Výskyt profesionálních onemocnění zahrnujících nemoci z povolání a ohrožení nemocí z povolání je významným ukazatelem zdravotního stavu populace a pracovních podmínek. Data prezentovaná v tomto článku vycházejí z Národního registru nemocí z povolání (NRNP). Tento registr byl založen v roce 1991 a do roku 2003 veden v gesci Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Navázal na dlouhodobé statistické sledování nemocí z povolání, které bylo zajišťováno prostřednictvím výkazů již od roku 1973. Od roku 2004 je NRNP součástí Národního zdravotnického informačního systému (NZIS) ve správě Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky (ÚZIS ČR).

 V roce 2017 bylo v České republice u 1117 pracovníků (551 žen a 566 mužů) hlášeno celkem 1370 profesionálních onemocnění, z toho bylo

• 1278 nemocí z povolání a
• 92 ohrožení nemocí z povolání.

Vývoj počtu hlášených případů nemocí z povolání a ohrožení nemocí z povolání v letech 2000–2017

Incidence profesionálních onemocnění byla 29,3 případů na 100 tisíc zaměstnanců v civilním sektoru nemocensky pojištěných podle zákona č. 187/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Rozbor dat ukázal, že u 225 osob byla v průběhu roku hlášena více než jedna nemoc z povolání, ohrožení nemocí z povolání nebo jejich kombinace.

Nejčastěji byla diagnostikována kombinace syndromu karpálního tunelu na pravé a levé ruce vzniklého při práci s přetěžováním končetin nebo při práci s vibrujícími nástroji. U jednoho pracovníka vzniklo až osm onemocnění (šlo o artrózu šesti drobných kloubů rukou a o oboustranný syndrom karpálního tunelu).

Ve srovnání s rokem 2016 vzrostl v roce 2017 celkový počet hlášených profesionálních onemocnění o 73, tj. o 5,6 % případů. Incidence profesionálních onemocnění vzrostla o 0,9 případů na 100 tisíc pojištěnců v civilním sektoru.

Nemoci z povolání

Nejvíce nemocí z povolání bylo diagnostikováno v Moravskoslezském kraji (celkem 438, tj. 34 % všech hlášených případů). Nejpočetnější kategorii hlášených nemocí z povolání v Moravskoslezském kraji představovala onemocnění způsobená fyzikálními faktory – celkem 329, tj. 43 % všech případů hlášených v rámci kapitoly II. seznamu nemocí z povolání. Šlo zejména o nemoci z přetěžování končetin (celkem 193 případů), dále o nemoci z vibrací (celkem 131 případů) a o pneumokoniózu uhlokopů způsobenou černouhelným prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého, včetně nádorového onemocnění plic (celkem 55 případů).

Struktura hlášených případů nemocí z povolání podle krajů vzniku                                                           

Struktura hlášených případů nemocí z povolání podle kapitol seznamu nemocí z povolání

Ve srovnání s rokem 2016 došlo v roce 2017 v sedmi krajích k nárůstu počtu hlášených nemocí z povolání o 1–63 případů. Největší nárůst byl v kraji Moravskoslezském. V dalších krajích byl zaznamenán pokles o 1–45 případů, největší pokles byl v kraji Ústeckém. U osmi pracovníků vznikla nemoc z povolání při práci v zahraničí. V roce 2017 nejčastěji onemocněli pracovníci v odvětví ekonomické činnosti „výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů“ (CZ NACE C29) se 190 případy. V sestupném pořadí následovala odvětví „zdravotní a sociální péče“ (CZ NACE Q86–88) se 157 hlášenými případy a odvětví „těžba a dobývání“ (CZ NACE B05–09) se 139 případy.

CZ NACE s nejvyšším počtem hlášených případů nemocí z povolání

U pracovníků při výrobě motorových vozidel převažovala onemocnění z přetěžování končetin (155 případů), dále profesionální dermatózy (16 případů), alergická onemocnění dýchacích cest a plic (celkem 10 případů) a poškození periferních nervů z vibrací (8 případů).

V odvětví ekonomické činnosti „zdravotní a sociální péče“ převažovala zejména přenosná a parazitární onemocnění (131 případů, z toho scabies 95krát). Jiná profesionální onemocnění zde byla zjišťována méně často – profesionální dermatózy 13krát, nemoci z přetěžování končetin 10krát (z toho syndrom karpálního tunelu 8krát, léze ulnárního nervu v oblasti lokte a impingement syndrom po jednom případu), rhizartróza z vibrací, exogenní alveolitida z peří a rakovina prsu z cytostatik po jednom případu.

