Úvod

Megatrendy, mezi něž patří digitalizace, globalizace, demografické změny a změna klimatu, mají dopad na poptávku po pracovní síle a její nabídku a ovlivňují také pracovní podmínky a kvalitu a udržitelnost pracovních míst. Technologické změny transformovaly organizaci práce a náplň úkolů mnoha pracovních míst, ale i kvalifikace potřebné k jejich provádění. V kombinaci s globalizací proměnily obchodní modely, což vedlo ke vzniku nových forem zaměstnání, které se liší od převládajících standardních modelů zaměstnanosti. Některé z těchto změn mají pozitivní dopad: jako příklad lze uvést automatizaci nebezpečných úkolů, což snižuje riziko zranění. Vyvstávají však také nová rizika a některá jiná rizika se prohlubují, což má negativní dopad na zdraví a dobré pracovní podmínky pracovníků. V této souvislosti byl jako klíčový prvek pro hledání řešení identifikován sociální dialog.

Tato zpráva vychází z průzkumu pracovních podmínek v Evropě (EWCS 2015) a klade si za cíl popsat a analyzovat trendy v kvalitě pracovních míst v 10 hospodářských odvětvích v rámci čtyř tematických oblastí:

• měnící se úkoly a kvalifikace, odborná příprava a uplatnitelnost na trhu práce,
• nestandardní formy zaměstnání a jistota zaměstnání,
• zdraví a dobré pracovní podmínky a flexibilní organizace práce,
• zastoupení zaměstnanců a možnost vyjadřování jejich postojů.

Politické souvislosti

Zlepšení pracovních podmínek a práv pracovníků je dlouhodobým cílem Evropské unie, zakotveným ve Smlouvě o fungování Evropské unie (SFEU) a potvrzeným v Lisabonské strategii a strategii Evropa 2020. Evropský pilíř sociálních práv vychází z 20 základních zásad rozdělených do tří kategorií:

• rovné příležitosti a přístup na trh práce,
• sociální ochrana a začleňování a
• pravedlivé pracovní podmínky.

Díky schválení pilíře v roce 2017 se zajištění spravedlivých a vysoce kvalitních pracovních míst pro všechny pracovníky stalo prioritou politiky.

V posledních letech zahájila Evropská komise několik iniciativ zaměřených na zajištění spravedlivých pracovních podmínek. Mezi hlavní z nich patřilo zřízení Evropského orgánu pro pracovní záležitosti a provádění směrnic EU o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách a o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem. Sociální partneři hrají významnou úlohu při formování pracovní a sociální politiky a při podpoře provádění evropského pilíře sociálních práv prostřednictvím mezioborového a odvětvového sociálního dialogu v členských státech a na úrovni EU. Výzkum v oblasti kvality pracovních míst a pracovních podmínek má zásadní úlohu při utváření politických iniciativ a iniciativ sociálních partnerů a v rámci pomoci pracovníkům přizpůsobit se měnícímu se světu práce.

Klíčová zjištění

Rozdíly v kvalitě pracovních míst jsou patrné mezi odvětvími i v rámci jednotlivých odvětví. Zemědělství, průmysl, stavebnictví, obchod a pohostinství a doprava vykazují méně profesních vyhlídek, nižší úroveň kvalifikací a prostoru pro vlastní úsudek, horší pracovní dobu a méně bezpečné fyzické prostředí. Ve finančních službách jsou lepší fyzické prostředí i vyhlídky, kvalifikace a prostor pro vlastní úsudek, je tomu však často na úkor vyšší intenzity práce. V rámci jednotlivých odvětví se vedoucí pracovníci, odborníci a technici a vysoce vzdělaní pracovníci ve srovnání s jinými povoláními obecně těší lepší zaměstnání.

Významný dopad na zaměstnanost a pracovní podmínky měly změny požadavků na úkoly a kvalifikaci. Mezi lety 2010 a 2015 se úkoly, které by měli pracovníci vykonávat, významně změnily. Byla zaznamenána vzrůstající tendence používání IKT, zvýšení množství kognitivních úkolů a pokles počtu opakovaných a fyzických úkolů. V této souvislosti je zásadním prvkem k zajištění uplatnitelnosti pracovníků na trhu práce odborná příprava. Pracovníci provádějící fyzické rutinní úkoly s vysokým rizikem automatizace však mají omezenější přístup k odborné přípravě a nižší vnímanou uplatnitelnost na trhu práce než ostatní.

Na rozdíl od stálého zaměstnání na plný úvazek u jednoho zaměstnavatele se nestandardní formy zaměstnání vyznačují nižší kvalitou pracovních míst a horšími pracovními podmínkami – zejména u pracovníků s krátkodobými pracovními smlouvami na dobu určitou. Nestandardní formy zaměstnání jsou také spojeny s nejistotou zaměstnání. Ve všech klastrech zemí a v odvětvích, jimiž se tato zpráva zabývá, jsou hodnoty u nejistoty zaměstnání u této skupiny pracovníků vysoké a naopak nízké u jistoty zaměstnání.

