Kancelářské pracovní místo je  tvořeno v základním vymezení sedadlem, pracovním stolem a počítačem. Níže jsou uvedená možná hlavní rizika, která se při práci v kancelářích mohou vyskytovat.

Práce vsedě

• Práce vsedě (obvykle statická poloha) dominuje po většinu pracovní doby.
• Na kvalitu a komfort při práci vsedě má vliv:
  • vhodné dispoziční řešení kanceláře;
  • volba a nastavení pracovního sedadla, pracovního stolu a ostatního vybavení;
  • průběžná změna poloh, provádění bezpečnostních přestávek a jednoduchých protahovacích cviků;
  • působení faktorů pracovního prostředí, estetika interiéru, pořádek a čistota.
• Špatný způsob sezení může vést k:
  • ochabnutí zádových svalů,
  • zvýšenému napětí a zatížení krčního svalstva či ramenních svalů,
  • zatížení meziobratlových plotének,
  • špatnému prokrvování dolních končetin,
  • negativnímu ovlivnění funkce zažívacích orgánů,
  • znemožnění hlubokého dýchání (dýchání „do břicha“ namísto „do hrudi“),
  • vzniku nepohodlí, bolesti, únavy a mnohdy i chronických potíží.

Práce s PC

• Práce s PC zahrnuje interakci zaměstnance s ovládacími prvky počítače (klávesnice, myš) a s monitorem.
• Prevence rizik a pracovní pohoda spočívá v řádném nastavení jednotlivých prvků pracovního místa s PC tak, aby byly uspokojeny všechny potřeby pro výkon práce a zohledněna při tom antropometrická kritéria a požadavky pro bezpečnou a ergonomicky komfortní práci.
• Klíčová je volba pracovního místa s PC v prostoru místnosti a rozmístění monitoru, klávesnice, myši a ostatního příslušenství na pracovním místě.
• Nevhodné nastavení monitoru může vést u zaměstnance k subjektivním zrakovým potížím:
  • vizuálním (spojené se senzorickým vnímáním – neostré, rozmazané vidění až diplopie),
  • obecným (celkový pocit únavy očí, zrakový diskomfort, bolesti hlavy).
• Nevhodné umístění klávesnice a myši, jejich nevhodný tvar, resp. nevyužívání opěrek zápěstí, může vést v rámci výkonu pracovní činnosti ke vzniku syndromu karpálního tunelu.

Zásady pro eliminaci rizik práce v kanceláři

Pracovní místo:

• na jednoho pracovníka musí připadat objemový prostor 12 m3 vzduchu, a 2 m2 volné podlahové plochy mimo stabilní provozní zařízení a spojovací cesty;

Pracovní sedadlo musí mít:

• stavitelnou výšku sedáku – pro člověka s výškou postavy 155 cm je doporučeno nastavení výšky sedáku na 41 cm, pro člověka 170 cm vysokého na 46 cm a pro člověka 185 cm výšky na 52 cm;
• stavitelnou hloubku sedáku;
• šířku sedáku 380 až 485 mm, délku pak 350 až 400 mm;
• stavitelnou zádovou opěrku – v rozmezí 150 až 280 mm nad sedákem – s vystouplým zakřivením v bederní části a možností nastavení síly přítlaku;
• dostatečnou pevnost a stabilitu (pětiramenná podnož vyrobená z kovu nebo tvrzeného plastu umístěná na kolečkách nebo kluzácích);
• potah sedáku z porézního, neklouzavého a snadno čistitelného materiálu;
• stavitelné loketní opěrky (područky);
• hlavovou opěrku – nejlépe výškově i úhlově stavitelnou;
• synchronní mechaniku umožňující dynamické sezení (tj. volitelně nastavitelný přítlak zádové opěry proti tlaku zad).

Pracovní stůl musí mít:

• pracovní plochu dostatečně velkou a s matným povrchem, aby na pracovní ploše nevznikaly odlesky a aby umožnila uživateli bezpečné a měnitelné uložení monitoru počítače, klávesnice, telefonu, dokumentů a jiných pracovních pomůcek při zajištění dostatečného prostoru pro ruce a paže uživatele;
• všechny hrany a rohy bez hrubých okrajů zaobleny či sraženy a konce noh a dutých profilů uzavřeny nebo zakrytovány;
• minimální rozměry pracovní plochy: šířka 1 200 mm x hloubka 800 mm;
• nastavení výšky pracovní plochy 720 mm ±15 mm pro stoly s pevnou výškou, resp. 720 mm ± 40 mm pro stoly s nastavitelnou výškou;
• pracovní desku ve výšce 220 až 310 mm (muži), resp. 210 až 300 mm (ženy) nad sedákem pracovního sedadla;
• minimální volný prostor pro nohy uživatele pod pracovní plochou: světlá šířka nejméně 500 mm, světlá hloubka nejméně 600 mm od přední hrany pracovní plochy, svislý volný prostor nejméně 650 mm od podlahy.

