V roce 2015 bylo v České republice u 911 pracovníků (369 žen a 542 mužů) hlášeno celkem 1092 profesionálních onemocnění, z toho bylo 1035 nemocí z povolání a 57 ohrožení nemocí z povolání. Incidence profesionálních onemocnění byla 24,2 případů na 100 tisíc zaměstnanců v civilním sektoru nemocensky pojištěných podle zákona č. 187/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Rozbor dat ukázal, že u 167 osob byla v průběhu roku hlášena více než jedna nemoc z povolání, ohrožení nemocí z povolání nebo jejich kombinace. U čtyř pracovníků to byla čtyři onemocnění (4 ataky malárie, trigger finger 4 prstů, léze n. medianus a n. ulnaris bilaterálně a oboustranná akromioklavikulární artróza s oboustrannou chronickou burzitidou s kalcifikacemi). U šesti osob byly uznány tři a u 157 osob dvě profesionální onemocnění. V těchto případech šlo nejčastěji o kombinaci syndromu karpálního tunelu na pravé a levé ruce (99 pacientů) vzniklého při práci s přetěžováním končetin nebo při práci s vibrujícími nástroji. Ve srovnání s rokem 2014 (1, 2) klesl v roce 2015 celkový počet hlášených profesionálních onemocnění o 158, tj. o 12,6 % případů. Incidence profesionálních onemocnění klesla o 3,8 případů na 100 tisíc pojištěnců v civilním sektoru. 

Nejvíce nemocí z povolání bylo v roce 2015 diagnostikováno v Moravskoslezském kraji (celkem 381, tj. 36,8 % všech hlášených případů). Nejpočetnější kategorii hlášených nemocí z povolání v Moravskoslezském kraji představovala onemocnění způsobená fyzikálními faktory – 242, tj. 44,2 % všech případů hlášených v rámci kapitoly II. seznamu nemocí z povolání. Šlo zejména o nemoci z přetěžování končetin (položky II.9 a II.10, celkem 146 případů), dále o nemoci z vibrací (položky II.6–II.8, celkem 92 případů) a o pneumokoniózu způsobenou prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého, včetně nádorového onemocnění (položka III.1 a III.12 celkem 90 případů).

Ve srovnání s rokem 2014 došlo v šesti krajích k nárůstu počtu hlášených nemocí z povolání o 1-15 případů. V dalších krajích byl zaznamenán pokles o 1-95 případů. Největší pokles byl v kraji Ústeckém. U dvou pracovníků vznikla nemoc z povolání při plnění pracovních úkolů na různých místech České republiky a 13 onemocnění vzniklo u pracovníků při práci v zahraničí (pokles o 16 případů proti roku 2014). 

Nejčastější onemocnění v odvětvích v roce 2015:

• „výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů“ (CZ NACE C29) - 173 hlášených případů: převažovala  onemocnění z přetěžování končetin (95 případů), profesionální dermatózy (30 případů) a alergická onemocnění plic (celkem 23 případů, z toho u 11 osob vzniklo onemocnění v důsledku působení izokyanátů).
• „těžba a dobývání“ (CZ NACE B05–08) - 157 hlášených případů: dominovaly zejména nemoci způsobené prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého (100 případů), onemocnění z vibrací (28 případů) a z přetěžování končetin (17 případů).
• „zdravotní a sociální péče“ (CZ NACE Q86–88) - 95 hlášených případů: převažovala zejména přenosná a parazitární onemocnění (81 případů, z toho scabies 55). Jiná profesionální onemocnění zde byla zjišťována méně často – profesionální dermatózy 8krát, nemoci z přetěžování končetin 6krát (z toho syndrom karpálního tunel 5krát a entezopatie m. supraspinatus jednou).

Hlášené nemoci z povolání

Nejvíce nemocí z povolání vzniklo v roce 2015 v podnicích s 500 a více zaměstnanci (celkem 537, tj. 51,9 % případů).

U osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) byla hlášena nemoc z povolání celkem 2krát. Šlo o syndrom karpálního tunelu z vibrací u lesního dělníka a o impingement syndrom z přetěžování končetin u klempíře.

