Státní úřad inspekce práce (SÚIP) a jím řízené oblastní inspektoráty práce (OIP), jako orgány inspekce práce ustanovené podle zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, v rámci kontrolní činnosti na úseku ochrany pracovních vztahů, pracovních podmínek a bezpečnosti práce každoročně realizují kontrolní akce v souladu s ustanovením § 3 zákona o inspekci práce. Rozhodující kritéria pro výběr kontrolní činnosti:

• vysoká míra nebezpečí,

• obecné ohrožení,

• výskyt možných závažných havárií,

• rizika závažných úrazů,

• podněty občanů a institucí,

• úkoly zadané ústředními orgány,

• další podobné indikátory možných rizikových stavů.

Inspektoři SÚIP/OIP se v oblasti plynových zařízení u kontrolovaných osob věnovali zejména komplexnímu zajištění kontrolní, servisní a revizní činnosti na provozovaných plynových zařízení. Souběžně byla kontrolována odborná a zdravotní způsobilost obsluh, prokazatelné a systémové odstraňování závad především z revizních činností. Při kontrole provozní dokumentace byl hlavní důraz kladen na aktuálnost, srozumitelnost, konkrétnost dokumentací a hlavně místních provozních řádů.

Vysoká četnost závad v oblasti plynových zařízení byla shledána v těchto oblastech:

• Z provozní dokumentace není známa poloha hlavního uzávěru plynu (HUP). HUP a přístup k němu není zřetelně označen. Tím také nejsou často kontrolovány plynovody uložené pod úrovní terénu vedoucí od HUP. Porušení: mj. § 35 odst. 3, vyhl. č. 268/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

• Kontrolní a revizní činnosti nejsou prováděny v celém rozsahu provozovaných zařízení – nejsou řádně udržovány, kontrolovány a revidovány. Porušení: mj. § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 309/2006 Sb.

• Závady uvedené v kontrolní a revizní činnosti nejsou komplexně odstraňovány. Plynové zařízení není řádně udržováno. Porušení: mj. § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 309/2006 Sb.

• Nepoužívané části plynových zařízení nejsou řádně odstaveny z provozu a demontovány. Porušení: mj. § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 309/2006 Sb.

• Prostupy plynovodů obvodovou zdí do stavebních objektů nejsou utěsněny. Porušení: mj. § 35 odst. 4 vyhl. č. 268/2009 Sb.

• Není vypracován přehledný harmonogram kontrol a revizí plynových zařízení. Porušení: mj. § 4 odst. 3 vyhl. č. 85/1978 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

• Na provozovaném plynovém zařízení nejsou zajišťovány úkony podle předpisu výrobce. Porušení: mj. § 8 písm. a) vyhl. č. 21/1979 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

• Plynové spotřebiče, stabilní i mobilní indikátory nejsou provozovány v souladu s návodem výrobce. Porušení: mj. § 8 písm. a), vyhl. č. 21/1979 Sb.

• Provozní řády jsou zpracovány obecně, velmi obsáhle, ale přitom nespecifikují především konkrétní činnost obsluhy na konkrétním technickém zařízení. Chybějí pokyny pro bezpečné odstavení odběrného plynového zařízení. Porušení: mj. § 8 písm. c), vyhl. č. 21/1979 Sb.

• Pojistné ventily nejsou řádně uchyceny a jsou navrženy nadhodnoceny (předimenzování). Při aktivaci pojistného ventilu vznikají nežádoucí kmity a může vznikat protitlak působící na ventil (5 - 6 tun). Porušení: mj. § 8 písm. a), vyhl. č. 21/1979 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Po celkové analýze nedostatků zjištěných při kontrolní činnosti v oblasti provozu plynových zařízení je nutné některé závažné nedostatky blíže upřesnit:

• HUP není exaktně stanoven – není známé přesné předávací místo.

V praxi mohou vzniknout úseky plynovodů, které nejsou vůbec kontrolovány – není zajišťována kontrola těsnosti. Navíc jsou tyto úseky v těsné blízkosti objektů např. neutěsněných sklepních prostor. Pokud není k dispozici přesná provozní dokumentace nebo výchozí zpráva o revizi plynového zařízení, je nutné předávací místo prokazatelně projednat s dodavatelem – distributorem plynu. Pokud existují jakékoli pochybnosti, vždy provést písemné projednání s dodavatelem plynu.

• Nepoužívaná část plynového zařízení není řádně odstavena z provozu.

Velmi nebezpečné jsou úseky plynovodů, které jsou „mimo provoz“. Ve skutečnosti jsou plynovody odstaveny pouze uzavřením jednoho uzávěru, což je obecně považováno jako nedostatečné zajištění odstavené části. Předmětné plynovody již nejsou podrobovány pravidelným kontrolám, občas se „ztratí“ některé části plynovodu. V těchto úsecích plynovodu vzniká velmi nebezpečná směs plynu a vzdušného kyslíku, který může, např. při demontáži způsobit tragickou nehodovou událost.

• Kontrolní a revizní činnosti nejsou prováděny v celém rozsahu provozovaných zařízení.

Vlivem nepřesné dokumentace a nepřesně zpracovaného harmonogramu revizí a kontrol dochází k tomu, že části plynových zařízení se nekontrolují a nerevidují. Někdy jsou tyto závady zapříčiněny i větším počtem externích revizních techniků podílejících se na revizní činnosti v organizaci a na jejich nedostatečnou vzájemnou komunikaci. Patřičná pozornost se nevěnuje zajištění kontrol těsnosti plynovodů uložených v zemi. Text provozní revize tyto úseky necituje, nebo zde není zmíněn přesný způsob kontroly těsnosti. Argument revizních techniků, že nemají k dispozici vhodnou detekční techniku, je zcela neakceptovatelný. Vyskytly se případy, kdy je v revizi malým písmem uvedeno, že část pod úrovní terénu není předmětem revize. To si lze vyložit i jako podvod na zákazníka.

• Prostupy plynovodů obvodovou zdí nejsou utěsněny.

V podélném směru se v pískovém loži šíří případný výron plynu a pokud nejsou řádně utěsněny prostupy obvodovou zdí, plyn se dostane do dutých prostor sklepů a technických podlaží. Tento fakt byl již několikráte předmětem nehodových událostí např. Brno ul. Tržní.

• Není vypracován harmonogram kontrol a revizí plynových zařízení.

Povinnost vypracovat harmonogram kontrol a revizí vychází z vyhlášky č. 85/1985 Sb. Osobně považuji zpracování harmonogramu za velmi snadnou, ale výraznou „pomůcku“ při zajišťování kontrol a revizí (zejména při externí revizní činnosti). Jednou z nejdůležitějších povinností provozovatele je zajistit včas a komplexně ve smyslu § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 309/2006 Sb., kontrolní a revizní činnosti. V praxi se velmi často stává, že není u provozních revizí dodržena tříletá lhůta, která končí ve smyslu ČSN 38 6405 ve stejném měsíci, kdy byla provedena předchozí (po třech letech). Pokud není dodržena tato zákonná lhůta, např. i o jeden den, lze to jednoznačně nejen ze strany OIP, ale i ze strany soudu a pojišťoven považovat jako nedbalost se všemi důsledky, např. krácení náhrad apod. Zpracovaný a aktualizovaný harmonogram musí mít k dispozici nejen externí revizní technik, ale hlavně provozovatel pro případnou zastupitelnost externího revizního technika.

• Na provozovaném plynovém zařízení nejsou zajišťovány úkony podle předpisu výrobce. Výrobek není provozován v souladu s návodem.

Od roku 1997 (zákonem č. 22/1997 Sb.) výrazným způsobem přenesl na výrobce jednoznačnou odpovědnost za bezpečnost svého výrobku. Tato povinnost výrobce se však odrazila ve zpracování návodů k použití výrobku. Výrobce zde využil svého práva a stanovuje zde podmínky pro bezpečné používání. Při výkladu práva jsou tyto podmínky výrobců u soudů vyzdvihnuty na shodnou úroveň jako zákony, vyhlášky a nařízení vlády. Je nutné tedy návodů výrobců věnovat patřičnou pozornost a plně respektovat znění. V praxi jsou nedostatky zjišťovány především při servisních prohlídkách u plynových spotřebičů, překračování životnosti a nesprávná montáž ohebných hadic, nezajištění předepsaných kontrolních činností na vybraných středotlakých regulátorech, neprovádění kontrol a ověření (kalibrace) na indikátorech hořlavých plynů apod.

• Provozní řády jsou zpracovány obecně, nespecifikují konkrétní činnost obsluhy.

Velmi často jsou například na plynových kotelnách předloženy velmi obsáhlé a nepřehledné provozní řády, které jsou pouhou citací zákonných předpisů a normativních dokumentů bez vztahu ke konkrétnímu provozovanému zařízení. Provozní řád, který musí být k dispozici obsluze, lze tedy považovat za dokument shrnující především činnost obsluhy. Obsluha se zde musí jednoznačně dočíst:

a) co má dělat,
b) jak často,
c) jak danou činnost správně zajistit,
d) jak zařízení bezpečně a konkrétně odstavit z provozu.
e) jaké činnosti evidovat v provozním deníku.

Provozní řády nejsou zpracovány komplexně, například vůbec neřeší problematiku tlakových nádob, respektive činnosti vyplývající především z ČSN 69 0012. Dále zde nejsou specifikovány činnosti vyplývající z návodů výrobců, například kontrola a kalibrace indikátorů plynu.

Nejčastěji se vyskytující závady při revizní činnosti

• Z popisu v bodě A není zřetelný a přesný rozsah revidovaného zařízení.

• Forma revize neodpovídá doporučení ČSN 38 6405 příloha č. 7. Chybějí údaje o zkouškách, například jakým způsobem byly prováděny a vyhodnoceny kontroly těsnosti plynovodů uložených pod úrovní terénu.

• Závady nejsou specifikovány přesně a adresně. Provozovatel z revize není schopen identifikovat - specifikovat zařízení s nedostatkem.

• U závad není uveden termín odstranění závady. Termín je nutné uvádět i s ohledem na odborně odhadnuté riziko plynoucí z konkrétní závady. Pokud není revizním technikem uveden termín odstranění závad, stěžuje se možnost udělení kontrolované osobě případné sankce ze strany OIP.

• V revizi není správně uveden druh revidovaného zařízení, např. F, G.

• Ve výchozích revizích nejsou uváděny data týkající se zhotovitele – oprávněné organizace, jména montážních pracovníků a jejich odborná způsobilost, např. i k lisování. Tato povinnost revizního technika plyne z § 6 odst. 3 písm. f) vyhl. č. 85/1978 Sb.

• V revizích nejsou uvedeny adresné odkazy na revize případných souvisejících technických zařízení (elektrické, tlakové a zdvihací) ve smyslu § 4 odst. 3 a § 6 odst. 3 písm. h) vyhl. č. 85/1978 Sb. Pouhé uvedení „proveďte revizi elektrického zařízení“ je zcela neakceptovatelné.

Revizní technici plynových zařízení jako investorem objednaný expert-specialista, řádně provozovatele neinformují o rizicích, které mohou nastat při nesprávném nebo neprovedeném servisu výrobce, např. u spotřebiče – plynového kotle, regulátoru nebo indikátoru ZP a neprovádějí v některých případech svoje služby komplexně (např. kontrola plynovodů uložených pod úrovní terénu). Ne zcela odborný provozovatel po kontrole revizním technikem nabude dojmu spokojenosti nad provozovaným zařízením bez závad, avšak celá řada zařízení není zkontrolována a revidována (např. velmi často plynovody pod omítkou a plynovody uložené pod úrovní terénu).

Při kontrolách revizních techniků a jejich vybavení, např. detekční technikou je situace značně rozdílná. Na jedné straně jsou technici, kteří o detekční techniku svědomitě pečují vč. výrobcem předepsané pravidelné kalibrace - ověření. Na straně druhé jsou technici, kteří nepovažují za nutnost vlastnit alespoň standardní osobní detektor. Provádění kontroly těsnosti pouhým pěnotvorným roztokem považují za dostatečnou kontrolu těsnosti. Zjištěný únik plynu pak revizní technik vybaven pouhým pěnotvorným roztokem nebo pouze orientačním detektorem nemůže kategorizovat (kategorizace uniku ve smyslu TPG 913 01 je nutná při nahlášení úniků plynu na pohotovostní službu dodavatele plynu z důvodu potřebné lhůty zásahu).