Poznatky z kontrol

Kontroly SÚIP se zabývají následujícími otázkami:

  • zda se při práci více zhotovitelů na jednom staveništi tyto subjekty vzájemně informují o rizicích vyplývajících z jejich činnosti a přijatých opatřeních k ochraně před jejich působením, v případech, kdy není ustanoven koordinátor BOZP na staveništi
  • zda zaměstnavatel vede dokumentaci o úrazech a vyhotovuje o nich záznamy,
  • zda zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům bezplatně podle vlastního seznamu osobní ochranné pracovní prostředky na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce,
  • zda zaměstnavatel chrání zaměstnance proti pádu z výšky kolektivním zajištěním (ochranné zábradlí, ochranné ohrazení, záchytné lešení, záchytné sítě),
  • zda v případě, že zaměstnanci nejsou chráněni proti pádu kolektivním zajištěním, mají zaměstnavatelem přiděleny OOPP proti pádu, které jsou pro danou činnost vhodné, je určeno místo ukotvení a OOPP jsou pravidelně kontrolovány,
  • zda stavba, pracoviště nebo zařízení staveniště je zabezpečeno proti vstupu nepovolaných fyzických osob,
  • zda technické konstrukce, kterými jsou zaměstnanci chráněni proti pádu, propadnutí střešní krytinou nebo sklouznutí ze střechy, odpovídají svým provedením bezpečnostním požadavkům,
  • zda je předepsaným (vhodným) způsobem zajištěn prostor pod a okolo přepravovaného břemene a pod prací ve výškách,
  • zda výkopové práce a stěny výkopů jsou bezpečně zajištěny a jsou provedeny bezpečné výstupy a sestupy,
  • zda zaměstnavatel seznámil obsluhu stavebních strojů s místními provozními a pracovními podmínkami majícími vliv na bezpečnost práce a obsluha stroj ovládá v souladu s návodem výrobce, - zda je provoz staveništních rozvaděčů a pohyblivých přípojů prováděn v souladu s bezpečnostními předpisy.

A. Vzájemná informovanost o rizicích

Téměř na každém staveništi zajišťuje realizaci stavby více zhotovitelů-zaměstnavatelů. Velká část těchto zhotovitelů zajišťuje své dodávky z větší či menší části prostřednictvím podnikajících fyzických osob (OSVČ), které nikoho nezaměstnávají. Na staveništích se prakticky vždy vyskytuje více zhotovitelů, kteří svou činností vytvářejí rizika působící vzájemně na jednotlivé zhotovitele, která se vyskytují na staveništi v daném časovém úseku.

Na staveništích bylo kontrolováno, jak a jakým způsobem tato informovanost o rizicích mezi zhotoviteli probíhá. Stavby, na nichž působí koordinátor BOZP a stavby s určeným hlavním zhotovitelem (větší organizací) tuto informovanost většinou splňují. Obsah takto vytvářených dokumentů bývá ovšem často formální a rozsahem příliš velký. Jsou v něm popisovány i činnosti a rizika na staveništi se nevyskytující a praktické povědomí o obsahu těchto dokumentů je u zhotovitelů proto malé. U staveb s kratší dobou výstavby, kde však působí velké množství malých subjektů-zhotovitelů, bylo zjištěno porušení této povinnosti častěji. Zaměstnavatelé mívají zpracovánu často velmi obsáhlou dokumentaci hodnocení rizik a stanovena opatření před jejich působením. Na požadavek dle § 101 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb. o vzájemném informování o rizicích však odpovědné osoby (nejčastěji stavbyvedoucí) zapomínají. Zaměstnavatelé často předávají celý soubor vyhodnocených rizik pro veškeré možné činnosti zaměstnavatele, nikoliv však konkrétní rizika pro činnost na daném staveništi (pracovišti), při níž se zaměstnanci vzájemně ohrožují. Předaná vyhodnocení rizik obvykle neobsahují konkrétní opatření proti působení vyhledaných rizik. Tento nešvar se vyskytuje v celém spektru zaměstnavatelů od malých po velké podniky. Problematické je vzájemné seznamování s riziky u OSVČ, kterých je na staveništích většinou víc než zaměstnanců. Tato skutečnost je zejména patrná na menších staveništích s malým počtem zhotovitelů, kde jsou práce prakticky prováděny jen OSVČ. Nedostatek potřebných informací je jednou z okolností, které vedou ke smrtelným úrazům.