Nemocí z povolání v roce 2015 nejčastěji onemocněli pracovníci zařazení podle Klasifikace zaměstnání (CZ ISCO) do:

• hlavní třídy č. 8 s názvem „Obsluha strojů a zařízení, montéři“ (celkem 508, tj. 49,1 % případů) 
• hlavní třídy č. 7 s názvem „Řemeslníci a opraváři“ (celkem 327, tj. 31,6 % případů).

V obou těchto dvou hlavních třídách se nejčastěji vyskytovala onemocnění způsobená fyzikálními faktory (celkem 287 a 220 případů).

Nejvíce nemocí z povolání vzniklo u pracovníků při práci zařazené zaměstnavatelem do rizikové kategorie 2R až 4 celkem 503, tj. 48,6 % případů.

Při práci nerizikové zařazené zaměstnavatelem do kategorie 1 a 2 vzniklo celkem 431, tj. 41,6 % onemocnění. U 92, tj. 8,9 % případů nebyla kategorizace práce zaměstnavatelem dosud provedena, u 9 případů nebyl údaj o kategorizaci práce zaměstnavatelem na hlášence Krajskými hygienickými stanicemi (KHS) vyplněn. Zde vznikaly zejména kožní nemoci z povolání (116 případů), nemoci přenosné a parazitární (89 případů) a alergické nemoci plic a horních cest dýchacích (40 případů), u nichž dopředu nelze možnost onemocnění předvídat, protože se zde uplatňuje také individuální vnímavost jednotlivých osob.
Podle hygienických posudků vypracovaných KHS nebo Státním úřadem pro jadernou bezpečnost (SÚJB) vzniklo při pracích, které byly šetřeny a následně zařazeny do rizikové kategorie 2R až 4, celkem 647, tj. 62,5 % nemocí z povolání. Při nerizikových pracích zařazených do kategorie 1 a 2 vzniklo celkem 208, tj. 20,1 % nemocí z povolání. V 55, tj. 5,3 % případech se KHS nemohla v době šetření ke kategorizaci práce spolehlivě vyjádřit a v 125 případech nebyl údaj o kategorizaci práce KHS na hlášence vyplněn.

Problémem zůstávají nemoci z povolání, které vznikly v důsledku působení fyzikálních faktorů (vibrace a přetěžování končetin) u prací původně zaměstnavatelem zařazených do nerizikových kategorií 1 a 2 (celkem
179 případů). Protože v rámci šetření nemoci z povolání bylo KHS nebo SÚJB ověřeno, že podmínky vzniku nemoci z povolání byly splněny, znamená to, že u těchto případů byla původní kategorizace prací provedena
zaměstnavatelem chybně. 

