Systémy řízení bezpečnosti

Národní příručka "Systém řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci" poskytuje návod na zavedení řízení BOZP.

Pro tuto národní příručku bylo použito pojmenování základních prvků systému řízení, které svým obsahem vychází z osvědčeného přístupu uplatňovaného u systémových norem ČSN EN ISO 14001 (Systémy environmentálního managementu), ČSN EN ISO 9001 (Management kvality) a OHSAS 18001. Při zpracování příručky byl sledován také záměr vytvořit podmínky pro následné zpracování podnikové příručky, která by byla návodem pro zavedení integrovaného systému řízení, zahrnujícího požadavky na systémové řízení jak bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, tak i ochrany životního prostředí a jakosti. Svými požadavky tato příručka zároveň respektuje a naplňuje i trend prosazovaný Mezinárodní organizací práce v příručce ILO - OSH 2001 a zásady "Správné praxe", směřující k zavedení systémů řízení v organizacích, které se zabývají jak řízením BOZP, tak i ochranou životního prostředí.

Výchozím krokem při zavádění systému řízení BOZP je stanovení a vhodné zformulování politiky BOZP managementem dané organizace. Z politiky BOZP by měly vycházet další kroky vedoucí k jejímu naplnění, kterými jsou:

  • plánování,
  • zavedení a provoz,
  • kontrola, měření a hodnocení,
  • přezkoumání (zahrnující opatření k neustálému zlepšování), přecházející
  • v neustálé zlepšování.

Tyto postupně realizované kroky organizace v rámci jejich cyklického průběhu upravuje a zpřesňuje, a to na základě výsledků monitorování a přezkoumávání funkčnosti, účinnosti a výkonnosti systému řízení BOZP a vhodnosti bezpečnostní politiky. Přitom poslední krok tohoto cyklu, zahrnující opatření ke zlepšování, je výchozím podkladem pro stanovení nových cílů politiky BOZP na kvalitativně vyšší úrovni a zároveň také výchozím krokem k absolvování dalšího cyklu. Tímto nepřetržitým procesem je naplňován princip neustálého zlepšování systému řízení.

Zavedení systému řízení BOZP a jeho integrace se systémem řízení uplatňovaným v organizaci umožní

  • minimalizovat rizika poškození zdraví zaměstnanců a ztrát na životech,
  • minimalizovat ztráty organizace v důsledku omezení možností vzniku mimořádných událostí,
  • dosáhnout stavu, kdy bezpečnost a ochrana zdraví při práci bude v rámci provozu organizace zajištěna v souladu s předpisy,
  • dosáhnout vyšší úrovně BOZP v rámci celé organizace, zapojením všech zaměstnanců do plnění závazků stanovených v politice BOZP a cílech a tím docílit i větší ochrany jejich zdraví,
  • zlepšit podmínky pracovní a sociální pohody na pracovišti,
  • zvýšit úroveň kultury práce,
  • dosáhnout úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci srovnatelné s úrovní dosahovanou v podnicích zemí Evropské unie,
  • zvýšit prestiž organizace a tím i její úspěšnost při obchodních jednáních (snazší získání zakázek, výhodnější podmínky pro jednání se zahraničními partnery),
  • zvýšit celkovou bezpečnost organizace včetně jejího okolí a tím zlepšit její image v očích veřejnosti i obchodních partnerů.

Důsledné naplnění požadavků stanovených pro zavedení systému řízení BOZP touto příručkou, by mělo rovněž napomoci ke zvýšení odpovědnosti jednotlivců za plnění jim stanovených povinností a k zajištění i většího zapojení (osobní angažovanosti) managementu a ostatních zaměstnanců organizace na plnění bezpečnostní politiky a stanovených cílů. Zároveň by mělo vytvořit podmínky pro preventivní předcházení mimořádným událostem a tím i ke snížení úrazovosti a nákladů organizace spojených s jejich likvidací.

