Činnosti v zemědělství, ať už v živočišné nebo rostlinné výrobě, patří stále mezi činnosti se zvýšenou mírou rizika. Převážná většina pracovních úrazů je způsobena zejména při práci se zvířaty (především při styku s býky a dojnicemi) a při používání zemědělské techniky. Proto jsou kontroly zaměřeny na bezpečné používání zemědělských strojů a dalších technických zařízení a na zařízení provozovaná při posklizňové úpravě zrnin. Dále jsou kontrolovány zaměstnavatelem stanovené pracovní postupy pro chov zvířat s ohledem na konkrétní podmínky chovu. Protože u zemědělských subjektů často dochází k situaci, kdy na jednom pracovišti plní úkoly zaměstnanci dvou a více zaměstnavatelů, je rovněž předmětem kontroly prověřit, zda se zaměstnavatelé vzájemně písemně informují o rizicích a přijatých opatřeních k ochraně před působením těchto rizik.

Kontroly SÚIP se zabývají následujícími oblastmi:

• Zemědělské stroje a zařízení
• Posklizňová úprava zrnin
• Pracovní postupy při chovu zvířat
• Vzájemná písemná informovanost o rizicích a přijatých opatřeních k ochraně před jejich působením, plní-li na jednom pracovišti zemědělských subjektů úkoly zaměstnanci dvou a více zaměstnavatelů.

Zemědělské stroje a zařízení

Při kontrolách zemědělských strojů a zařízení je v oblasti zajišťování pravidelné a řádné údržby a kontroly strojů a zařízení stále zjišťována rozdílná úroveň plnění tohoto požadavku u jednotlivých kontrolovaných subjektů. Byly zaznamenány subjekty, které ve sledované oblasti neměly zásadní nedostatky a pak subjekty, které své povinnosti neplní odpovídajícím způsobem. Ve 108 případech, tj. v 11 % z celkového množství všech zjištěných nedostatků, byly u kontrolovaných subjektů zjištěny nedostatky, kdy kontrolované subjekty nezajišťovaly pravidelnou a řádnou údržbu a kontrolu strojů a zařízení. Zjistilo se, že zaměstnavatelé často neudržují stroje a zařízení v řádném technickém stavu a podceňují úlohu provádění kontrol, případně evidenci jejich provádění nemohli doložit. Záznam o kontrolách bezpečnosti provozu nebyl veden zejména u podnikajících fyzických osob s malým počtem zaměstnanců, u kterých 70 byla kontrola ze strany oblastního inspektorátu práce prováděna poprvé. U ostatních se tento nedostatek vyskytoval ojediněle. Zemědělské subjekty mají zažitý způsob provádění údržby, oprav a kontrol strojů v zimním období a vedení záznamů je pro ně určitou administrativní zátěží. Dalším často zjišťovaným nedostatkem v této oblasti je neodstraňování závad, které jsou uvedeny v revizních zprávách. Kontrolované osoby, když už mají provedené revize, uvedené nedostatky neodstraňují. Nutno konstatovat, že nákupem nových zemědělských strojů a vyřazením staré dosluhující techniky došlo k podstatnému zlepšení situace jak už v oblasti bezpečného provozu, tak i v oblasti vybavení nové techniky provozní dokumentací. Další oblast, na kterou byly kontroly zaměřeny, se týkala proškolení zaměstnanců s návody konkrétních strojů a zařízení, které obsluhují. Bylo zjištěno, že obsluha složitějších strojů má k dispozici návody na obsluhu přímo ve stroji (traktory, kombajny, sečky, postřikovače, manipulátory, apod.), poněvadž při poruše jsou zaměstnanci často nuceni vyhledat v manuálu typ poruchy a dle něho ji odstranit, popř. zajistit servisní organizaci k opravě. Kontrolami bylo ale také zjištěno, že u některých zemědělských subjektů obsluhy zemědělské techniky (traktorů, kolových nakladačů, krmných vozů apod.) s návody k obsluze těchto strojů seznámeny nebyly. Vliv na tuto skutečnost má hlavně u velkých subjektů centralizace a sídlo vedení společnostíc, kdy technika, stroje a zařízení používané v rostlinné a živočišné výrobě jsou hodně vzdáleny od sídla subjektu, kde je příslušná dokumentace uložena. Při stanovení obsluhy nově nakupovaných strojů a zařízení je už od obsluhy vyžadován vyšší stupeň kvalifikace a především důkladné seznámení obsluhy s návody od výrobce. Kontrolami bylo dále zjištěno, že se stále vyskytuje nedostatek, kdy stroje a strojní zařízení nejsou vybaveny ochrannými kryty nebo jsou vybaveny poškozenými kryty a existuje riziko kontaktu nebo zachycení zaměstnance pohybujícími se částmi pracovního zařízení. Tento nedostatek se vyskytuje převážně u dosluhující mechanizace staršího data výroby. Často dochází ke snímání ochranných krytů a částí pracovního zařízení hlavně při poruchách, laických opravách, aniž by byly vráceny kryty na původní místa. Nejčastěji se setkáváme s odstraňováním krytů u traktorových náhonů, u transportérů používaných v rostlinné výrobě a na bočních stěnách dopravníků na hnůj.

