Prevenci a nastavení systému ochrany duševního zdraví stárnoucích osob v pracovním procesu se věnoval Mgr. Jiří Kostorinský, MBA, z Ministerstva práce a sociálních věcí.

Obecně má na duševní zdraví vliv například nejistota zaměstnání; stres spojený s prací; nerovnováha mezi úsilím a odměnou; dostupnost pomoci (nedokončená reforma psychiatrické péče). Náklady na špatné duševní zdraví byly v EU odhadnuty na 4 % HDP, při zahrnutí nepřímých nákladů na trhu práce může ztráta činit až 6 % HDP, to znamená až o 240 miliard eur ročně.

S rostoucím věkem dochází ke zdravotním indispozicím, starší lidé jsou náchylnější k šikaně, je zde obava z ageistických postojů, z predikce do budoucna, standard výkonnosti udávají pracovníci ve věku 25, 30 let, upadá míra respektu, v odborných oblastech mohou být změny mnohem rychlejší, technologický pokrok může předbíhat schopnost se učit. Na psychické pohodě nepřidá ani nejistota zaměstnání nebo velká revoluce skrze umělou inteligenci, která začíná nahrazovat i kreativní profese.

Velký dopad na duševní zdraví může mít tzv. krize změny – přechod z aktivního života do důchodového života. Velmi mohou pomoci zaměstnavatelé, kteří by měli zaujmout dvě základní strategie – být přátelští ke stáří a podporovat duševní zdraví. Studie v rámci EU ukázaly, že pokud je zaměstnavatel nebude vnímat jako náklady, ale jako zdroj, tak každé euro výdajů správně investováno do podpory zdraví přinese ročně zisk 0,81–13,62 eur (Zdroj: Deloitte Insights – Návratnost investic programů duševního zdraví na pracovišti.).

4 strategie, které může zaměstnavatel zavést:

1. Strategie podpory celoživotního vzdělávání a rozvoje dovedností zaměstnanců

Vytvoří se menší inkluzivní týmy na pracovišti, starší se podílejí na plánování dlouhodobých úkolů, zohlední se věk pracovníků bez nálepkování.

Zavádějí se motivační programy, průběžná školení na podporu dovedností.

2. Strategie možnosti pro flexibilní pracovní dobu

Možnost správně nastavit pracovní dobu tak, aby vznikla rovnováha mezi soukromým a pracovním životem. Podpora budování svépomocných skupin a s peer konzultanty; spolupráce s organizacemi poskytujícími krizové interventy.

3. Strategie využití obousměrných mentorských procesů

Tento významný motivační faktor u starších pracovníků pomáhá udržet krok, zájem potom může přetrvat do seniorního věku. Starší mohou předat zkušenosti mladším, jít jim příkladem, mladší jim mohou pomoci se změnami, v digitálních dovednostech.

4. Strategie flexibilních důchodových struktur

Správně nastavená opatření, jako je krizová intervence, psychologická poradna a další podpůrné prostředky, mohou oddálit odchod do důchodu a zmírnit dopad změnové krize na výkonnost pracovníků. Zaměstnavatel může řešit programy prémiové zdravotní péče, různá pojištění, psychologickou pomoc, práci s volným časem například prostřednictvím odborných organizací.

Téma správné manipulace s břemeny a muskuloskeletální zátěže přiblížil Ing. Jiří Tilhon, Ph.D., LL.M, z Výzkumného ústavu bezpečnosti práce.

Předmětem zájmu ergonomie je pracoviště, pracovní místo, pracovní prostředí (osvětlení, klima, hluk, prach, expozice nebezpečným látkám), organizace práce a výběr osob.

Tuto problematiku upravuje nařízení vlády č. 361/2007 Sb., které v § 28 uvádí definici manipulace s břemeny; dále zmiňuje například nepřijatelné pracovní polohy (např. stání pořád s rukama v pravém úhlu nebo hlavou dolů), ke kterým by nemělo docházet, a podmíněně přijatelné polohy, ve kterých je možno vykonávat práce po určitý čas. Pracovní poloha vsedě, kterou mnozí považují za ideální, je velmi nezdravá. Dochází k abnormálnímu zatížení bederní páteře (150 procenty).

Zaměstnavatelé musí řešit především prevenci, a ne až opatření, aby se úraz neopakoval. Při manipulaci s břemeny by měl vedoucí vždy zvážit, jestli je činnost, kterou zaměstnanec bude vykonávat, pro něj vhodná, a hlavně jak ji bude vykonávat. Měl by vzít v potaz aktuální zdravotní stav zaměstnance, vzdálenosti při zdvihání, spouštění, přenášení, jak dlouho bude zatěžovat páteř, jestli má dostatečný odpočinek, vhodný oděv. Roli také hraje, zda člověk přenáší břemena v chladu, ve vnuceném tempu apod. 

Zásady bezpečné manipulace:

• nutno dodržet zásadu „rovných zad“;
• nutno vyloučit nebo minimalizovat rotační pohyby;
• pravidlo vertikální roviny;
• pravidlo horizontální roviny;
• zvolit vhodný manipulační prostředek (popř. závěsný prostředek);
• obsluhu manipulačního prostředku (popř. zavěšení břemene) smí provádět pouze oprávněná osoba;
• břemena nesmějí být přepravována v nebezpečné blízkosti osob;
• musí být zajištěno bezpečné uložení břemene;
• nutno respektovat váhové limity stanovené v § 29 nařízením vlády č. 361/2007 Sb. (zajímavé je, že na Slovensku se rozlišují příznivé nebo nepříznivé podmínky, věk pracovníků, například limity 10 a 6,5 tuny platí, když jsou příznivé podmínky a jen ve věkové kategorii do 30 let, zatímco u nás se toto nerozlišuje);
• manipulace s tlakovými nádobami - např. kovové tlakové láhve na technické plyny o obsahu 40 l a vyšším smí být přenášeny pouze s ochranným kloboučkem, manipulace musí být prováděna vždy dvěma pracovníky;
• manipulace s chemickými látkami - např. ochrana před nebezpečnými fyzikálními vlastnostmi a zdravotními riziky;
• manipulace s ručně vedenými vozíky - např. používat jen v rozsahu návodu výrobce (ne pro přepravu osob; ne na svažitých terénech).

Tělo nám dává varovné signály a my je často přehlížíme. Například při práci u monitoru můžeme změnit kontrast a jas a přestane pálení očí; změnit styl posedu vůči hraně stolu, přestane brnění ruky apod. Poslouchejme tedy varovné signály, uvědomme si chyby a pokusme se je napravit. Vždyť člověk je to nejdražší, co zaměstnavatel má.