Nemoci z povolání jsou nemoci vznikající nepříznivým působením fyzikálních,chemických biologických nebo jiných škodlivých vlivů nebo akutní otravy vznikající nepříznivým působením chemických látek, pokud jsou uvedeny v seznamu nemocí z povolání a pokud vznikly za podmínek, uvedených v tomto seznamu uvedených (nařízení vlády č. 290/1995 Sb.).

K 1. 1. 2015 došlo k jeho novelizaci (č. 168/2014 Sb.) a vláda v něm uskutečnila několik drobných změn. Nařízení konkrétně říká, jaká onemocnění se za nemoc z povolání považují, a dělí je do šesti kapitol. Jsou jimi:

• nemoci z povolání způsobené chemickými látkami,
• nemoci z povolání způsobené kvůli fyzikálním faktorům,
• nemoci z povolání týkající se dýchacích cest, pohrudnice a pobřišnice,
• nemoci z povolání kožní,
• nemoci z povolání přenosné a parazitární,
• nemoci z povolání způsobené jinými faktory a činiteli, pokud vznikly za podmínek uvedených v seznamu nemocí z povolání (příloha č. 1 nařízení).

Nově například ze seznamu vymizely nemoci takzvaných tíhových váčků mezi kostmi, svaly a úpony u kloubů, které vznikají z přetížení a choroby vyvolané prachem z cukrové třtiny. Do třetí kapitoly se pak naopak dostala rakovina vaječníků kvůli azbestóze.

Uvedené nařízení odkazuje na dva právní předpisy, které upravují jednotlivé podmínky pro uznávání nemocí z povolání poskytovateli zdravotních služeb. Je jím zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, a vyhláška č. 104/2012 Sb., o posuzování nemocí z povolání.

Posudek o nemoci z povolání

Aby byla nemoc uznána nemocí z povolání, musí ji posoudit a uznat poskytovatelé z oboru pracovního lékařství. Ti vydávají posudky o nemoci z povolání tzv. (uznání, neuznání, ukončení). Ve vyhlášce jsou stanoveny osoby, kterým se lékařský posudek předává. Dále zde nalezneme náležitosti lékařského posudku, jako jsou např. identifikační údaje zaměstnavatele, datum zjištění nemoci, označení příslušné kapitoly a seznamu nemoci z povolání atd.

V případě, že má pracovník podezření, že jeho nemoc souvisí s jeho prací, je nutné se obrátit nejdříve na praktického lékaře. Ten na základě vyšetření vyšle pracovníka do zdravotnického zařízení, které má od Ministerstva zdravotnictví uděleno povolení k poskytování pracovnělékařských služeb v rozsahu posudkové péče k uznávání nemocí z povolání (seznam poskytovatelů naleznete na webu Ministerstva zdravotnictví).

Dále i samotný zákon č. 373/2011 Sb. upravuje celou proceduru vydávání lékařských posudků o zdravotní způsobilosti. Mimo jiné stanoví, kdo o něj může požádat, jakou formou, kdo jej vydává, do kdy musí být vydán, jaké závěry musí být z lékařského posudku zřejmé, jaké jsou obsahové náležitosti lékařského posudku, komu a jakým způsobem se lékařský posudek předává, kdo hradí náklady na vydání lékařského posudku, kdy nastávají právní účinky lékařského posudku, jak dlouho lékařský posudek platí, resp. kdy účinků pozbývá. 

Práva a povinnosti zaměstnavatele

Má-li zaměstnavatel podezření na vznik nemoci z povolání, nebo že nemoc již nadále nesplňuje podmínky pro uznání nemoci z povolání, musí zaměstnance odeslat k poskytovateli pracovnělékařských služeb.

Zákon dále zaměstnavateli ukládá povinnost umožnit pověřeným zaměstnancům poskytovatele pracovnělékařských služeb vstup na pracoviště, kde zaměstnanec nebo bývalý zaměstnanec pracuje nebo pracoval za podmínek, jejichž vlivem posuzovaná nemoc z povolání vznikla, a to za účelem zjištění dalších skutečností nebo provedení klinického testu, popřípadě odebrání vzorku materiálu nebo pořízení audiovizuálního záznamu potřebného k posouzení nemoci z povolání.

Zaměstnavatel je též povinen pro zajištění objektivity šetření a ověření podmínek vzniku nemoci z povolání umožnit vstup na pracoviště bývalému zaměstnanci.

Na základě výsledků šetření bude vydán lékařský posudek, ve kterém buď bude, nebo nebude zaměstnanec uznán nemocným z povolání. Pokud považuje posuzovaná osoba závěr lékařského posudku za nesprávný, může do deseti pracovních dnů od obdržení posudku podat návrh na jeho přezkoumání poskytovateli, který posudek vydal.

Zaměstnavatel má i povinnost vést evidenci zaměstnanců, u nichž byla uznána nemoc z povolání, která vznikla na jeho pracovištích, a uplatnit taková opatření, aby odstranil nebo minimalizoval rizikové faktory, které vyvolávají nemoc z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání.

Ustanovení § 55 odst. 2 zákona o specifických zdravotních službách stanovuje právo zaměstnavatele vyslat zaměstnance na mimořádnou pracovnělékařskou prohlídku, má-li pochybnosti o jeho zdravotní způsobilosti k práci. Toto právo zaměstnavatel zejména využije tehdy, je-li posuzována zdravotní způsobilost zaměstnance k dosavadní práci po pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, především pokud byl postižený zaměstnanec po delší dobu v pracovní neschopnosti.

Z lékařského posudku musí být patrné, zda je posuzovaná osoba pro účel, pro který je posuzována, zdravotně způsobilá, zdravotně nezpůsobilá nebo zdravotně způsobilá s podmínkou, případně pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost.

V případě, kdy se posuzovaná osoba odmítne podrobit lékařské prohlídce nebo vyšetření, poskytovatel zdravotních služeb oznámí nevydání lékařského posudku zaměstnavateli. Pak se na posuzovanou osobu pohlíží jako na zdravotně nezpůsobilou pro činnost, pro kterou měla být zdravotně posouzena, nebo jako na osobu, jejíž zdravotní stav nesplňuje předpoklady nebo požadavky, s ohledem na něž byl posuzována.
Převedení zaměstnance nebo rozvázání pracovního poměru

S vydáním lékařského posudku příslušným poskytovatelem pracovnělékařských služeb souvisí i následné případné převedení zaměstnance na jinou práci, protože nesmí dále konat dosavadní práci pro onemocnění nemocí z povolání, případně rozvázání pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele z důvodu, že zaměstnanec nesmí dále konat dosavadní práci pro onemocnění nemocí z povolání.

Při rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodu, že zaměstnanec nesmí dále konat dosavadní práci pro onemocnění nemocí z povolání, nebo při rozvázání pracovního poměru dohodou z týchž důvodů, náleží zaměstnanci odstupné ve výši nejméně 12násobku průměrného měsíčního výdělku. Považuji za nutné upozornit, že odstupného se nelze předem ani po vzniku nároku na něj platně vzdát (§ 346c zákoníku práce).

Samotnému předcházení vzniku nemoci z povolání a k ochraně zdraví zaměstnanců vedou i vstupní a preventivní lékařské prohlídky, které ukládá jako jednu z povinností zaměstnavatelům zákoník práce.

DOUŠOVÁ, Martina. Nemoci z povolání v roce 2015. Dostupné z WWW: http://portal.pohoda.cz/zakon-a-pravo/pracovni-pravo/nemoci-z-povolani-od-roku-2015.