Touto Národní politikou bezpečnosti a ochrany zdraví při práci z června 2008 naplňuje Česká republika usnesení Rady EU z 25. června 2007 o nové strategii Společenství pro BOZP, kterým jsou členské státy výslovně vyzvány, aby ve spolupráci se sociálními partnery vypracovaly a uskutečňovaly jednotné vnitrostátní strategie v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v zájmu dalšího snížení počtu pracovních úrazů a nemocí z povolání, zejména v těch odvětvích, která vykazují jejich nadprůměrnou míru. Navazuje na dosavadní pozitivní kroky, které byly při plnění hlavních cílů předcházející Národní politiky BOZP schválené usnesením vlády č. 475 ze dne 19. května 2003 uskutečněny v uplynulém období.

Tato nová rámcová strategie v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zároveň reflektuje významné systémové změny i další vývoj společnosti z hlediska vnitřních i mezinárodních souvislostí. Tyto nové skutečnosti se promítají v nových pohledech na tvorbu právních předpisů a ve větší provázanosti kontrolní a osvětové činnosti se strategickými cíli Evropské unie.

Plný text Národní politiky BOZP 2008

V tento dokument je rozdělen na dvě části. V první je zhodnocen současný stav a trendy vývoje v oblasti BOZP, včetně silných a slabých stránek systému BOZP v České republice. Druhá, rozsáhlejší část pak stanovuje strategické cíle a nástroje národní politiky BOZP a konkrétní nástroje k uplatňování a prosazování Národní politiky BOZP.

Současný stav a trendy vývoje v oblasti BOZP

Strategické cíle a nástroje Národní politiky BOZP

Základní prioroty a cíle Národní politiky BOZP

Současný stav a tendy vývoje v oblasti BOZP

V souladu s ustanoveními Národní politiky BOZP z roku 2003 byla usnesením vlády č. 858 ze dne 3. září 2003 zřízena Rada vlády pro BOZP (dále jen „Rada vlády“) jako stálý poradní orgán vlády České republiky v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. V rámci svých úkolů Rada vlády rozpracovala cíle Národní politiky BOZP do konkrétních úkolů, které byly postupně zařazeny do Národního akčního programu BOZP na období 2004 až 2006 a do Národního akčního programu BOZP na rok 2007, a průběžně je vyhodnocováno jejich plnění.

Výchozím podkladem pro hodnocení příslušného stavu je především analýza plnění úkolů národních akčních programů BOZP připravených a projednaných Radou vlády pro BOZP. Současný vývoj je ovlivněn novými společensko-ekonomickými podmínkami a interakcemi s vědeckým pokrokem a novým technickým poznáním. Rychlý vývoj automatizace, úrovně techniky a změny ve struktuře národního hospodářství se projevuje zejména postupným poklesem hodnot základních ukazatelů pracovní úrazovosti, jimiž jsou absolutní i relativní výskyt pracovních úrazů, jakož i snižováním absolutního i relativního výskytu nemocí z povolání, provozních nehod a havárií.

Na druhé straně je však zaznamenáván

• růst nároků na pracovní tempo a kvalitu práce,
• dřívější fyzická náročnost práce je poměrně rychle nahrazována vysokou psychickou zátěží způsobenou zvyšující se intenzitou práce, indikovanou zejména rostoucím výskytem stresu,
• mění věkové zastoupení pracovní síly,
• mění se charakter práce,
• vzrůstá míra nejistoty zaměstnání jako důsledek rychlosti a vzájemné propojenosti pohybu kapitálu,
• uplatňování nových změn v organizaci práce související s přechodem od tradičních, relativně uzavřených, pevných pracovních systémů s rigidními hierarchickými organizačními strukturami k otevřenějším, pružnějším, decentralizovanějším, síťově orientovaným systémům s inovačními a otevřenějšími procesy,
• přesun pracovní síly z výrobní sféry do sféry služeb,
• stoupá význam malých a středních podniků na jedné straně a dochází k fúzím podniků ve větší celky na straně druhé,
• prosazuje se rozmanitost a individualizace zaměstnavatelských vztahů.