• Nejvíce nemocí z povolání bylo vyvoláno působením fyzikálních faktorů – 547 případů (celkem 52,9 % ze všech hlášených nemocí z povolání):
  • U nemocí způsobená ionizujícím zářením, byl v roce 2015 u 7 pracovníků hlášen bazaliom kůže. Uvedení pracovníci byli exponování ionizujícímu záření v uranových dolech v letech 1955–1982. Doba latence se pohybovala od 46 do 59 let, medián byl 56 let.
  • Percepční kochleární vada sluchu způsobená hlukem byla zjištěna u 11 pracovníků v sedmiodvětvích ekonomické činnosti v různých profesích.
  • Práce s vibrujícími nástroji a zařízeními způsobila v roce 2015 celkem 155 onemocnění, což představovalo 15,0 % ze všech nemocí z povolání hlášených v tomto roce. 
  • Sekundární Raynaudův syndrom prstů rukou z práce s vibrujícími nástroji byl diagnostikován u 15 osob celkem 18krát, tzn., že u 3 osob byl sekundární Raynaudův syndrom prstů rukou diagnostikován jako nemoc z povolání na obou horních končetinách. Onemocněli především brusiči kovů (8krát), zámečníci (5krát), truhlář (2krát). V dalších profesích (svářeč, silniční dělník a kulič skla) onemocněl vždy jeden pracovník. 
  • Poškození periferních nervů horních končetin z práce s vibrujícími nástroji vzniklo u 95 osob celkem 121krát.
  • Syndrom karpálního tunelu byl zjištěn 113krát, poškození ulnárního nervu v oblasti lokte bylo zaznamenáno 8krát. Onemocněli převážně zámečníci (21krát), horníci (12krát), svářeči (10krát) a brusiči kovů (7krát). V dalších 40 profesích došlo k postižení 1–5 pracovníků. 
  • Onemocnění kostí a kloubů rukou nebo zápěstí nebo loktů z práce s vibrujícími nástroji bylo diagnostikováno u 13 pracovníků v různých profesích celkem 16krát.
  • Artróza v oblasti loketních kloubů vznikla 11krát, rhizartróza 3krát a artróza drobných kloubů rukou 2krát. 
• V roce 2015 bylo hlášeno celkem 374 případů nemocí z přetěžování končetin, což představovalo 36,1 % ze všech hlášených nemocí z povolání:
  • Nemoci šlach, šlachových pochev, tíhových váčků nebo úponů svalů nebo kloubů končetin z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování končetin (položka II.9) bylo v roce 2015 zjištěno u 86 osob celkem 122 případů. Nejčastěji byli postiženi montážní dělníci (36krát). V dalších 44 profesích onemocněl 1 až 6 pracovníků. 
  • Epikondylitida kosti pažní byla diagnostikována 38krát (25krát v oblasti radiální, 13krát v oblasti ulnární). 
  • Artróza kloubů z přetěžování končetin vznikla 28krát, z toho rhizartróza 8krát, artróza drobných kloubů rukou a zápěstí 8krát, artróza loktů 5krát, omartróza 5krát a gonartróza 2krát. 
  • Skákavý prst byl diagnostikován 20krát, tendosynovitida flexorů a extenzorů prstů a předloktí 13krát, subakromiální bursitida 9krát, impingement syndrom 9krát, morbus de Quervain 4krát a léze mediálního menisku jednou. 
• Nemoci periferních nervů končetin charakteru úžinového syndromu z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování byly zjištěny v roce 2015 u 193 osob celkem 252krát:
  • Syndrom karpálního tunelu byl diagnostikován 241krát, léze ulnárního nervu v oblasti lokte 11krát. Nejčastěji byli postiženi montážní dělníci (112krát). V dalších 70 profesích onemocněl 1–11 pracovníků.
• Nemoci týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice – 214 případů:
  
  • Pneumokoniózy způsobené prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého byly diagnostikovány u 111 mužů. Nejvíce onemocnění bylo hlášeno z Moravskoslezského kraje (89 případů).
    Převažovaly pneumokoniózy uhlokopů s typickými rtg znaky prašných změn (70 případů). Onemocněli zejména pracovníci při těžbě a dobývání nerostných surovin (CZ NACE B05–08 celkem 97 případů) a pracovníci při výrobě základních kovů, hutním zpracování kovů a ve slévárenství (7 případů). V dalších čtyřech odvětvích ekonomické činnosti onemocněl 1-3 pracovníci.
  • Azbest vyvolal v roce 2015 onemocnění plic a pohrudnice celkem u 21 pracovníků celkem 22krát. Azbestóza  vznikla 8krát u pracovníků exponovaných azbestu v letech 1951-1997. Hyalinóza pohrudnice s ventilační poruchou restrikčního typu vznikla 5krát u pracovníků, kteří byli vystaveni azbestu v letech 1951–1995. Mezoteliom pleury vznikl 7krát a mezoteliom pobřišnice jednou u pracovníků, kteří byli exponováni azbestu v letech 1957–2009 (doba latence byla v rozmezí 30 až 57 let, medián byl 45 let). Rakovina plic (položka III.2.d) ve spojení s hyalinózou pleury byla diagnostikována jednou u pracovníka exponovaného azbestu v letech 1977–1999 (doba latence byla 38 let).
  • Rakovina plic z radioaktivních látek  byla v roce 2015 hlášena u 2 osob. Postižení pracovníci byli exponováni ionizujícímu záření při těžbě uranových rud převážně v letech 1951-1969. Doba latence byla 56 a 64 let.
    
  • Exogenní alergická alveolitida typu izokyanátové plíce vznikla u pěti pracovníků při výrobě motorových vozidel, z toho u čtyř po expozici výparům difenylmetan-4,4-diisokyanátu a jednou po isoparafinických uhlovodících. Farmářská plíce byla diagnostikována třikrát.
    
