Stavbou pro zemědělství se rozumí stavba pro hospodářská zvířata, doprovodná stavba pro hospodářská zvířata, stavba pro posklizňovou úpravu a skladování produktů rostlinné výroby, stavba pro skladování minerálních hnojiv, stavba pro skladování přípravků a prostředků na ochranu rostlin a příruční sklad, stavba, část stavby nebo oddělená místnost určená pro skladování přípravků a prostředků na ochranu rostlin o maximální přípustné hmotnosti do 1 000 kg přípravků a prostředků na ochranu rostlin.

Stavby pro hospodářská zvířata

• Technické řešení staveb pro hospodářská zvířata musí umožňovat, aby proudění, teplota a relativní vlhkost vzduchu, prašnost, koncentrace plynů, osvětlení a hlučnost byly v mezích, které nejsou pro zvířata škodlivé. Pokud nároky na zdraví zvířat vyžadují nucené větrání a úpravu vzduchu, je požadován nouzový systém, zajišťující jeho dostatečnou výměnu, úpravu a zabudování zařízení pro signalizaci poruchy systému.
• Použité materiály a povrchová úprava staveb, zvláště pak krmné žlaby a další zařízení, s nimiž přicházejí zvířata do styku, nesmí být z hlediska zdraví zvířat závadné. Potrubní rozvod studené vody nemusí být tepelně izolován s výjimkou zabránění zamrznutí. Všechny prvky a části staveb pro ustájení zvířat musí být řešeny a udržovány tak, aby se zamezilo zranění zvířat.
• Povrch podlah a stěn musí být snadno omyvatelný a dezinfikovatelný v místnostech, kde se vyžaduje zvýšená čistota, zejména u dojíren, mléčnic, sýráren a samostatných místností pro veterinární zákroky.
• Stavby pro chov hospodářských zvířat bez možnosti přirozené výměny vzduchu a přirozeného osvětlení musí mít zabezpečenou plynulou dodávku elektrické energie doplněnou nouzovým zdrojem. Výkon nouzového zdroje elektrické energie se stanoví individuálně na navržený technologický systém a technické vybavení pro zachování nejdůležitějších životních funkcí.
• Stavby se zřetelem na produkci nebezpečných látek se základním zabezpečením musí zamezit samovolnému proniknutí látek ohrožujících jakost vod ze staveb a jejich součástí do okolního terénu a podloží a následně do povrchových a podzemních vod:
  a) nepropustností povrchů a konstrukcí, které přicházejí do styku se závadnými látkami,
  b) odkanalizováním, případně stavebními nebo technologickými úpravami, znemožňujícími únik látek ze stavby vytečením, přetečením nebo splachem,
  c) umístěním nádrží na kapalná minerální hnojiva do záchytných van.
• Doplňkové zabezpečení staveb se vedle požadavků na jejich základní zabezpečení uplatňuje při jejich umísťování v oblastech se zvýšenou ochranou vod a v ochranných pásmech:
  a) u skladů kapalných minerálních hnojiv, u jímek a nádrží na skladování tekutých statkových hnojiv a u skladů na siláž s obsahem sušiny menším než 30 %; uvedené skladovací prostory se musí opatřit kontrolním systémem těch částí, které jsou ve stavbě zakryté, a které nelze vizuálně kontrolovat,
  b) u silážních žlabů na skladování siláže o sušině menší než 30 % a hnojišť, u kterých je zajištěn samovolný odtok tekutých složek z jejich skladovacích prostorů, musí být provedena kontrola předepsané kvality stavebních prací v průběhu výstavby a před uvedením stavby do provozu; v průběhu provozu se musí pravidelně kontrolovat povrchy s ohledem na jejich nepropustnost.

