Strategický politický rámec EU pro BOZP tvoří dvě hlavní složky:

• soubor právních předpisů EU (definice, struktury a pravidla) pro nejvážnější pracovní rizika;
• společné víceleté akční programy (1978 až 2002), dvě evropské strategie (priority, cíle, rámec pro koordinaci vnitrostátních politik a prosazování celostní kultury prevence; 2002–2006 a 2007–2012).

Strategický rámec BOZP je v souladu s cíli strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, s hlavním cílem politiky zaměstnanosti (podpora kvality pracovních míst). Zlepšení pracovních podmínek má příznivý vliv na produktivitu a konkurenceschopnost.

Hlavní výzvy

První výzva

„Zdokonalit provádění stávajících předpisů v oblasti bezpečnosti a zdraví, zejména posílením schopnosti mikropodniků a malých a středních podniků zavádět účinné a hospodárné strategie pro předcházení rizikům.“

Tato výzva reflektuje složitost problematiky dodržování obecně závazných předpisů BOZP u mikropodniků a malých a středních podniků. Zahrnuje řadu rozporů a protichůdných požadavků. Vyhodnocení předchozí strategie BOZP a veřejné diskuze k budoucnosti problematiky BOZP vyústilo k požadavku pokračovat v koordinaci dané oblasti z EU, na jedné straně snížit administrativní zátěž a náklady MSP na dodržování právních předpisů, na druhé straně zachovat dodržování zásad BOZP bez ohledu na velikost podniku.

Komise uvádí, že je třeba zavést jednodušší a účinnější řešení, která by zohledňovala situaci mikropodniků a malých a středních podniků, a tím zaručit účinnou ochranu zdraví a bezpečnost pracovníků na všech pracovištích jakékoli velikosti. K tomu je zapotřebí ve vhodných případech zjednodušit právní předpisy a poskytnout mikropodnikům a malým podnikům pokyny a podporu, které budou přizpůsobené konkrétním požadavkům, aby mohly tyto podniky snadněji posuzovat rizika.

Komise k tomu dále uvádí, že nedodržování regulačních a správních ustanovení v praxi často souvisí s nedostatkem přímo dostupných odborných znalostí, s nedostatečným povědomí o závazcích, neexistencí pokynů a nedostatečným vynucování právních předpisů.

Komise a Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) vyvinuly praktické pokyny a materiály týkající se osvědčených postupů, aby se podpořilo provádění opatření v oblasti BOZP v MSP. Hlavním přínosem, díky němuž mohou MSP snadněji plnit požadavky na BOZP, je interaktivní online nástroj pro posuzování rizik (OiRA) vyvinutý agenturou EU-OSHA. Je však třeba vyvinout soustředěnější úsilí na úrovni EU a úrovni vnitrostátní.

Druhá výzva

„Zdokonalit prevenci onemocnění souvisejících s prací řešením stávajících, nových a vznikajících rizik.“

• Rakovina vznikající při výkonu povolání, onemocněním způsobeným azbestem, plicním onemocněním, kožním onemocněním, astmatu a dalším chronickým nemocem.
• Předvídání nepříznivých účinků nových technologií (nanotechnologie, biotechnologie, ekologické technologie, ICT apod.) na zdraví a bezpečnost pracovníků.
• Vliv změn v organizaci práce z hlediska fyzického a duševního zdraví (různorodost pracovní síly, vyšší pohyb pracovních sil).
• Stres, ergonomická rizika, manipulace s břemeny, muskuloskeletální onemocnění.

Třetí výzva

„Vyrovnat se s demografickou změnou.“

Stárnutí ekonomicky aktivního obyvatelstva a zvyšující se podíl starších pracovníků v poměru k pracovníkům mladším.

Komise vyzývá k prodloužení pracovního života s cílem zachovat odpovídající a udržitelné důchodové systémy. To bude vyžadovat dobrý zdravotní stav pracovníků, prosazování kultury prevence, zajištění bezpečnosti při práci a odpovídající pracovní podmínky. Úspěšné prodlužování pracovní dráhy ve velké míře závisí na vhodném přizpůsobení pracoviště a organizace práce včetně pracovní doby, na dostupnosti pracoviště a zásazích do pracoviště, které jsou zaměřeny na starší pracovníky. Je třeba přijmout opatření pro reintegraci a rehabilitaci, která lidem umožní brzký návrat do práce po úrazu či nemoci, aby se zabránilo trvalému vyloučení pracovníků z trhu práce.

