• Nanotechnologie zažívají v posledních letech obrovský rozvoj, který se promítá i do běžného života celé společnosti.
• Lidé přicházejí stále více do kontaktu s nanomateriály, jejichž biologické účinky nejsou doposud zcela prozkoumány.
• Zvláště významný je tento problém na pracovištích, kde jsou zaměstnanci vystavováni syntetickým nanočásticím.
• Nemusí se ale jednat jen o nová pracoviště využívající nanotechnologie - nanočástice jsou do ovzduší emitovány i při běžných činnostech (např. manipulace se sypkým materiálem, mletí, svařování, tepelné úpravy látek, řezání, broušení, drcení, spalování apod.).
• Nanočástice jsou ve vysokých koncentracích přítomny i v klimatizovaných prostorách, dopravních prostředcích a v místech, kde se vyskytuje větší počet osob.

Nebezpečí nanočástic pro lidské zdraví

• Nanočástice mají díky svým mimořádným fyzikálním vlastnostem také neobvyklé biologické účinky:
  • mohou pronikat do buněk,
  • prostupují biomembránami,
  • účastní se metabolismu,
  • dlouhodobě se v těle ukládají.
• Negativní zdravotní účinky nanočástic nekorelují s expoziční dávkou, nýbrž jsou spojeny s celkovým povrchem částic, jímž byla daná osoba vystavena - malé částice mají vysoký měrný povrch, a proto jsou také velice reaktivní.
• Nebezpečnost nanomateriálu vzrůstá se snižující se velikostí částic.
• Vliv má také chemické složení, tvar či krystalická struktura částice.
• Nejlépe nanočástice vstupují do organismu plícemi, trávicím ústrojím a kůží.
• Nanočástice se uvnitř lidského těla účastní celé řady procesů.
• Doposud bylo diagnostikováno několik desítek onemocnění vznikajících následkem chronické intoxikace nanočásticemi.

Povinnosti zaměstnavatele na úseku prevence (nano)rizik

• Zaměstnavatelé mají podle zákoníku práce povinnost zajistit bezpečnost a ochranu zdraví při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce.
• Na pracovištích je proto nutné soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťovat jejich zdroje a vyhodnocovat identifikovaná pracovní rizika.
• Rizika spojená s expozicí nanočásticím je však obtížné vyhodnotit a je vhodné obrátit se na odborníky, kteří měřením kontaminace pracovního ovzduší analyzují možná nebezpečí a navrhnou optimální ochranná opatření.
• Pro analýzu rizik souvisejících s expozicí nanočásticím je nutné získat informace o:
  
  • zdrojích nanočástic,
  • vlastnostech nanočástic v pracovním prostředí,
  • úrovni expozice během pracovní doby,
  • charakteru jednotlivých pracovních činností,
  • funkci a účinnosti technických opatření snižujících kontaminaci prostředí nanočásticemi.
    
    
• Odhad inhalační expozice je možné provést pouze na základě provedeného měření nanoaerosolů za využití nejmodernějších měřících technik.
• Spolu s informacemi o pracovišti a charakteru vykonávané práce, pak lze odhadnout míru rizika a vypracovat návrh na ochranu zdraví pracovníků.
• Analýza rizika si žádá systematický postup.

Preventivní opatření

• Zaměstnavatel je povinen přijmout vhodná opatření pro snížení nežádoucích účinků pracovních rizika sdělit zaměstnancům vhodné a přiměřené informace a pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
• Vhodná opatření je nutné konzultovat s odborníky, kteří navrhnou kombinaci z níže uvedených:

Snížení rizika u zdroje

• Design zařízení, procesů a pracoviště
• Náhrada nebezpečných látek, procesů a vybavení
• Bariéry proti emisi částic

Technická opatření

• Nucená výměna vzduchu
• Čištění vzduchu v uzavřeném okruhu
• Monitoring kontaminace pracovního ovzduší

Organizační opatření

• Administrativní prostředky
• Zkrácení expoziční doby
• Školení a výcvik
• Zavedení kontrolovaných pásem
• Osobní hygiena pracovníků
• Lékařské preventivní prohlídky
• Řízení provozu a preventivní údržba
• Bezpečnostní značení
  

Prostředky osobní ochrany

• Prostředky pro ochranu dýchacích orgánů
• Prostředky pro ochranu kůže a povrchu těla

Princip předběžné opatrnosti

• Je-li možné očekávat škodu, byť nemáme bližší informace, je nutné přijmout předběžnou opatrnost.
• Pokud existuje vědecký doklad nebo odůvodněný předpoklad, že může docházet k ohrožení lidského zdraví, měla by být přijata nejlepší dostupná ochranná opatření.
• Princip předběžné opatrnosti je pouze přechodné řešení do doby, než budou získány všechny klíčové znalosti o nebezpečnosti a možnostech ochrany.

AČKOLI NANOČÁSTICE NELZE VIDĚT ANI CÍTIT, NEEXISTUJE PRACOVIŠTĚ, KDE BY NEBYLY PŘÍTOMNY! NEPODCEŇUJTE PROTO JEJICH ÚČINKY NA ZDRAVÍ ZAMĚSTNANCŮ!!!