Hlavní vznikající a nová rizika zjištěná na základě přezkumu literatury a odpovědí na dotazník:

• Očekává se nárůst expozice relativně novým chemickým látkám, jako jsou nanočástice, přičemž důsledky pro pracovníky zatím nejsou známé. Pracovníci, kteří s těmito materiály pracují, by měli postupovat obzvláště obezřetně a je zapotřebí výzkum zaměřený na účinky těchto materiálů.
• Může dojít k nárůstu expozice biologickým činitelům v důsledku nárůstu cestování a mobility pacientů. Dále je pravděpodobné, že se zvýší expozice činitelům (částice ze zvířat a podobně) v domácnostech pacientů/klientů, jelikož se očekává, že poroste počet domácích pečovatelů.
• S vývojem nových prostředků se může zvýšit expozice hluku a fyzickým rizikům (například záření) v důsledku používání nových lékařských technik (jako je magnetická rezonance). To může přinést nová rizika pro pracovníky a potřebu dalšího výzkumu dopadů takové expozice.
• Jazykové bariéry mezi pracovníky a mezi pracovníky a pacienty vlivem migrace mohou představovat další bezpečnostní riziko.
• Hospodářský útlum může zvýšit riziko poruch vybavení, jelikož organizace investují méně prostředků do údržby, oprav a nákupu nového vybavení.
• Zvýšení nákladů na péči společně s omezením veřejných výdajů zvýšilo tlak na systém, pokud jde o zlepšování poskytovaných služeb při zachování zaměření na vysoký standard péče.
• Řada nemocnic byla v důsledku hospodářské situace zavřena, což znamená, že pacienti mají ve svém okolí k dispozici méně nemocnic. Snižování počtu zaměstnanců zároveň provází potřeba zvyšovat účinnost služeb, což dále zatíží stávající pracovníky.
• Vysoká fyzická pracovní zátěž nadále zůstane problémem. Přispívají k ní tyto faktory: nedostatek zařízení (jako jsou pomůcky na zvedání) v domácí péči nebo nárůst dlouhodobé péče o pacienty s chronickými onemocněními, jako je obezita. Fyzické problémy ovlivňuje také zvyšující se používání nástrojů informačních a komunikačních technologií. Mobilní zařízení představují další ergonomické hrozby.
• Pracovní doba zůstane problémem, pokud budou pracovníci muset pracovat více hodin (vlivem vyšší pracovní zátěže) a pokud více pracovníků (například pracovníků v cizí domácnosti a pečovatelů) nebude chráněno právními předpisy týkajícími se BOZP.
• Může dojít ke zvýšení intenzifikace práce vlivem rozpočtových omezení, restrukturalizace, nedostatku zaměstnanců, vyššího počtu pacientů a větší potřeby účinnosti. Na to může mít vliv také zvyšující se používání informačních a komunikačních technologií, stejně tak zvýšení počtu osob, které mají více než jedno zaměstnání. Tím mohou trpět i domácí pečovatelé a pracovníci v souvisejících odvětvích, kde je pracovníků nedostatek. Vlivem restrukturalizace v odvětví roste nejistota zaměstnání.
• Problémem může nadále být rovnováha mezi pracovním a soukromým životem. S tímto problémem se potýká hlavně velký počet žen pracujících ve zdravotnictví.
• Násilí a šikana v kombinaci s emocionálně náročnou prací stále představují velké problémy ve zdravotnictví. Odborníci, kteří se podíleli na Odborné prognóze vznikajících psychosociálních rizik vypracované agenturou EU-OSHA, se domnívají, že přestože tato rizika nejsou nová, vyvolávají rostoucí obavy zejména ve zdravotnictví. Posilování postavení pacientů k těmto rizikům pouze přispěje.
• Směrnice EU 2011/24/EU o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči bude mít negativní dopad v některých z 28 členských států EU. Přestože spolupráce zdravotnických pracovníků na iniciativách, které umožní mobilitu pacientů, jim teoreticky umožní vzájemně se od sebe učit, učit se nové lékařské postupy a přístupy, bude mít také řadu jiných možných dopadů. Mobilita pacientů ovlivní pracovní příležitosti a pracovní zátěž. V zemi, která tyto pacienty přijme, bude muset být kapacita navýšena o další pracovníky, ovšem při současném nedostatku pracovníků ve zdravotnických profesích (například zdravotních sester) to pravděpodobně bude znamenat zvýšení pracovní zátěže. Tito pracovníci se také mohou setkávat s očekáváními a přístupy, které jsou jiné než v případě domácích pacientů, což bude mít za následek potíže při komunikaci a kulturní problémy, či dokonce sexuální obtěžování a násilné chování. Země, které přicházejí o zdravotnické pracovníky, budou své stávající zdroje maximálně zatěžovat, což způsobí vyhoření a vysokou fluktuaci pracovníků.
• Posun směrem k domácí péči: S ohledem na bezprostřední provádění politických změn, které zdůrazňují posun od ústavní péče ke komunitní péči, bude třeba věnovat více pozornosti BOZP v odvětví zdravotní péče. Osoby trpící nějakým onemocněním nejsou pouze v nemocnicích, ale také v domácí péči a domovech důchodců. Poroste tlak na praktické lékaře a domácí pečovatele, aby přebírali více úkolů zdravotnických zařízení vyšší úrovně.
• Kromě společenských a demografických změn na vnitrostátní úrovni se v budoucnu očekávají další změny a vývoj, které budou mít pozitivní vliv na BOZP ve zdravotnictví.

