Mezi nejvýznamnější rizika práce v odvětví patří:

• fyzicky náročná práce zahrnující dlouhé stání a statické polohy, přenášení, zvedání a pohyby s vysokou četností, často spojené s dalšími nepříznivými pracovními podmínkami, jako je špatné rozvržení pracoviště;
• vystavení vysokým hladinám hluku: asi 29 % pracovníků v odvětví je vystaveno hluku a více než 4 % se domnívají, že to ohrožuje jejich zdraví;
• horké nebo chladné pracovní prostředí, zejména spojení vysokých teplot a průvanu, otevřených dveří, střídání práce v horkém a vlhkém prostředí s prací v chladném prostředí, jako jsou např. sklady;
• řezná poranění a popáleniny;
• zakopnutí, uklouznutí a pády na vlhké a kluzké podlaze a pády z výšky;
• nebezpečné látky, například široce rozšířené používání čisticích prostředků.

Mezi nejvýznamnější psychosociální rizika v odvětví patří:

• dlouhá a nestandardní pracovní doba: pro odvětví jsou typické dlouhé směny, nepravidelná a neobvyklá pracovní doba; mnoho práce se vykonává v době, kdy jiní lidé nejsou v práci;
• obtížné udržování vyváženosti pracovního a osobního života, zejména při nepředvídatelné pracovní době, délce pracovního dne a práci pod vlivem vnějších tlaků;
• vysoké pracovní zatížení a časový stres: asi 75 % pracovníků uvádí práci ve vysokém tempu; 66 % musí dodržovat velmi napjaté termíny; asi 48 % uvádí, že nemají dost času na provedení práce;
• nízká kontrola nad prací: velmi rozšířená je monotónní práce, která postrádá tvořivost a vyžaduje jen málo iniciativy;
• kontakt s kolegy a šéfkuchařem: nedostatek podpory může zhoršit pracovní stres; asi 70 % pracovníků se domnívá, že dokáže požádat o podporu kolegu; pouze 53 % je schopno požádat o podporu nadřízeného;
• neustálý kontakt se zákazníky, který může být zdrojem stresu nebo může v nejhorších případech vést i k obtěžování nebo dokonce násilí;
• nedostatečná odborná příprava a vzdělání: některé práce nevyžadují žádné formální vzdělání a stačí nízká kvalifikace a malá praxe; lidé často nejsou pro svou práci dobře vyškoleni, což může vést k dalšímu stresu.

Možná řešení

• Rovné příležitosti a nediskriminace: Podniky by měly vypracovat politiky pro nábor zaměstnanců, mzdy, povýšení, školení a ukončování pracovních smluv.
• Pracovní podmínky a organizace práce: Měly by být podporovány metody, jako je „rozdělení pracovního úvazku“, pružná pracovní doba a další opatření na podporu vyváženosti pracovního a osobního života. Podniky by se také měly snažit opakovaně přijímat sezónní zaměstnance s cílem zachovat stabilitu a kontinuitu.
• Spravedlivé odměňování: Zásada nediskriminace by měla platit pro odměňování na všech úrovních. Měly by být zváženy nefinanční pobídky s příznivým dopadem na rodinu, jako je denní péče o děti.
• Odborné a další vzdělávání a celoživotní učení: Odborná příprava by měla podporovat „profesionalizaci“ zaměstnanců a jejich zaměstnatelnost. Tam, kde je to ekonomicky a sociálně proveditelné, by podniky měly nabízet více učňovských míst a stáží.
• Zdraví a bezpečnost při práci: Na základě diskuse se zaměstnanci by měly být vypracovány politiky a programy řešící problémy, které jsou specifické pro toto odvětví.
• Restrukturalizace: Zaměstnanci a jejich zástupci by měli znát situaci svého podniku a měli by být informováni o případných plánovaných restrukturalizačních krocích. Tím se vyloučí (nebo alespoň omezí) případné negativní důsledky pro zaměstnanost a předejde se možnému narušení vztahu mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.