Ochrana lidí při práci může být buď tzv. kolektivní nebo individuální. Kolektivní ochrana má přitom přednost před individuální ochranou a teprve pokud nelze použit kolektivní ochranu, přicházejí na řadu prostředky osobní (individuální ochrany), kterým se říká osobní ochranné pracovní prostředky.

Kolektivní ochranou se rozumí prostředky, zejména technického, technologického nebo organizačního charakteru, zajišťující bezpečné pracovní podmínky více zaměstnancům společně. Kolektivní ochrana poskytuje účinnější ochranu než zajištění osobní, chrání všechny pracovníky a umožňuje jim volný pohyb.
Příklady kolektivní ochrany:

• odvětrávání pracovišť
• poklopy,
• ochranné zábradlí, ochranné nebo záchytné ohrazení
• zábrany proti vstupu
• lešení, záchytné lešení, záchytné sítě event. další zábrany proti pádu z výšky.

Osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP) jsou ochranné prostředky, které musí chránit zaměstnance před riziky, nesmí ohrožovat jejich zdraví a nesmí bránit při výkonu práce. Základní pravidla stanovuje nařízení vlády 390/2021 Sb., které nahrazuje NV č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čistících a dezinfekčních prostředků.

Kdo poskytuje OOPP

Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnancům OOPP v případě, kdy není možné odstranit rizika nebo je omezit prostředky kolektivní ochrany či opatřeními v oblasti organizace práce. Tato povinnost je zakotvena v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Odpovědným subjektem za poskytování OOPP je zaměstnavatel, který vyhodnocuje rizika a konkrétní pracovní podmínky jednotlivého pracoviště. Na základě těchto rizik a podmínek zpracuje seznam OOPP. Povinnost zpracovat seznam vyplývá z povinnosti vyhodnocení a prevence rizik, která je stanovena v § 102 zákoníku práce.

Prevencí rizik se rozumí veškerá opatření, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik.

Prostředky kolektivní ochrany mají přednost před individuálními prostředky, proto OOPP nastupují až v případě, že bezpečnost nelze zajistit jinak.

Zaměstnavatel je povinen zaměstnance s používáním OOPP seznámit a poučit. Zaměstnavatel nemůže nahradit poskytování OOPP finančním plněním zaměstnanci, zaměstnanec ale má možnost vybrat si nadstandardní ochranné prostředky, které si doplatí z vlastních peněz. I v tomto případě musí OOPP splňovat stejné ochranné vlastnosti, které jsou zaměstnavatelem vyžadované. Jinak OOPP náleží zaměstnanci bezplatně. Zaměstnavatel je dále povinen zajistit pro zaměstnance dezinfekční, mycí a čisticí prostředky (též bezplatně). Zaměstnavatel je povinen udržovat OOPP v použitelném stavu. Může se ale dohodnout se zaměstnancem, že si OOPP bude udržovat v čistotě sám. Zaměstnavatel mu může poskytnout finanční náhradu nebo prostředek na udržení OOPP (například prací prášek v případě oděvu). Taková možnost je jen na základě vzájemné dohody, nelze k tomu zaměstnance nutit.

Co musí OOPP splňovat

OOPP jsou ochranné prostředky, které musí chránit zaměstnance před riziky, nesmí ohrožovat jejich zdraví, nesmí bránit při výkonu práce a musí splňovat požadavky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie, konkrétně nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/425 ze dne 9. března 2016 o osobních ochranných prostředcích a o zrušení směrnice Rady 89/686/EHS. Toto nařízení EU o OOPP stanovuje především povinnosti hospodářským subjektům – výrobcům, dovozcům a distributorům OOPP. Nařízení EU o OOPP v Příloze č. 2 stanovuje základní závazné požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost. OOPP musí být vyrobeny tak, aby současně s poskytováním ochrany zaměstnanců zároveň zaměstnance neomezovaly ve výkonu činnosti, při které jsou vystaveni riziku. Materiály, ze kterých jsou OOPP vyrobeny, nesmí nepříznivě ovlivňovat zdraví nebo bezpečnost (například způsobováním alergických reakcí), nesmí způsobovat nadměrné dráždění ani zranění. Naopak musí být co nejlehčí, co nejméně omezovat obličej, oči, zorné pole a dýchací soustavu. Pokud je třeba, musí být vybaveny i prostředkem proti zamlžování. Požadavek minimalizace rizika OOPP obsahuje také § 3 nařízení vlády č. 390/2021 Sb., o bližších podmínkách poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků (dále jen nařízení vlády č. 390/2021), podle kterého nesmí užití OOPP představovat další riziko pro toho, kdo je používá.

Kdy se musí OOPP používat

Příloha č. 1 nařízení EU o OOPP stanovuje rizika, před kterými mají OOPP chránit, resp. kdy se mají používat. Tato rizika jsou rozdělena do 3 kategorií, kdy pro každou kategorii se postupy podle nařízení EU o OOPP liší. Týká se to především označení CE a posuzování shody. Označení CE a prohlášení o shodě, které vydává výrobce OOPP, zaručují bezpečnost výrobku a jen výrobek, který má označení CE a prohlášení o shodě, může být uvedený na trh v Evropské unii.

