Neustálé, trvalé a stejnoměrné snižování pracovních úrazů a nemocí z povolání zůstává prvořadým cílem strategie Společenství na období 2007–2012. Komise má za to, že celkovým cílem tohoto období by mělo být snížení výskytu pracovních úrazů v rámci EU–27 o 25 % na každých 100 000 pracovníků.

Cíle strategie

Vytvořit moderní a účinný právní rámec

• Posílit provádění právních předpisů Společenství.
• Prohloubit spolupráci při kontrole uplatňování právních předpisů.
• Zjednodušení právního rámce a přizpůsobení změnám.

Podporovat rozvoj a provádění národních strategií

Přijetí soudržné národní strategie, která stanoví kvantitativní cíle pro snížení výskytu pracovních úrazů a nemocí z povolání, je zaměřená na odvětví a podniky vykazující nejhorší výsledky a týkají se nejběžnějších rizik a nejvíce ohrožených pracovníků. Stanovení těchto strategií by mělo vycházet z podrobného hodnocení vnitrostátní situace za aktivní účasti a konzultace všech zúčastněných stran, zejména sociálních partnerů.

Čtyři oblasti v národních strategiích vyžadují zvláštní pozornost:

• Zvýšení preventivní účinnosti dohledu nad zdravím,
• Opatření ve prospěch rehabilitace a opětovného začlenění pracovníků,
• Vyrovnání se se sociálními a demografickými změnami,
• Posílení soudržnosti politik.

Podporovat změny chování

Právní předpisy mohou pomoci ke změně modelů chování. Strategie mající za cíl podporovat kulturu prevence se musí obracet na všechny složky společnosti a netýkat se pouze pracoviště nebo ekonomicky aktivního obyvatelstva. Musí přispívat k vytvoření celkové kultury, která přikládá velkou důležitost zdravotní prevenci a prevenci rizik.

• Začlenění bezpečnosti a ochrany zdraví do výchovných a vzdělávacích programů - je důležité rozvíjet kulturu prevence rizik ve vzdělávacích programech na všech úrovních vzdělávacího cyklu a ve všech oblastech, včetně odborného a univerzitního vzdělávání; příprava mladých podnikatelů ohledně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci; školení pracovníků, co se týká rizik v podniku a prostředků, jak jim předcházet a jak proti nim bojovat.
• Zdravější a bezpečnější pracoviště: zlepšení zdraví a zvýšení povědomí v rámci podniku – aktivní preventivní politiky v podnicích; posílení přímých nebo nepřímých ekonomických pobídek ve prospěch preventivních opatření.

Čelit novým a stále vyšším rizikům

• Identifikace nových rizik - priority v oblasti výzkumu zaměřit na psychosociální otázky, poškození svalové a kosterní soustavy, nebezpečné látky, znalost reprodukčních rizik, řízení bezpečnosti a ochrany zdraví, rizika související s několika křížovými faktory (například organizace práce a koncepce pracovišť, ergonomie, kombinovaná expozice fyzickým a chemickým činitelům) a případná rizika spojená s nanotechnologiemi.
• Podpora duševního zdraví na pracovišti - předcházení psychologickým problémům a podpora lepšího duševního zdraví.

Zhodnotit dosažený pokrok

• Vytvořit nové nástroje pro hodnocení dosaženého pokroku a úsilí vynaloženého všemi zúčastněnými subjekty jak na národní, tak na evropské úrovni, aby se zajistila přiměřená kontrola provádění této strategie (např. ESAW - Evropská statistika pracovních úrazů, EODS - Evropská statistika nemocí z povolání).

Podpora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na mezinárodní úrovni

V této souvislosti by měla EU podporovat zásady prevence, které stanovila ve své politice bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a to:

• posílením své spolupráce s Mezinárodní organizací práce, Světovou zdravotnickou organizací a ostatními mezinárodními organizacemi s cílem podporovat vyšší úrovně ochrany na světové úrovni;
• spoluprací s ostatními zeměmi s cílem podporovat provádění celkové strategie v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, která byla přijata Mezinárodní organizací práce v roce 2003, jakož i ratifikaci Úmluvy o podpůrném rámci pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, jež byla přijata v roce 2006;
• podporou členských států, aby ratifikovaly úmluvy Mezinárodní organizace práce;
• spoluprací se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi s cílem dosáhnout celkového zákazu výroby, uvádění na trh a používání azbestu nebo výrobků obsahujících azbest, jakož i podporováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci obecně;
• zlepšováním shromažďování údajů o úrazech prostřednictvím oznamovací povinnosti o vážných úrazech, čímž se zlepší srovnatelnost údajů;
• posílením spolupráce s rozvinutými ekonomikami, jako jsou Spojené státy, Kanada, Austrálie a Japonsko, a rovněž s rozvíjejícími se ekonomikami, jako např. s Čínou a Indií;
• pomocí kandidátským zemím v jejich úsilí ohledně provádění právních předpisů Společenství v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.