Silné stránky českého systému BOZP

• vytvoření základního právního rámce problematiky BOZP,
• transpozice základní směrnice Rady 89/391/EHS z 12. června 1989, o provádění opatření ke zvýšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci, a soustavy jejích jednotlivých dílčích směrnic - zavedením do českého práva se vytváří jednotný rámec harmonizovaných minimálních bezpečnostních a zdravotních požadavků ochrany pracovníků při práci, jež podporují evropskou hospodářskou soutěž a vylučují jakékoliv zvýhodňování podnikatelských subjektů dosahovaného cestou snižování stanovených sociálních standardů nebo zhoršování pracovních podmínek a stavu BOZP,
• vytvoření funkční institucionální struktura umožňující další rozvoj této oblasti,
• prohloubení provázanost politik a aktivit zainteresovaných orgánů veřejné a státní správy s cílem zvýšit účinnost opatření ke zvyšování kultury bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
• existence platformy pro zajištění sociálního dialogu v otázkách BOZP, a to jak prostřednictvím Rady vlády pro BOZP, která je poradním orgánem vlády České republiky, tak také prostřednictvím Rady hospodářské a sociální dohody.

Slabé stránky českého systému BOZP

• potřeba zjednodušit právní úpravu BOZP, postrádány výklady požadavků právních předpisů a příklady řešení, jako jsou např. „návody správné praxe“, požadované zejména uživateli právních předpisů,
• potřeba zavedení institutu pracovnělékařské služby (nyní závodní zdravotní péče) a komplexního řešení ucelené rehabilitace, jakož i zavedení ekonomicky motivujícího úrazového pojištění zaměstnanců,
• postrádána role úrazového pojištění jako zdroje pro financování prevence rizik, a to zvlášť u malých a středních podniků,
• neuspokojivá situace v praktickém uplatňování povinností stanovených zaměstnavatelům - malým a středním podnikům právními předpisy o BOZP,
• nízká úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci osob samostatně výdělečně činných, a to zejména v oblasti protiúrazové prevence,
• nedostatečný výchovný a vzdělávací proces k prevenci rizik u mládeže a mladých pracovníků,
• nedostatečná kapacita kontrolních orgánů pro preventivní kontrolní činnosti (zahlcenost vynucenou kontrolní činností na základě podnětů).

Strategické cíle a nástroje Národní politiky BOZP

1. STRATEGICKÉ CÍLE NÁRODNÍ POLITIKY BOZP

V souladu s posílením úlohy a postavení oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci při vytváření konkurenceschopné ekonomiky založené na znalostech a podporující trvale udržitelný hospodářský růst, zaměstnanost a sociální soudržnost, jsou hlavními cíly Národní politiky BOZP pro následující období zejména

• zabránit vysokým celospolečenským a hospodářským ztrátám způsobeným pracovními úrazy a nemocemi z povolání,
• naplnit právo zaměstnanců na uspokojivé pracovní podmínky a kulturu práce a přispět ke zvýšení pracovní schopnosti každého pracovníka a předcházení předčasnému odchodu z trhu práce,
• posílit konkurenceschopnost, produktivitu a zvýšení ekonomické výkonnosti zlepšováním podmínek práce a motivací zaměstnavatelů a zaměstnanců k podpoře hospodářského růstu a zaměstnanosti.