Posklizňová úprava zrnin

Zemědělské subjekty v převážné míře provádí posklizňovou úpravu zrnin na vlastních posklizňových linkách. Na těchto pracovištích se vyskytují rizika zejména u strojů a zařízení, které úpravu zrnin zajišťují, jako jsou stabilní skladovací zařízení sypkých hmot (zásobníky), zařízení pro plynulou dopravu nákladů (dopravníky různých typů), čistící stroje a sušičky zrnin. Při kontrolách byla u zásobníků a dopravníků stále zjišťována skutečnost, že zemědělské subjekty nemají zpracovány místní provozní bezpečnostní předpisy pro tuto skupinu strojů a zařízení, nebo mají tyto předpisy zpracovány všeobecně, které nejsou aplikovány na místní provozní podmínky (chybí určení odpovědných osob, způsob zajištění vstupních otvorů do zásobníků apod.). U dopravníků a zásobníků byly dále zjišťovány nedostatky v přístupových cestách, lávkách, obslužných plošinách (umístěných ve výšce). U stabilních skladovacích zařízení sypkých hmot bylo zjištěno, že nejsou vždy dostatečně zabezpečeny proti nežádoucímu vstupu do uzavřených nebezpečných prostor. Nedostatky byly zjištěny jak u vstupních otvorů, tak u výstupních ocelových žebříků, které jsou součástí zásobníků (např. nebyly vybaveny ochranným košem, chybělo zajištění pomocí řetězů, atd.). Dalším nedostatkem u zásobníků byly chybějící značky s omezením rozměrů projíždějících vozidel u podjezdových skladovacích zařízení. Mezi další nedostatky, které byly v souvislosti s posklizňovou úpravou zrnin zjištěny, patří např. scházející kryty pohonů, nezajištěné otvory v podlaze, nezajištěné a neoznačené rampy apod. Stále se setkáváme s tím, že ve skladovacích prostorech jsou používány regály, které jsou často přetěžovány a nejsou označeny štítky s uvedením největší nosnosti buňky a nejvyššího počtu buněk ve sloupci. U volného skladování zase scházelo označení maximální skladovací výšky sypkého materiálu nad podlahou a nebyly tabulky, které by určovaly maximální přípustnou nosnost podlahy. V souvislosti se skladováním bylo dále např. zjištěno, že kontrolované osoby nemají zpracovány místní řády pro skladování dle ČSN 26 9030. V kontrolovaných subjektech je stále zjišťován stav, kdy zaměstnavatelé nemají stanoveny termíny, lhůty a rozsah provádění kontrol a revizí elektrické instalace, strojů a zařízení, jakož i zařízení proti účinkům atmosférické nebo statické elektřiny. Kontrolami bylo zjištěno, že někteří zaměstnavatelé tyto revize neprovádějí ve stanovených lhůtách a termínech a neodstraňují nedostatky uvedené v těchto revizních zprávách. Nejčastější nedostatky byly zjištěny u starších objektů určených pro skladování a úpravu zrnin, které často dosluhují a jsou před likvidací, přesto zde ještě probíhá výroba. Často jsou odstraňovány kryty svítidel v prašném prostředí, používají se poškozené zásuvky, chybí revize spotřebičů, atd. Z kontrolní činnosti dále vyplynulo, že u převážné části kontrolovaných subjektů byla provedena modernizace posklizňové úpravy zrnin včetně nových objektů, technologie, sil a skladování. Menší subjekty prodávají obilí do výkupních závodů přímo ze sklizně, protože nemají skladovací kapacity. Dalším zjištěním u malých a středních zemědělských subjektů bylo, že vzhledem k nejistým výkupním cenám obilí je trendem posledních let výstavba nových posklizňových linek včetně stabilních zásobníků sypkých hmot. Na těchto posklizňových linkách zatím nejsou zjišťovány nedostatky u transportních zařízení, které musí být zakryto z technologických důvodů (zatékání do dopravních cest, vypadávání obilí atd.). Zásobníky jsou moderně řešeny včetně vstupů, měření výšky materiálu i měření teplot, čímž odpadá potřeba do zásobníků vstupovat. Nejvíce nedostatků v oblasti posklizňové úpravy zrnin bylo zjištěno při kontrolách skladovacích prostorů a v oblasti zajišťování revizí elektro a revizí ochrany proti atmosférickým vlivům.