Rovněž je třeba rozvíjet celoživotní zaměstnatelnost, aby bylo možné vyrovnat se s měnícími se schopnostmi pracovníků v důsledku stárnutí. Širokou škálu možností, jak zlepšit zaměstnatelnost, nabízejí inovační technologie.

Klíčové strategické cíle

Konsolidace vnitrostátní strategie

• přezkoumat národní strategie BOZP (konzultace se soc. partnery) s ohledem na nový strategický rámec EU
• vytvořit databázi všech národních strategií (Komise ve spolupráci s EU-OSHA)
• určit kontaktní místa pro národní strategie; pravidelné setkávání zástupců za účelem zmapování a výměny osvědčených postupů (Komise, EU-OSHA, Poradní výbor pro BOZP a Výbor vysokých inspektorů práce)

Usnadnění zejména mikropodnikům a malým podnikům dodržování právních předpisů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

• Poskytovat finanční a technickou podporu při provádění nástroje OiRA a jiných nástrojů IT v členských státech, a to s důrazem na prioritní odvětví (členské státy za podpory z ESF a EU-OSHA)
• Vypracovat pokyny a určit příklady osvědčených postupů s ohledem na zvláštní povahu a podmínky MSP (Komise a EUOSHA)
• Prosazovat výměnu osvědčených postupů v rámci řetězce zadavatel-dodavatel-kupující k tomu, aby MSP zlepšily BOZP (Komise ve spolupráci s členskými státy a Poradním výborem pro BOZP)
• Pokračovat v kampaních na zvyšování povědomí (Komise ve spolupráci s členskými státy a EU-OSHA)

Lepší vynucování právních předpisů BOZP Inspekcí

• Zmapovat zdroje IP a vyhodnotit jejich schopnost plnit povinnosti při vynucování právních předpisů v oblasti BOZP (Výbor vrchních inspektorů práce - SLIC)
• Vyhodnotit program výměny/školení IP a zkoumat způsoby, jak dle nových výzev posílit stávající nástroje pro spolupráci v rámci výboru SLIC (Komise ve spolupráci s výborem SLIC)
• Posoudit účinnost ukládaných sankcí a správních pokut i další opatření v rámci „měkkého vynucování“ a netradičních způsobů monitorování míry dodržování právních předpisů (Komise, SLIC, Poradní výbor pro BOZP)

Zjednodušení stávající právní předpisy

• Zjednodušit a snížit administrativní zátěž v oblasti právních předpisů BOZP a podporovat veřejnou debatu se zúčastněnými stranami (Komise a Poradní výbor pro BOZP)
• Podporovat členské státy, aby určily zdroje konkrétní regulační zátěže vytvořené jejich vlastními (prováděcími) právními předpisy BOZP a analyzovat vnitrostátní zprávy o provádění s cílem určit osvědčené postupy a podpořit výměnu informací (členské státy ve spolupráci s Komisí)
• Posoudit situaci mikropodniků v nízkorizikových odvětvích, zvážit možnost zjednodušit posuzování rizik včetně dokumentace (Komise)

Zabývat se problematikou stárnoucí pracovní síly, vznikajícími novými riziky, prevencí onemocnění souvisejících s prací a nemocí z povolání

• Vytvořit síť odborníků a vědců BOZP a zjistit, zda je potřeba zřídit nezávislý vědecký poradenský subjekt, který by doporučeními přispíval k práci Komise (Komise)
• Podporovat Evropské observatorium rizik v šíření zjištění mezi relevantními subjekty (Komise ve spolupráci s EU-OSHA)
• Podporovat identifikaci a výměnu osvědčených postupů pro zlepšování podmínek v oblasti BOZP pro zvláštní kategorie pracovníků, např. starší pracovníky, nezkušené mladší pracovníky (včetně zaměstnání dle různých forem smluv na dobu určitou), učně, pracovníky s postižením a ženy (EUOSHA)
• Prosazovat rehabilitační a reintegrační opatření prováděním výsledků pilotního projektu Evropského parlamentu pro starší pracovníky a kampaně „Zdravá pracoviště“, která proběhne v letech 2016–2017 (Komise ve spolupráci s EUOSHA)
• Určit a šířit osvědčené postupy prevence duševních problémů při práci (EU-OSHA)