Doprovodné stavby pro hospodářská zvířata

• Obvodové stěny a zastřešení staveb pro dosoušení a skladování sena a slámy musí zabránit vnikání srážkových vod do skladované hmoty. Podlaha těchto staveb musí zabránit pronikání vlhkosti do skladované hmoty. Otvory pro větrání staveb pro dosoušení a skladování sena a slámy musí mít velikost a umístění odpovídající technologii větrání, musí splňovat podmínky bezpečnosti práce se zřetelem na technická zařízení a musí být řešeny tak, aby bránily vnikání ptactva do prostoru stavby.
• Dno hnojiště musí mít podélný sklon směrem k hnojůvkové jímce. Podélný a příčný sklon dna manipulačních ploch se musí vytvořit tak, aby hnojůvka a kontaminovaná srážková voda odtékala do sběrných žlábků nebo kanálků a do jímky.
• Výdejní plocha nádrží a jímek na kejdu musí mít zpevněný nepropustný povrch v šířce příjezdové vozovky a délce použitého dopravního prostředku. Po stranách je chráněna obrubníky vyvýšenými nad terén a čelními nájezdy vyvýšenými proti niveletě příjezdové komunikace jako ochrana proti přívalovým dešťovým vodám.
• Stavby pro konzervaci a skladování siláže a stavby pro skladování silážních šťáv musí splňovat podmínky základního a doplňkového zabezpečení staveb podle § 51 odst. 5 a 6 se zřetelem na produkci nebezpečných látek.
• Skladovací a manipulační plochy silážního žlabu s výjimkou nájezdové a výjezdové rampy musí být zabezpečeny obrubníky nebo příkopy tak, aby do nich nemohla vnikat přívalová dešťová voda nebo z nich vytékat tekutina na vodohospodářsky nezabezpečené plochy.
• U nezastřešených silážních žlabů musí být na obvodových stěnách dvoutyčové zábradlí. Tam, kde by překáželo při plnění nebo vybírání, musí být odnímatelné nebo otočné.

Stavby pro posklizňovou úpravu a skladování produktů rostlinné výroby

• Stavby pro posklizňovou úpravu a skladování zrnin a jejich technické řešení musí:
  a) být suché, zastřešené, větratelné a čistitelné, s hladkým povrchem vnitřních stěn a podlahou chráněnou před zemní vlhkostí,
  b) umožňovat odběr vzorků pro zhodnocení kvality skladovaného zrna,
  c) umožňovat nápravná opatření v případě zvýšení teploty či zvýšení vlhkosti skladovaného zrna jeho přepouštěním, provzdušňováním, sušením nebo chlazením,
  d) umožnit účinnou ochranu skladovaných produktů proti škodlivému hmyzu, ptactvu a hlodavcům,
  e) zajistit aktivní větrání skladovacího prostoru, případně s regulací teploty a relativní vlhkosti vzduchu,
  f) umožnit dálkové měření teplot skladovaných zrnin a dálkovou kontrolu zaplnění věžových staveb pro skladování,
  g) zajistit omezení prašnosti systémem odsávání, odlučování a oddělení a zachytávání odpadů z technologických linek.
• Stavba pro posklizňovou úpravu a skladování brambor musí udržovat podmínky pro dlouhodobé skladování brambor a potlačovat nežádoucí biologické procesy hlíz ve skladovacích prostorech:
  a) tepelnou izolací,
  b) větráním, zařízením pro úpravu teploty, případně relativní vlhkosti,
  c) regulací světelných podmínek.
• Stavba pro posklizňovou úpravu a skladování ovoce a zeleniny musí splňovat nároky na udržení nebo i zvýšení kvality jejich jednotlivých druhů v odpovídajících mikroklimatických podmínkách.
• V chladírenských prostorech pro skladování ovoce a zeleniny se podlahy izolují proti vlhkosti, v prostorech s řízenou atmosférou musí být podlahy plynotěsné, u větraných skladovacích prostorů ovoce a zeleniny mimo cibuloviny se izolace proti zemní vlhkosti nepožaduje.