Zásady a principy systému řízení BOZP

Zavedení systému řízení BOZP spočívá v realizaci následujících principů a zásad:

  1. Stanovit bezpečnostní politiku, obsahující základní záměry a strategii organizace, prezentující především závazek managementu organizace přijatou politiku prosazovat a ve spolupráci s ostatními zaměstnanci ji také plnit a usilovat o neustálé zlepšování úrovně BOZP a ochrany životního prostředí.
  2. Stanovit cíle, které jsou v souladu s bezpečnostní politikou organizace a které jsou měřitelné a reálné.
  3. Stanovit a udržovat v rámci plánování postupy identifikace nebezpečí, hodnocení a řízení rizik, vyplývající z prováděných činností, výrobků a služeb, které organizace řídí včetně činností, výrobků a služeb dodavatelů a jiných zainteresovaných stran.
  4. Zajistit a poskytnout zdroje (materiální i lidské), potřebné k zavedení, udržování a neustálému zlepšování systému řízení BOZP.
  5. Řídit organizaci tak, aby se zvyšovala úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců, dodavatelů a dalších zainteresovaných stran včetně veřejnosti a úroveň ochrany životního prostředí.
  6. Dávat při řízení organizace stejnou prioritu bezpečnosti, ochraně zdraví a s tím související i ochraně životního prostředí, jako ekonomickým hlediskům a usilovat o zvyšování úrovně kultury práce a celkové pohody při práci.
  7. Uplatňovat v rámci řízení organizace integraci řízení BOZP s ostatními řídícími akty a přijímat rozhodnutí týkající se výrobních i jiných činností, vždy s ohledem na zajištění BOZP při práci.
  8. Klást důraz především na prevenci a přijímat preventivní opatření k zamezení vzniku mimořádných událostí včetně opatření k ochraně životního prostředí, a to i mimo areál organizace.
  9. Zahrnovat hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví do všech oblastí činnosti organizace (od vývoje, projektování, konstrukce, výroby, údržby, služeb, až po likvidaci provozů) včetně pracovních podmínek a pracovního prostředí; bezpečnostní hlediska uplatňovat již při výběru a nákupu technických zařízení, nářadí a OOPP včetně zavádění nových technologií.
  10. Posilovat vědomí odpovědnosti zaměstnanců za ochranu vlastního zdraví a motivovat je ke spolupráci na zvyšování úrovně bezpečnosti práce. Za tím účelem také zlepšovat pracovní podmínky a pracovní prostředí.
  11. Informovat orgány (obce, kraje atd.), zaměstnance, dodavatele, zákazníky a veřejnost o rizicích způsobených prováděnými výrobními činnostmi a o přijatých bezpečnostních opatřeních.
  12. Poskytovat zákazníkům informace, jak bezpečně nakládat s dodávanými produkty.
  13. Spolupracovat se státními orgány i místní samosprávou při prevenci vzniku havárií a při zvyšování ochrany zdraví lidí a životního prostředí v regionu.
  14. Respektovat a plnit požadavky předpisů vztahujících se k bezpečnému provozu organizace, prosazovat jejich plnění u všech zaměstnanců a ostatních zainteresovaných stran a zohledňovat při výběru dodavatelů jimi dosaženou úroveň BOZP.
  15. Zajistit v rámci systému řízení BOZP tok informací mezi vedením organizace, zaměstnanci a ostatními zainteresovanými stranami včetně zpětné vazby, umožňující provádění potřebných změn a úprav stávajícího systému řízení.
  16. Určit potřeby v oblasti výcviku a odborné způsobilosti a zajistit provádění činností odborně způsobilými osobami.
  17. Dokumentovat systém řízení BOZP (postupy, procesy, změny), monitorovat a kontrolovat činnost systému a přijímat opatření k nápravě, s ohledem na stanovenou bezpečnostní politiku, cíle a vlastní provoz organizace.
  18. Provádět změny a přijímat potřebná opatření, na základě výsledku přehodnocení (přezkoumání) vhodnosti, přiměřenosti, efektivnosti a účinnosti systému řízení BOZP.
  19. Usilovat o neustálé zlepšování systému řízení BOZP zavedeného v organizaci s tím, že prosazování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jako nedílné součásti sociálního systému péče o zaměstnance, je v zájmu nejen dané organizace, ale i celé společnosti.
  20. Porovnávat dosaženou úroveň BOZP a efektivnost systému řízení s výsledky dosaženými jinými organizacemi (porovnání provádět zejména se stavem na úseku: pracovní úrazovosti, prevence, realizovaných bezpečnostních opatření, havarijního zabezpečení, pracovních podmínek, pracovního prostředí a zdravotní péče).