• Kategorie I zahrnuje výlučně minimální rizika: povrchové mechanické poranění, styk se slabě agresivními čisticími prostředky nebo dlouhotrvající styk svodou, styk shorkými povrchy oteplotě nepřesahující 50 °C, poškození očí v důsledku expozice slunečnímu záření (kromě pozorování Slunce), povětrnostní podmínky, které nejsou mimořádné povahy.
• Kategorie II zahrnuje rizika, která nejsou obsažena v kategoriích I a III.
• Kategorie III zahrnuje výlučně rizika, která mohou způsobit velmi závažné důsledky, jako je smrt či trvalé poškození zdraví. Týkají se například: látek a směsí nebezpečných pro zdraví, ionizujícího záření, škodlivých biologických činitelů atd.

Česká legislativa upravuje používání OOPP nařízením vlády č. 390/2021. Velký význam mají především jeho přílohy, které společně tvoří „návod“ na používání OOPP.

• Příloha č. 1 nařízení vlády č. 390/2021 obsahuje vzorovou tabulku, podle které zaměstnavatel postupuje při vyhodnocení rizik pro výběr a použití OOPP.
• V Příloze č. 2 je demonstrativní výčet jednotlivých typů OOPP.
• Příloha č. 3 vymezuje demonstrativním způsobem příklady činností, odvětví a oborů činnosti, které mohou vyžadovat ve vztahu k rizikům a na základě jejich vyhodnocení poskytnutí OOOP. Příloha č. 3 nařízení vlády č. 390/2021 doznala značné změny oproti původní právní úpravě v nařízení vlády č. 495/2001, kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků, v donedávna platném znění. Příloha provazuje druh rizika, dotčenou část těla, dále uvádí příklady činností, při nichž může být příslušný typ OOPP nutný a v posledním sloupci tabulky jsou pak uvedeny odvětví a obory činnosti.

Důsledky nepoužívání OOPP

Zaměstnanec má povinnost používat OOPP a zaměstnavatel má povinnost kontrolovat jejich používání. V případě, že zaměstnanec OOPP nepoužívá, orgány inspekce práce nejsou oprávněny zaměstnance samotného pokutovat. Na dodržování povinností zaměstnance dohlíží pouze zaměstnavatel. Ten může být od orgánu inspekce práce pokutován v důsledku provedení kontroly, při které bylo zjištěno, že zaměstnanec OOPP nepoužívá, přestože by měl, nebo má OOPP nedostačující s ohledem na činnost, kterou pro zaměstnavatele vykonává. Nástrojem zaměstnavatele však může být snížení osobního ohodnocení zaměstnanci a upozornění zaměstnance na možnost výpovědi podle § 52 písm. g) zákoníku práce. Zaměstnanec nemůže odmítnout používání OOPP ani ze zdravotních důvodů. S ohledem na požadavky legislativy (zejména nařízení EU o OOPP) je ale nutné, aby OOPP zaměstnanci zdravotní potíže ani nezpůsobovaly. Zaměstnavatel se zaměstnancem by se tak měli snažit zajistit společnou dohodou náhradní řešení, pokud ochranný prostředek konkrétnímu zaměstnanci způsobuje zdravotní potíže. Pokud to není možné, může zaměstnavatel zaměstnance přeložit na jinou práci. Inspekce práce spatřuje častý nedostatek v nedostatečném zajištění OOPP, kdy zaměstnavatel nemá zpracovaný seznam OOPP v souladu se svou zákonnou povinností k prevenci, ale poskytuje OOPP jen na základě svého uvážení. Vybavení zaměstnance nevhodnými OOPP je inspekcí práce posuzováno stejně jako jejich neposkytnutí.

Kde hledat pomoc při absenci OOPP

Pokud má zaměstnanec pochybnost o kvalitě zaměstnavatelem zajištěných OOPP, může se obrátit na odborně způsobilou osobu v prevenci rizik, odborovou organizaci nebo zástupce zaměstnanců pro BOZP. Pokud má pochybnosti sám zaměstnavatel, může se obrátit na Českou obchodní inspekci. V krajních případech je možné se obrátit i na orgán inspektorátu práce (oblastní inspektorát práce). Ten má právo provést kontrolu, zda zaměstnavatel dodržuje své povinnosti uložené zákonem. Má právo žádat po zaměstnavateli odstranění závadného stavu a za spáchání přestupku může zaměstnavateli uložit pokutu.13 V případě, že orgán inspektorátu práce zjistí, že se zaměstnavatel dopustil přestupku, může uložit pokutu ve výši až do 1 000 000 korun.

Školení v oblasti OOPP

Povinností zaměstnavatele je zaměstnancům zajistit ochranné prostředky. Součástí této povinnosti je ale povinnost zaměstnance řádně a prokazatelně informovat o jejich správném používání. Je potřeba zaměstnance školit tak, aby jim bylo jasné, jak konkrétní prvek OOPP slouží při konkrétní činnosti, kterou pro zaměstnavatele vykonávají. Návod ke správnému použití by měl být obsažen mimo jiné i v příbalovém letáku OOOP.