Stavby pro skladování minerálních hnojiv

• Stavba pro skladování tuhých hnojiv musí zabezpečit jejich příjem vykládkou ze železničních vagónů nebo silničních nákladních vozidel, oddělené uskladnění jednotlivých druhů hnojiv do skladovacích sekcí, boxů nebo nádrží podle požadované kapacity, při respektování fyzikálně chemických vlastností skladovaných látek.
• Konstrukce, obvodový a střešní plášť staveb pro skladování tuhých hnojiv musí splňovat požadavky na:
  a) jejich ochranu před účinky klimatu a před nadměrným oteplováním součástí stavby, na tepelně izolační vlastnosti a na vytvoření prostoru s požadovanými klimatickými podmínkami podle druhů skladovaných hnojiv,
  b) odolnost proti chemickému působení hnojiv a proti korozi,
  c) zamezení možnosti pyrolytického rozkladu hnojiv,
  d) přenos statického zatížení skladovaných substrátů a technologického zařízení podle způsobů jejich skladování a manipulace s nimi při plnění a vyskladňování,
  e) uzavíratelnost ze všech stran a zabezpečení proti vniknutí vody a vlhkosti do skladovacích prostor,
  f) omezení technologických otvorů pro minimální výměnu vzduchu a omezení prašnosti,
  g) odolnost podlah proti zemní vlhkosti, vodě, chemickým vlivům, proti zatížení skladovanými hnojivy a mobilním technologickým zařízením.
• Konstrukce podlah a částí stavby pro skladování tuhých hnojiv musí splňovat podmínky základního a doplňkového zabezpečení staveb se zřetelem na produkci závadných látek.
• Konstrukce staveb pro skladování tuhých, volně sypaných, jemně mletých práškových vápenatých a hořečnato-vápenatých hnojiv musí splňovat požadavky technologie a přenosu zatížení zásobníky a zařízením pro manipulaci včetně skladovaných substrátů.
• Požadavky na stavby pro skladování dusičnanu amonného, vícesložkových hnojiv obsahujících dusičnan amonný a vícesložkových hnojiv typu NP, NPK, případně i NK obsahujících dusík zčásti nebo zcela ve formě dusičnanu amonného se stanovují způsobem odpovídajícím požadavkům, které jsou splněny dodržením normové hodnoty. Musí být suché a nepodsklepené. Stěny, strop a podlaha skladovacího prostoru musí mít snadno čistitelnou povrchovou úpravu. Dveře musí mít otevírání ven. Podlahy nesmí mít kanály nebo otvory, musí být izolovány proti zemní vlhkosti a není dovoleno jejich krytí asfaltem nebo jinou organickou hmotou.

Stavby pro skladování přípravků a prostředků na ochranu rostlin

• Základní zabezpečení staveb musí zamezit samovolnému pronikání látek ohrožujících jakost vod ze staveb do okolního terénu a podloží a následně do povrchových a podzemních vod:
a) nepropustností povrchů a konstrukcí, které přicházejí do styku se závadnými látkami,

b) odkanalizováním, případně stavebními úpravami znemožňujícími únik látek ze stavby vytečením, přetečením nebo splachem.
• Stavby musí být členěny na:
  a) úsek příjmu a vyskladnění přípravků a prostředků na ochranu rostlin se zastřešenou manipulační plochou s rampou a záchytným havarijním prostorem,
  b) úsek skladování přípravků a prostředků na ochranu rostlin pro oddělené skladování jednotlivých druhů, prázdných znečištěných obalů pro zpětný odběr, úsek musí být samostatně odvětratelný, s možností temperování a sledování teploty vzduchu,
  c) úsek pomocných a hygienických provozů samostatně odvětratelný s možností temperování, zejména umývárny, WC a šatny.
• Podlaha musí být nepropustná pro kapaliny, odolná proti chemickým účinkům uskladněných přípravků, s povrchem umožňujícím snadné čištění a vyspádovaná do samostatné havarijní jímky.
• Kanalizační systém musí být řešen jako oddělený pro srážkové, splaškové a odpadní vody kontaminované přípravky.
• Stavba pro skladování přípravků a prostředků na ochranu rostlin musí být vybavena havarijní jímkou, která musí mít povrch odolný proti chemickým účinkům uskladněných přípravků a musí být zabezpečena proti přítoku srážkové vody z okolních ploch a proti pronikání podzemní vody. Musí být dimenzována minimálně na 10 % celkového objemu skladovaných kapalin, avšak nejméně na celý objem jednoho největšího skladovaného přepravního obalu nebo nádoby.
• Podlaha příručního skladu musí být nepropustná pro kapaliny, odolná proti chemickým účinkům uskladněných přípravků a prostředků na ochranu rostlin, musí být opatřena zvýšeným soklem po obvodu stěn včetně dveřního prahu jako náhrada za havarijní jímku. Příruční sklad musí být samostatně odvětratelný s možností temperování a sledování teploty vzduchu, technické a dispoziční řešení musí umožňovat uložení přípravků a prostředků na ochranu rostlin přehledně a odděleně podle druhu nebezpečnosti v přepravních obalech, kontejnerech a nádobách, oddělené ukládání znečištěných obalů 30), osobních ochranných pracovních prostředků a oděvů, při dodržování podmínek hygienických, bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci. Na příruční sklad se nevztahují odstavce 1 až 5.