  • Bronchiálním astmatem nebo alergickou rinitidou onemocnělo v roce 2015 celkem 54 pracovníků, přičemž kombinace onemocnění astmatem a alergickou rinitidou se vyskytla celkem 13krát. Astma bronchiale vzniklo 49krát a alergická rýma 18krát. Nejčastěji byli postiženi pracovníci při výrobě potravinářských výrobků (CZ NACE C10 celkem 21 případů) a pracovníci při výrobě motorových vozidel, přívěsů a návěsů (CZ NACE C29 celkem 18 případů). Největší zastoupení měli pekaři-cukráři (20krát) a montážní dělníci (18krát). V 52,2 % případů bylo onemocnění způsobeno pouze jedním alergenem. Ve zbývajících případech se na vzniku onemocnění podílely dvě až pět nox. Nejčastějším vyvolavatelem astmatu byla mouka (14 případů) a izokyanáty (9 případů) a lepidla (6 případů). U alergické rýmy byla nejčastějším alergenem mouka (8 případů). Ostatní noxy byly zastoupeny méně často nebo pouze ojediněle.
  • Rakovina plic ve spojení s pneumokoniózou způsobenou prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého (položka III.12) byla v roce 2015 diagnostikována u 4 pracovníků, kteří byli exponování prachu s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého v letech 1954–2002. Doba latence byla v rozsahu 43 až 60 let, medián byl 57 let.
• Nemoci kožní – 149 případů
  • Kontaktní alergická dermatitida byla zjištěna 119krát, z toho proteinová dermatitida dvakrát a iritační dermatitida 
  30krát. Onemocněli zejména montážní pracovníci (43krát) a pracovníci při obsluze obráběcích strojů (39krát).
  • Nejčastějším vyvolavatelem kožních nemocí byly plastické hmoty (41krát) a ropné výrobky a (38krát). Latex způsobil onemocnění u 6krát a izokyanáty jednou.
• Nemoci přenosné a parazitární – 117 případů
  • Nemocí přenosných a parazitárních s interhumánním přenosem bylo diagnostikováno celkem 88 případů. Nejčastěji onemocněli pracovníci poskytující zdravotní a sociální péči (CZ NACE Q86–88 celkem 81, tj. 92,0 % případů). Nejvíce onemocnění vzniklo v kraji Moravskoslezském (20 případů). První místo podle četnosti patřilo svrabu (57 případů). V sestupném pořadí následovaly virové žloutenky a tuberkulóza plic (po sedmi případech). Jiné infekce se vyskytly v méně než čtyřech případech.
    
  • Svrabem onemocněli 2 pracovníci policie a 55 pracovníků ze zdravotnictví a sociální péče. Nejčastěji byli postižení pracovníci sociální péče (26 případů), dále zdravotní sestry (11 případů), sanitáři-ošetřovatelé
    (9 případů), lékaři (3 případy), uklízečky (2 případy), po jenom případě pečovatelka, vychovatelka, zdravotní asistentka a dělnice ve skladu prádla. 
  • Ze 7 případů akutních virových hepatitid hlášených v roce 2015 byla akutní hepatitida A zastoupena 4krát. Onemocněl pracovník sociálních služeb, kopáč, obsluha čističky odpadních vod a pradlena.
  • Akutní hepatitida B vznikla u lékaře na ARO, akutní hepatitida C byla diagnostikovaná u sestry na chirurgii a akutní hepatitida E u řidiče technických služeb.
    
  • Tuberkulóza plic vznikla u tří zdravotních sester, jednoho lékaře, sociálního pracovníka, sanitářky a technika. K nákaze došlo na interním, plicním a psychiatrickém oddělení, dále na patologii a na mikrobiologii.
    
  • V roce 2015 bylo diagnostikováno celkem 16 případů nemocí přenosných ze zvířat na člověka. První tři místa obsadily lymeská nemoc, trichofycie a virová encefalitida přenášena klíšťaty. Hepatitida E
    vznikla u ošetřovatelky prasat, erysipeloid u řezníka a tularémie u rybáře.
    