V souvislosti s tím prosazovat uplatňování těchto principů a zásad také u dodavatelů, subjektů působících v pronajatých objektech organizace atd. včetně sdílení zkušeností a poznatků z uplatňování těchto principů a zásad s ostatními organizacemi, které již mají zaveden systém řízení BOZP, případně se zavedením systému řízení BOZP zabývají.

Postup při zavádění systému řízení BOZP

I. Politika BOZP

Vedení organizace (management) stanoví a vhodným způsobem vyhlásí politiku BOZP a zajistí, aby s ní byli seznámeni všichni jichž se dotýká. Politiku BOZP vypracuje písemně, s uvedením data a podpisu statutárního zástupce organizace (případně jím pověřeného pracovníka), který je členem vrcholového vedení organizace. Vyhlášením bezpečnostní politiky management organizace zveřejňuje svůj záměr a závazek prosazovat a realizovat systém řízení BOZP v celém rozsahu činností prováděných organizací a jejích dalších aktivit včetně zajištění ochrany životního prostředí, a to jak v areálu organizace, tak i v jejím okolí.

Politiku BOZP stanoví vedení organizace tak, aby splňovala následující požadavky:

  • byla specifická pro danou organizaci a odpovídala povaze a rozsahu prováděných činností a z nich vyplývajících rizik, byla rovnocennou a integrální součástí celkové politiky a strategie organizace,
  • byla v souladu s celkovou politikou organizace a s dílčími politikami (politikou jakosti a environmentální politikou),
  • obsahovala konkrétně a jasně vyjádřený závazek managementu organizace přijatou politiku prosazovat a ve spolupráci s ostatními zaměstnanci naplnit,
  • byla srozumitelná a pochopitelná pro všechny zaměstnance organizace, dodavatele a ostatní zainteresované strany,
  • obsahovala závazek plnit požadavky předpisů a prosazovat jejich plnění jak u svých zaměstnanců, tak i u dodavatelů a ostatních zainteresovaných stran,
  • obsahovala závazek pravidelného přezkoumávání vhodnosti a přiměřenosti samotné politiky BOZP,
  • obsahovala závazek k neustálému zlepšování (zlepšování výkonnosti systému řízení BOZP) a v souvislosti s tím k vytváření podmínek pro zvyšování úrovně kultury práce a celkové pracovní pohody,
  • byla dokumentována, realizována a udržována, s ohledem na výsledky přezkoumání její vhodnosti a přiměřenosti, datována a podepsána statutárním zástupcem organizace.

Organizace politiku BOZP zpřístupní všem zainteresovaným stranám, kterých se týká.

Při zpracování politiky BOZP vychází management organizace z výsledků úvodního posouzení (přezkoumání) současného stavu na úseku BOZP a vezme do úvahy zejména

  • politiku a cíle významné pro podnikání organizace jako celku,
  • identifikovaná nebezpečí poškození zdraví spojená s činnostmi prováděnými v organizaci a požadavky předpisů vztahujících se na činnosti prováděné organizací,
  • účinnost a efektivnost stávajících zdrojů určených pro řízení BOZP,
  • příčiny mimořádných událostí, ke kterým v organizaci došlo,
  • stávající úroveň péče o BOZP v organizaci,
  • potřebu vytvořit podmínky pro spoluúčast zaměstnanců a ostatních zainteresovaných stran na plnění bezpečnostní politiky organizace,
  • potřebu zajistit odpovídající zdroje (materiální, finanční i lidské) k realizaci bezpečnostní politiky a k zavedení, udržování a neustálému zlepšování systému řízení BOZP.

Takovýto přístup ke zpracovaní politiky BOZP vytváří předpoklady i pro její soulad s celkovou strategií organizace. Zároveň umožňuje její následné doplnění a přizpůsobení potřebám organizace v zájmu omezení vzniku, případně snížení počtu mimořádných událostí a tím i dosažení vyšší prosperity organizace. Management organizace v rámci realizace bezpečnostní politiky následně provádí v pravidelných intervalech přezkoumání její vhodnosti a přiměřenosti společně s dalšími prvky systému řízení BOZP, stanoví potřebná opatření, provádí změny a v případě potřeby ji aktualizuje.