Opěrka nohou musí:

• být poskytnuta každému, kdo si ji přeje;
• umožňovat získání optimálního úhlu mezi nohou a chodidlem a pro změny pracovních poloh;
• být mobilní, aby ji bylo možné umístit na podlahu libovolně, přičemž by se neměla při použití samovolně posunovat;
• mít neklouzavý povrch dostatečně veliký pro chodidla uživatele;
• umožňovat měnit sklon podpůrné plochy.

Využívání správné polohy při práci vsedě, což představuje:

• vzpřímené sezení, využívání zádové a loketní opěry a úhel v koleni by měl být větší jak 90°;
• dynamický sed, průběžné změny polohy trupu, střídání sezení a stání;
• sezení čelně proti monitoru a zamezení častému vytáčení trupu a hlavy;
• uložení klávesnice, myši a dalších ovladačů a příslušenství v dosahu horních končetin bez nutnosti předklánět se, zaklánět se nebo otáčet trupem;
• využívání podložky pod myš s gelovou opěrkou zápěstí a gelové předložky u klávesnic (eliminace vzniku syndromu karpálního tunelu).

Pro předcházení většiny rizik spojených s prací vsedě a s PC je vhodné, aby měl zaměstnanec také vhodný režim práce:

• sledování monitoru by nemělo být delší jak 6 hodin nepřerušované činnosti během pracovní směny;
• po každých dvou hodinách nepřetržité práce je vhodné udělat si alespoň 10 minutovou přestávku;
• v případě monotónní činnosti je vhodné, aby během směny bylo několik relaxačních přestávek v délce 1 až 2 minut (závislosti na příznacích únavy zraku a pocitech souvisejícími s trvalou polohou vsedě).

Zajistit optimální hodnoty faktorů pracovního prostředí, což představuje:

• snížit hladinu hluku emitovanou zařízením (méně jak 35 dB), úroveň hlasitosti uvnitř kanceláře (méně jak 45 dB) a snížit doby dozvuku (méně jak 0,75 s);
• zajistit intenzitu osvětlení pracovních ploch na úrovni 200 až 500 luxů za využití přirozeného a umělého osvětlení;
• zabránit míhání, blikání a bzučení při používání umělého osvětlení;
• zajistit požadovanou dostatečnou výměnu vzduchu (50 m3/hod na jednoho pracovníka) a rychlost proudění vzduchu méně jak 0,15 m/s;
• udržovat relativní vlhkost vzduchu 40 až 70 %;
• zajistit optimální teplotu vzduchu v rozmezí 20 až 28 stupňů (bez rozlišení ročních období) a vertikální teplotní rozdíl mezi úrovní hlavy a kotníků menší než 3 °C;
• čisté pracovní ovzduší, tj. absenci pachů, prachových částic a těkavých organických látek;
• péči o estetický vzhled interiéru kanceláře (např. barevné řešení, rozmístění rostlin apod.), o pořádek a čistotu.

Správné nastavení monitoru:

• vzdálenost monitoru od očí uživatele by měla být 40 až 70 cm;
• velikost znaků alespoň 3 mm;
• horní hrana monitoru má být přibližně ve výšce očí;
• dostatečný kontrast a jas zobrazovaných objektů;
• potlačení blikání, komíhání, kolísání jasu apod.;
• v zorném poli uživatele nemá být žádný oslňující zdroj (monitor neumisťovat před okno nebo značně kontrastní zeď);
• úhel pohledu by neměl přesáhnout 40° v kterékoliv aktivní oblasti monitoru (tj. maximálně dva monitory umístěné vedle sebe).

Volně ložené elektrické kabely a vedení musejí být:

• originální a nepoškozené schválené výrobcem pro dané použití;
• bezpečně upevněny a označeny;
• dostatečně dlouhé, aby nebyly napínány;
• snadno přístupné a nesmějí bránit údržbě a čištění PC a ostatní techniky;
• nesmějí překážet a být příčinou úrazu.

Obr. 1 - Útlak a následné poškození meziobratlových plotének při nesprávném sezení. (špatná kvalita obou obrázků)

Obr. 2 - Ergonomické pracovní sedadlo a jeho nastavení