Ergonomie

Kancelářské pracovní místo je  tvořeno v základním vymezení sedadlem, pracovním stolem a počítačem. Níže jsou uvedená možná hlavní rizika, která se při práci v kancelářích mohou vyskytovat.

Práce vsedě
  • Práce vsedě (obvykle statická poloha) dominuje po většinu pracovní doby.
  • Na kvalitu a komfort při práci vsedě má vliv:
    • vhodné dispoziční řešení kanceláře;
    • volba a nastavení pracovního sedadla, pracovního stolu a ostatního vybavení;
    • průběžná změna poloh, provádění bezpečnostních přestávek a jednoduchých protahovacích cviků;
    • působení faktorů pracovního prostředí, estetika interiéru, pořádek a čistota.
  • Špatný způsob sezení může vést k:
    • ochabnutí zádových svalů,
    • zvýšenému napětí a zatížení krčního svalstva či ramenních svalů,
    • zatížení meziobratlových plotének,
    • špatnému prokrvování dolních končetin,
    • negativnímu ovlivnění funkce zažívacích orgánů,
    • znemožnění hlubokého dýchání (dýchání „do břicha“ namísto „do hrudi“),
    • vzniku nepohodlí, bolesti, únavy a mnohdy i chronických potíží.
Práce s PC
  • Práce s PC zahrnuje interakci zaměstnance s ovládacími prvky počítače (klávesnice, myš) a s monitorem.
  • Prevence rizik a pracovní pohoda spočívá v řádném nastavení jednotlivých prvků pracovního místa s PC tak, aby byly uspokojeny všechny potřeby pro výkon práce a zohledněna při tom antropometrická kritéria a požadavky pro bezpečnou a ergonomicky komfortní práci.
  • Klíčová je volba pracovního místa s PC v prostoru místnosti a rozmístění monitoru, klávesnice, myši a ostatního příslušenství na pracovním místě.
  • Nevhodné nastavení monitoru může vést u zaměstnance k subjektivním zrakovým potížím:
    • vizuálním (spojené se senzorickým vnímáním – neostré, rozmazané vidění až diplopie),
    • obecným (celkový pocit únavy očí, zrakový diskomfort, bolesti hlavy).
  • Nevhodné umístění klávesnice a myši, jejich nevhodný tvar, resp. nevyužívání opěrek zápěstí, může vést v rámci výkonu pracovní činnosti ke vzniku syndromu karpálního tunelu.
Zásady pro eliminaci rizik práce v kanceláři

Pracovní místo:

  • na jednoho pracovníka musí připadat objemový prostor 12 m3 vzduchu, a 2 m2 volné podlahové plochy mimo stabilní provozní zařízení a spojovací cesty;

Pracovní sedadlo musí mít:

  • stavitelnou výšku sedáku – pro člověka s výškou postavy 155 cm je doporučeno nastavení výšky sedáku na 41 cm, pro člověka 170 cm vysokého na 46 cm a pro člověka 185 cm výšky na 52 cm;
  • stavitelnou hloubku sedáku;
  • šířku sedáku 380 až 485 mm, délku pak 350 až 400 mm;
  • stavitelnou zádovou opěrku – v rozmezí 150 až 280 mm nad sedákem – s vystouplým zakřivením v bederní části a možností nastavení síly přítlaku;
  • dostatečnou pevnost a stabilitu (pětiramenná podnož vyrobená z kovu nebo tvrzeného plastu umístěná na kolečkách nebo kluzácích);
  • potah sedáku z porézního, neklouzavého a snadno čistitelného materiálu;
  • stavitelné loketní opěrky (područky);
  • hlavovou opěrku – nejlépe výškově i úhlově stavitelnou;
  • synchronní mechaniku umožňující dynamické sezení (tj. volitelně nastavitelný přítlak zádové opěry proti tlaku zad).

Pracovní stůl musí mít:

  • pracovní plochu dostatečně velkou a s matným povrchem, aby na pracovní ploše nevznikaly odlesky a aby umožnila uživateli bezpečné a měnitelné uložení monitoru počítače, klávesnice, telefonu, dokumentů a jiných pracovních pomůcek při zajištění dostatečného prostoru pro ruce a paže uživatele;
  • všechny hrany a rohy bez hrubých okrajů zaobleny či sraženy a konce noh a dutých profilů uzavřeny nebo zakrytovány;
  • minimální rozměry pracovní plochy: šířka 1 200 mm x hloubka 800 mm;
  • nastavení výšky pracovní plochy 720 mm ±15 mm pro stoly s pevnou výškou, resp. 720 mm ± 40 mm pro stoly s nastavitelnou výškou;
  • pracovní desku ve výšce 220 až 310 mm (muži), resp. 210 až 300 mm (ženy) nad sedákem pracovního sedadla;
  • minimální volný prostor pro nohy uživatele pod pracovní plochou: světlá šířka nejméně 500 mm, světlá hloubka nejméně 600 mm od přední hrany pracovní plochy, svislý volný prostor nejméně 650 mm od podlahy.