II. Plánování

Organizace plánuje provádění své bezpečnostní politiky a plnění cílů stanovených v zájmu dosažení vyšší úrovně BOZP. Vlastnímu plánování předchází počáteční přezkoumání stávajícího systému řízení BOZP uplatňovaného v organizaci, a to z hlediska jeho rozsahu, přiměřenosti a účinnosti. Na základě výsledku přezkoumání  stanoví cíle, cílové hodnoty a měřitelné ukazatele úrovně BOZP. V rámci plánování stanoví termíny, odpovědnosti, pravomoci a zdroje k dosažení cílů a cílových hodnot, priority a tam kde je to možné i kvantifikaci cílů.

Plánovací proces zahrnuje

  • stanovení postupů k soustavné identifikaci nebezpečí, hodnocení a řízení rizik, vyplývajících z prováděných činností, výrobků a služeb řízených nebo jinak ovlivňovaných organizací včetně činností, výrobků a služeb prováděných nebo poskytovaných dodavateli a ostatními zainteresovanými stranami, jejich průběžnou aktualizaci a stanovení priorit v oblasti BOZP,
  • stanovení postupů k identifikaci a zpřístupnění požadavků předpisů a jiných požadavků souvisejících s BOZP (jako je oblast ochrany životního prostředí, požární ochrany atd.) a jejich průběžnou aktualizaci,
  • stanovení cílů a cílových hodnot, které jsou v souladu s bezpečnostní politikou organizace a závazkem k neustálému zlepšování a stanovení zdrojů k jejich dosažení,
  • stanovení měřitelných ukazatelů úrovně BOZP,
  • vytvoření programů k dosažení cílů a cílových hodnot, ve kterých jsou určeny odpovědnosti za splnění stanovených cílů a cílových hodnot pro každou příslušnou funkci a úroveň v organizaci (včetně pravomocí) a jejich aktualizaci při změnách činností, výrobků nebo služeb, případně změnách provozních podmínek.

Počátečním přezkoumáním stávajícího systému řízení pověří organizace k tomu kompetentní osoby, s cílem zejména

  • identifikovat nebezpečí a posoudit rizika vyplývající pro bezpečnost a zdraví zaměstnanců z pracovního prostředí a z prováděných činností,
  • identifikovat existující platné předpisy týkající se oblasti BOZP a požadavky jiných předpisů vztahujících se k činnostem v organizaci (související s ochranou životního prostředí, požární ochranou atd.),
  • určit, zda plánované nebo stávající kontroly a přijatá opatření v rámci řízení rizik dostatečně vylučují ohrožení života a zdraví zaměstnanců,
  • analyzovat údaje získané ze zdravotních prohlídek zaměstnanců k zamezení vzniku nemocí z povolání a jinému poškození zdraví,
  • stanovit, zda poskytované zdroje odpovídají potřebám k zavedení, následnému udržování a neustálému zlepšování systému řízení BOZP.

Případně se posoudí další ukazatele, které umožní přesněji definovat stávající úroveň systému řízení uplatňovaného v organizaci. Výsledek tohoto přezkoumání je zároveň výchozím podkladem pro následné měření (porovnávání) dosažené úrovně BOZP, které dokladuje, zda u dané organizace dochází k neustálému zlepšování či nikoli.

Vedení organizace stanoví cíle a termíny jejich splnění tak, aby byly dosažitelné a reálné, v souladu s předpisy a zaměřené k neustálému zlepšování. Za tím účelem také stanoví periodicitu jejich vyhodnocování a aktualizace.

III. Zavedení a provoz

Realizace tohoto prvku systému řízení BOZP spočívá ve stanovení organizací:

