Vyhrazená technická zařízení

Riziko nadměrného vnitřního přetlaku v technickém zařízení nemůžeme na rozdíl třeba od teplotního rizika vnímat svými smysly a jeho podcenění mívá často velké a tragické následky. Druhá část našeho seriálu, který se věnuje provozu technických zařízení a vyhrazených technických zařízení, shrnuje základní informace, které by měli znát zaměstnavatelé provozující tlaková zařízení.

Již od dávných dob využití přetlaku vodní páry vyráběné v parních kotlích nebo vařácích jsou vydávány státem zákony a na ně navazující právní a bezpečnostní předpisy, které ukládají výrobcům a provozovatelům různé povinnosti. Při tom se má za to, že pokud jsou splněny dané povinnosti, je provoz tlakového zařízení bezpečný.

Podle vyhlášky ČÚBP a ČBÚ č. 18/1979 Sb. jsou VTZ jsou definována takto
a) parní a kapalinové kotle (dále jen „kotle“), jejichž konstrukční přetlak přesahuje 0,07 MPa a teplota pracovní látky převyšuje bod varu při tomto přetlaku,
b) tlakové nádoby stabilní (dále jen „tlakové nádoby“), jejichž nejvyšší pracovní přetlak přesahuje 0,07 MPa a které obsahují plyny, páry nebo žíravé, jedovaté a výbušné kapaliny o jakékoliv teplotě nebo jakékoliv kapaliny o teplotě převyšující jejich bod varu při přetlaku 0,07 Mpa,
c) kovové tlakové nádoby k dopravě plynů (dále jen „nádoby na plyny“), jejichž kritická teplota je nižší než + 50 °C, nebo plynů, u nichž  při teplotě + 50 °C je absolutní tlak (tenze) par vyšší než 0,3 Mpa.

Kotle se dělí do 4 tříd:
a) 1. třída – parní kotle s jmenovitým množstvím vyráběné páry nad 115 t/h,
b) 2. třída – parní kotle s jmenovitým množstvím vyráběné páry nad 50 t/h do 115 t/h (včetně) nebo horkovodní kotle s tepelným výkonem nad 35 MW,
c) 3. třída - parní kotle s jmenovitým množstvím vyráběné páry nad 8 t/h do 50 t/h (včetně) nebo horkovodní kotle s tepelným výkonem nad 5,8 MW do 35 MW (včetně),
d) 4. třída - parní kotle s jmenovitým množstvím vyráběné páry do 8 t/h  (včetně) nebo horkovodní kotle s tepelným výkonem do 5,8 MW (včetně) a všechny ostatní kotle kapalinové.

Tlakové nádoby se člení do skupin podle nejvyššího pracovního přetlaku (p) v Mpa a součinu nejvyššího pracovního přetlaku a objemu (v) v litrech (dále jen „bezpečnostní součin“) takto :
a) skupinu A tvoří tlakové nádoby s nejvyšším pracovním přetlakem přesahujícím 0,2 Mpa, jejichž bezpečnostní součin má hodnotu vyšší než 103,
b) skupinu B tvoří ostatní tlakové nádoby.

Vyhrazeným zařízením podle této vyhlášky nejsou:
a)  kotle pracující s radioaktivními látkami nebo kotle umístěné v prostředí s neutronovým tokem,
b)  kotle o objemu do 10 litrů (včetně), u nichž bezpečnostní součin nepřesahuje 10,
c) tlakové nádoby pracující s radioaktivními látkami nebo tlakové nádoby umístěné v prostředí s neutronovým tokem,
d) tlakové nádoby do 10 litrů (včetně), u nichž bezpečnostní součin nepřevyšuje 10,
e) tlakové nádoby z trubek i nekruhových průřezů o nejvyšším vnitřním rozměru do 100 mm (včetně) bez sběračů, popřípadě se sběrači, pokud sběrač z trubky i nekruhového průřezu nemá vnitřní rozměr větší než 150 mm (včetně),
f) topná tělesa pro parní a vodní (kapalinové) vytápění,
g) potrubí, jeho rozšířené části a tlakové nádoby do něho vestavěné (určené například k uvolňování tlaku nebo jako zásobníky), jejichž vnitřní průměr (D) nepřesahuje trojnásobek vnitřního průměru (d) největší připojené trubky (D< 3d), jakož i všechny rozšířené části potrubí a tlakové nádoby do něho vestavěné, pokud slouží jen k dopravě pracovní látky (například rozdělovače, odlučovače, sběrače),
h) tlakové části strojů a technických zařízení, které nejsou samostatnými tlakovými nádobami (například válce pístových strojů, skříně parních turbín, větrníky pístových kapalinových čerpadel, chladiče kompresorů, tlaková pouzdra zapouzdřených rozvoden),
i) ohřívače vzduchu, prašníky, čističe plynu vysokých pecí,
j) nafukovací nekovová zařízení, u nichž vnitřní přetlak stlačeného  plynu zajišťuje jejich tvar a tuhost (například pneumatiky, pneumatické nosníky, plováky),
k) nádoby na plyny o tlakovém objemu do 0,22 litru (včetně),
l) nevratné tlakové nádoby pro aerosoly a podobné použití.

Povinnosti zaměstnavatele plynoucí z vyhlášky:
1) Nepřebírat do provozu od montážní organizace
a) kotle s konstrukčním přetlakem přesahujícím 1,6 Mpa,
b) tlakové nádoby skupiny A s nejvyšším pracovním přetlakem přesahujícím 2,5 MPa, u nichž by nebyla provedena úspěšná první tlaková zkouška zařízení potvrzená organizací státního odborného dozoru (nyní Technická inspekce ČR, dále TIČR).
2) Připravit kotle a tlakové nádoby pro účely státního odborného dozoru ke kontrolní prohlídce nebo zkoušce ve sjednaný den a za podmínek stanovených orgánem dozoru (TIČR).

Tlaková zkouška musí být provedena
a) určí-li to orgán dozoru (TIČR),
b) nejpozději do 9 let od provedení předchozí tlakové zkoušky zkušebním přetlakem, pokud v průvodní dokumentaci není stanovena lhůta kratší.
Jinak musí být tlaková zkouška u kotlů stabilních provedena vždy po jejich přemístění před opětovným zahájením provozu a u všech kotlů vždy po provozní přestávce delší dvou let.
3) Kotel provozovat jen tehdy, je-li jeho obsluhou pověřen odborně způsobilý pracovník (dále jen „topič“), jemuž byl po úspěšně vykonané základní zkoušce vydán topičský průkaz příslušným orgánem dozoru (TIČR). Základní zkouška opravňuje k samostatné obsluze kotlů 4. třídy.

K samostatné obsluze kotlů 1. a 3. třídy nebo kotlů na jiné než v topičském průkaze uvedené palivo je nutno složit příslušnou doplňkovou zkoušku.
Topičského průkazu není třeba k obsluze kotlů 4. třídy
a) plně automatizovaných s jmenovitým množstvím vyráběné páry do 0,5 t/h,
b) plně automatizovaných kapalinových s tepelným výkonem do 0,35 MW,
c) s konstrukčním přetlakem do 0,3 MPa a o objemu do 100 litrů,
d) průtočných o objemu do 100 litrů.

Topiči těchto kotlů musí být o jejich obsluze poučeni a v ní zacvičeni, o čemž musí provozovatel - zaměstnavatel pořídit zápis.
4) Dodržet způsob, termíny a případy provedení revizí a zkoušek dle technických norem.
V případě tlakových nádob stabilních se jedná například o

  • ČSN 69 0012 - Tlakové nádoby stabilní. Provozní požadavky;
  • ČSN EN 13445-5 - Netopené tlakové nádoby - Část 5: Kontrola a zkoušení;
  • ČSN EN 307 - Výměníky tepla - Návody na vypracování instrukcí pro instalování, obsluhu a údržbu pro udržení výkonnosti všech typů výměníků tepla;

v případě kotlů se jedná například o

  • ČSN 07 0710 - Provoz, obsluha a údržba parních a horkovodních kotlů;
  • ČSN EN 12953-11 - Válcové kotle - Část 11: Přejímací zkoušky;
  • ČSN EN 12952-18 - Vodotrubné kotle a pomocná zařízení - Část 18: Návody k obsluze;
  • ČSN EN 12953-13 - Válcové kotle - Část 13: Návody k obsluze;