B. Povinnost zaměstnavatele při pracovních úrazech

V této oblasti nebyla zjištěna závažná pochybení. Neohlášení pracovních úrazů a nezaslání záznamu o úrazu na OIP bylo zjištěno jen výjimečně. Povědomí zaměstnavatelů o povinnosti vést evidenci úrazů a sepisovat záznamy o úrazech je již na dobré úrovni. Ve stavebnictví však představují problém osoby podílející se na zhotovení stavby (včetně živnostníků), kdy pracovní úraz těchto osob nikdo neobjasní a neohlásí. Kontrola příčin vzniku úrazů, o kterých se oblastní inspektoráty práce dozví s časovým odstupem zejména od Policie ČR, je pro inspektora značně obtížná a bez vstřícného přístupu ze strany Policie ČR by byla téměř neproveditelná (např. pokud je stavba dokončena a dílo předáno zadavateli).

C. Poskytování OOPP na základě vyhodnocení rizik

V rámci kontroly poskytování osobních ochranných pracovních prostředků zaměstnancům se zjišťuje, zda zaměstnavatel přiděluje OOPP na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce, zda jsou poskytovány zaměstnancům bezplatně a jestli je o jejich přidělení vedena řádná dokumentace a ve vztahu k OOPP, zda jsou pravidelně kontrolovány a zkoušeny.

Opakované nedostatky jsou zjišťovány zejména ve špatné evidenci přidělení těchto prostředků. Některé prostředky jako např. OOPP proti pádu z výšky, prostředky zajišťující ochranu sluchu, zraku atd. jsou hromadně uloženy ve skladu na staveništi s tím, že v případě potřeby budou přiděleny konkrétnímu zaměstnanci. O tom, zda byly přiděleny zaměstnancům pro konkrétní práce, však není vedena žádná dokumentace. U ochranných prostředků proti pádu je mnohdy nevhodně určen druh OOPP proti pádu nebo nevhodná kombinace těchto OOPP. Problém bývá s nedostatečným nebo dokonce s chybějícím seznámením s používáním těchto OOPP. Nezřídka jsou vydávány OOPP na základě zvyklostí nebo momentální potřeby, nikoliv podle vlastního seznamu zpracovaného na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce. Seznamy poskytovaných OOPP nebývají zpracovány pro všechny pracovní pozice, které se u zaměstnavatele vyskytují. Dalším problémem je nevyhodnocení rizik před zahájením prací a následné nepřidělení OOPP. V těchto případech zaměstnavatel spoléhá na to, že mistr na staveništi případné riziko vyhodnotí sám a potřebný prostředek OOPP následně zajistí.

