Znalostní systém prevence rizik v BOZP

Nemoci z povolání

Negativní vliv azbestu jako příčiny nemocí z povolání nadále přetrvává

Azbest zná lidstvo už od starověku. K jeho masovému průmyslovému využití ale došlo až ve 2. polovině 20. století. Pro své výhody jako žáruvzdornost, odolnost vůči chemikáliím, výborné elektroizolační vlastnosti či pevnost býval nejčastěji používán ve stavebnictví či v automobilovém průmyslu a používal se i na výrobu nehořlavých oděvů. Azbest má ale bohužel i vlastnosti negativní, především tu, že se jedná o lidský karcinogen.

Azbest je ve skutečnosti komerční označení pro početnou skupinu vláknitých minerálů, jako jsou serpentiny nebo amfiboly. O jejich škodlivosti na lidské zdraví se ví již dlouhá desetiletí a jako lidský karcinogen byl klasifikován v roce 1984. Přestože byla v mnoha zemích světa jeho produkce a zpracování zakázáno, stále se celosvětově pohybuje kolem 2 milionů tun ročně a jeho zhoubnému vlivu je během pracovního procesu vystaveno kolem 125 milionů osob. Azbest je přitom příčinou vážných a smrtelných chorob – jako je především maligní mezoteliom (zhoubný nádor postihující pohrudnici a její okolí) nebo azbestóza (plicní fibróza).

Vliv azbestu přetrvává

Přestože Česká republika patří mezi státy, kde poslední závody zpracovávající azbest ukončily činnost před 20 lety, stále se v mnoha okresech, v nichž tyto provozy fungovaly, objevují nemoci z povolání související s azbestem. Po roce 1997 byla v ČR definitivně zakázána výroba a zpracování azbestu a postupně byla ukončena výroba produktů obsahujících azbest a skončilo rovněž jeho používání ve stavebnictví. Další vývoj jenom potvrzuje, že se jednalo o správný postup, protože negativní vliv na výskyt nemocí z povolání způsobených azbestem pokračoval i v dalších letech. Od roku 1990 (kdy byly uzavřeny první inkriminované provozy) zaznamenaly statistiky 646 nemocí z povolání souvisejících s azbestem, z toho se ve 154 případech jednalo o mezoteliomy. Právě tento druh nádorů je velmi zhoubný a odborná literatura uvádí medián přežití mezi čtyřmi až dvanácti měsíci.

Azbest bohužel nelze stoprocentně vyloučit z pracovních procesů, i když se jedná o minimální počet úkonů. Práce s expozicí azbestu se týká i nadále například stavebních rekonstrukcí budov obsahujících azbest a do kontaktu s ním přicházejí i vědci a výzkumníci. Česká legislativa a předpisy o bezpečnosti práce nastavily velmi přísné mantinely pro zacházení s touto nebezpečnou látkou a také striktní preventivní opatření. Například podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví má zaměstnavatel povinnost hlásit krajským hygienickým stanicím 30 dní před zahájením prací, že zaměstnanci přijdou do kontaktu s touto nebezpečnou látkou.

Přísná opatření a důsledná evidence

Při manipulaci s azbestem musí zaměstnavatel maximálně předcházet uvolňování azbestového prachu do pracovního ovzduší. Prostor, v němž se provádí odstraňování azbestu, musí být vymezen kontrolovaným pásmem, zaměstnanci musí být vybaveni pracovním oděvem a ochrannými prostředky proti vdechování azbestu. Po každém použití musí zaměstnanci projít kontrolou, zda není jejich oděv poškozen a musí pro ně být zajištěno sanitární a pomocné zařízení odpovídající typu práce.

Zaměstnavatel má povinnost provádět práce pouze v kontrolovaném pásmu a o těchto pásmech vést evidenci, stejně tak musí evidovat zaměstnance, kteří se v těchto pásmech pohybují a všechny tyto evidence uchovávat po dobu 10 let. V kontrolovaném pásmu se navíc nesmějí pohybovat mladiství, těhotné zaměstnankyně, kojící zaměstnankyně a zaměstnankyně-matky do konce devátého měsíce po porodu V souladu s vyhláškou č. 180/2015 Sb. Součástí prevence jsou i lékařské prohlídky, které zahrnují mimo jiné spirometrii nebo RTG hrudníku.

Užitečné odkazy:

Zdroj: Tisková zpráva EU-OSHA (2019)

Kategorie: NEMOCI Z POVOLÁNÍ
ochrana zdraví , stavebnictví , rizika , nemoci z povolání , azbest , karcinogeny , HOTOVO