V rámci prosazování hlavních cílů Národní politiky BOZP a jejich slaďování se směry dalšího evropského strategického rozvoje této oblasti, jakož i v rámci uplatňování Globálního akčního plánu ochrany zdraví při práci Světové zdravotnické organizace (WHO), bude pozornost státu věnována především

• zvýšení preventivní účinnosti dohledu nad zdravím, zejména zefektivnění prevence v rámci poskytování závodní preventivní péče,
• vyrovnání se se sociálními a demografickými změnami souvisejícími se stárnutím společnosti a prodlužováním aktivního věku,
• novým trendům v zaměstnávání, zvláště jedná-li se o osoby samostatně výdělečně činné nebo působnost agentur práce, a problematice migrace,
• opatřením ve prospěch rehabilitace a opětovného začleňování pracovníků dlouhodobě vyloučených z trhu práce z důvodu pracovního úrazu, nemoci z povolání nebo jiného zdravotního postižení,
• účinnějšímu vynucování dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů prostřednictvím kontrolních a inspekčních orgánů,
• soudržnosti Národní politiky BOZP s ostatními národními politikami s cílem snížit celospolečenské ztráty z důvodu poškození zdraví z práce, a to ve vztahu k BOZP, vzdělávání, veřejnému zdraví, zaměstnanosti a konkurenceschopnosti,
• začlenění tématiky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci do výchovných a vzdělávacích programů škol a dalších vzdělávacích zařízení,
• integraci otázek BOZP do podnikového systému řízení, zejména v malých a středních podnicích, cestou motivace, technické pomoci, ekonomickými pobídkami a uplatněním úlohy zástupců zaměstnanců,
• identifikaci nových a nastupujících rizik a stanovení priorit výzkumu a vývoje v této oblasti,
• podpoře výzkumu účinných preventivních nástrojů a opatření,
• podpoře duševního zdraví na pracovišti, zejména prevenci stresu a násilí.

2. NÁSTROJE K UPLATŇOVÁNÍ A PROSAZOVÁNÍ NÁRODNÍ POLITIKY BOZP

Právní oblast

Národní právní úprava v oblasti BOZP je v souladu se základními zásadami a standardy obsaženými v úmluvách Mezinárodní organizace práce, směrnicích Evropské unie a v dokumentech Světové zdravotnické organizace. Součástí právní úpravy BOZP je i zásada účelného rozdělení této problematiky do obecně závazných právních předpisů a technických norem. Systém odvolání se na normy (normové hodnoty) v právních předpisech se ukázal jako výhodný a účinný a je jedním z důležitějších prvků tzv. „nového přístupu“ Evropské unie k technické harmonizaci.

Platná právní úprava BOZP v ČR je obsažena ve více než 80 právních předpisech, a to především v

• zákoníku práce,
• zákoně o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
• zákoně o ochraně veřejného zdraví,
• zákoně o péči o zdraví lidu,
• zákoně o inspekci práce,
• zákoně o technických požadavcích na výrobky,
• zákoně o obecné bezpečnosti výrobků,
• zákoně o prevenci závažných havárií.

Ekonomické nástroje podpory BOZP

Cílovým stavem je, aby nejen stát, např. prostřednictvím úrazového pojištění, ale i komerční pojišťovny nebo jiné organizace začaly využívat ekonomické nástroje a ekonomické pobídky v oblasti BOZP, které by ve svém důsledku více motivovaly zaměstnavatele ke zlepšování úrovně BOZP zaměřené zejména na malé a střední podniky.

Systém úrazového pojištění zaměstnanců - tento nástroj možňuje vytvořit finanční zdroje pro národní aktivity v oblasti prevence BOZP i rehabilitace osob, u nichž došlo k poškození zdraví z práce. Je jedním z pilířů systému zajišťování BOZP, který má velký význam pro zkvalitnění preventivních aktivit v malých podnicích a mikropodnicích a pro jejich větší zapojení a spolupráci na zlepšování BOZP na pracovištích.

Institucionální nástroje k prosazování a vynucování dodržování pravidel

Prosazování a vynucování dodržování předpisů v oblasti BOZP je zajišťováno systémem inspekčních a kontrolních orgánů, který vychází z dlouholetých tradic. Jde především o tyto orgány:

• Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce (zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů),
• Orgány ochrany veřejného zdraví (zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů),
• Český báňský úřad a obvodní báňské úřady (zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů),
• Státní úřad pro jadernou bezpečnost (zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření, ve znění pozdějších předpisů),
• Orgány státního požárního dozoru (zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů).