 v případě kovových tlakových  nádob k dopravě plynů (TNP)  se jedná například o

  • ČSN 07 8304 - Tlakové nádoby na plyny - Provozní pravidla;
  • ČSN EN 12817 - Zařízení a příslušenství na LPG - Kontroly a revize zásobníků na LPG o objemu nejvýše 13 m3;
  • ČSN EN 14334 - Zařízení a příslušenství na LPG - Kontrola a zkoušení autocisteren na LPG;
  • ČSN EN 14912 - Zařízení a příslušenství na LPG - Kontrola a údržba ventilů lahví na LPG při periodické kontrole lahví;
  • ČSN EN 1968 - Lahve na přepravu plynů - Periodická kontrola a zkoušení bezešvých ocelových lahví;
  • ČSN ISO 6406 - Lahve na plyny - Bezešvé ocelové lahve na plyny - Periodická kontrola a zkoušení.

Dále samozřejmě nesmíme zapomínat na povinnosti zaměstnavatele dle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

Podle nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí, je povinností zaměstnavatele zajistit:
a) stanovení termínů, lhůt a rozsahu kontrol, zkoušek, revizí, termínů údržby, oprav a rekonstrukce technického vybavení pracoviště, včetně pracovních a výrobních prostředků a zařízení, s ohledem na jejich provedení, doporučení výrobce a způsob používání, požadavky na pracoviště, rizikové faktory způsobující zhoršení technického stavu pracovních a výrobních prostředků a zařízení a v souladu s výsledky předcházejících kontrol, zkoušek či revizí, po dobu provozu a používání pracoviště,
b) dodržování termínů a lhůt pro provádění činností uvedených v písm. a)
c) a určit osobu,  jejíž povinností je zajistit provádění uvedených činností.

Poznámka: Při stanovení termínů, lhůt a rozsahu výše uvedených preventivních činností může zaměstnavatel využít doporučených normových hodnot z výše uvedených technických norem.

A podle nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí, je povinností zaměstnavatele:

  • provádět kontrolu bezpečnosti provozu zařízení před uvedením do provozu podle průvodní dokumentace výrobce. Není-li výrobce znám nebo není-li průvodní dokumentace k dispozici, stanoví rozsah kontroly zařízení zaměstnavatel místním provozním bezpečnostním předpisem;
  • zajistit vybavení zařízení provozní dokumentací. Následná kontrola musí být prováděna nejméně jednou za 12 měsíců v rozsahu stanoveném místním provozním bezpečnostním předpisem, nestanoví-li zvláštní právní předpis, popřípadě průvodní dokumentace nebo normové hodnoty rozsah a četnost následných kontrol jinak;
  • uchovávat provozní dokumentaci po celou dobu provozu zařízení.

Tlaková zařízení si můžeme zhruba rozdělit na ta, která patří mezi vyhrazená technická zařízení (VTZ) a ostatní, kam lze zařadit například:

  • nízkotlaké parní a teplovodní kotle;
  • nízkotlaké kotelny;
  • nízkotlaké výměníky tepla;
  • krbové vložky s vodním výměníkem tepla;
  • tlakové (papinovy) hrnce;
  • plynové kartuše k turistickým vařičům;
  • sifonové a šlehačkové bombičky;
  • kyvety na sodovou vodu;
  • sudy na pivo;
  • některé druhy hasících přístrojů.

Přitom i některá z těchto tlakových zařízení by mohla ve zvýšené míře ohrozit zdraví nebo bezpečnost osob, majetek nebo životní prostředí, popřípadě jiný veřejný zájem, a proto je pro ně zákonem č. 22/1997 Sb. předepsán způsob stanovování jejich technických vlastností ("stanovené výrobky"). Stanovenými výrobky jsou například tlakové hrnce nebo některé teplovodní kotle na pevná paliva s ručním přikládáním.

V této části článku se budeme zabývat povinnostmi zaměstnavatele, jehož zaměstnanci používají některý druh tlakového zařízení nebo provádějí obsluhu a údržbu nízkotlakého kotle, nízkotlaké kotelny nebo zařízení pro ústřední vytápění a přípravu teplé vody.

