Nové povinnosti se týkají také tzv. dohodářů. Těm musí zaměstnavatel nově písemně určit rozvrh pracovní doby a seznámit s ním zaměstnance či s jeho změnou nejpozději 3 dny před začátkem směny nebo období, na které je práce rozvržena (lze se vzájemně dohodnout na jiné době seznámení (kratší i delší), avšak při dostatečné předvídatelnosti práce). Zaměstnanci konající práci na dohodu o provedení práce či dohodu o pracovní činnosti mají nyní nárok na příplatky za práci podle § 115 až 118 zákoníku práce. Mají nárok na překážky v práci na straně zaměstnavatele i zaměstnance (avšak po dobu trvání jiných důležitých osobních překážek v práci podle § 199 zákoníku práce a překážek v práci z důvodu obecného zájmu podle § 200 až 205 zákoníku práce, není-li dohodnuto nebo vnitřním předpisem stanoveno jinak, náhrada odměny nepřísluší). Mají rovněž nárok na osobní rozvoj, je-li zaměstnavatelem poskytován.
S odloženou účinností od 1. ledna 2024 přibude nárok na řádnou dovolenou za obdobných podmínek jako u pracovního poměru. Rozdílem je, že se nevychází ze skutečné týdenní pracovní doby zaměstnance. Pro účely řádné dovolené u dohod konaných mimo pracovní poměr je určena dvacetihodinová týdenní pracovní doba bez ohledu na to, kolik je skutečně odpracováno. Dovolenou si budou moci v průběhu trvání dohody vyčerpat, případně jim bude po jejím skončení proplacena.
- převedení na jinou práci a přeložení;
- dočasného přidělení;
- odstupného;
- skončení pracovního poměru;
- odměňování;
- cestovních náhrad a náhrad za práci na dálku.
- za práci v noci,
- za práci v sobotu a v neděli,
- za práci ve svátek,
- za práci ve ztíženém pracovním prostředí.