Bioplynová stanice (BPS)

Zásady uvádění BPS do provozu, požadavky na odbornou způsobilost, zkoušení:

Nutno respektovat požadavky TDG 983 02 Plynové hospodářství bioplynových stanic

• U plynových zařízení je nutné aby:
  a) Montáž zařízení provedla oprávněná organizace dle zákona č. 174/1968 Sb., v platném znění, a vyhlášky č. 21/1979 Sb., v platném znění, a to v rozsahu: zařízení pro výrobu a úpravu plynu.
  b) Montážní pracovníci byli odborně způsobilé osoby s osvědčením dle zákona č. 174/1968 Sb., v platném znění, a vyhlášky č. 21/1979 Sb., v platném znění, v rozsahu: zařízení pro výrobu a úpravu plynu.
  c) Zkoušky a revize provedl revizní technik ‐ odborně způsobilá osoba – dle zákona č. 174/1968 Sb., v platném znění, vyhlášky č. 21/1979 Sb., v platném znění, a vyhlášky č. 85/1978 Sb., v platném znění, s osvědčením v rozsahu: zařízení pro výrobu a úpravu plynu.
• Plynové zařízení BPS, u nichž výroba bioplynu přesahuje 5 m3/hod, je možno předat provozovateli po zkouškách, jejichž úspěšnost je potvrzena organizací státního odborného dozoru Technické inspekce České republiky (dále jen „TIČR“) ve smyslu zákona č. 174/1968 Sb., v platném znění, vyhlášky č. 21/1979 Sb., v platném znění, a vyhlášky č. 85/1978 Sb., v platném znění,
• U elektrických zařízení je nutné aby:
  a) Dokumentace obsahovala v rámci projektové dokumentace protokol stanovující vnější vlivy a dále výpočet rizik dle normových hodnot pro návrh ochrany před bleskem. Po dokončení montáže se požaduje úprava dokumentace el. zařízení dle skutečného provedení.
  b) Montáž zařízení oznámila montážní organizace bez zbytečného odkladu organizaci státního odborného dozoru TIČR zahájení montáže zařízení třídy I. (např. el. zařízení v prostředí s nebezpečím výbuchu nebo v prostorách z hlediska úrazu el. proudem zvlášť nebezpečných)
  c) Montážní organizace, právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba prováděla montáž, opravy, revize a zkoušky zařízení na základě oprávnění (příslušného druhu a rozsahu) vydaného organizací státního odborného dozoru dle zákona č. 174/1968 Sb., v platném znění, a vyhlášky č. 73/2010 Sb.
  d) Montážní pracovníci byly odborně způsobilé osoby s kvalifikací podle vyhlášky č. 50/1978 Sb., v platném znění, příslušného druhu a rozsahu.
  e) Zkoušky a revize provedl revizní technik ‐ odborně způsobilá osoba – dle zákona č. 174/1968 Sb., v platném znění, s osvědčením podle § 9 vyhlášky č. 50/1978 Sb., v platném znění, příslušného druhu a rozsahu. Elektrické zařízení musí být před uvedením do provozu osvědčeno výchozí revizí.
• Elektrická zařízení třídy I. mohou být uvedena do provozu jen na základě odborného a závazného stanoviska vydaného organizací státního odborného dozoru – TIČR ve smyslu vyhlášky č. 73/2010 Sb.
• Pokud tlaková zařízení BPS spadají svými technickými parametry do vyhrazených tlakových zařízení podle vyhlášky č. 18/1979 Sb., v platném znění, pak musí splňovat požadavky zákona č. 22/1997 Sb., v platném znění, nařízení vlády č. 20/2003 Sb. a č. 26/2003 Sb., v platném znění, a následně jejich provoz bude v režimu vyhrazených tlakových zařízení podle zákona č. 174/1968 Sb., v platném znění, a vyhlášky č. 18/1979 Sb., v platném znění.