Při těžbě a dobývání nerostných surovin dominovaly zejména nemoci způsobené černouhelným prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého (54 případů), dále onemocnění z vibrací (53 případů), onemocnění z přetěžování končetin (16 případů), profesionální dermatózy (6 případů) a onemocnění z ionizujícího záření (5 případů).

U osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) byla hlášena nemoc z povolání celkem 2krát. Šlo o syndrom karpálního tunelu u zahradníka a o kontaktní alergickou dermatitidu na epoxidové pryskyřice u obkladače. Nejčastěji onemocněli pracovníci zařazení podle klasifikace zaměstnání CZ-ISCO do hlavní třídy č. 8 s názvem „Obsluha strojů a zařízení, montéři“ (celkem 548, tj. 43 % případů) a do hlavní třídy č. 7 s názvem „Řemeslníci a opraváři“ (celkem 403, tj. 32 % případů). V obou těchto hlavních třídách se nejčastěji vyskytovala onemocnění způsobená fyzikálními faktory (celkem 365 a 294 případů). Podle kategorizace předmětné práce zaměstnavatelem vzniklo nejvíce nemocí z povolání u pracovníků při práci nerizikové zařazené do kategorie 1 a 2 – celkem 593, tj. 46 % onemocnění. Při práci zařazené zaměstnavatelem do rizikové kategorie 2R až 4 vzniklo celkem 564, tj. 44 % případů. U 121, tj. 10 % případů nebyla kategorizace práce zaměstnavatelem dosud provedena.

Nejčastěji se vyskytující diagnózy hlášených případů nemocí z povolání

Ohrožení nemocí z povolání

V roce 2017 bylo u 81 pracovníků hlášeno celkem 92 případů ohrožení nemocí z povolání. Nejvíce případů ohrožení nemocí z povolání bylo hlášeno z kraje Moravskoslezského a Ústeckého (35, resp. 13, tj. 38 %, resp. 14 % případů). Postiženi byli především pracovníci „výroby motorových vozidel, přívěsů a návěsů“ (CZ NACE C29 celkem 23, tj. 25 % případů) a pracovníci „těžby a úpravy uhlí“ (CZ NACE B05 celkem14, tj. 15 % případů).

Struktura hlášených případů ohrožení nemocí z povolání podle krajů vzniku   

Nejčastěji bylo diagnostikováno ohrožení nemocí z povolání poškozením periferních nervů z dlouhodobé nadměrné jednostranné zátěže končetin (celkem 49, tj. 53 % případů) a ohrožení poškozením periferních nervů z vibrací (celkem 17, tj. 19 % případů). V rámci těchto dvou položek byl lehký syndrom karpálního tunelu diagnostikován v 66 případech.

Ohrožení nemocí z povolání bylo nejčastěji diagnostikováno u pracovníků zařazených podle Klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO) do hlavní třídy č. 8 s názvem „Obsluha strojů a zařízení, montéři“ (60, tj. 65 % případů) a do hlavní třídy č. 7 s názvem „Řemeslníci a opraváři“ (25, tj. 27 % případů).

CZ NACE s nejvyšším počtem hlášených případů ohrožení nemocí z povolání


• Nejvíce případů ohrožení nemocí z povolání vzniklo u pracovníků při práci zařazené zaměstnavatelem do rizikové kategorie 2R až 4 (celkem 61, tj. 66 % případů).
• V nerizikových kategoriích 1 a 2 vzniklo celkem 27, tj. 29 % případů.
• U čtyř osob nebyla práce zaměstnavatelem kategorizována.
• Podle hygienických posudků vypracovaných KHS vzniklo při pracích, které byly šetřeny a následně zařazeny do rizikové kategorie 2R až 4, celkem 88, tj. 99 % ohrožení nemocí z povolání.
• V nerizikové kategorii 1 a 2 vznikly 4 případy ohrožení nemocí z povolání.

Diagnózy hlášených případů ohrožení nemocí z povolání

I zde problémem zůstávají případy ohrožení nemocí z povolání, které vznikly v důsledku působení vibrací nebo přetěžování končetin u prací původně zaměstnavatelem zařazených do nerizikových kategorií 1 a 2. Protože v rámci šetření nemoci z povolání bylo KHS ověřeno, že podmínky vzniku ohrožení nemoci z povolání byly splněny, znamená to, že u těchto případů byla původní kategorizace prací provedena zaměstnavatelem chybně.