Nemoci z povolání

Od 1. ledna 2023, kdy vešlo v účinnost nařízení vlády č. 506/2021 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů, je možné odškodňovat pacienty se závažným poškozením bederní páteře v důsledku přetěžování těžkou fyzickou prací.

Vědecké studie prokázaly, že zvýšené riziko vzniku poškození bederní páteře je zejména u pracovníků, u nichž je výkon práce spojen s opakovanou ruční manipulací s břemeny nebo s opakovaným zaujímáním nepřijatelných pracovních poloh trupu, především pak při souběžném výskytu obou jmenovaných nepříznivých faktorů. Týká se to například některých typů práce ve stavebnictví, při dobývání surovin, ale také ve zdravotnictví, pokud dochází k pravidelnému zvedání pacientů a k vysoké zátěži páteře. Studie naproti tomu nezjistily významné poškození při sedavé práci.

Tato změna se nedotkne velkého počtu zaměstnanců. Kritéria pro uznání této nemoci z povolání jsou striktní a na základě jednání se zástupci zaměstnavatelů v rámci tripartity byla ve své klinické části ještě zpřísněna. Předpokládáme, že půjde o několik málo desítek osob za rok. I tak má zařazení této diagnózy na Seznam nemocí z povolání velký význam. Upozorní na pracovní místa a činnosti, která způsobují postižení, což vede k preventivním intervencím a konečně k poklesu vzniku těchto onemocnění. Díky prevenci se již podařilo významně zredukovat život ohrožující průmyslové otravy a pneumokoniózy.

V zemích, kde lze onemocnění páteře v poslední dekádě odškodňovat, je jejich pokles již znatelný. Většina evropských zemí již uznává nemoci páteře z fyzického přetěžování a/nebo z celotělových vibrací (Belgie, Bulharsko, Dánsko, Francie, Itálie, Litva, Maďarsko, Německo, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Švédsko, Švýcarsko). Tento postup je v souladu s doporučením Evropské komise 19/09/2003 a Mezinárodního úřadu práce (2010). Za podpory grantové agentury Ministerstva zdravotnictví ČR a spolupráce řady odborníků byly vyvinuty metody hodnocení a vytvořeny doporučené postupy pro praxi, tj. Metodický pokyn. Kritéria jsou zpřísněna s věkem, neboť ten je dalším rizikovým faktorem. Doporučené postupy jsou předmětem aktualizovaných Metodických návodů (pro klinickou a hygienickou část), které vycházejí ve Věstnících Ministerstva zdravotnictví.

Jak se prokáže nemoc z povolání u konkrétního pacienta?

Kritéria jsou velmi přísná a musí být splněna řada podmínek:

  • Neurolog diagnostikoval u pacienta/pacientky chronické onemocnění bederní páteře požadovaného stupně a jednoznačně vyloučil jiné diagnózy jako hlavní příčinu onemocnění (například vrozené vady páteře nebo následek úrazu).
  • Vyšetření pomocí magnetické rezonance potvrdilo požadovaný stupeň nálezu na bederní páteři
  • Byly splněny tzv. předběžné podmínky, tj. nejméně 3 roky práce, při níž se pravidelně vyskytovalo časté ohýbání a/nebo úklony trupu při držení, zvedání a přemísťování těžkých břemen a dlouhodobá pracovní neschopnost pro chronické onemocnění bederní páteře v celkovém trvání nejméně 12 měsíců.
  • Pokud jsou splněny tyto předběžné podmínky (doba rizikové práce a trvání pracovní neschopnosti) a obě klinická kritéria (neurologický nález a nález na magnetické rezonanci), lze pacienta/pacientku objednat k ověření nemoci z povolání na Středisko nemocí z povolání, které následně zajistí posouzení pracovních podmínek krajskou hygienickou stanicí.
  • Pokud hygienická stanice vyhodnotí pracovní podmínky pacienta/pacientky na pracovišti postiženého jako splňující kritéria pro vznik nemoci z povolání, může ji Středisko nemocí z povolání uznat. V opačném případě se o nemoc z povolání nejedná.

Kde je možné objednat posouzení nemoci z povolání?

O uznání nemoci z povolání rozhodují tzv. Střediska nemocí z povolání pro určitý kraj nebo okres, a to na podkladě splnění nejdříve klinických kritérií (správná diagnóza i závažnost onemocnění) a následně kritérií hygienických (dostatečnou expozici konkrétního pracovníka potvrdí příslušná hygienická stanice). Na tato střediska budou pacienti odesláni svými ošetřujícími lékaři, nebo poskytovateli pracovnělékařských služeb, nebo popřípadě se na dané středisko budou moci sami nahlásit.

Na jaké náhrady za nemoc z povolání má zaměstnanec nárok?

Postiženým budou náležet náhrady jako u jiných nemocí z povolání. Jedná se jednak náhradu za ztrátu na výdělku po dobu a po ukončení pracovní neschopnosti, náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění úměrně závažnosti onemocnění v bodech, případně za náklady spojené s léčením. Konkrétní výši bodů stanoví aktualizované nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Základní informace o náhradách jsou uvedeny v Zákoníku práce.

 

📌 Zkrácený návod k posuzování profesionality chronického onemocnění bederní páteře způsobeného těžkou fyzickou prací (pro lékaře)