Zaregistrujete se u agentury práce, která vás pak vyšle pracovat do nějaké společnosti. Kdo je v takovém případě vaším zaměstnavatelem, na jakou mzdu máte nárok a jak je to s čerpáním dalších benefitů? Přinášíme přehled pravidel.
První a nejdůležitější pravidlo, které má řadu důsledků: Upsat se některé z pracovních agentur znamená stát se jejím zaměstnancem, i když pracovní úkoly budete nakonec dostávat jinde. Pro agenturu, jakožto zaměstnavatele, z toho také plyne několik povinností. Například se musí starat o vaše odvody na zdravotní a sociální pojištění.
I když agenturní zaměstnávání vymezuje zákoník práce, řada agentur zákonné mantinely překračuje. Svým zaměstnancům strhává část mzdy nebo si nechává zaplatit za zprostředkování zaměstnání. Na nic takového přitom nemají agentury nárok.
Pokud se chcete vyhnout agentuře, která nehraje podle pravidel, dopředu si ji dobře prověřte. Všechny agentury musí mít povolení od Ministerstva prácea sociálních věcí. Jestli agentura povolení má (ale také třeba to, jak dlouho funguje) snadno zjistíte v online aplikaci na webu Ministerstva práce a sociálních věcí: MPSV: Vyhledávání agentur práce
Další vodítkem při výběru agentury může být její členství v Asociaci poskytovatelů personálních služeb nebo Asociaci pracovních agentur. Jakožto členové těchto asociací se totiž agentury zavazují k dodržování etického kodexu.
Vaše spolupráce s agenturou by vždycky měla být stvrzená smluvně – pracovní smlouvou nebo dohodou o provedení činnosti. Pozor si dejte na agenturu, která vám nabízí dohodu o provedení práce – tu s vámi totiž podle zákona uzavřít nemůže.
Stejně tak byste při vyslání do firmy měli od agentury dostat na papíře pokyn k dočasnému výkonu práce – jasně by v něm mělo být uvedeno zejména to, kde budete práci vykonávat, jak dlouhou bude dočasný výkon práce trvat a jaké budou vaše mzdové a pracovní podmínky.
Stejná odměna i podmínky pro práci
Pracovní a mzdové podmínky agenturního zaměstnance totiž nesmí být podle zákoníku práce horší než podmínky srovnatelného kmenového zaměstnance firmy. Srovnatelným zaměstnancem se přitom myslí člověk, který má obdobně dlouhou praxi a kvalifikaci a vykonává stejnou práci co do složitosti, odpovědnosti nebo namáhavosti.
To v praxi znamená, že kromě stejného mzdového ohodnocení – základní mzdy, ale i bonusů a prémií mají agenturní zaměstnanci nárok také na příplatky za práci o víkendech, svátcích nebo v noci. Stejné by mělo být i rozvržení pracovní doby a přestávek. Nárok mají dočasně přidělení pracovníci i na dovolenou. Minimum je čtyři týdny, dostat ale můžou i týden navíc, pokud je součástí kolektivní smlouvy dané firmy. Čerpat můžou i další benefity, samozřejmě pokud je mají i stálí zaměstnanci. Řeč je například o takzvaných sick days nebo třeba stravenkách.
Existují ale i výhody, na které agenturní zaměstnanec nedosáhne. Jde o příspěvky na životní a důchodové pojištění nebo zvláštní odměny při životních či pracovních jubileích. Přidělení zaměstnanci nemají automaticky nárok ani na příspěvek na dopravu či bydlení.
Práce na dobu určitou
Zákoník práce upravuje i dobu, na kterou může agentura zaměstnance dočasně přidělit. Tato doba by neměla překročit dvanáct po sobě jdoucích kalendářních měsíců. Výjimkou z pravidla jsou situace, kdy o prodloužení zaměstnanec sám požádá, nebo pokud zaskakuje za stálého zaměstnance na mateřské nebo rodičovské dovolené.
Nastat samozřejmě může i situace, kdy už firma nemá pro agenturního zaměstnance práci. Podmínky pro předčasné ukončení dočasného přidělení by měly být jasně popsané ve smlouvě, kterou agentura práce s danou firmou uzavřela. Zaměstnanec by s nimi měl být seznámen v pokynu k dočasnému výkonu práce, o kterém byla řeč výš. Tyto podmínky ale nejsou nijak stanové zákonem, dvouměsíční výpovědní dobu ani odstupné proto raději nečekejte.
Kde si stěžovat?
Pokud pracujete jako agenturní zaměstnanec a vaše mzda nebo pracovní podmínky se podmínkám stálých zaměstnanců zdaleka nerovnají, obraťte se na agenturu, která vás zaměstnává. Zajištění rovných podmínek pro její zaměstnance jí nařizuje zákon, proto by se měla vaší stížností zabývat.
Když se tak nestane, nemusíte si to nutně nechat líbit. Obrátit se můžete na inspektorát práce, přesněji řečeno podat podnět ke kontrole příslušnému oblastnímu inspektorátu práce nebo Státnímu úřadu inspekce práce. Podnět můžete poslat poštou nebo podat elektronicky přímo na webu Inspektorátu práce.
Důležité je především řádně označit, proti komu podnět směřujete. Uveďte proto název a sídlo agentury, její IČO a také místo výkonu práce. Vyplnit budete muset i pár údajů o sobě – jméno, doručovací adresu a telefon. Zákon nicméně nařizuje úřadům mlčet o vaší totožnosti, nemusíte mít proto strach, že by se agentura dozvěděla, kdo podnět podal. K podnětu se hodí přiložit i dokumenty, které vaše tvrzení dokládají. Například mzdový výměr, výplatní pásku a podobně.
Na základě podnětu pak příslušný inspektorát provede kontrolu nejen u agentury, ale ve většině případů také souběžně u uživatele, tedy firmy, která si agenturní zaměstnance pronajímá.
Inspektoráty práce se na pracovní agentury samy dlouhodobě zaměřují. Jen loni si posvítily na bezmála pět set agentur. Téměř polovička kontrol se přitom zaměřila právě na zajištění rovných pracovních a mzdových podmínek agenturních zaměstnanců.
- HÁJKOVÁ, Monika. Agenturní zaměstnávání: Jaká jsou pravidla a na co máte nárok. Peníze.cz [online]. Dostupné z WWW: http://www.penize.cz/zamestnani/314451-agenturni-zamestnavani-jaka-jsou-pravidla-a-na-co-mate-narok.