Pracuji ve firmě, kde jsou ztížené pracovní podmínky, brousíme vibračními bruskami sklolaminátové desky. To znamená nadměrný hluk, prach a vibrace, na což máme ochranné pomůcky: sluchátka, respirátory a vzduchotechniku, která částečně odsává částečky sklolaminátu ze vzduchu. Asi po třech letech činnosti pobočky se vedení firmy rozhodlo, že změří hodnoty daných zatěžujících vlivů. Po 3 měsících od měření přišel nadřízený s vyjádřením, že jsme byli zařazeni do 4. kategorie prací, co se týče hodnocení zdravotních rizik ohledně vibrací, a do 3. kategorie, co se týče hluku. Prach prý ještě nebyl vyhodnocen a bylo nám oznámeno, že na příplatky nemáme nárok a že dostaneme pouze nějaké přestávky navíc. Jde se nějak bránit nebo odvolat? Pokud navzdory tvrzení zaměstnavatele máme na příplatky nárok, tak v jaké výši? Můžeme o ně zažádat i zpětně za ty tři roky, co zaměstnavatel oddaloval měření?
Je přípustné zaokrouhlování směny THP? Může zaměstnavatel zaokrouhlovat pracovní dobu, např. pracovník přijde v 7:01 a označí se mu příchod 7:05? A ještě se odečítá 5 minut u THP na převlečení při příchodu i při odchodu, tzn. -10 minut z pracovní doby denně. To dělá několik hodin za měsíc.
Jak je to prosím s délkou pracovní doby? V § 83 zákoníku práce je uvedeno, že délka směny nesmí přesahovat 12 hodin. Tato maximální délka směny je dána včetně přesčasů, nebo může zaměstnanec odpracovat 12 hodin a dále pokračovat v práci přesčas za podmínek stanovených v § 93 odst. 2, tedy maximálně 8 hodin týdně, resp. maximálně 150 hodin v kalendářním roce?
Zaměstnavatel na našem pracovišti nainstaloval kameru. Nedal nám k tomu žádné vysvětlení ani informace. O instalaci jsme se dověděli od zaměstnanců firmy, která kamery instalovala. Můžeme se proti tomu nějak bránit, musí nás zaměstnavatel informovat o tom, že nás bude sledovat při práci?
Zaměstnavatel se mnou okamžitě zrušil pracovní poměr. Nesouhlasila jsem s jeho rozhodnutím a podala jsem na něj žalobu k soudu a zároveň jsem mu písemně sdělila, že nadále trvám na zaměstnávání. Soud rozhodl, že se mnou zaměstnavatel okamžité zrušil pracovní poměr neplatně. Zaměstnavatel se proti tomuto odvolal, ale i odvolací soud rozhodl, že jsem v právu, že je okamžité zrušení mého pracovního poměru neplatné. Myslela jsem si tedy, že můj pracovní poměr trvá a šla jsem na své pracoviště, abych opět vykonávala práci. Zaměstnavatel mě ale na pracoviště nepustil, nechtěl se mnou nic řešit. Jsem zase doma a nevím, jak mám dále postupovat.
10. 1. 2012 jsem nastoupila u jednoho soukromého zaměstnavatele. Smlouvu jsem měla na dobu neurčitou se zkušební lhůtou na 3 měsíce. 3. 2. 2012 jsem šla na nemocenskou a 5. 3. 2012 mi zaměstnavatel volal, že mi dává výpověď, řekla jsem mu, že to nemůže, že jsem na nemocenské. Ale 7. 3. 2012 mi přišla domů výpověď, ale bylo tam napsané ve zkušební době k datu 9. 3. 2012. Ale to jsem ještě byla na neschopence a zatím jsem nemocná pořád. Může to udělat?
Řeším problematiku bezpečnostních přestávek v práci v případě práce v riziku. Zákoník práce mluví celkem jasně o tom, v jakém případě přestávky musí být. Je tam uvedeno, že bezpečnostní přestávka může být součástí pauzy na oběd. Zde jsme ale narazili na různý výklad z pohledu pracovního práva. Pokud se nám bude jedna z bezpečnostních přestávek krýt s pauzou na oběd, tak logicky by mělo být vše v pořádku, protože pracovník bude mít pauzu od rizika. Bezpečnostní přestávka ale musí být placená. S tím nemáme problém a je to logické, ale jak postupovat v případě, že bezpečnostní přestávka bude součástí pauzy na oběd, která je neplacená? Pokud ji budeme platit, tak pak by zaměstnanci museli končit o 10 minut dřív, aby nepřekročili denní úvazek. Nebo si to špatně vykládáme a v případě, že je bezpečnostní pauza součástí pauzy na oběd, tak placená být nemusí?