D. Ochrana proti pádu z výšky

Inspektoři v rámci kontrol zjišťují, zda a jak zaměstnavatel zajišťuje provedení ochrany zaměstnanců proti pádu z výšky (do hloubky, propadnutí, sklouznutí nebo jejich bezpečnému zachycení) prostředky kolektivní ochrany nebo prostředky osobní ochrany. Nejvíce porušení v oblasti práce ve výšce je zjišťováno při práci na střechách. Ať již se jedná o klasické střechy (např. sedlové), tak i u vodorovných střech. Tyto práce vykonávají sdružení podnikatelů nebo malé organizace, které prakticky nijak neřeší zajištění ve výšce. Jen výjimečně se u takovýchto akcí objevují přistavěná lešení, která by měla sloužit jako záchytná a současně by měla chránit prostor pod prací ve výšce. Důvodem jsou nejen náklady na pronájem a stavbu lešení, ale i náklady na platbu za zábor veřejného prostranství. S problematikou práce ve výškách pak souvisí i otázka lešení. Problémem je jejich umístění ve větší vzdálenosti než 25 cm od zdi (např. při zateplování), chybějící 2. tyč zábradlí a chybějící či nevyhovující zábradlí na koncích podlah lešení nebo v rozích objektů, kde na sebe navazují lešení montovaná v různém časovém horizontu. Bylo zjištěno i používání lešení bez předávacího protokolu či zápisu. K této problematice je potřebné konstatovat, že velké, mnohdy nadnárodní, stavební firmy jsou skrytými viníky nedobrých stavů v oblasti prací ve výšce, neboť místo toho, aby svým subdodavatelů vytvořily podmínky pro provedení prací ve výšce, smluvně, např. prostřednictvím zápisů o předání pracoviště, se zbavují zodpovědnosti za tuto problematiku a nechávají subdodavatele v riziku, že na ně přijde kontrola. Zároveň jim za provedené práce poskytují tak nízké finanční plnění, že tito subdodavatelé musí dělat opatření k zajištění bezpečnosti práce ze svého. Kolektivní ochrana je problematickým místem u provádění hrubých staveb a montáže prefabrikovaných konstrukcí, kdy není dostatečné zajištění volných okrajů podlah, výtahových šachet, schodišť technickou ochrannou konstrukcí proti pádu. Často dochází k nezajišťování nebezpečných otvorů v podlahách nebo jiných pochůzích plochách proti pádu osob.

E. Přidělení OOPP proti pádu, určení místa ukotvení a jejich kontrola

Při pracích ve výškách, kdy povaha práce vylučuje použití prostředků kolektivní ochrany nebo není-li použití prostředků kolektivní ochrany s ohledem na povahu, předpokládaný rozsah a dobu trvání práce účelné nebo s ohledem na bezpečnost zaměstnance dostatečné, přidělil zaměstnavatel zaměstnancům OOPP proti pádu. Mnozí zaměstnavatelé nevěnují dostatečnou pozornost výběru vhodného systému ochrany proti pádu z výšky pomocí OOPP. Zaměstnavatelé pro osobní zajištění pro práci ve výškách poskytují OOPP, které nesplňují stanovené technické požadavky. Prostředky osobního zajištění proti pádu mnohdy nemají pravidelné kontroly a zkoušky, jak požaduje návod výrobce. Zaměstnanci pro užívání prostředků osobního zajištění proti pádu nejsou zaškoleni a rovněž nejsou seznámeni s návodem výrobce na jejich používání při předpokládaných činnostech, zejména pak s vyprošťovacími postupy při mimořádných událostech. Nerespektují omezující podmínky a rizika používání prostředků osobního zajištění. Proto jsou tyto prostředky zaměstnanci nekvalifikovaně používány. Problémem je i určení kotevních bodů pro ukotvení prostředků OOPP pro práci ve výšce. Kotevní místa nejsou určována před zahájením prováděných prací (např. v technologickém postupu, v plánu BOZP, zápisem do stavebního deníku). V praxi je velmi často ponecháno na pracovnících, ať si kotevní body určí sami před samotným výkonem práce, ačkoliv k tomu nemají dostatečnou způsobilost, případně nejsou k určení pověřeni.

F. Zajištění staveb

Množství nedostatků je zjišťováno při zajišťování stavenišť proti vstupu nepovolaných fyzických osob. Jedná se jednak o případy, kdy oplocení je instalováno, ale v částech chybí nebo je přerušeno např. ke zkrácení cesty zaměstnanců ze staveniště apod. Další nedostatky jsou u liniových staveb, kterými jsou rekonstrukce městských komunikací a železniční stavby - tranzitní koridory. U těchto staveb hraje výraznou roli plán BOZP, který by měl řešit způsob zajištění odlišně od příl. č. 1 k NV 591/2006 Sb., neboť zde uvedený požadavek nelze ani teoreticky naplnit (např. při rekonstrukci místní komunikace je nutno zachovat přístup do obývaných objektů, prodejen apod., což by dvoutyčové ohrazení znemožnilo). Skutečnost je taková, že zajištění zhotovitel provádí citem dle vlastního uvážení často s pomocí bezpečnostní pásky, jejíž doba použitelnosti je nízká a ovlivněná povětrnostními podmínkami.

