Úvod

Další zajímavé informace ohledně zdraví, právních předpisů, ale i nově například z daňové oblasti, přinesl seminář Pracovněprávní a daňová problematika v souvislosti se zdravotní prevencí a ochranou zaměstnanců na pracovišti, který se konal online 4. listopadu 2021. Akce se uskutečnila v rámci celoevropské kampaně Zdravé pracoviště 2020–2022 s názvem „Zdravé pracoviště si posvítí na fyzickou zátěž“.

O této kampani pohovořil Ing. Jaroslav Hlavín z Ministerstva práce a sociálních věcí. Muskuloskeletálním poruchám lze předcházet a jsou zvladatelné. Pro úspěšnou prevenci je nezbytné, aby se na pracovišti zúčastnil každý - zaměstnavatelé, vedoucí i řadoví pracovníci, útvary BOZP.  V letošním roce proběhla většinou online řada seminářů na podporu zvyšování povědomí o tomto tématu. Na webových stránkách kampaně lze najít zajímavé materiály k této problematice, například Shrnutí - Dlouhé omezené stání: dopady na zdraví a doporučení ohledně osvědčených postupů nebo Shrnutí - Dlouhé sezení ve stejné poloze při práci: dopady na zdraví a doporučení ohledně osvědčených postupů. Tématem příští kampaně bude Digitalizace a BOZP.

Síť Enterprise Europe Network (EEN) představila PhDr. Marie Pavlů, CSc. Jedná se o největší a nejrozsáhlejší světovou poradenskou síť zejména pro malé a střední podniky, která působí v téměř 70 zemích světa a má 4000 expertů v 600 organizacích. Poskytuje poradenství, mimo jiné také v bezpečnosti práce; podporu při vyhledávání zahraničních obchodních, výrobních či projektových partnerů; podporu inovativních řešení apod.

Do tajů daňové problematiky jsme mohli nahlédnout díky přednášce daňové poradkyně z firmy Baker McKenzie Elišky Komínkové. Dodržování bezpečnosti práce stejně jako zdravotní prevence stojí zaměstnavatele nemalé finance. Z pohledu zaměstnavatele řešíme, zda se jedná o daňově uznatelný nebo neuznatelný náklad, a z pohledu zaměstnance, jestli je příjem ve formě úhrady nákladů předmětem daně, zda se jedná o příjem zdanitelný, nebo osvobozený.

Pokud jsou náklady vynaloženy podle jiných právních předpisů (např. zákoníku práce), vždy jsou daňově uznatelné, ve výši dané právním předpisem. Pokud jsou náklady vynaloženy dobrovolně (jako benefit), je třeba zkoumat daňový režim.

Pro rozhodování jsou klíčové § 24 a 25 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (ZDP). Daňově uznatelné náklady jsou uvedeny v § 24 tohoto zákona (patří tam mimo jiné náklady na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců). V § 25, který je „nadřazený“ § 24, jsou daňově neuznatelné náklady. To znamená, že pokud bude možné nějaký náklad podřadit pod § 24, ale tento náklad bude současně uveden v § 25, nelze jej považovat za daňově uznatelný. V § 6 odst. 7 ZDP je uvedeno, co není předmětem daně, a v § 6 odst. 9, co je od daně osvobozeno.

V případě testování na covid-19 bychom museli rozlišit, zda jde o povinné testy [pak by to byl daňový výdaj podle § 24 odst. 2 písm. p) ZDP], nebo testy dobrovolné (benefit).

Očkování jako metoda nejúčinnější prevence patří k nejvýznamnějším objevům v historii medicíny a zachránilo již stamiliony životů," říká MUDr. Michal Holásek, praktický lékař z Vyškova, který provedl zajímavou exkurzi do historie vakcinace. Snažil se vysvětlovat benefity očkování. Nemusíme se ho bát, díky němu například významně klesla dětská úmrtnost. Vakcinace je primární prevence, ale účinek nikdy není stoprocentní a žádná vakcína nemusí být stoprocentně bezpečná. Důležité je si názory tříbit a konfrontovat s realitou. Člověk si v současné době často nedokáže vyhodnotit informace z médií. „Ač spousta našich občanů jsou chytří lidé, nejsou schopni si informace ověřit. Něco řekne nějaký no name, člověk to bere jako bernou minci, ale když to řekne nějaký profesor, tak je to zkorumpovaný vůl, který za to něco má,“ říká MUDr. Holásek.