Nízkotlaké kotelny

Základním bezpečnostní předpisem pro nízkotlaké kotelny je vyhláška bývalého Českého úřadu bezpečnosti práce č. 91/1993 Sb. Vyhláška se vztahuje na organizace a fyzické osoby provozující podnikatelskou činnost a na jejich pracovníky při projektování, zřizování, umístění a provozu nízkotlakých kotelen (dále jen "kotelny"), se jmenovitým tepelným výkonem alespoň jednoho kotle 50 kW a větším a kotelen se součtem jmenovitých tepelných výkonů kotlů větším než 100 kW.

Povinnosti zaměstnavatele plynoucí z vyhlášky č. 91/1993 Sb.:

  • vydat provozní řád kotelny (dále jen "provozní řád"); pro kotelnu s kotli na plynná paliva musí mít provozní řád náležitosti podle zvláštního předpisu (ČSN 386405 - Plynová zařízení - Zásady provozu).

Provozní řád stanoví zejména
a) počet kotlů, které může obsluhovat jeden topič,
b) způsob obsluhy,
c) povinnosti pracovníků při provozu kotelny,
d) lhůty a způsob kontrol zabezpečovacího zařízení,
e) lhůty a způsob zjišťování přítomnosti oxidu uhelnatého v prostorách kotelny a v prostorách souvisejících s jejich provozem,
f) způsob, postup, rozsah a termíny čištění kotlů,
g) osoby oprávněné ke vstupu do kotelny,
h) rozsah a lhůty zápisů údajů do provozního deníku.

  • zapracovat do provozního řádu požadavky na zatápění, provoz a odstavení kotlů, nelze-li u některých kotlů zajistit návod dodavatele.

Provozní řád musí být v kotelně trvale k dispozici.

  • ihned odstavit zařízení z provozu, nastanou-li tyto okolnosti :

a) při ztrátě vody ve vodoznacích parního kotle;
b) při vzniku trhlin a větších netěsností, a to

1. u parních kotlů, jestliže ani při zvýšeném napájení není možno udržet nejnižší přípustný stav vody v kotlích,

2. u kapalinových kotlů při náhlém poklesu tlaku kapaliny,

3. jestliže by byla ohrožena bezpečnost osob nebo zařízení,

4. selže-li zabezpečovací zařízení;

c) při deformacích výhřevných ploch kotlů, které by mohly způsobit roztržení kotlů a tím ohrozit bezpečnost osob,

d) při výbuchu v topeništi a v kouřových tazích, který způsobil poškození vyzdívky, oplechování nebo vlastního tlakového celku,

e) v případech, kdy nelze zajistit spolehlivou obsluhu kotlů (např. špatná viditelnost, požár).

  • zajistit provoz kotelního zařízení v souladu s provozním řádem,
  • provádět preventivní a provozní údržbu kotelen a kontroly činnosti topičů,
  • zajistit, aby únikové cesty byly trvale volné a použitelné,
  • dozírat, aby se v kotelnách nekonaly práce, které nesouvisejí s jejich provozem a údržbou, a aby se v nich nezdržovaly nepovolané osoby,
  • zajistit obsluhu kotlů odborně způsobilými pracovníky (dále jen "topiči"),
  • zajistit praktický zácvik, zkoušky a ověření znalostí topičů,
  • zajistit osobní ochranné pracovní prostředky, zajistit jejich řádnou údržbu a výměnu ve stanovených lhůtách, seznámit topiče s používáním těchto prostředků a jejich používání vyžadovat a soustavně kontrolovat,
  • zajistit stanovené lékařské prohlídky topičů,
  • označit dveře do kotelen bezpečnostní tabulkou s nápisem "KOTELNA - NEPOVOLANÝM VSTUP ZAKÁZÁN", popřípadě dalšími bezpečnostními nápisy,
  • odstraňovat závady a nedostatky zjištěné při odborných prohlídkách kotelen a při revizích,
  • zjišťovat přítomnost oxidu uhelnatého ve lhůtách a způsobem stanoveným provozním řádem,
  • uschovat provozní deník a zápisy o odborných prohlídkách kotelny po dobu nejméně tří let,
  • vést v každé kotelně provozní deník. Do provozního deníku se zapisují údaje v rozsahu a lhůtách stanovených provozním řádem.
  • zajistit odborné prohlídky kotelen (dále jen "prohlídky")

a) před uvedením kotelen do provozu,
b) po každé generální opravě a rekonstrukci kotlů,
c) při změně druhu paliva,
d) vždy po jednom roce provozu kotelen,
e) u sezónního provozu před zahájením každé sezóny.