Pracovní postupy pro chov zvířat

Z kontrol zaměřených na stanovení pracovních postupů při chovu zvířat dle NV č. 27/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci související s chovem zvířat, lze vyvodit, že zaměstnavatelé věnují více pozornosti při stanovení pracovních postupů při chovu jednotlivých kategorií zvířat s ohledem na vysokou úrazovost při práci se zvířaty. Otázkou ovšem zůstává kvalita jejich obsahu. Provedenými kontrolami bylo zjištěno, že zaměstnavatelé s velkou koncentrací zvířat, mají ve velké míře pracovní postupy pro chov zvířat zpracovány. Nejčastěji jsou zpracovány osobami odborně způsobilými, které seznamují zaměstnance s jejich aplikací v praxi. Protože zkušenosti jsou nepřenositelné, často zůstává pouze u teoretických výkladů prevence rizik v souvislosti s výkonem této práce. U menších subjektů často nebývají pracovní postupy pro chov zvířat zpracovány vůbec, nebo pouze formálně. V posledních létech se na farmách s ohledem na často se vyskytující krádeže zvířat ze stájí zavádí chov hlídacích psů, kteří jsou převážně v majetku zaměstnavatelů, v menší míře ve vlastnictví samotných hlídačů. Kontrolované subjekty však pro tento druh chovaných zvířat nemají zpracovány pracovní postupy vztahující se na jejich chov na příslušném pracovišti. Obdobná situace je v chovu menších skupin např. ovcí, které jsou chovány pro spásání zelených ploch na farmách a střediscích, případně pro ojedinělé chovy exotických zvířat. Dále bylo kontrolami zjištěno, že zpracování pracovních postupů při chovu zvířat je problematické zejména při chovu býků. Tento problém není pravděpodobně tak velký u býků na žír jako u plemenných býků, vypuštěných ve stádu, ať již v uzavřeném objektu kravína s dojnicemi nebo v pastevním odchovu. Každý má svá specifika a zaměstnavatelé nechávají odpovědnost za práci s těmito zvířaty na zaměstnancích, kteří s nimi přicházejí do styku, neboť je velmi obtížné popsat všechna možná rizika v konkrétních situacích a stanovit opatření k jejich eliminaci. Jako větší riziko se jeví býci ve stádu na pastvině za elektrickým ohradníkem, kteří mohou ohrozit nejen chovatele, ale i cizí osoby. Závěrem možno uvést, že od poslední kontroly se podstatně zlepšil stav ve vypracovávání pracovních postupů při chovu zvířat u subjektů, kde byla již dříve prováděna kontrola v oblasti živočišné výroby. Nedostatky v pracovních postupech se převážně týkají subjektů bez předchozí kontroly v uvedené oblasti.

