními strukturami i napříč jednotlivými resorty, aby činily příslušná opatření k eliminaci, či alespoň zmírnění dopadů nejrůznějších negativních jevů.

Požár je nekontrolovatelný oheň, při kterém dochází:

  • k usmrcení nebo zranění osob nebo zvířat,
  • ke škodám na materiálních hodnotách nebo životním prostředí, nebo
  • k bezprostřednímu ohrožení osob, zvířat, materiálních hodnot nebo životního prostředí.

Vzniká obvykle buď v důsledku technické chyby, přírodního neštěstí nebo úmyslným zapálením (žhářství).

Živelní pohroma je mimořádná událost vzniklá v důsledku škodlivého působení přírodních sil. Přináší škody na majetku, přírodě, poškozuje zdraví a mnohdy má za následek smrt lidí. Vzniká rychlým nebo pozvolným přírodním procesem mimořádných rozměrů, který je způsoben ději probíhajícími uvnitř a vně Země, vlivem rozdílů teplot nebo jiných faktorů. Postihují pevninu, vodstvo i atmosféru.

Skoronehoda není blíže upravena žádným právním předpisem ani normou, ale jedná se o událost související s prací, při které došlo nebo mohlo dojít k poškození zdraví, popř. ke škodě na majetku. Synonymem „skoronehody“ je „nežádoucí událost“. Tento pojem však zaměstnavatelé přesto využívají, aby předcházeli vzniku rizik.