Prohlídky může provádět pouze osoba, která ovládá předpisy pro provoz, obsluhu a údržbu kotelního zařízení a kotelny a předpisy související, například tepelný technik, revizní technik kotlů, energetik. O výsledku prohlídek vyhotoví zápis.

Při prohlídkách se zjišťuje zejména stav kotelny, vnější a vnitřní stav kotlů, stav zabezpečovacího zařízení, hořáků, čerpadel, nádrží, zařízení na úpravu vod, zauhlovacího a odpopílkovacího zařízení, kouřových kanálů a komínů.

V katalogu Národní soustavy povolání však již existuje povolání s názvem " Revizní technik nízkotlakých kotelen" (http://katalog.nsp.cz/tp/revizni-technik-nizkotlakych-kotelen/102078.html).

Ústřední vytápění a příprava teplé vody

Povinnosti zaměstnavatele vyplývající z NV č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí

  • zajistit:

a) stanovení termínů, lhůt a rozsahu kontrol, zkoušek, revizí, termínů údržby, oprav a rekonstrukce technického vybavení pracoviště, včetně pracovních a výrobních prostředků a zařízení, s ohledem na jejich provedení, doporučení výrobce a způsob používání, požadavky na pracoviště, rizikové faktory způsobující zhoršení technického stavu pracovních a výrobních prostředků a zařízení a v souladu s výsledky předcházejících kontrol, zkoušek či revizí, po dobu provozu a používání pracoviště,

b) dodržování termínů a lhůt pro provádění činností uvedených v písm. a)
-  určit osobu,  jejíž povinností je zajistit provádění uvedených činností.

Při stanovení termínů, lhůt a rozsahu výše uvedených preventivních činností může zaměstnavatel využít doporučených normových hodnot z těchto technických norem:

  • ČSN EN 12170 - Tepelné soustavy (otopné soustavy) v budovách - Návod pro provoz, obsluhu, údržbu a užívání - Tepelné soustavy (otopné soustavy) vyžadující kvalifikovanou obsluhu.

Norma je určena k použití při zpracování návodů pro provoz, údržbu, obsluhu a užívání nových nebo modernizovaných tepelných soustav a jejich zařízení vyžadující kvalifikovaný obslužný personál. Návody zajistí pro tepelnou soustavu její trvalý popis a soubor požadavků pro provoz, údržbu, obsluhu a užívání. Podporují zajištění bezpečnosti zařízení, hospodárnou spotřebu energie a řízení kvality prostředí. Jsou podkladem pro zpracování energetických auditů podle zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií a pro užití směrnice 2002/91/EU ze 16. prosince 2002 o energetické náročnosti budov. Norma je určena především osobám, které zpracovávají návody, projektantům tepelných soustav a jejich zařízení, výrobcům, pracovníkům montáže, přejímacím odborníkům a vlastníkům.

  • ČSN EN 12171 - Tepelné soustavy (otopné soustavy) v budovách - Návod pro provoz, obsluhu, údržbu a užívání - Tepelné soustavy (otopné soustavy) nevyžadující kvalifikovanou obsluhu.

Anotace obdobná jako u ČSN EN 12170.

Zařazení tepelných soustav do jedné z uvedených norem musí určit projektant s ohledem na jednotlivá navržená zařízení soustav. Pokud v návodech na obsluhu jednotlivých zařízení nebude od výrobců zdůrazněna potřeba vyžadující kvalifikovanou obsluhu, nebo pokud nebude technickými předpisy pro zařízení nebo soubory zařízení požadována odborná obsluha, lze nahlížet na tepelnou soustavu pohledem pouze jednodušší normy ČSN EN 12171, která nevyžaduje kvalifikovanou obsluhu.