Kontrolní činnosti se prolínají s působnostmi dalších dozorových orgánů, a to jak na úseku bezpečností a ochrany zdraví příslušníků bezpečnostních sborů a ozbrojených sil, tak bezpečnosti technických zařízení s vyšší mírou ohrožení života a zdraví a prevence průmyslových havárií. Kromě správních orgánů působí v oblasti BOZP odborové orgány, které mají právo vykonávat kontrolu nad stavem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci u jednotlivých zaměstnavatelů podle § 322 zákoníku práce. Jedním z prostředků podporujících rozvoj koordinace činností dozorových a kontrolních úřadů jsou vzájemné meziresortní dohody o spolupráci kontrolních úřadů a harmonizace metodických postupů implementujících Společné principy pro inspekci práce ve vztahu k bezpečnosti a ochraně zdraví na pracovišti (dokument Výboru Nejvyšších představitelů orgánů inspekce práce – SLIC).

Informační a osvětové nástroje

• evropské sítě informačních center pro oblast BOZP (tzv. Focal Points) a jejího národního rozhraní
• národním oborovým portálem pro oblast BOZP s komplexními informačními službami
• individuální specializované informační webové stránky jednotlivých resortů
• osvětové prostředky - programy „Podnik podporující zdraví“, „Bezpečný podnik“ a „Zlatý Permon“, zaměřené na systémové zajišťování bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí a pracovních podmínek

 Základní priority a cíle Národní politiky BOZP

1.  Prevence pracovních rizik

Priorita č. 1 - Důsledným uplatňováním preventivních opatření v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci předcházet sociálním a ekonomickým ztrátám způsobeným poškozením zdraví z práce a škodami na majetku.

Cíl 1.1 (Vyhledávání, hodnocení a řízení pracovních rizik) - Zlepšovat úroveň prevence pracovních rizik jejich včasným a kvalitním vyhledáváním, hodnocením a řízením,

• motivací zaměstnavatelů a zaměstnanců formou ekonomických pobídek, především uplatněním preventivních nástrojů v systému úrazového pojištění,
• poskytováním technické pomoci zejména malým a středním podnikům (dostupností technických norem, vydáváním manuálů BOZP a návodů správné praxe),
• zpřístupněním informací, odborného poradenství a vzdělávání zaměstnavatelům, zaměstnancům a ostatním subjektů m v oblasti BOZP.

Cíl 1.2 (Pracovnělékařské sližby) - Zabezpečit kvalitní poskytování pracovnělékařských služeb. K zajištění tohoto cíle

• urychleně dokončit a implementovat právní předpisy, které tyto služby definují, zlepšit pokrytí pracovnělékařskými službami,
• zajistit dostatečný počet odborně kvalifikovaných poskytovatelů a zavést kontrolu kvality poskytované služby,
• vyřešit systém hrazení pracovnělékařské služby zaměstnavateli s cílem odstranit model krytí této služby z veřejného zdravotního pojištění,
• vyřešit úhradu poskytování preventivních lékařských služeb u žáků a studentů při přípravě na povolání.

Cíl 1.3 (Multidisciplinární služby v prevenci rizik) - Zajistit poskytování kvalitních multidisciplinárních služeb v prevenci pracovních rizik cestou

• stanovování národních kvalifikačních standardů pro jednotlivé odbornosti,
• průběžné kontroly úrovně a kvality akreditací a certifikací v oblasti BOZP,
• zavedení systému a kontroly kvality poskytovaných služeb.

2. Ochrana specifických skupin osob

Priorita č. 2 - Věnovat zvýšenou pozornost specifickým skupinám osob, které jsou vystaveny rizikům spojeným s výkonem povolání a přípravou na něj, mladistvým, osobám se zdravotním postižením, zaměstnancům vyšších věkových kategorií, agenturním zaměstnancům a zahraničním pracovníkům.

