| Pokud držitelům osvědčení koordinátora dojde v přechodném období od 1. 5. 2016 do 30. 4. 2021 platnost jejich osvědčení, tak přechodné ustanovení hovoří jasně. K periodické zkoušce koordinátora se budou moci přihlásit, až budou splňovat vzdělání technického zaměření a doloží jej maturitním vysvědčením nebo předměty vysokoškolského studia, ve kterých budou uvedeny předměty, které tvoří vzdělání technického změření. |
Mám dotaz k zákonu č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"). Tento zákon v § 14 odst. 1 definuje období přípravy stavby jako období od zahájení prací na zpracování projektové dokumentace pro stavební řízení do jejího předání zadavateli stavby. Odst. 6 §14 specifikuje, kdy zadavatel stavby nemusí koordinátora BOZP určit. Odst. 2 §15 požaduje po zadavateli stavby zajistit plán BOZP, který zpracovává koordinátor BOZP při přípravě stavby vč. následné aktualizace. Pokud zadavatel stavby v souladu s odst. 6 §14 zákona nemusí určit koordinátora BOZP, ale musí zajistit plán BOZP dle odst. 2 § 15, může požadavky zákona zajistit prostřednictvím zhotovitele následujícím postupem? V zadávací dokumentaci pro výběr zhotovitele stavby (dále ZD), která nepodléhá dle stavebního zákona stavebnímu povolení ani ohlášení (zadavatel nemá žádný stupeň projektové dokumentace a předmět plnění popíše technickými podmínkami formou požadavků na výkon nebo funkci), je součástí budoucího plnění smlouvy realizace stavby i zpracování projektové dokumentace pro provádění stavby, tj. zadavatel nezná postupy pro jednotlivé práce a pracovní činnosti, časové trvání ani posloupnost prací nebo souběh. Proto ve smlouvě o dílo se zhotovitelem zajistí požadavek na zpracování plánu BOZP před zahájením prací na staveništi, který bude vycházet již ze zhotovitelem vypracované projektové dokumentace. Zhotovitel na vypracování plánu BOZP a jeho aktualizaci v době výstavby smluvně zajistí koordinátora BOZP jako poddodávku. Tím splní povinnost odst. 2 § 15 zákona, proto v ZD uvede požadavky kladené na BOZP s ohledem na případné práce a činnosti vystavující zaměstnance zvýšenému ohrožení (které jen předpokládá, protože zadavatel zatím nemá k dispozici prováděcí dokumentaci a každý zhotovitel pracuje jinak, jinými způsoby, prostředky atd.). Tím splní povinnost odst. 3 § 15 zákona, upozorní zhotovitele na plnění povinností § 16 zákona a §18 zákona.
Obracím se na Vás s dotazem za syna, který pracuje jako zedník - OSVČ. Hlavní zhotovitel na stavbě si najme mého syna na subdodávky. Ten podepíše, že byl seznámen s riziky na pracovišti. Při výkonu práce se na stavbě pohybuje koordinátor BOZP. Ten zjistí, že syn nemá předepsanou přilbu nebo výstražnou vestu. Je oprávněn mu dát pokutu? Pokud ano, na jakém právním základě? Běžně se prý stává, že koordinátor dává všem OSVČ, které se pohybují na stavbě, pokuty v různé výši za různá pochybení. Já se domnívám, že pokuty může udělovat pouze inspektorát práce.
Investoři se nás často ptají, zdali mají povinnost stanovit koordinátora BOZP. U nás ve společnosti není výklad zákona č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jednoznačný a byli bychom neradi, kdybychom naší špatnou radou dostali investora do problémů. Potřebovali bychom poradit s výkladem novely z. č. 88/2016 Sb. § 14 odst. 1: "Budou-li na staveništi působit zaměstnanci více než jednoho zhotovitele, je zadavatel stavby povinen písemně určit jednoho nebo více koordinátorů s přihlédnutím k druhu a velikosti stavby a její náročnosti na koordinaci opatření k zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce na staveništi." Nahlíží se dle zákona na zaměstnance subdodavatele jako na zaměstnance druhého zhotovitele? Například pokud na pokládku chodníku najmu subdodavatele, nahlíží se na jeho zaměstnance jako na zaměstnance dalšího zhotovitele?
V daném případě bude záležet na tom, které předměty jste během svého středoškolského studia a u maturitní zkoušky absolvoval. Pokud tam budou takové předměty, jako například chemie, fyzika, matematika aj., tak požadavky budete splňovat. I gymnázia, např. přírodovědná či technická, poskytují vzdělání technického zaměření.
Chystáme výstavbu nových lodžií. Stavba by měla být prováděna jedním dodavatelem, počet osob by neměl překročit 20/1 den, celkový počet dnů bude cca 60, práce bude ve výšce nad 10m a bude se manipulovat s těžkými betonovými břemeny. Je pro tento případ nutný koordinátor BOZP, nebo pouze postačí vypracovat plán BOZP? Může plán BOZP vypracovat projektant v rámci zpracování projektové dokumentace? Jaké oprávnění případně musí mít koordinátor BOZP (způsobilost, živnost)?