• Nemocí přenosných a parazitárních vzniklých v zahraničí  bylo v roce 2015 hlášeno u 9 osob celkem 13 případů. Onemocnělo 6 vojáků z povolání, 2 diplomatů a jeden softwarový architekt. Malárie byla diagnostikována 7krát, z toho 4krát v Nigérii, 2krát v Ghaně a jednou v Súdánu. Enteritida vznikla 2krát v Mali a jednou v Afgánistánu. Po jednom případu vznikly giardióza a salmonelóza na Mali a askarióza v Afganistánu.
• Nemoci způsobené chemickými látkami – 6 přípasů (3 akutní intoxikace (dvakrát intoxikaci amoniakem a jednou oxidem uhelnatým), jednu chronickou intoxikaci z kadmia (osteoporóza) a dvě nádorová
  onemocnění plic)
• Nemoci způsobené ostatními faktory a činiteli – 2 případy: hyperkinetická dysfonie (jednou ve spojení s uzlíky na hlasivkách) u dvou učitelů po 13 a 27 letech práce.

Hlášená ohrožení nemocí z povolání

V roce 2015 bylo u 52 pracovníků hlášeno celkem 57 případů ohrožení nemocí z povolání. Nejvíce případů ohrožení nemocí z povolání bylo hlášeno z kraje Moravskoslezského (14, tj. 24,6 % případů). Postiženi byli především pracovníci „výroby motorových vozidel, přívěsů a návěsů (CZ NACE C29 celkem 13, tj. 22,8 % případů) a pracovníci „těžby a dobývání černého uhlí“ (CZ-NACE B05 celkem 8, tj.14,0 % případů). 

Nejčastěji bylo diagnostikováno ohrožení nemocí z povolání poškozením periferních nervů z dlouhodobé nadměrné jednostranné zátěže končetin (32, tj. 56,1 % případů) a ohrožení poškozením periferních nervů z vibrací (9, tj. 15,8 % případů). 
Nejvíce ohrožení nemocí z povolání vzniklo v roce 2015 v podnicích s 500 a více zaměstnanci (32, tj. 56,1 % případů).
Ohrožení nemocí z povolání bylo v roce 2015 nejčastěji diagnostikováno u pracovníků zařazených podle Klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO) do hlavní třídy č. 8 s názvem „Obsluha strojů a zařízení, montéři“ (39, tj. 68,4 % případů) a do hlavní třídy č. 7 s názvem „Řemeslníci a opraváři“ (14, tj. 24,6 % případů).
Nejvíce případů ohrožení nemocí z povolání vzniklo u pracovníků při práci zařazené zaměstnavatelem do rizikové kategorie 2R až 4 (celkem 38, tj. 66,7 % případů). V nerizikových kategoriích 1 a 2 vzniklo celkem 17, tj. 29,8 % případů. U dvou osob nebyla práce zaměstnavatelem kategorizována. 
Podle hygienických posudků vypracovaných KHS vzniklo při pracích, které byly šetřeny a následně zařazeny do rizikové kategorie 2R až 4, celkem 49, tj. 86,0 % ohrožení nemocí z povolání. V nerizikové kategorii 2 vzniklo
jedno onemocnění a u dvou osob se KHS nemohla v době šetření ke kategorizaci práce spolehlivě vyjádřit. V pěti případech nebyl údaj o kategorizaci práce KHS na hlášence vyplněn.
I zde problémem zůstávají ohrožení nemoci z povolání, které vznikly v důsledku působení přetěžování končetin u prací původně zaměstnavatelem zařazených do nerizikových kategorií 1 a 2 (celkem 17 případů). Protože
v rámci šetření nemoci z povolání bylo KHS ověřeno, že podmínky vzniku ohrožení nemoci z povolání byly splněny, znamená to, že u těchto případů byla původní kategorizace prací provedena zaměstnavatelem chybně.