Cíl 2.1 (Rizikové práce) - Omezovat rizikové práce a počty pracovníků, kteří je vykonávají. Tento cíl vyplývá z povinnosti stanovené zaměstnavateli zákonem sledovat a hodnotit rozhodující faktory a zdravotní rizika při práci a uplatňovat opatření k odstranění nebo minimalizaci rizika a vytváření předpokladů pro převod prací dosud zařazených mezi práce rizikové do kategorií nižších. Cílem je přednostně zaměřit kontrolu na rizikové práce, které jsou nejčastější příčinou nemocí z povolání.

Cíl 2.2 (Děti, žáci, studenti a mladiství zaměstnanci) - Zabezpečit preventivní lékařskou službu pro žáky a studenty připravující se v praktické výuce na povolání a zajistit bezpečnost a ochranu zdraví při teoretické a praktické výuce, jakož i mladistvých zaměstnanců při práci. K tomuto účelu se zaměří na

• vypracování právní úpravy pro preventivní lékařskou službu pro žáky a studenty při praktické přípravě na budoucí povolání,
• stanovení bližších povinností škol a školských zařízení v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví do znění právních předpisů,
• sjednocování požadavků na evidenci a dokumentaci úrazů dětí, žáků a studentů, jejich ohlašování a předkládání záznamů o úrazu bez ohledu na druh školy a školského zařízení.

Cíl 2.3 (Zaměstnanci vyšších věkových kategorií) - V rámci rozvoje lidských zdrojů je nutné realizovat opatření k prodloužení pracovního života a k podpoře zaměstnanosti osob vyšších věkových kategorií, zejména

• preventivní ochranou zdraví zaměstnanců při práci po celou dobu aktivního pracovního života,
• uplatňováním důležitých ergonomických zásad při navrhování pracovišť, organizace práce a přizpůsobování pracovišť individuálním potřebám starších zaměstnanců,
• motivací zaměstnavatelů k vytváření vhodných pracovních míst a pracovních podmínek pro zaměstnávání osob vyšších věkových kategorií,
• vytvářením podmínek (např. podpora vzniku agentur poskytujících odborníky podnikové sféře jako poradce) pro efektivní uplatňování vysokých odborných znalostí a dlouholetých zkušeností osob vyšších věkových kategorií v průmyslu a ve službách.

Cíl 2.4 (Osoby se zdravotním postižením) - Motivovat zaměstnavatele k vytváření pracovních míst, vhodných pracovních podmínek a uspořádání pracoviště pro začlenění osob se zdravotním postižením a jejich rovnocenné uplatnění na trhu práce

• ekonomickými pobídkami v rámci platné právní úpravy a
• možnostmi financování, které nabízí Evropský sociální fond v této oblasti.

Cíl 2.5 (Agenturní zaměstnaci a zahraniční pracovníci) - Pro výkon bezpečné a zdraví neohrožující práce agenturních a zahraničních zaměstnanců

• zajistit odpovídající posuzování zdravotní způsobilosti s ohledem na rizika vykonávané práce a zdravotní a pracovní anamnézu,
• zabezpečit seznámení těchto osob s právními a ostatními předpisy BOZP a s riziky spojenými s činnostmi, které vykonávají,
• poskytovat veškeré informace důležité z hlediska BOZP v jazyce, který je pro tyto osoby srozumitelný.

3. Zmírnění, případně odstranění důsledků poškození zdraví z práce

Priorita č. 3 - Zajistit cestou ucelené rehabilitace včasné začlenění osob po pracovním úrazu a nemoci z povolání zpět do pracovního a společenského života.

Cíl 3 - Věnovat zvýšenou pozornost rehabilitaci osob po pracovním úrazu a nemoci z povolání

• zabezpečit těmto osobám včas potřebné poradenství s motivačním efektem ke zpětnému začlenění do pracovního procesu,
• ke zmírnění důsledků zdravotního poškození způsobeného pracovním úrazem a nemocí z povolání využívat prostředků cílené sociální a ekonomické podpory postiženým osobám a jejich rodinám,
• využít systému úrazového pojištění zaměstnanců k celkovému zkvalitnění poúrazové rehabilitace a průběžnému zajišťování potřebných finančních zdrojů pro tuto oblast.