  • úkolů, odpovědností a pravomocí jak svým zaměstnancům, tak i dodavatelům a dalším zainteresovaným stranám, poskytnutí zdrojů potřebných k zavedení, udržování a zvyšování výkonnosti (zlepšování) systému řízení BOZP, jmenování zástupce vedení odpovědného za splnění požadavků stanovených pro zavedení systému řízení BOZP a podávání zpráv o fungování systému, stanovení způsobu spolupráce mezi zaměstnanci při plnění politiky BOZP a cílů, stanovení odpovědností a pravomocí pro zadávání, přejímání a zastavení práce, pro odevzdání pracoviště a pro kontrolu funkčnosti systému řízení BOZP,
  • potřeb v oblasti školení a výcviku vzhledem k požadované (stanovené) odborné způsobilosti zaměstnanců pro výkon činností prováděných v organizaci včetně stanovení rozsahu školení BOZP s ohledem i na další požadavky předpisů, které se na organizaci vztahují např. z oblasti ochrany životního prostředí, PO, a to i ve vztahu k dodavatelům a k ostatním zainteresovaným stranám včetně postupů k udržování požadované úrovně odborné způsobilosti,
  • postupů pro zajištění komunikace mezi svými zaměstnanci na různých úrovních a funkcích a pro zajištění komunikace s ostatními zainteresovanými stranami pro případ nežádoucí události (pro včasné hlášení mimořádných událostí, skoronehod, identifikovaného nově vzniknuvšího nebezpečí apod.),
  • zásad a postupů pro dokumentování systému řízení BOZP, které budou popisovat základní prvky systému řízení a jejich vzájemnou součinnost a poskytovat odkazy na související návaznou dokumentaci včetně požadavků na příručku BOZP,
  • postupů pro řízení dokumentů a záznamů, které zajistí
    • že budou snadno identifikovatelné ve vztahu k činnostem, výrobkům nebo službám, kterých se týkají (čitelné, datované a podepsané), dostupné na místech kde mají být používány, přístupné všem kterých se týkají, schvalovány před vydáním odpovědnými a k tomu kompetentními zaměstnanci, pravidelně přezkoumávány a aktualizovány, v případě neplatnosti vyřazovány a zabezpečeny proti neúmyslnému chybnému použití a chráněny proti poškození, znehodnocení nebo ztrátě,
    • identifikaci dokumentů a záznamů externího původu a řízení jejich distribuce,
    • vyhodnocování záznamů, s cílem stanovit potřebná preventivní a nápravná opatření,
    • vhodné označování archivních dokumentů a záznamů, uchovávaných pro právní účely a pro zachování znalostí,
  • v rámci řízení provozu
    • postupů pro identifikaci nebezpečí, hodnocení rizik a řízení rizik, a to i ve vztahu k životnímu prostředí mimo areál organizace, včetně postupů pro informování zaměstnanců a dalších zainteresovaných stran o výsledcích těchto činností a o přijatých nápravných a preventivních opatřeních, která se jich týkají,
    • postupů pro hodnocení zdravotního rizika vyplývajícího pro zaměstnance z prováděných činností, zajištění stanovených pracovních podmínek a vybavení a uspořádání pracoviš s ohledem na bezpečnostní požadavky a hygienické limity  stanovené pro pracovní prostředí,
    • postupů pro řízení procesů, popisujících uvádění do provozu, normální provozní stav a odstavení z provozu včetně přijetí odpovídajících opatření před zavedením změn a zajištění informovanosti všech zaměstnanců a zainteresovaných stran o změnách a rozhodnutích, které se jich týkají,
    • postupů pro nakupování a smluvní vztahy, které stanoví požadavky a podmínky pro nakupování služeb nebo zboží vůči smluvním partnerům, týkající se: BOZP (zejména z hlediska plnění požadavků předpisů), výběrových řízení mezi dodavateli a jeho vyhodnocení včetně definování odpovědností a pravomocí určených vlastních zaměstnanců pro oblast BOZP vůči smluvním partnerům,
    • postupů pro nakládání s odpady a nebezpečnými látkami (přípravky) v souladu s předpisy k zajištění BOZP a ochrany životního prostředí,
  • postupů k identifikaci možností vzniku havarijních situací a situací havarijního ohrožení a pro reakce na tyto události, postupů pro prevenci vzniku havarijní situace včetně prevence na úseku PO, pro likvidaci požáru, evakuaci zaměstnanců a zajištění lékařské pomoci včetně řešení spolupráce s externími subjekty (IZS, TRINS apod.).

IV. Kontrola, měření a hodnocení

Monitorování a měření

Organizace zabezpečí k zajištění funkčnosti systému řízení BOZP systematické prověřování stavu systému jeho monitorováním a kontrolou včetně přijetí potřebných opatření k nápravě zjištěných nedostatků a ověřování jejich plnění. Za tím účelem stanoví a udržuje postupy monitorování a měření výkonu systému - zejména klíčových znaků provozu a činností, které mohou být příčinou vzniku mimořádné události, případně mohou mít výrazný dopad na životní prostředí a průběžně vyhodnocuje účinnost těchto postupů. V postupech organizace stanoví rovněž požadavky na vedení záznamů a dat výsledků monitoringu a měření, umožňujících přijetí nápravných a preventivních opatření a požadavky na uchovávání záznamů. Současně stanoví odpovědnosti a pravomoci k monitorování, pro různé úrovně řízení. Monitorování výkonu a měření zahrnuje jak aktivní, tak i reaktivní monitorování.

Aktivní monitorování zahrnuje zejména

  • monitorování, do jaké míry je plněna bezpečnostní politika, cíle a stanovená výkonnostní kritéria,
  • systematickou inspekci pracovních systémů, pracovních prostor, strojů a zařízení,
  • monitorování stavu pracovního prostředí a pracovních podmínek včetně organizace práce,
  • monitorování zdravotního stavu zaměstnanců v rámci preventivní péče (s ohledem na prevenci poškození zdraví a vzniku nemocí z povolání),
  • monitorování shody prováděných činností a postupů s požadavky stanovenými předpisy,
  • ověření provádění stanovených kontrol a auditů, jejich počtu a účinku na zlepšování systému řízení,
  • ověření splnění nápravných opatření, přijatých v souvislosti s výsledky monitorování, s výsledky kontrol a auditů,
  • ověření poskytování informací o povolených expozicích škodlivinám včetně sledování používání OOPP atd.

Reaktivní monitorování zahrnuje zejména

  • monitorování mimořádných událostí a jejich ohlášení včetně skoronehod, jiných ztrát (škod na majetku), nedostatečného výkonu v oblasti BOZP a selhání systému řízení,
  • monitorování nebezpečného jednání, nebezpečných pracovních podmínek,
  • monitorování nedostatků zjištěných vlastní kontrolou včetně nedostatků zjištěných příslušnými kontrolními orgány,
  • stížnosti zaměstnanců a zainteresovaných stran,
  • monitorování nepřítomnosti zaměstnanců na pracovišti z důvodu onemocnění (včetně nepřítomnosti zaměstnanců z důvodu poškození zdraví nemocí, která vznikla z vykonávané práce).

Organizace v souladu s výše uvedeným stanoví postupy monitorování expozic pro všechny používané nebezpečné látky a činnosti a stanoví rozsah a termíny kontrol:

  • stavu používaných technických zařízení,
  • dodržování pracovních postupů,
  • dodržování předpisů k zajištění BOZP, předpisů týkajících se ochrany životního prostředí a požární ochrany (které se na ni vztahují),
  • používání OOPP a
  • dokumentuje výsledky těchto kontrol včetně výsledku kontrol realizace stanovených nápravných a preventivních opatření.

K ověření funkčnosti a výkonnosti systému řízení BOZP a jeho jednotlivých prvků stanoví rozsah a termíny kontrol systému včetně stanovení kritérií pro vyhodnocení jeho účinnosti a dokumentuje jejich výsledky. Těmito kontrolami průběžně a ve stanovených termínech ověřuje zejména, zda je plněna politika BOZP a stanovené cíle a zda jsou plněny požadavky předpisů.

Organizace na základě požadavků předpisů také monitoruje a zaznamenává zdravotní stav zaměstnanců vystavených určitým nebezpečím, s následným možným poškozením zdraví (nemocí z povolání, onemocněním způsobeným vykonávanou prací atd.) a zavede vhodný systém kontroly. Za tím účelem stanoví, kterých prací prováděných v organizaci a kterých zaměstnanců se bude tato činnost týkat. Současně se zabezpečením preventivní péče zajistí vedení dokumentace o zdravotní způsobilosti zaměstnanců k práci, stanovení a dokumentování osob určených k poskytnutí první pomoci a míst poskytnutí lékařského ošetření v případě vzniku mimořádné události. S výsledky provedených kontrol seznámí odpovědné osoby a stanoví opatření a termíny k odstranění zjištěných neshod.

Jednou z kontrol, kterou se prověřuje efektivnost a účinnost systému řízení BOZP v celém jeho rozsahu, je audit systému řízení.

Audit systému řízení BOZP

Organizace stanoví a udržuje program a postupy pro provádění periodického auditu systému k ověření, zda je systém řízení BOZP funkční a jeho prvky vhodné a adekvátní pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Audit systému provádí odborně způsobilé osoby (auditoři), nezávislé ve vztahu k předmětu auditu (tj. nezávislé na osobách s přímou odpovědností za kontrolované oblasti).

Pravidelnými audity systému řízení BOZP organizace ověřuje, zda je systém řízení zaveden a udržován v souladu s politikou BOZP, stanovenými cíli a celkovou strategií organizace a zda je efektivní a učinný s ohledem na závazek neustálého zlepšování.

Organizace stanoví program auditu včetně časového rozvrhu tak, aby vycházel především z výsledků hodnocení rizik vyplývajících z prováděných činností a z výsledků předchozích auditů (součástí každého auditu je přezkoumání výsledků předchozích auditů). Postupy pro provádění auditu zpracuje tak, aby pokrývaly rozsah, četnost, metodologie a odbornosti, odpovědnosti, požadavky na vedení auditu a hlášení výsledků z auditu.

Audit systému řízení BOZP zahrnuje ověření zejména

  • vhodnosti a efektivnosti politiky BOZP,
  • účasti zaměstnanců na plnění politiky a stanovených cílů,
  • stanovení odpovědností a pravomocí, dokumentace systému řízení BOZP,
  • úrovně komunikace mezi vedením a zaměstnanci a ostatními zainteresovanými stranami,
  • plnění preventivních a nápravných opatření vyplývajících z kontrol,
  • prevence mimořádných událostí, připravenosti a schopnosti reakce na mimořádné události,
  • smluvních činností a nákupu včetně postupu při výběrových řízeních mezi dodavateli zboží (výrobků) nebo služeb,
  • postupu a výsledků monitorování a měření,
  • postupu při vyšetřování pracovních úrazů, nemocí způsobených výkonem práce a incidentů včetně jejich vlivu na výkonnost systému řízení BOZP,
  • plnění závěrů z přezkoumání systému řízení BOZP, provedeného managementem organizace, plnění závazku neustálého zlepšování.

Auditem se případně prověří i další kritéria nebo prvky, kterými lze v rámci auditu ověřit vhodnost a výkonnost systému řízení BOZP v organizaci.

Výsledky auditu uvede organizace (auditoři) do zprávy z auditu, která představuje základní informaci pro management organizace o stavu systému a potřebě přijetí nápravných opatření v případě zjištěných neshod. S výsledky auditu a zjištěnými neshodami organizace seznámí především zaměstnance odpovědné za úseky, kterých se zjištěné neshody týkají. Výsledky z auditu jsou jedním z podkladů pro přezkoumání systému řízení BOZP a zároveň podkladem pro stanovení nápravných opatření.

Nápravná a preventivní opatření

V rámci nápravných a preventivních opatření organizace stanoví a udržuje postupy zahrnující požadavky na

  • identifikování a analyzování neshod v systému řízení BOZP,
  • určení příčin neshod a stanovení opatření k jejich odstranění,
  • vyhodnocení potřeby opatření, kterým se zamezí opakování neshod ze stejných příčin,
  •  záznamy výsledků provedených opatření,
  • vytvoření systému prevence, sledování, výstrahy a likvidace pro případ havarijního úniku látek způsobujících znečištění vody a/nebo půdy a/nebo ovzduší,
  • vyšetřování příčin vzniku mimořádných událostí a jejich následků včetně vyšetřování skoronehod,
  • vyhotovení a vedení dokumentace stanovené předpisy, evidenci a statistické zpracování údajů o příčinách a následcích mimořádných událostí,
  • stanovení a provádění vhodných nápravných a preventivních opatření včetně vyhodnocení jejich účinnosti.

V souvislosti s tím zaznamenává všechny změny, které vyplynou z nápravných a preventivních opatření přijatých na základě výsledků vyšetřování mimořádných událostí a skoronehod, z výsledků auditu a dílčích kontrol realizovaných v rámci monitorování systému a zahrne je do procesu přezkoumání prováděného vedením organizace. Nápravná a preventivní opatření jsou nástrojem k naplnění závazku neustálého zlepšování.

V. Přezkoumání vedením organizace

Vrcholové vedení organizace alespoň jednou ročně přezkoumává systém řízení BOZP v zájmu ověření jeho vhodnosti, přiměřenosti a účinnosti, a to s ohledem na:

  • politiku BOZP,
  • stanovené cíle a cílové hodnoty,
  • výsledky vyšetřování příčin mimořádných událostí,
  • výsledky monitorování, kontrol a auditu,
  • ověření vhodnosti organizačních změn, adekvátnost zdrojů,
  • přiměřenost postupů v oblasti řízení rizik a plnění požadavku na pokrytí systémem řízení veškerých aktivit organizace včetně jejich vlivu na životní prostředí.