Očekávané pozitivní změny

Více pozornosti věnované poraněním ostrými předměty:

• Změny vnitrostátních právních předpisů více zohlední směrnici Rady 2010/32/EU ze dne 10. května 2010, kterou se provádí Rámcová dohoda o prevenci poranění ostrými předměty v nemocnicích a ostatních zdravotnických zařízeních.
• Při provádění této směrnice se očekává, že se zlepší prosazování BOZP z hlediska cílených kontrol a spolupráce mezi orgány. Stejná bezpečnostní opatření týkající se prevence poranění ostrými předměty ve zdravotnictví se vztahují také na jiné profese ve zdravotnictví (jako jsou pracovníci úklidu, pracovníci zajišťující likvidaci odpadu atd.). Očekává se, že tato opatření budou mít pozitivní dopad na poskytované služby a kvalitu péče.

Řízení BOZP:

• Očekává se, že ve zdravotnictví bude působit více odborníků na ochranu zdraví při práci. Pokud se zvýší počet odborníků na BOZP v nemocnicích (nebo jiných zdravotnických zařízeních), kteří mají pravomoc provádět změny, např.: trvat na programech očkování, poskytovat pomoc a podporu pracovníkům se zdravotním postižením, zajišťovat rehabilitační programy atd., měla by se BOZP zdravotnických pracovníků výrazně zlepšit.
• Pokračují diskuse o tom, jak lépe sjednotit zdravotní a sociální péči, což by zlepšilo kvalitu poskytované péče. Zavádění „virtuálních nemocnic“, kde se značné množství podstupované léčby poskytuje v domácnostech starších osob, může zlepšit poskytování služeb a výsledky. Užší integrace klinických rizik a rizik v oblasti BOZP může zlepšit řízení obou typů rizik.

Právní předpisy a kontrola:

• Očekává se plnění právního rámce, posilování kontrolních orgánů a nárůst informovanosti.

Budoucí výzkum a praxe

Abychom pochopili dopady na BOZP, pokud jde o specifická rizika a skupiny pracovníků a profesí, vzájemné působení rizik, vzájemné působení mezi BOZP a kvalitou péče a možné účinky systémů zdravotní péče na rizika, činnosti v oblasti BOZP a výsledky, je zapotřebí podrobnější výzkum.
Doporučení pro výzkum:

• Na úrovni EU není dostatek aktuálních srovnatelných údajů o pracovních podmínkách, expozicích a dopadech na BOZP v případě specifických rizik a skupin pracovníků a profesí ve zdravotnictví. Jsou zapotřebí podrobnější údaje, aby bylo možné stanovit, která rizika jsou prioritní, a určit, jaké skupiny pracovníků jsou nejvíce ohroženy.
• K dispozici je jen omezené množství informací o dopadu současných trendů a stávajících rizik na kvalitu péče poskytované pacientům. Je zapotřebí další výzkum zaměřený na vzájemné působení BOZP a kvality péče.
• Dopad kombinovaných rizik na zdravotnické pracovníky nebyl dostatečně zkoumán. Je zapotřebí další výzkum těchto kombinovaných účinků, například vzájemného působení ergonomických a psychosociálních rizik.
• Přestože lze namítnout, že výkonnost systému zdravotní péče vzájemně souvisí s problémy v oblasti BOZP, s nimiž se pracovníci v tomto systému musí potýkat, nebyly identifikovány žádné studie, které by se zaměřovaly konkrétně na tuto souvislost na makroekonomické úrovni. V této oblasti je zapotřebí další výzkum. Bylo by například vhodné prozkoumat dopad činností v oblasti účinnosti a prevence na kvalitu poskytované péče a BOZP na různých úrovních (organizace, země).

Pokyny pro praxi:

• Je zapotřebí více praktických iniciativ na vnitrostátní úrovni pro zlepšení pracovních podmínek domácích pečovatelů. Z odpovědí na dotazník vyplynulo, že existuje relativně malý počet iniciativ. To se týká jak formálních, tak neformálních poskytovatelů péče. O neformálních poskytovatelích péče je k dispozici relativně málo informací.
• Výměna znalostí (například formou příkladů správné praxe) v oblasti ochrany zdraví při práci by měla být dále zkoumána.
• V důsledku stárnoucích pracovních sil může být vyšší potřeba opatření v oblasti BOZP, které zohlední pracovní podmínky starších pracovníků a dopad rizik na ně. Tato opatření by mohla být zaměřena na všechny věkové skupiny.
• Důležité jsou politiky týkající se zlepšování rovnováhy mezi pracovním a osobním životem a snižování rozdílů v platech mezi muži a ženami.
• V důsledku rostoucí migrace zdravotnických pracovníků se mohou zvyšovat jazykové a kulturní bariéry na pracovišti. Těmto otázkám by měla být věnována zvláštní pozornost a je zapotřebí náležitá a jasná komunikace ohledně otázek BOZP. Rovné pracovní podmínky a normy kvality jsou žádoucí.
• Vzhledem k hospodářské situaci je nutné přínosy BOZP neustále zdůrazňovat, například ukázat přidanou hodnotu, kterou z ekonomického hlediska přináší dobré řízení BOZP.
• Zavádění nových technologií, jako je telemedicína, a nových systémů informačních a komunikačních technologií vyžaduje neustálé vzdělávání pracovníků. Související rizika by navíc měla být zahrnuta do hodnocení rizik. K BOZP by mohlo být přihlíženo již ve fázi návrhu nových aplikací a dalších nových technologií.
• Nové technologie, například zavedení robotiky a exoskeletů, by mohly rovněž přispět ke zlepšení pracovních podmínek. Je zapotřebí další zkoumání těchto možností, například v domácí péči.