4. Výchova avzdělávání pro oblast BOZP

Priorita č. 4 - Začlenit bezpečnost a ochranu zdraví při práci do výchovných a vzdělávacích programů, zkvalitnit úroveň vzdělávání v oblasti BOZP při přípravě na budoucí povolání, vzdělávání na podnikové úrovni a vzdělávání odborníků.

Cíl 4.1 (Výchova a vzdělávání dětí, žáků a studentů) - Zařadit do výuky dětí, žáků a studentů na školách a školských zařízeních základy BOZP způsobem a formami odpovídajícími věku a zaměření školy, s využitím již existujících výsledků výzkumu.

Cíl 4.2 (Vzdělávání v oblasti BOZP – zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných) - V rámci povinností stanovených v oblasti školení BOZP se zaměřit především na

• obsahovou kvalitu vzdělávání s důrazem na pracovní rizika a jejich prevenci v konkrétních podmínkách,
• zvýšení úrovně znalostí v oblasti BOZP u osob samostatně výdělečně činných.

Cíl 4.3 (Vzdělávání specialistů BOZP) - Zabezpečovat kvalitní úroveň vzdělávání odborníků pro praxi

• pokračovat ve stanovování základních požadavků na odborné znalosti a dovednosti specialistů pro BOZP, včetně pracovnělékařských služeb,
• podporovat spolupráci zaměstnavatelů, odborů a odborníků pro BOZP s cílem zpracovat kvalifikační a hodnotící standardy formulující požadavky na obsah a způsoby vzdělávání začátečníků,
• položit základy pro celoživotní vzdělávání v oboru BOZP a pracovnělékařských služeb.

5. Výzkum a vývoj

Priorita č. 5 - Výzkum v oblasti BOZP zaměřit na prevenci existujících, nových a potenciálních rizik, zavádět výsledky výzkumu a vývoje do praxe a zajistit potřebné zdroje financování pro tuto oblast.

Cíl 5 - Zabezpečit výzkum a vývoj v oblasti BOZP v souladu se změnami na trhu práce, výskytem existujících, nových a potencionálních rizik a demografickým vývojem a

• vytvářet odpovídající podmínky pro realizaci Priorit výzkumu a vývoje BOZP ve střednědobém výhledu v období 2008 – 2010, včetně aplikace jejích výsledků do praxe,
• usilovat o potřebné finanční zdroje z prostředků Evropského sociálního fondu a ostatních fondů Společenství,
• využít možnosti financování výzkumu a vývoje ze systému úrazového pojištění zaměstnanců,
• vytvářet transparentní prostředí s větším zapojením podnikatelské sféry při zadávání a spoluúčasti na financování projektů, jakož i na zavádění úspěšných výsledků výzkumu v praxi.

6. Informace a poradenství

Priorita č. 6 - Zajistit snadný přístup ke kvalitním odborným informacím a poradenství všem subjektům zainteresovaným v oblasti BOZP.

Cíl 6.1 (Komplexní informační služby) - Zpřístupňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup komplexní informační služby zahrnující

• aktuální právní a odborně technické informace z oblasti BOZP,
• informace o komunitárních a národních strategiích BOZP,
• anotace výsledků výzkumu a vývoje, nových publikací v oblasti BOZP,
• informace o vzdělávacích a školících projektech a programech z oblasti BOZP.

Cíl 6. 2 (Poskytování informací a poradenství pro malé a střední podnikatele) - V rámci poskytování informačních služeb se specificky zaměřovat na malé a střední podniky a osoby samostatně výdělečně činné a vytvářet pro ně znalostní základnu k prevenci rizik zahrnující

• metodologii hodnocení rizik vybraných oborů ekonomických činností,
• návody správné praxe, osvětové materiály a poradenství,
• zadání a informace o projektech zdrojového financování EU.