Opěrka nohou musí:

  • být poskytnuta každému, kdo si ji přeje;
  • umožňovat získání optimálního úhlu mezi nohou a chodidlem a pro změny pracovních poloh;
  • být mobilní, aby ji bylo možné umístit na podlahu libovolně, přičemž by se neměla při použití samovolně posunovat;
  • mít neklouzavý povrch dostatečně veliký pro chodidla uživatele;
  • umožňovat měnit sklon podpůrné plochy.

Využívání správné polohy při práci vsedě, což představuje:

  • vzpřímené sezení, využívání zádové a loketní opěry a úhel v koleni by měl být větší jak 90°;
  • dynamický sed, průběžné změny polohy trupu, střídání sezení a stání;
  • sezení čelně proti monitoru a zamezení častému vytáčení trupu a hlavy;
  • uložení klávesnice, myši a dalších ovladačů a příslušenství v dosahu horních končetin bez nutnosti předklánět se, zaklánět se nebo otáčet trupem;
  • využívání podložky pod myš s gelovou opěrkou zápěstí a gelové předložky u klávesnic (eliminace vzniku syndromu karpálního tunelu).

Pro předcházení většiny rizik spojených s prací vsedě a s PC je vhodné, aby měl zaměstnanec také vhodný režim práce:

  • sledování monitoru by nemělo být delší jak 6 hodin nepřerušované činnosti během pracovní směny;
  • po každých dvou hodinách nepřetržité práce je vhodné udělat si alespoň 10 minutovou přestávku;
  • v případě monotónní činnosti je vhodné, aby během směny bylo několik relaxačních přestávek v délce 1 až 2 minut (závislosti na příznacích únavy zraku a pocitech souvisejícími s trvalou polohou vsedě).

Zajistit optimální hodnoty faktorů pracovního prostředí, což představuje:

  • snížit hladinu hluku emitovanou zařízením (méně jak 35 dB), úroveň hlasitosti uvnitř kanceláře (méně jak 45 dB) a snížit doby dozvuku (méně jak 0,75 s);
  • zajistit intenzitu osvětlení pracovních ploch na úrovni 200 až 500 luxů za využití přirozeného a umělého osvětlení;
  • zabránit míhání, blikání a bzučení při používání umělého osvětlení;
  • zajistit požadovanou dostatečnou výměnu vzduchu (50 m3/hod na jednoho pracovníka) a rychlost proudění vzduchu méně jak 0,15 m/s;
  • udržovat relativní vlhkost vzduchu 40 až 70 %;
  • zajistit optimální teplotu vzduchu v rozmezí 20 až 28 stupňů (bez rozlišení ročních období) a vertikální teplotní rozdíl mezi úrovní hlavy a kotníků menší než 3 °C;
  • čisté pracovní ovzduší, tj. absenci pachů, prachových částic a těkavých organických látek;
  • péči o estetický vzhled interiéru kanceláře (např. barevné řešení, rozmístění rostlin apod.), o pořádek a čistotu.

Správné nastavení monitoru:

  • vzdálenost monitoru od očí uživatele by měla být 40 až 70 cm;
  • velikost znaků alespoň 3 mm;
  • horní hrana monitoru má být přibližně ve výšce očí;
  • dostatečný kontrast a jas zobrazovaných objektů;
  • potlačení blikání, komíhání, kolísání jasu apod.;
  • v zorném poli uživatele nemá být žádný oslňující zdroj (monitor neumisťovat před okno nebo značně kontrastní zeď);
  • úhel pohledu by neměl přesáhnout 40° v kterékoliv aktivní oblasti monitoru (tj. maximálně dva monitory umístěné vedle sebe).

Volně ložené elektrické kabely a vedení musejí být:

  • originální a nepoškozené schválené výrobcem pro dané použití;
  • bezpečně upevněny a označeny;
  • dostatečně dlouhé, aby nebyly napínány;
  • snadno přístupné a nesmějí bránit údržbě a čištění PC a ostatní techniky;
  • nesmějí překážet a být příčinou úrazu.

Obr. 1 - Útlak a následné poškození meziobratlových plotének při nesprávném sezení. (špatná kvalita obou obrázků)

Obr. 2 - Ergonomické pracovní sedadlo a jeho nastavení