Zlepšení statistiky a vytvoření informační základny

• Posoudit kvalitu údajů o pracovních úrazech, které členské státy poskytují (ESAW), s cílem zlepšit pokrytí, spolehlivost, srovnatelnost a včasnost (Komise a vnitrostátní příslušné orgány)
• Zlepšit dostupnost srovnatelných údajů o nemocech z povolání na úrovni EU, do r. 2016 posoudit možnosti předávání zjednodušených údajů (Komise a vnitrostátní příslušné orgány)
• Zahájit diskuse s cílem formulovat doporučení k tvorbě společné databáze expozic na pracovišti (Komise, Poradní výbor pro BOZP, národní odborníci)
• Prozkoumat možnosti, jak zlepšit informace o nákladech a přínosech v oblasti BOZP (do roku 2016)
• Vyvinout nástroj (do roku 2016), jehož pomocí bude možné sledovat provádění strategického rámce EU na období 2014– 2020, včetně ukazatelů politiky a výsledků, které budou vycházet z hodnocení strategie z roku 2009 (Komise a Poradní výbor pro BOZP)

Koordinace úsilí o řešení otázek BOZP, spolupracovat s mezinárodními organizacemi

• Podporovat kandidátské země v úsilí o sladění svých právních předpisů o BOZP s právem EU (Komise)
• Posílit mezinárodní spolupráci v oblasti BOZP zejména s Mezinárodní organizací práce (ILO), ale také s WHO a OECD (Komise)
• Zahájit přezkum memoranda o porozumění s Mezinárodní organizací práce, aby lépe odráželo politiku v oblasti BOZP (Komise)
• Přispívat k provádění kapitoly o udržitelném rozvoji v dohodách EU o volném obchodu a investicích v souvislosti s BOZP a pracovními podmínkami (Komise)
• Zabývat se nedostatky v celosvětovém dodavatelském řetězci, zejména společně s MOP, přispívat k iniciativám G20 pro bezpečnější pracoviště (Komise)
• Posílit probíhající spolupráci a dialog o BOZP se strategickými partnery (Komise)

Nástroje EU

Mezi hlavní nástroje nového strategického rámce patří:

• Právní nástroje - legislativní rámec BOZP platný v celé EU má zásadní význam pro zajištění vysoké úrovně ochrany pracovníků a nastolení rovnocenných podmínek pro všechny společnosti bez ohledu na jejich velikost, umístění či odvětví činnosti; inspekce práce; nelegislativní nástroje (srovnávání, vymezování a výměna osvědčených postupů, zvyšování povědomí, stanovení dobrovolných norem a tvorba snadno použitelných nástrojů informačních technologií);
• Fondy EU – využití Evropského sociálního fondu (ESF) ke zlepšení provádění svých vnitrostátních politik v oblasti BOZP; v programovém období 2014–2020 budou finanční prostředky z ESF k dispozici na podporu opatření, jež mají mimo jiné podporovat udržitelné, kvalitní zaměstnání a sociální začlenění;
• Sociální dialog – podpora práce sociálních partnerů EU; účinné oslovení mikropodniků a malých podniků a k vyvíjení inovačního řešení v oblasti BOZP prostřednictvím výborů; navrhování a provádění konkrétních iniciativ na úrovni EU a členských států, místní úrovni a úrovni jednotlivých pracovišť; klíčová role Tripartitní poradní výbor pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci a struktury evropského sociálního dialogu;
• Komunikace a informace – účinné využití médií (Internet, online aplikace, sociální sítě); celoevropské kampaně na zvyšování povědomí o otázkách BOZP a zároveň lepší interakce využitím sociálních médií;
• Synergie s dalšími oblastmi politiky – vzdělávání, výzkum, veřejné zdraví, životní prostředí, rovnost, průmyslová politika.