I když zdraví a dobré pracovní podmínky zaměstnanců se ve většině odvětví blíží průměru EU, některá odvětví se vyznačují relativně horší ochranou zdraví při práci, zejména kvůli nepříznivým pracovním podmínkám. Až na několik výjimek jsou vysoké kognitivní nároky při práci, i když jsou vyváženy prostorem pro rozhodování (schopnost činit nezávislá rozhodnutí související s prací), negativně spojeny s rovnováhou mezi pracovním a soukromým životem. Podobně ve srovnání se standardní organizací práce jsou některé postupy organizace práce vyznačující se využitím práce na dálku a digitálních technologií spojeny s horšími výsledky, co se týče rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem a určitých ukazatelů zdraví. Jako příklad tohoto vývoje lze uvést odvětví finančních služeb.

Při řešení těchto problémů je důležitým faktorem existence zastoupení zaměstnanců. Z výzkumu vyplývá, že některá odvětví mají nízké zastoupení odborových organizací – například zemědělství, stavebnictví a obchod a pohostinství – přičemž se jedná o odvětví, kde je velká část pracovníků vystavena nejistotě zaměstnání a nedostatečnému přístupu k odborné přípravě. Neexistence forem zastoupení zaměstnanců nebo možnosti vyjadřování jejich postojů je spojena s horší kvalitou pracovních míst ve většině odvětví, s vyšší intenzitou práce, méně atraktivním sociálním prostředím a mezenějšími vyhlídkami.

Politické ukazatele

• Doprava, stavebnictví a obchod a pohostinství jsou odvětví se zvláštními potřebami, pokud jde o odbornou přípravu, protože požadavky na vykonávané úkoly se v těchto odvětvích v posledních letech výrazně změnily. Ve srovnání s průměrem EU vykazují pracovníci v těchto odvětvích vyšší nejistotu zaměstnání a nižší uplatnitelnost na trhu práce. Zároveň je zaměstnancům poskytováno méně odborné přípravy. Je třeba vyvinout značné politické úsilí s cílem zapojit pracovníky z těchto odvětví do programů celoživotního učení nebo odborné přípravy společnosti, které jim umožní přizpůsobit se novým úkolům nebo přejít na jiná pracovní místa.
• Vzhledem k tomu, že odvětví stavebnictví a zdravotnictví dosahují u ukazatelů souvisejících se zdravím nejnižších hodnot, by měly budoucí strategie bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU tuto skutečnost zohlednit. Je třeba urychlit úsilí o zabránění ohrožení zdraví a řešení úrovně nároků pracovních míst v těchto odvětvích. Rovněž je nutné řešit špatné sociální prostředí, kterému je vystaveno mnoho pracovníků ve službách souvisejících se zdravotnictvím.
• Prioritou je zlepšení situace osob s nestandardními formami zaměstnání, zejména v zemědělství, stavebnictví, obchodu a pohostinství, finančních službách a ostatních službách. Tvůrci politik a sociální partneři by měli vypracovat opatření s cílem řešit příslušné otázky, jako je rozvoj dovedností, jistota pracovního místa a intenzita práce. Ve srovnání se standardními pracovními poměry zůstaly odborná příprava a jistota pracovního místa u tohoto typu zaměstnání na poměrně nízkých hodnotách. Nedávno přijatá směrnice o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách má pomoci pracovníkům v nestandardních formách zaměstnání přejít na jistější pracovní místa prostřednictvím poskytování bezplatné povinné odborné přípravy.
• Tvůrci politik a sociální partneři by se měli zaměřit na zlepšení pracovních podmínek a podmínek zaměstnávání v odvětvích, která jsou více ovlivněna změnami v organizaci práce, prací na dálku a digitalizací, jako jsou finanční služby, ostatní služby a veřejná správa. Vznikající digitální pracovní postupy přinášejí výhody i nevýhody, kterými je nutné se zabývat. Může být nezbytné změnit právní předpisy nebo opatření, které pomáhají prosazovat stávající limity pracovní doby a preventivní opatření v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví.
• Sociální partneři a vlády by měli věnovat zvláštní pozornost pracovníkům na pracovištích bez jakékoli formy zastoupení zaměstnanců, zejména v zemědělství, obchodu a pohostinství a ve stavebnictví. Sociální partneři by měli uvažovat o strategiích podpory účasti těchto pracovníků a provádět je, a to přímo, prostřednictvím zastoupení nebo kombinací obojího.
• Sociální partneři poukazují na konkrétní výzvy v oblasti pracovních podmínek vyplývající ze zdravotní krize COVID-19. Úloha sociálních partnerů a sociálního dialogu bude i nadále zásadní ve všech odvětvích. Problémy, jako je intenzita práce a negativní sociální chování, jsou stále častější, avšak v různých odvětvích k nim dochází v různé míře. 

LENAERTS, Karolien ...[et al.]. Working conditions in sectors [online]. Luxembourgh: European Foundation for the Improvement of Living and Working Conditions, 2020 [cit. 2020-12-03]. Dostupný z: https://www.eurofound.europa.eu/publications/report/2020/working-conditions-in-sectors. ISBN 978-92-897-2121-9.