7. Osvěta a propagace

Priorita č. 7 - Rozvíjet a podporovat systém osvěty a propagace ke zlepšení obecného povědomí a celkové úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na všech úrovních.

Cíl 7.1 - Vést celostátní i regionální kampaně k prevenci pracovních úrazů, nemocí z povolání a nemocí souvisejících s prací, zejména s ohledem na prevenci nových rizik a zlepšování pracovních podmínek, ke zvyšování povědomí o možných rizicích a k prosazování podmínek vytvářejících pracovní pohodu zaměstnanců, mužů i žen, popřípadě starších pracovníků.

Cíl 7.2 - Podporovat zavádění systémů řízení BOZP v podnicích i s využitím stávajících osvědčených přístupů a metod k zavádění systémů řízení BOZP, např. programu „Bezpečný podnik“, „Podnik podporující zdraví“, „Zlatý Permon“, které jsou svými požadavky zaměřené především na prevenci a podporovat užší vazbu na programy posilující společenskou odpovědnost podniků.

8. Činnost kontrolních orgánů státní správy

Priorita č. 8 - Posílit a racionalizovat činnost kontrolních a státních dozorových orgánů prostřednictvím kvalifikovaných odborníků, integrací přístupů a zjednodušením postupů ve všech oblastech souvisících s ochranou zaměstnanců při práci.

Cíl 8.1 (Součinnost kontrolních úřadů) - Pro nové směřování Národní politiky BOZP v této oblasti prosazovat vyšší součinnost kontrolních činností správních úřadů působících v oblasti BOZP, jejich vzájemnou provázanost v programech kontrolních akcí a tím i zefektivnění jejich činnosti, jakož i zaměření na soustavné vzdělávání odborných pracovníků kontrolních a dozorových orgánů a na výměnu zkušeností, včetně mezinárodní.

Cíl 8.2 (Orgány inspekce práce) - Spolupodílet se cestou účinnější a efektivnější kontrolní činnosti na snižování počtu pracovních úrazů.

Cíl 8.3 (Orgány ochrany zdraví při práci) - Svou kontrolní činností spolupůsobit na prevenci poškozování zdraví pracovníků vlivem práce, ovlivňovat zlepšení jejich zdravotního stavu, podporovat zdravý životní styl, zlepšování, případně udržení zdravotní způsobilosti k práci a dlouhodobé udržení pracovní schopnosti.

9. Spolupráce orgánů, institucí, sociálních partnerů a odborné veřejnosti

Priorita č. 9 - Uplatňovat spolupráci mezi příslušnými orgány státní správy a samosprávy, sociálními partnery a odbornými institucemi jako jeden ze základních pilířů prevence a naplňování právních předpisů v oblasti BOZP.

Cíl 9.1 (Spolupráce na národní úrovni) - Vést spolupráci státu, sociálních partnerů a odborných institucí působících v oblasti BOZP na národní úrovni zejména v následujících oblastech:

• při tvorbě a projednávání návrhů právních předpisů k zajištění BOZP a jiných důležitých vnitrostátních dokumentů, zejména Národní politiky BOZP a jejího národního akčního programu na příslušné kalendářní období,
• při projednávání plánů kontrolní činnosti kontrolních a dozorových orgánů v oblasti BOZP, hodnocení jejich účinnosti a kvality,
• při přípravě a samotné realizaci národních kampaní a při efektivním prosazování a vynucování předpisů a preventivních opatření v praxi,
• při stanovení priorit výzkumu v oblasti BOZP, budování preventivních a ochranných služeb, při výchově a vzdělávání a při vytváření národního informačního systému,
• při hledání účinných metod a ukazatelů na určení nákladů a přínosů v oblasti BOZP a vzniku systému úrazového pojištění zaměstnanců, který by motivoval zaměstnavatele a jejich zaměstnance k větší aktivitě v oblasti prevence rizik.