G. Bezpečnostní požadavky na technické konstrukce – lešení

Dočasné stavební konstrukce lze používat jen v provedení, které odpovídá průvodní dokumentaci a návodům na montáž a používání. Často zjišťovaným nedostatkem při prováděné kontrolní činnosti lešení je nesouvislé pokrytí jednotlivých pracovních podlah podlahovými dílci (podlážkami), chybějící zarážky u podlahy, ve výšce podlahy nad okolní úrovní vetší než 2 m použití pouze jednotyčového zábradlí bez střední tyče. Dále chybné založení trubkového lešení bez použití ocelových nánožek, používání lešení bez náležitého předání odborně způsobilou osobou odpovědnou za jejich montáž, a to zejména u zhotovitelů (zaměstnavatelů), kteří si tuto dočasnou stavební konstrukci montují sami pro sebe. Návody na montáž a demontáž lešení nebývají také vždy k dispozici zaměstnancům, kteří tyto práce na staveništi provádějí. Často zjištěným nedostatkem bylo také provádění montáže (demontáže) lešení nevhodným způsobem, bez řádného zajištění pracovníků (většinou OSVČ) proti pádu z výšky. Dalším nedostatkem je předání lešení do užívání, kdy je předložen zápis potvrzující úplné dokončení a vybavení dočasné stavební konstrukce, avšak kontrolou na stavbě je zjištěn zcela jiný stav konstrukce.

H. Zajištění prostoru pod prací ve výškách

Prostory, nad kterými se pracuje a v nichž vzhledem k povaze práce hrozí riziko pádu osob nebo předmětů, je nutné vždy bezpečně zajistit. Zajištění prostoru pod místem práce ve výškách souvisí jednak s vhodným zajištěním staveniště, a to zejména na veřejných prostranstvích nebo v místech s nimi bezprostředně sousedících (vzdálenost ohraničení staveniště od takového místa), a jednak z vyhodnocení rizik na staveništích, kde působí současně více zhotovitelů. Zejména při provádění krátkodobých prací na střechách, při rekonstrukcích balkonů a lodžií a 12 při práci z lešení a pracovních plošin nejsou dodržována ochranná pásma, nebo není zajištěn prostor pod prací ve výšce. Zaměstnanci i fyzické osoby se často pohybují pod nebezpečnou prací ve výškách zejména v případech, kdy jsou stavební práce prováděny na veřejných prostranstvích, kde je možnost záboru větší veřejné plochy omezena nebo zakázána.

I. Zajištění výkopů a stěn výkopů a provedení bezpečných sestupů a výstupů

Zajišťování stěn výkopů proti sesutí je na staveništích ve většině případů prováděno, i když u krátkodobých prací a zemních prací malého rozsahu jsou pro pažení stěn používány často prvky nevhodně umístěné, o nedostatečné únosnosti a kvalitě (dřevěná prkna, dřevěné hranoly), nebo jsou práce ve výkopu prováděny i bez jakéhokoli zajištění. To pro zaměstnance pracující ve výkopu představuje velké riziko, které si bohužel tito pracovníci a jejich řídicí pracovníci nepřipouštějí, zejména při pohybu těžké mechanizace po staveništi nebo přilehlých komunikacích. V rámci kontrol bylo také často zjišťováno nezajištění volných okrajů výkopů rýh a stavebních jam proti pádu osob do výkopu na uzavřených staveništích. Mezi zjištěnými nedostatky bylo i zatěžování okrajů výkopů zeminou a stavebním materiálem, chybějící nebo nedostatečně provedený přechod přes výkop, nezajištění vlastního výkopu ohrazením, zábradlím nebo zábranou.