1. Slyšel jsem, že se zákonný předpoklad na vzdělání technického zaměření týká jen nových uchazečů o získání odborné způsobilosti koordinátora BOZP na staveništi?
Nikoliv, zvýšený požadavek na vzdělání technického zaměření se týká všech uchazečů.
2. V novele zákona se zvýšil požadavek na odborné vzdělání uchazečů o získání odborné způsobilosti fyzických osob k činnostem koordinátora BOZP na staveništi. Můžete mi odpovědět, koho se toto opatření týká a dále, co je třeba si představit pod pojmem „vzdělání technického zaměření“?
Dnem 1. května 2016 nabyl platnosti a účinnosti zákon č. 88/2016 Sb., kterým byla kromě jiného schválena i novela zákona č. 309/2006 Sb. V ustanovení § 10 odst. 2 písm. a) a písm. b) zákona je nově stanoveno, že uchazeč o odbornou způsobilost koordinátora BOZP na staveništi (dále jen „koordinátor“) musí doložit vzdělání technického zaměření. Toto opatření se týká jednak stávajících koordinátorů, kteří, pokud jim dojde platnost jejich osvědčení po nabytí platnosti uvedené novely zákona (v přechodném období od 1. 5. 2016 do 30. 4. 2021), se proto nemohou již přihlásit k periodické zkoušce, pokud nemají vzdělání technického zaměření. Stejný požadavek platí i pro nové uchazeče o zkoušku v této odborné způsobilosti. Tito uchazeči si musí doplnit vzdělání technického zaměření (střední či vysoké), a to proto, aby se mohli přihlásit k periodické zkoušce po pěti letech. Pro posouzení splnění požadavku vzdělání technického zaměření bude třeba v některých případech zkoumat vysvědčení za jednotlivé školní roky a rovněž vysvědčení o maturitní zkoušce, zda úspěšně ukončené střední vzdělání s maturitní zkouškou obsahovalo kromě dalších předmětů také technické předměty, např. strojírenství, elektrotechniku, deskriptivní geometrii aj., jelikož platný právní předpis přesné vymezení oboru technického vzdělání neobsahuje. To znamená, že každý držitel akreditace musí, a to jak u středního vzdělání, tak vysokoškolského zkoumat, zda z hlediska obsahu učebních předmětů lze vystudovaný obor žadatele o zkoušku z odborné způsobilosti koordinátora považovat za obor technického vzdělávání či nikoliv.
3. Obdržel jsem osvědčení o získání odborné způsobilosti koordinátora před 2 lety a mám gymnázium přírodovědného zaměření. Splňuji požadavek § 10 odst. 2 zákona?
V daném případě bude záležet na tom, které předměty jste během svého středoškolského studia a u maturitní zkoušky absolvoval. Pokud tam budou takové předměty, jako například chemie, fyzika, matematika aj., tak požadavky budete splňovat. I gymnázia, např. přírodovědná či technická, poskytují vzdělání technického zaměření.
4. Budu muset splňovat nový předpoklad vzdělání technického zaměření, pokud půjdu po 1. 5. 2016 na periodickou zkoušku?
Ano, z textu přechodného ustanovení k novele zákona č. 309/2006 Sb. je jednoznačně stanoveno, že přechodné období pěti let platí pouze v případech do skončení platnosti osvědčení koordinátorů. Pokud pozbude platnosti jejich osvědčení, tak musí již zákonný předpoklad vzdělání technického zaměření splňovat.
5. Jaké doklady budou vyžadovat držitelé akreditace nově od držitelů osvědčení koordinátora po 1. 5. 2016, kteří však již půjdou na periodickou zkoušku?
Pokud držitelům osvědčení koordinátora dojde v přechodném období od 1. 5. 2016 do 30. 4. 2021 platnost jejich osvědčení, tak přechodné ustanovení hovoří jasně. K periodické zkoušce koordinátora se budou moci přihlásit, až budou splňovat vzdělání technického zaměření a doloží jej maturitním vysvědčením nebo předměty vysokoškolského studia, ve kterých budou uvedeny předměty, které tvoří vzdělání technického změření.
V případě, kdy nemusí být určen koordinátor BOZP na staveništi, ale na staveništi jsou nebo budou prováděny tzv. rizikové práce dle Přílohy č. 5 nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, ve znění nařízení vlády č. 136/2016 Sb., je uloženo Plán BOZP zpracovávat a může ho zpracovat jen osoba odborně způsobilá k činnostem koordinátora BOZP na staveništi. A to platí i v případě, že se koordinátor BOZP na daném staveništi podle § 14 odst. 1 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek BOZP, ve znění zákona č. 88/2016 Sb., nemusí určit. Plán BOZP může být zpracován pouze zvolenou odborně způsobilou osobou, tj. koordinátorem BOZP na staveništi, který má platné osvědčení, jež dokládá jeho znalosti a dovednosti v oboru zkoušky koordinátora.
Mají natěrači na stavbě nárok na bezpečnostní přestávky kvůli výparům z barev jak venku, tak uvnitř budovy?