Povinnosti zaměstnavatele při provozování BPS:

• zpracovat místní provozní řády (dále jen „MPŘ“), technologické postupy s konkrétním určením k obsluze technických a vyhrazených technických zařízení, včetně určení zdrojů rizik k jednotlivým zařízením BPS a prokazatelně seznámit zaměstnance pracující v areálu BPS s MPŘ, a to buď s konkrétní částí, případně s těmi částmi MPŘ, které se vztahují k jejich pracovní činnosti;

• zajistit odbornou kvalifikaci zaměstnanců, resp. proškolení zaměstnanců;

•  

  zajistit provedení výchozí revize k vyhrazeným technickým zařízením dle vyhlášky č. 18/1979 Sb., v platném znění, vyhlášky č. 21/1979 Sb., v platném znění, a vyhlášky č. 73/2010 Sb.;

• vyhledávat a hodnotit rizika, přijímat opatření k jejich odstranění tak, aby ohrožení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců bylo minimalizováno (např. přihlédnout k toxicitě z důvodu přítomnosti sulfanu; hromadění oxidu uhličitého z bioplynu například v prohlubních; přítomnosti mikroorganismů; nedýchatelnosti; rizikům způsobeným pohyblivými částmi BPS;

•  

  proti působení zbytkových rizik, které nelze odstranit organizačními nebo technickými opatřeními, musí zaměstnavatel navrhnout používání vhodných osobních ochranných pracovních prostředků. Způsob, podmínky a dobu používání osobních ochranných pracovních prostředků stanoví zaměstnavatel na základě četnosti a závažnosti vyskytujících se rizik, charakteru a druhu práce dle požadavků nařízení vlády č. 390/2021 Sb., a zákona č. 262/2006 Sb., v platném znění,; 

• v případě oprav a údržby BPS zajistit předání pracoviště a vzájemně se s ostatními subjekty písemně informovat o rizicích a přijatých opatřeních (§ 101 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění);

•  

  zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu v souladu s nařízením vlády č. 406/2004 Sb., např. aktualizace určení prostorů s nebezpečím výbuchu s ohledem na zjištění ze zkušebního provozu, dále pak pro práce v prostorech s výbušnou plynnou atmosférou (např. fermentory, dofermentory, uzavřené koncové sklady, plynotěsné zastřešení, externí plynojemy) musí být dodavatelem prací zpracovány podrobné technologické postupy zejména s ohledem na možnost iniciace výbušné atmosféry a ochranu zaměstnanců proti otravě a udušení;

• dle TDG 983 02 se doporučuje, aby obsluha měla k dispozici minimálně detektor metanu, detektor sulfanu, detektor oxidu uhličitého (nebo detektor kyslíku) a svítilnu, která je v provedení do prostředí s nebezpečím výbuchu;

•  

  umístit na pracovištích, na kterých jsou vykonávány práce, při nichž může dojít k poškození zdraví, bezpečnostní značky a značení nebo zavést signály, které poskytují informace nebo instrukce týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.