Cíl 9.2 (Spolupráce na regionální úrovni) - Realizovat spolupráci na regionální úrovni ustavením regionálních tripartitních výborů BOZP s rovnoměrným zastoupením územních orgánů státní a veřejné správy a reprezentativních zástupců zaměstnanců a zaměstnavatelů, přičemž by mělo být respektováno zastoupení nejdůležitějších ekonomických oborů činností v regionu. Spolupráci vést zejména v následujících oblastech:

• při tvorbě, prosazování a vyhodnocování celostátní politiky v oblasti BOZP a její provázání s podmínkami, potřebami a specifiky regionů,
• při vyhodnocování stanovených ukazatelů stavu BOZP a přijímání opatření zaměřených na jejich zlepšení,
• při projednávání plánů kontrolní činnosti kontrolních a dozorových orgánů v oblasti BOZP působících v daném regionu, hodnocení jejich účinnosti a kvality,
• při přípravě a samotné realizaci regionálních informačních kampaní šířících úspěšné příklady správné praxe a při efektivním prosazování a vynucování předpisů a preventivních opatření v praxi,
• při využívání možných finančních prostředků z fondů EU a fondů prevence ze systému úrazového pojištění zaměstnanců jak na zvyšování úrovně pracovního prostředí a vzdělávání, tak i na zefektivnění činnosti územních kontrolních orgánů,
• při koordinací, plánování a vyhodnocování jejich regionálních programů práce, jejich náplně a tematického zaměření,
• při vyhodnocování aktivit nestátních subjektů zaměřených na oblast BOZP využívajících příspěvků a podpory státu a regionu.

Cíl 9.3 (Spoilupráce na podnikové úrovni) - Uplatňovat formu účinné spolupráce zaměstnavatelů, zaměstnanců a jejich zástupců na podnikové úrovni

• v procesu prevence rizik více využívat názoru zaměstnanců a jejich zástupců,
• do kolektivních smluv zakomponovat oblast BOZP s cílem zlepšování pracovních podmínek a pracovního prostředí,
• pro uplatňování právních a ostatních předpisů k zajištění BOZP v praxi u zaměstnanců více využívat jednání jejich zástupců, kteří by měli být příkladem správného postupu,
• při výkonu kontroly ze strany orgánů inspekce práce vést dialog se zaměstnanci a jejich zástupci na téma uplatňování předpisů a pokynů k zajištění BOZP v praxi.

10. Zahraniční a mezinárodní spolupráce

Priorita č. 10 - Aktivně spolupracovat s institucemi Evropské unie, členských zemí EU, Mezinárodní organizace práce a Světové zdravotnické organizace v oblasti BOZP.

Cíl 10 - Podporovat spolupráci a využití osvědčených modelů a přístupů k řešení BOZP v ostatních státech EU a věnovat potřebnou pozornost

• nově přijímaným dokumentům mezinárodních organizací, jichž je Česká republika členem, a vytvořit personální a ekonomické podmínky pro zajištění účasti odborníků v těchto mezinárodních organizacích a na důležitých mezinárodních setkáních, projektech a aktivitách,
• aktivitám Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci v Bilbao a podporovat její evropskou síť informačních center,
• spolupráci v oblasti harmonizace statistik a výměny informací v oblasti BOZP a aktivně se zapojovat do činnosti Výboru nejvyšších představitelů inspekce práce (SLIC).

Monitoring naplňování Národní politiky BOZP

Priority a cíle Národní politiky BOZP budou dále rozpracovány do podoby národních akčních programů na daná období, kde budou konkrétně adresné a termínované úkoly. Národní akční programy vytváří MPSV v součinnosti s dalšími ministerstvy a ústředními správními úřady, jakož i sociálními partnery zastoupenými v Radě vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Plnění jejích priorit cestou krátkodobých národních programů bude sledována a vyhodnocována jednou ročně Radou vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci.