Ruce jsou při práci vystaveny nejrůznějším rizikům. Mezi ta nejčastější jsou rizika mechanická. I tato rizika lze dále členit z nejrůznějších hledisek, která vycházejí z konkrétních pracovních činností. Ochrana může být zaměřena na různé části ruky (dlaň, hřbet, celá ruka, případně celá paže), může být charakterizována jako odření, říznutí, propíchnutí, apod.
Kombinace pravděpodobnosti nebo četnosti výskytu a následků určité nebezpečné události (riziko souvisí s vykonáváním činností a vyjadřuje míru ohrožení; je kombinací pravděpodobnosti, že se „něco“ stane a následku s jakým se „něco“ stane).
1) Pravděpodobnost vzniku negativního jevu/nechtěné události v konkrétním čase za specifických podmínek.
2) Pravděpodobnost, že za daných podmínek používání nebo expozice dojde k výskytu negativního jevu/nechtěné události.
3) Zdroj možného zranění nebo poškození zdraví, majetku nebo prostředí (nechtěné události) nebo některé jejich kombinace.
Účinky rizik ohrožujících lidské oko mohou způsobit závažné zdravotní následky, proto musí být výběru vhodných prostředků na ochranu očí a obličeje věnována patřičná pozornost. Podrobným popisem postupů při posuzování rizik a výběru chráničů se detailně zabývá Směrnice pro výběr, používání a údržbu pracovních prostředků k ochraně očí a obličeje ČSN CR 13464. Tento leták by měl pomoci při základní orientaci ve výběru ochranných brýlí.
Kombinace pravděpodobnosti nebo četnosti výskytu a následků určité nebezpečné události (riziko souvisí s vykonáváním činností a vyjadřuje míru ohrožení; je kombinací pravděpodobnosti, že se „něco“ stane a následku s jakým se „něco“ stane).
1) Pravděpodobnost vzniku negativního jevu/nechtěné události v konkrétním čase za specifických podmínek.
2) Pravděpodobnost, že za daných podmínek používání nebo expozice dojde k výskytu negativního jevu/nechtěné události.
3) Zdroj možného zranění nebo poškození zdraví, majetku nebo prostředí (nechtěné události) nebo některé jejich kombinace.
Ruční manipulace s horkými předměty, případně ohrožení rukou vyzařovaným teplem, horkým materiálem nebo ohněm – to jsou rizika, při nichž je vždy potřeba uvažovat o vhodné ochraně rukou. Se specifickými riziky se setkávají například svářeči nebo hasiči. Při rozhodování, jaké rukavice vybrat, je potřeba vědět také něco o jejich vlastnostech tak, jak jsou ověřovány v souladu s evropskými a našimi normami.
Kombinace pravděpodobnosti nebo četnosti výskytu a následků určité nebezpečné události (riziko souvisí s vykonáváním činností a vyjadřuje míru ohrožení; je kombinací pravděpodobnosti, že se „něco“ stane a následku s jakým se „něco“ stane).
1) Pravděpodobnost vzniku negativního jevu/nechtěné události v konkrétním čase za specifických podmínek.
2) Pravděpodobnost, že za daných podmínek používání nebo expozice dojde k výskytu negativního jevu/nechtěné události.
3) Zdroj možného zranění nebo poškození zdraví, majetku nebo prostředí (nechtěné události) nebo některé jejich kombinace.
Ochranné rukavice jsou používány proti nejrůznějším rizikům. Jedno z nich představují i chemikálie, které mohou být různého charakteru a mít i různou koncentraci. Je třeba si uvědomit, že rukavice nemusí poskytovat univerzální ochranu proti všem chemikáliím a proto je potřeba správně se orientovat při jejich výběru. Základní úvaha by měla směřovat k tomu, zda je skutečně nutné s příslušnou chemikálií pracovat, zda není možno uplatnit jiné, bezpečnější řešení. Dalším nezbytným krokem je zjištění, před jakým druhem chemikálie nás mají rukavice chránit. V některých případech doporučí vhodné osobní ochranné prostředky sám výrobce, dovozce či distributor chemikálie v návodu na používání, bezpečnostních listech apod.
Kombinace pravděpodobnosti nebo četnosti výskytu a následků určité nebezpečné události (riziko souvisí s vykonáváním činností a vyjadřuje míru ohrožení; je kombinací pravděpodobnosti, že se „něco“ stane a následku s jakým se „něco“ stane).
1) Pravděpodobnost vzniku negativního jevu/nechtěné události v konkrétním čase za specifických podmínek.
2) Pravděpodobnost, že za daných podmínek používání nebo expozice dojde k výskytu negativního jevu/nechtěné události.
3) Zdroj možného zranění nebo poškození zdraví, majetku nebo prostředí (nechtěné události) nebo některé jejich kombinace.
Pro ochranu dýchacího ústrojí před netoxickými, dráždivými a toxickými, tuhými nebo kapalnými aerosoly, mikroorganismy nebo i viry je možno použít různé prostředky. Jednoduchý, ale efektivní způsob je použití respirátoru, jehož správné technické označení je filtrační polomaska. Tento druh ochrany může být vysoce účinný, je však třeba vědět něco více o různých typech a způsobu používání filtračních polomasek.
Mohou je používat i alergici na ochranu před dráždivými pyly apod. Na první pohled je možno odlišit dva základní typy - varianta bez vydechovacího ventilku (obr. 1) a s vydechovacím ventilkem (obr. 2). Při používání filtrační polomasky s vydechovacím ventilkem se bude její materiál méně ohřívat a zvlhčovat vydechovaným vzduchem, její použití bude příjemnější a také vhodnější pro fyzicky namáhavé práce, kdy se zvyšuje dechová frekvence.
Kombinace pravděpodobnosti nebo četnosti výskytu a následků určité nebezpečné události (riziko souvisí s vykonáváním činností a vyjadřuje míru ohrožení; je kombinací pravděpodobnosti, že se „něco“ stane a následku s jakým se „něco“ stane).
1) Pravděpodobnost vzniku negativního jevu/nechtěné události v konkrétním čase za specifických podmínek.
2) Pravděpodobnost, že za daných podmínek používání nebo expozice dojde k výskytu negativního jevu/nechtěné události.
3) Zdroj možného zranění nebo poškození zdraví, majetku nebo prostředí (nechtěné události) nebo některé jejich kombinace.