Závěr

Provedený rozbor dat ukázal, že v roce 2015 byl v České republice zaznamenán pokles v počtu hlášených profesionálních onemocnění proti roku 2014 o 12,6 % případů. Největší pokles byl zaznamenán u infekčních onemocnění, zejména u spalniček, kdy byla v roce 2014 v Ústeckém kraji jejich epidemie. Menší pokles hlášených případů byl u pneumokonióz uhlokopů, dále u kontaktních alergických dermatitid, u svrabu
a nádorových onemocnění. Nárůst byl naopak zaznamenán u nemocí periferních nervů z přetěžování končetin.
Nové nemoci z povolání, které byly do seznamu nemocí z povolání zařazeny od 1. 7. 2011 a od 1. 1. 2015 (3), navýšily celkový počet hlášených případů v roce 2015 pouze o 4 případy. Šlo o rakovinu plic ve spojenís pneumokoniózou způsobenou prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého.
Další nemoci jako je chronická obstrukční plicní nemoc stadium III, která vzniká při těžbě v podzemí černouhelných dolů, rakovina hrtanu nebo ovaria způsobená azbestem nebyla dosud do Národního registru
nemocí z povolání hlášena.
Přes uvedené skutečnosti nadále platí, že počty hlášených profesionálních onemocnění byly i v roce 2015 s vysokou pravděpodobností podhodnoceny a neodpovídají zcela realitě. Stále častěji se setkáváme s případy, kdy nejen OSVČ, ale také řádně pojištění pracovníci z obavy před ztrátou zaměstnání, odmítají šetření pro profesionální onemocnění nebo žádají jeho přerušení.

Odhlášené nemoci z povolání

V roce 2015 bylo v České republice příslušnými středisky nemocí z povolání zjištěno u 64 osob (24 mužů a 40 žen), že nemoc, která u nich byla v minulosti uznaná jako nemoc z povolání, již podmínky pro uznání nesplňuje. Data o této skutečnosti jsou středisky zasílána do Národního registru nemocí z povolání. 
V roce 2015 bylo z NRNP odhlášeno celkem 66 nemocí z povolání, což bylo o 62 případů méně než v roce 2014. U dvou mužů byly v roce 2015 odhlášeny dvě nemoci z povolání (u zahradníka Lymeská nemoc opakovaně a u obráběče kovů iritační a kontaktní alergická dermatitida).

• Nejvíce nemocí z povolání bylo v roce 2015 z NRNP odhlášeno u pracovníků v odvětví ekonomické činnosti „zdravotní a sociální péče“ (CZ NACE Q86–Q87) – celkem 27, tj. 40,9 % případů. Druhé místo se 7, tj. 10,6 %
  odhlášenými případy obsadilo odvětví „výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků“ (CZ NACE C25).  V dalších 15 odvětvích byl počet odhlášených nemocí z povolání v rozmezí 1-5 případů. U čtyř případů nebyl údaj o odvětví ekonomické činnosti na hlášence vyplněn.
• V rámci odvětví ekonomické činnosti „zdravotní a sociální péče“ byla odhlášena nemoc z povolání u 9 zdravotních sester a u 9 pracovníků sociálních služeb, dále u 7 sanitářů, u dvou pečovatelek, u jedné rehabilitační pracovnice a u jednoho řidiče sanitky. Z odhlášených nemocí z povolání zde byla zastoupena přenosná a parazitární onemocnění 25krát (z toho svrab 22krát, spalničky, erysipel, akutní tonsilitida po jednom případu), syndrom karpálního tunelu z přetěžování končetin a kontaktní alergická dermatitida na dezinfekční prostředky po jednom případu.
• V rámci odvětví ekonomické činnosti „výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků“ (CZ NACE C25) byla v roce 2015 odhlášena kontaktní alergická dermatitida 4krát a iritační dermatitida 3krát. 

Nejpočetnější kategorii nemocí z povolání odhlášených z NRNP v roce 2015 představovaly nemoci přenosné a parazitární (celkem 35, tj. 53,0 % případů). V sestupném pořadí následovaly nemoci kožní (celkem 21, tj. 31,8 % případů), onemocnění způsobená fyzikálními faktory (celkem 9, tj. 13,7 % případů) a nemoci způsobené chemickými látkami (celkem 1, tj. 1,5 % případů).

