VIZE

• BOZP je hodnota a má význam pro zdraví, kvalitu života a život sám
• BOZP je nedílnou součástí veřejného i soukromého zájmu
• BOZP je nedílnou součástí výchovy a celoživotního učení

PRINCIPY

• BOZP je důležitá součást sociální politiky státu.
• Strategie by měla být projednána a prosazena ve shodě ministerstev, orgánů veřejné správy a sociálních partnerů.
• Rámec BOZP utváří funkční institucionální struktur, spolupráce orgánů a institucí (vč. mezinárodní), systém nástrojů k uplatňování a prosazování politiky (legislativní, kontrolní, ekonomické, informační, vzdělávací, osvětové, vědeckovýzkumné).
• Zamezení snižování stanovených sociálních standardů, zhoršování pracovních podmínek (výskyt rizik, pracovních úrazů, nemocí souvisejících s prací, stresu, šikany, násilí, diskriminace) a celkového stavu BOZP.
• Vytváření informační podpory malým a středním podnikům, zejména pomocí osvětových a propagačních nástrojů - srozumitelnými výklady právních předpisů, návody, praktickými příklady plnění požadavků pro konkrétní druh podnikání a pracovní činnosti.
• Nalezení vhodného distribučního kanálu těchto informací pro vlastníky a vedení MSP tak, aby je skutečně obdrželi a v praxi využili.
• Odmítnutí snahy vlastníků a kapitálu na zjednodušení předpisů BOZP ve smyslu snížení standardů a snížení ochrany zaměstnanců (včetně snah o prosazení jiného „metru“ pro posuzování BOZP v MSP).

Obr. 29 Tvorba strategie BOZP v ČR – cíle, priority, východiska, nástroje (s. 114)
Obr. 30 Spolupráce a synergie politik (s. 115)

PRIORITNÍ OPATŘENÍ

• Konkrétně stanovit možnosti prevence a příslušná opatření pro kritické oblasti v ČR - nejrizikovější obory (činnosti), pro lokality dlouhodobě nejvyšší pracovní úrazovostí a nemocností.
• Definovat rizika, možnosti prevence a příslušná opatření pro specifické „nejohroženější“ skupiny pracovníků s ohledem na věk, pohlaví, zdravotní stav apod.
• Efektivně řešit následky pracovních úrazů a nemocí z povolání (rehabilitace) a související problémy (návrat do pracovního procesu).
• Úzká odborná spolupráce institucí, orgánů a organizací – odpovědný přístup, sdílení znalostí, společná diskuze, návrh a přijetí vhodných doporučení a opatření (odbourávat formalizmus a přetrvávající resortismus) v oblasti BOZP - Rada vlády pro BOZP, Podvýbor pro pracovní právo a zaměstnanost, MPSV, SUIP a Inspektoráty, ČMKOS, VÚBP.
• Úrazové pojištění – dořešení problematiky funkčního systému úrazového pojištění s odpovídající informační a motivační podporou. Prosadit a vhodně investovat vyzískané prostředky – prevence rizik, osvěta, vzdělání, výzkum apod.
• Vzdělávání a osvěta – specialisté (v současnosti aktuálně se zaměřením na MSP), využití nových technologií (internet, tablety, mobilní aplikace), informace o rizicích, bezplatné nástroje (např. OiRA), MSP nemají čas a peníze zajišťovat si takovéto nástroje, je třeba cíleného oslovení – kampaň, ukázka, koncový uživatel (MSP, živnostníci) musí vidět, že čas a prostředky investované do BOZP není nepříjemná povinnost, ale součást jejich pracovního života, která se zúročí.
• Věda a výzkum - podpora výzkumu pro rychle se měnící trh práce a tvorba poznatků použitelných v inovacích pro BOZP, znalostní databáze, posílit oblast implementace výsledků do praxe, mnoho kvalitních výstupů analytické činnosti končí nerealizovaných, mezinárodní zapojení ČR, medializace, holistický přístup.

INFORMACE – ZÍSKÁVÁNÍ, SPRAVOVÁNÍ A PREZENTACE

Mezi nejvýznamnější moderní nástroje ovlivňování chování patří vedle ekonomických stimulů a právních norem zejména celá oblast informací.
Je zřejmé, že dosažení fungující prevence v oblasti BOZP je nejen o umění vytvářet množství kvalitních, relevantních a aktuálních informací pro nejrůznější cílové skupiny, ale především jde o umění takto připravené informace s použitím správných nástrojů distribuovat, prezentovat a učinit lákavými pro dané koncové uživatele. Zpracované zdroje dat, jak národní tak i mezinárodní, ukazují, že informací je opravdu dostatek. Internetové prostředí umožňuje sdílet obrovská množství informací (výstupy ze studií, kampaně, statistiky, dobré praxe, strategie apod.).
Předkládané informace musí být:

• aktuální,
• atraktivní,
• adresné.

Stejně jako jsou definovány odborné, znalostní a zdravotní požadavky pro jednotlivé profese (např. národní soustava povolání) je možné uvažovat o rozšíření obsahu o výčet pracovních rizik a doporučení pro jejich prevenci.

Opatření, která je nutné zavést s ohledem na snížení úrazovosti při práci a nemocí z povolání, neobnášejí reformy velkého rozsahu. Je však třeba posílit některé činnosti nacházející se na vstupu do celého tohoto systému, např.:

• posílení výzkumů a statistických šetření (evidence nových rizik a nových technologií, vliv klimatu a demografických změn, jejich včasná ohodnocení a posouzení);
• evaluace systému a operativnost při zpracování zpětné vazby od koncových uživatelů;
• pracovat vhodně se sankcemi a odměňováním (volba zaměstnavatele a zaměstnance, která by umožnila jasně definovat míru odpovědnosti).

RIZIKOVÉ OBLASTI

Pro identifikaci oblastí s potenciálně vyšším výskytem pracovní úrazovosti lze s pomocí následných analýz využít statistické údaje týkající se například pracovní neschopnosti (ČSÚ, ÚZIS). V detailnějším členění je vhodné následně analyzovat ekonomická odvětví, kategorie prací, klasifikace zaměstnání, kraje apod.

CÍLOVÉ SKUPINY

Podle EU OSHA by se měla strategie zaměřit na identifikaci a výměnu osvědčených postupů pro zlepšování podmínek v oblasti BOZP pro zvláštní kategorie pracovníků, např.

• starší pracovníky,
• nezkušené mladší pracovníky (včetně zaměstnání dle různých forem smluv na dobu určitou),
• učně,
• pracovníky s postižením a
• ženy.

Pozornost musí být i nadále věnována pracovníkům vykonávajícím práci ve zhoršených podmínkách a pracovníkům, kteří utrpěli pracovní úraz či onemocněli v souvislosti s výkonem práce.
V této oblasti by se ve strategii měla objevit opatření zaměřená na reintegraci a rehabilitaci, která lidem umožní brzký návrat do práce po úrazu či nemoci, aby se zabránilo trvalému vyloučení pracovníků z trhu práce.