V rámci přezkoumání se zároveň

  • ověří, zda systém řízení BOZP je skutečně integrální součástí celkového systému řízení uplatňovaného v dané organizaci a zda je v souladu s její celkovou strategií,
  • ověří stav připravenosti na řešení a likvidaci mimořádných událostí a stav preventivních opatření k zamezení, resp. snížení možnosti jejich vzniku,
  • zhodnotí pokrok v plnění cílů a nápravných opatření a účinnost opatření, která vyplynula z předchozího přezkoumání, vyhodnotí potřebu změn systému řízení,
  • stanoví opatření nutná pro včasnou nápravu, stanoví nové priority pro plánování a neustálé zlepšování.

Na základě výsledků přezkoumání stanoví vedení organizace nové nebo aktualizuje (upřesní) stávající cíle, provede potřebné změny v politice BOZP, případně v dalších prvcích systému řízení, a to s ohledem na závazek neustálého zlepšování a provede potřebné změny a opatření vedoucí k zvýšení výkonnosti a efektivnosti systému řízení.

Organizace zjištění vyplývající z přezkoumání zaznamená (dokumentuje), sdělí je zaměstnancům odpovědným za realizaci příslušného prvku systému řízení, ostatním zaměstnancům organizace nebo jejich zástupcům a zainteresovaným stranám, kterých se týkají, případně výboru pro BOZP, je-li v organizaci ustaven.

VI. Neustálé zlepšování

Zavedení systému řízení BOZP v organizaci není jednorázovou záležitostí. Naopak zavedený systém řízení je zapotřebí aktualizovat a přizpůsobovat změnám podmínek a nově vzniklým situacím v organizaci, a to na základě výsledků jeho monitorování, kontrol, auditů, vyšetřování mimořádných událostí a přezkoumání, s cílem dosáhnout naplnění základního principu, kterým je neustálé zlepšování systému řízení.

Neustálé zlepšování systému řízení BOZP je opakující se nekončící proces, který před vedení organizace a její zaměstnance staví na úseku řízení BOZP stále nové úkoly a cíle, jejichž splnění vede k zlepšování celkové výkonnosti systému řízení, k trvalému zvyšování úrovně BOZP a tím i k vyšší prosperitě organizace. To je také hlavním cílem a smyslem zavádění systémů řízení BOZP v organizacích.

Za tím účelem management organizace stanoví, udržuje a dokumentuje opatření, vedoucí k neustálému zlepšování systému řízení BOZP (v návaznosti na celkový systém řízení uplatňovaný v organizaci), zejména s ohledem na

  • stanovené cíle v oblasti BOZP,
  • výsledky identifikace nebezpečí a hodnocení rizik,
  • výsledky monitorování a měření,
  • výsledky vyšetřování mimořádných událostí a incidentů,
  • aktuální požadavky předpisů včetně nových poznatků a relevantních informací z oblasti BOZP,
  • požadavek trvalého zvyšování úrovně kultury práce a celkové pracovní pohody,
  • výsledky a doporučení vyplývající z auditu systému řízení BOZP,
  • závěry z přezkoumání systému řízení BOZP,
  • doporučení zaměstnanců a ostatních zainteresovaných stran ke zlepšení úrovně BOZP (případně výboru pro BOZP, pokud je v organizaci ustaven),
  • výsledky programů na podporu zdraví zaměstnanců (pokud jsou v organizaci realizovány).

V souvislosti s tím je vhodné provádět (zpravidla vedení organizace) sebehodnocení (uvážené hodnocení), jehož výsledkem je názor nebo úsudek o efektivnosti organizace a o účinnosti systému řízení BOZP, který slouží k identifikování  oblastí, kam investovat zdroje pro zlepšování.

Vedení organizace může v zájmu neustálého zlepšování provádět také porovnávání dosažené úrovně BOZP a efektivnosti systému řízení s výsledky, dosaženými v jiných organizacích, např. i v rámci vztahu dodavatel  - odběratel. Porovnávat lze například: úroveň prevence - realizovaných preventivních opatření v oblasti BOZP, ochrany životního prostředí a požární ochrany, stav na úseku - pracovní úrazovosti, preventivní péče o zaměstnance, pracovních podmínek, pracovního prostředí apod.

 

ŠALAMON, Pavel. Národní příručka Systém řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. 1. vyd. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2003. ISBN 80-86552-61-6.