J. Bezpečný provoz a používání strojů na staveništi

Při kontrolní činnosti bylo ověřováno, zda zaměstnavatelé při provozování stavebních strojů, ručního elektrického nářadí, drobné mechanizace (např. vibrační desky, válce) a zdvihacích zařízení (výtahy, jeřáby) dodržují platné předpisy, zda je tato mechanizace pravidelně udržována a kontrolována, obsluha strojů řádně zacvičena a stroj opatřen průvodní a provozní dokumentací. Časté nedostatky byly zjišťovány u stavebních výtahů. Nebyla nevedena provozní dokumentace, chybělo řádné proškolení a seznámení osob, které výtahy obsluhovaly, s provozní dokumentací. U zařízení pro svislou dopravu byla na staveništích zjištěna častá absence dokumentace "Systém bezpečné práce", se kterou musí být zaměstnanci, kteří provádějí stavební práce na staveništi, průběžně seznamováni. Nedostatky byly zjištěny také u jednoduchých kladek s lanem pro ruční zvedání břemen, které jsou často používány kontrolovanými subjekty při práci na lešení (nestanovení nosnosti, poškození textilního lana, nedostatečně únosná nosná konstrukce).

K. Výchozí revize prozatímního elektrického zařízení

Závadou těchto dočasných elektrických zařízení na staveništi byla platnost revizních zpráv. Velmi často se vyskytuje nedostatečné zajištění rozvaděčů proti dotyku živých částí. Pohyblivé přívody jsou často nevhodně vedeny po komunikacích, přejížděny, není vyvěšena jejich ochrana před poškozením.

 

Uvedené údaje potvrzují, že staveniště je stále jedním z nejrizikovějších pracovišť, na kterém se setkáváme s pracovními činnostmi obsahujícími rizika z různých odvětví. U menších subjektů a OSVČ, které přebírají staveniště od hlavních zhotovitelů nebo velkých stavebních firem, nejsou úkoly v prevenci rizik dostatečně plněny. Tyto subjekty nemají zaveden systém vyhledávání rizik a vnitřních kontrol BOZP na staveništi. Nejvíce nedostatků bylo zjištěno u pracovních činností spojených s prací ve výšce, v zajištění staveniště, v přijímání opatření zaměstnavatelů k předcházení rizikům a také v provádění pravidelné údržby a kontroly strojů, technických zařízení a nářadí.

Nejčastější příčinou vzniku pracovního úrazu jsou pády z výšky, a to zejména propadnutí nebo sklouznutí ze střešní plochy. Na tyto práce se zvýšenou mírou rizika jsou hlavními zhotoviteli a zhotoviteli stavebních prací smluvně najímány OSVČ nebo drobné podnikající právnické subjekty, které svou vlastní bezpečnost často velmi zanedbávají a svou činností na staveništích ohrožují i ostatní zhotovitele. Podnikající fyzické osoby, které vykonávají nebezpečné práce, jako jsou práce ve výškách při montáži a demontáži dočasných stavebních konstrukcí, práce tesařské, klempířské a pokrývačské, berou jakoukoliv práci bez ohledu na rizika, kterým jsou vystaveny. Nebezpečí vnímají jako zbytečně zdržující faktor.

Na úroveň zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zhotovitele mají vliv podmínky stanovené zadavatelem, které se odrážejí v termínech na provedení prací, cenou zakázky a dalšími vlivy odrážejícími se v nedostatku kvalifikovaných pracovníků i za cenu nedodržení samotných technologických postupu stavby. Většině případů zjištěných porušení BOZP při kontrolách na stavbách by bylo možné předejít především důslednější kontrolou pracovišť a stavenišť vedoucími a odpovědnými pracovníky jednotlivých zhotovitelů, především jejich spoluprací s odborně způsobilými osobami působícími v oblasti prevence rizik a koordinátory BOZP na staveništích. Činnost koordinátorů by měla výraznou měrou přispět ke zvýšení úrovně BOZP na staveništích.

Roční souhrnná zpráva o výsledku kontrolních akcí SÚIP 2014-2015 [online]. Dostupné z WWW:  http://www.suip.cz/_files/suip-efc9b3ed2c9c2d76499a86799906eaf4/rocni-souhranna-zprava-o-vysledku-kontrolnich-akci-suip-za-rok-2014_leden2015.pdf.