  • ČSN EN 307 - Výměníky tepla - Návody na vypracování instrukcí pro instalování, obsluhu a údržbu pro udržení výkonnosti všech typů výměníků tepla. (Norma je k dispozici pouze v angličtině).
  • ČSN 06 0830 - Tepelné soustavy v budovách - Zabezpečovací zařízení.

Tato norma platí pro projektování, provádění a provoz zabezpečovacích zařízení pro tepelné soustavy v budovách (dále jen zabezpečovací zařízení):
a) parních nízkotlakých kotlů a vyvíječů páry do nejvyššího dovoleného přetlaku 50 kPa;
b) tepelných vodních soustav s nejvyšší dovolenou teplotou do 110 °C s kotli a výměníky;
c) ohřívačů vody samostatných nebo připojených k tepelné soustavě ohřívající vodu teplem přenášeným teplo-nosnou látkou s přihlédnutím k ČSN EN 806-2. Zařízení, jejichž projektová dokumentace pro provádění stavby byla schválena před vydáním této normy, mohou být realizována a provozována podle projektu a dokumentace těchto zařízení. Při rekonstrukcích a generálních opravách však musí být upravena podle této normy.

Tato norma neplatí pro zabezpečovací zařízení a výstroj:

a) vestavěných ohřívačů vody v teplovodních kotlích do výkonu 50 kW podle ČSN 07 0245;

b) plynových rychloohřívacích kotlů do výkonu 31,5 kW s vodním objemem do 10 litrů podle ČSN 07 0246.

  • ČSN EN 806-5 - Vnitřní vodovod pro rozvod vody určené k lidské spotřebě - Část 5: Provoz a údržba.

Norma je určena projektantům, architektům, stavebnímu dozoru, dodavatelům, instalatérům, provozovatelům vodovodů pro veřejnou potřebu, odběratelům a kontrolním orgánům.

Povinnosti zaměstnavatele vyplývající ze zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií

  • zajistit u provozovaných kotlů se jmenovitým výkonem nad 20 kW a příslušných rozvodů tepelné energie pravidelnou kontrolu, jejímž výsledkem je písemná zpráva,
  • předložit na vyžádání zprávu o kontrole provozovaných kotlů a příslušných rozvodů tepelné energie ministerstvu nebo Státní energetické inspekci.

Povinnosti zaměstnavatele vyplývající ze zákona č. 201/2012  Sb., o ochraně ovzduší

  • provozovat spalovací stacionární zdroj na pevná paliva o jmenovitém tepelném příkonu od 10 do 300 kW včetně, který slouží jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění, v souladu Přílohou č. 11 k tomuto zákonu, kde jsou uvedeny minimální emisní požadavky;
  • provádět jednou za dva kalendářní roky prostřednictvím osoby, která byla proškolena výrobcem spalovacího stacionárního zdroje a má od něj udělené oprávnění k jeho instalaci, provozu a údržbě (dále jen „odborně způsobilá osoba“), kontrolu technického stavu a provozu spalovacího stacionárního zdroje na pevná paliva o jmenovitém tepelném příkonu od 10 do 300 kW včetně, který slouží jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění, a předkládat na vyžádání obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností doklad o provedení této kontroly vystavený odborně způsobilou osobou potvrzující, že stacionární zdroj je instalován, provozován a udržován v souladu s pokyny výrobce a tímto zákonem.

V případě, že výrobce spalovacího zdroje není znám, zanikl nebo neurčil oprávněnou osobu, může být kontrola provedena odborně způsobilou osobou oprávněnou jiným výrobcem k provádění kontroly technického stavu a provozu stejného typu spalovacího stacionárního zdroje.

Autor - Ing. Antonín Voříšek - je výkonný místopředseda Asociace pracovníků tlakových zařízení (ATZ) a vedoucí redakční rady Zpravodaje ATZ.

 

VOŘÍŠEK, Antonín. Povinnosti zaměstnavatele při provozu tlakových zařízení. Portál BOZPinfo.cz, dostupné z: http://www.bozpinfo.cz/povinnosti-zamestnavatele-pri-provozu-tlakovych-zarizeni a http://www.bozpinfo.cz/povinnosti-zamestnavatele-pri-provozu-tlakovych-zarizeni-cast-ii