Robert Křepinský, předseda stálého výboru pro legislativu Rady vlády pro BOZP, svou přednášku Práva a povinnosti z pohledu pracovního práva v souvislosti se zdravotní prevencí a bezpečností práce pojal prakticky. Zopakoval důležité právní předpisy, které vyšly před nedávnou dobou. Kromě zákona č. 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a zákona č. 390/2021 Sb., o bližších podmínkách poskytování OOPP, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků, to byla například v roce 2020 významná novela zákoníku práce – zákon č. 285/2020 Sb., která upravila mimo jiné odškodňování pozůstalých po zaměstnanci, který utrpěl smrtelný pracovní úraz.

S novým zákonem o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem VTZ dochází s účinností od 1. 7. 2022 ke změně z. č. 309/2006 Sb., která se bude dotýkat § 10 - 11. Za loňský rok můžeme jmenovat také významnou novelu zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (zákon č. 205/2020 Sb.).

Novela zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (zákon č. 526/2020 Sb.), zavedla sponzorovaný přístup k technickým normám. Rozhodlo se, že norma je závazná, pokud na ni odkazuje právní předpis, tudíž by měla být odborné veřejnosti bezplatně dostupná. Tyto normy jsou bezplatně přístupné na základě registrace u České agentury pro standardizaci.

Kromě právních předpisů je důležité nepodceňovat tzv. ostatní předpisy - průvodní a provozní dokumentaci; návody k obsluze, údržbě; bezpečnostní listy; místní řády skladu; pracovní postupy a další.

Dále Robert Křepinský informoval posluchače o tom, v čem se nejčastěji v BOZP chybuje. Na pracovištích se podceňuje úloha vedoucího, ten má především zajišťovat BOZP. Vedoucí zaměstnanci tuto činnost přisuzují hlavně odborně způsobilé osobě v prevenci rizik. Ta by měla vykonávat činnost metodickou, poradenskou, školící a kontrolní.

Musíme usilovat o to, aby rizikové práce byly zařazeny do kategorie nižší. Někteří zaměstnavatelé se domnívají, že provedením kategorizace prací jejich povinnost končí. „Kategorie 3. a 4. pro nás ale nemůže být uspokojující, musíme se snažit tyto práce dostat do kat. 2 nebo 1,“ říká Robert Křepinský.

V oblasti pracovních úrazů zaměstnavatelé opomíjejí přijímat opatření proti opakování pracovních úrazů, nevyhotovují se záznamy o úrazu - hlášení změn.

Musíme si také uvědomit, že náklady spojené se zajišťováním BOZP je povinen hradit zaměstnavatel; tyto náklady nesmějí být přenášeny přímo ani nepřímo na zaměstnance. V této souvislosti se objevila na webových stránkách Ministerstva zdravotnictví o koronaviru informace, že zaměstnavatel může nařídit testování na covid-19 v rámci prevence v souladu s § 102 zákoníku práce, ale náklady s tím spojené jsou náklady spojené s BOZP, a je tedy jeho povinností je hradit.

A na závěr případ z praxe, jak dobře zvládnutá BOZP zachránila lidský život. Vrátný v noci v zimě se psem obcházel opuštěný areál. Pes s ním trhnul, dotyčný pracovník uklouzl, upadl na zem a zlomil si nohu v krčku. Kdyby na pracovišti neměli zabezpečeno, že osamocení zaměstnanci na noční směně dávají o sobě vědět, pracovník by tam zemřel.

Seminář pořádala Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí, Enterprise Europe Network při Centru pro regionální rozvoj České republiky a Svazem průmyslu a dopravy České republiky.