Vzájemná písemná informovanost o rizicích a přijatých opatřeních

I z výsledků provedených kontrol v oblasti vzájemné písemné informovanosti o rizicích a přijatých opatřeních je patrné, že některé zemědělské subjekty věnují této problematice patřičnou pozornost, ale jsou i zemědělské subjekty, u kterých je tato oblast opomíjená. Bylo zjištěno, že u subjektů, kde v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci působí odborně způsobilá osoba, je snaha písemně informovat zaměstnance ostatních subjektů o rizicích a přijatých opatřeních při výkonu práce na stejném pracovišti. Tato stanovená povinnost je lépe zajišťována u firem spolupracujících v uzavřených objektech, u stálých dodavatelů, nebo osob trvale spolupracujících. Nedostatky ohledně vzájemné písemné informovanosti zaměstnavatelů o rizicích a o přijatých opatřeních k ochraně před jejich působením byly zjištěny např. v areálu, který byl ve společném užívání dvou firem (kontrolovaného zemědělského subjektu a další firmy). Vzájemná písemná informovanost nebyla provedena ani v případě, kdy v zemědělském subjektu zaměstnanci dodavatelské stavební firmy prováděli bourací a stavební práce v objektech živočišné výroby. Písemné doklady o vzájemné informovanosti, které při kontrolách zaměstnavatelé inspektorům předkládali, byly zpracovány spíše v teoretické než praktické rovině.

Ze zjištěných skutečností vyplývá, že kontroly se zaměřením na kontrolu BOZP v zemědělství mají své opodstatnění, protože situace v českém zemědělství v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci stále nedosahuje úrovně, kterou požadují právní předpisy. Poněvadž v mnoha kontrolovaných subjektech došlo k modernizaci strojového parku, nevyskytuje se už tolik nedostatků a rizika jsou v této oblasti eliminována tím, že údržba je řešena odbornými, případně značkovými servisy a dodavateli techniky. Vzhledem k vysoké úrazovosti při práci se zvířaty je nutno věnovat této oblasti velkou pozornost jak soustavným proškolováním zaměstnanců, tak upozorňováním na rizika jejich práce se zvířaty. K úrazům v této oblasti dochází hlavně z důvodu podcenění rizika, a to buď v souvislosti s nízkou mírou zkušeností zaměstnanců, či naopak s rutinním přístupem k práci zkušených zaměstnanců. S ohledem na náročnost a složitost práce v zemědělské prvovýrobě je zapotřebí tomuto odvětví nadále věnovat zvýšenou pozornost. Stav českého zemědělství se zaměřením na živočišnou výrobu je z pohledu statistických dat neuspokojivý. Tento stav vyplývá nejen z neutěšené finanční situace zemědělských subjektů zabývajících se prvovýrobou zemědělských a živočišných produktů, ale i strukturou zaměstnanců, kteří se v zemědělství pohybují. Jen málokterý obor českého hospodářství, je tak závislý na povětrnostních podmínkách jako zemědělství, což je další nedílný faktor ovlivňující finanční stabilitu zemědělských subjektů.

Roční souhrnná zpráva o výsledku kontrolních akcí SÚIP 2014-2015 [online]. Dostupné z WWW:  http://www.suip.cz/_files/suip-efc9b3ed2c9c2d76499a86799906eaf4/rocni-souhranna-zprava-o-vysledku-kontrolnich-akci-suip-za-rok-2014_leden2015.pdf.