• V roce 2015 byla v rámci kapitoly I oduznána jedna nemoc z povolání způsobená vinylbenzenem (položka I.38) po 10 letech od data zjištění.
  Z nemocí z povolání způsobených fyzikálními faktory (kapitola II) bylo v roce 2015 odhlášeno z NRNP 9 případů. Sekundární Raynaudův syndrom prstů rukou z vibrací (položka II.6) byl odhlášen u dvou pracovníků po 24 a 25 letech od data zjištění.
• Odhlášeny byly dále také tři případy syndromu karpálního tunelu způsobené při práci s vibrujícími nástroji (položka II.7) s délkou trvání onemocnění 6-28 let a 4 případy syndromu karpálního tunelu z přetěžování končetin (položka II.10) s délkou trvání onemocnění v rozsahu 2 roky až 22 let.
• Kožní nemoci z povolání (kapitola IV – položka IV.1) byly v roce 2015 odhlášeny z NRNP u 12 mužů a u 8 žen, z toho kontaktní alergická dermatitida byla odhlášena 15krát a iritační dermatitida 6krát. Nejčastějšími vyvolavateli kontaktních alergických dermatitid byly plastické hmoty (5krát, z toho epoxidy 4krát), ropné výrobky (4krát, z toho chladící emulze 3krát). Ostatní noxy se uplatnily méně často – pryž a gumárenské chemikálie 3krát, ostatní chemické látky dvakrát a v jednom případě se jako vyvolavatel uplatnil aldehydový dezinfekční přípravek Korsolex AF. Nejkratší dobu trvání nemoci z povolání (celkem 1,5 roku) měla kontaktní alergická dermatitida způsobená epoxidovými pryskyřicemi. Nejdelší doba trvání nemoci z povolání (celkem 22 let) byla u horníka s kontaktní alergickou dermatitidou způsobenou gumovými holínkami. Ze šesti iritačních dermatitid byly vyvolavatelem onemocnění pětkrát ropné výrobky (šlo o chladící emulze a řezné oleje) a jednou to byla epoxidová pryskyřice. Doba trvání kožní nemoci z povolání od data zjištění zde byla 2 roky a 8 měsíců až 11 let. 
• U nemocí přenosných a parazitárních s interhumánním přenosem (kapitola V – položka V.1) bylo v roce 2015 odhlášeno z NRNP celkem 26 případů. Nejčastěji bylo odhlášeno onemocnění svrabem (23 případů). Po jednom případu byly odhlášeny spalničky, eryzipel a akutní tonzilitida. 
• Onemocnění svrabem bylo v roce 2015 odhlášeno u 9 zdravotních sester, u 7 pracovníků sociálních služeb, dále u čtyř sanitářek, dvou pečovatelek a jedné učitelky střední školy. U těchto pracovníků byl svrab hlášen za nemoc z povolání v letech 2011–2015.
• Spalničky byly odhlášeny po roce od data zjištění u řidiče sanitky, erysipel u fyzioterapeuta a akutní zánět mandlí u sanitáře po více než dvou letech trvání nemoci.
• Nemoci přenosné ze zvířat na člověka (kapitola V – položka V.2) byly v roce 2015 odhlášeny z NRNP celkem 9krát. Onemocnění trichofyciemi bylo odhlášeno v roce 2015 u ošetřovatelů zvířat 3krát, u zootechnika jednou. V jednom případě nebyla na hlášence profese uvedena. Tito pracovníci onemocněli nemocí z povolání před 1,5 rokem až 26 lety. Lymeská nemoc byla odhlášena v průběhu roku 2015 u jednoho zahradníka dvakrát a u jednoho lesního dělníka jednou a to po dvou letech od data zjištění. Klíšťová encefalitida byla ukončena u policisty po jednom roce a třech měsících od data zjištění.

Závěr

Provedený rozbor dat ukázal, že v roce 2015 se počet odhlášených případů nemocí z povolání ve srovnání s předchozím rokem snížil o celkem 48,4 % případů. V absolutních počtech byl v roce 2015 zaznamenán pokles případů odhlášených přenosných a parazitárních onemocnění (z 98 na 35 případů). Odhlášené počty přenosných a parazitárních onemocnění nadále neodpovídají realitě, protože řada z nich se vyléčí během několika týdnů od data zjištění, a přesto není odhlášena.
Některé nemoci z povolání se neodhlašují vůbec, např. nádorová onemocnění, plicní fibrózy, poruchy sluchu z hluku, artrózy kloubů končetin, chronické infekční onemocnění. Také alergická onemocnění dýchacích cest
a plic se zpravidla neodhlašují, protože nelze nikdy vyloučit, že po kontaktu s alergickou noxou nedojde k recidivě onemocnění. Výjimku u alergických onemocnění tvoří pouze nemoci kožní.

Nemoci z povolání v ČR v roce  2015 [online]. Dostupné z WWW: http://www.szu.cz/uploads/NZP/Hlaseni_a_odhlaseni_2015.pdf.