- záření alfa
- záření beta
- neutrony
- rentgenové záření
- záření gama.
- lymfoidní orgány, aktivní kostní dřeň, pohlavní žlázy, střevo;
- kůže a epiteliální výstelky (hltan, jícen, žaludek, močový měchýř), oční čočka;
- jemné cévy, rostoucí chrupavka, rostoucí kost;
- zralá chrupavka a kost, dýchací ústrojí, žlázy zažívacího systému, žlázy endokrinní;
- svaly, centrální nervový systém.
- charakter záření,
- časové rozložení dávky,
- působení zdravého okolí,
- lokalita ozáření.
Zhoubné nádory vyvolané ozářením - akutní leukémie a solidní nádory
Genetické účinky jsou významnou skupinou pozdních účinků IZ, odhad pravděpodobnosti genetického poškození potomstva exponovaných rodičů je určen v závislosti na dávce záření a stanovení koeficientu rizika v experimentech na malých hlodavcích.
Rakovina plic - ze stochastických onemocnění z ionizujícího záření, která se vyskytují profesionálně, je nejčastější, vzniká v důsledku vdechování radonu a působení jeho rozpadových produktů, popř. dalších složek radioaktivního aerosolu v uranových dolech. Doba latence je u tohoto onemocnění zpravidla kolem dvaceti a více let. Za nemoc z povolání se pokládají některé druhy leukémií u pracovníků.
Soubor hlavních zásad, opatření a metodika měřících postupů pro zajištění optimální úrovně radiační ochrany na konkrétním pracovišti, jsou sepsány v tzv. Monitorovacím programu pracoviště (co se měří, jak často se měří, kde se měří, jak a čím se měří, interpretace výsledků měření).
Součástí monitorovacího programu je stanovení referenčních úrovní:
- záznamová,
- vyšetřovací,
- zásahová.
Základní veličinou pro popis biologických účinků ionizujícího záření je dávka (D) definovaná jako hmotnostní hustota energie předaná ionizujícím zářením ozářené látce (jednotka gray Gy). Odezva živých organismů je však i při stejné dávce rozdílná, a proto se tyto rozdíly v relativní biologické účinnosti vyjadřují dávkovým ekvivalentem (jednotka sievert Sv).
K měření (dozimetrii) ionizujícího záření se používají metody založené na ionizaci plynů:
- tužkové dozimetry, Geiger –Mϋllerův počítač
- metody scintilační – počítače se scintilačním detektorem
- luminiscenční
- fotografické
- a aktivační metody pro měření neutronů.
Měření dávek se používá v ochraně před zářením ke stanovení zátěže osob, které jsou vystaveny působení ionizujícího záření. K osobní dozimetrii pracovníků pracujících se zdroji ionizujícího záření, je zavedena filmová dozimetrie. Vyhodnocování filmových dozimetrů se provádí centrálně 1 krát za měsíc nebo za čtvrtletí.
Roční limit pro pracující se zářením je stanoven takto:
- vzhledem ke stochastickým účinkům – limit efektivního dávkového ekvivalentu 50 mSv
- vzhledem k nestochastickým účinkům - limit efektivního dávkového ekvivalentu v oční čočce 150 mSv
Ochrana před ionizujícím zářením
Čas: obdržená dávka je přímo úměrná době expozice
Vzdálenost: intenzita záření a tím i dávkový příkon jsou nepřímo úměrné druhé mocnině vzdálenosti od zdroje záření (přesně platí pro bodový zdroj)
Stínění: Velmi efektivní ochranou je odstínění záření vhodným absorbujícím materiálem. Pro záření gama jsou to materiály s velkou měrnou hmotností – především olovo, ze stavebních materiálů pak beton s příp. příměsí barytu apod. Používají se olověné kontejnery pro přepravu a skladování zářičů, zástěny z olověného plechu, tvarované olověné cihly atd.
Zabránění kontaminace – může dojít jednak k povrchové kontaminaci těla, jednak k vnitřní kontaminaci (nejnebezpečnější)
Pro dohled a koordinaci celého komplexu opatření pro bezpečné používání zdrojů ionizujícího záření byl zřízen Státní ústav jaderné bezpečnosti (SÚJB). Kromě legislativní činnosti SÚJB posuzuje projekty pracovišť se zdroji ionizujícího záření, vydává příslušná povolení a vykonává inspekční činnost na těchto pracovištích.
V provozním řádu pracoviště je obsažena řada konkrétních zásad pro správnou a bezpečnou práci se zdroji ionizujícího záření.
Každé použití zdrojů záření musí být zdůvodněno přínosem, který je vyšší než škody plynoucí z jejich užívání (princip zdůvodnění)
- Dávky pracujících a obyvatelstva při používání zdrojů záření musí být tak nízké, jakých lze rozumně dosáhnout s přihlédnutím k ekonomickým a sociálním ukazatelům (princip optimalizace)
- U jednotlivců nesmí zátěž ionizujícího záření překročit stanovené nejvýše přípustné limity
Problematiku ionizujícího záření v životním prostředí řeší SÚRO - Státní ústav radiační ochrany se sídlem Bartoškova 28, 140 00 Praha 4 - Nusle. Státní zdravotní ústav je spolupracujícím subjektem v radonovém programu. E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.