Kdo je považován za staršího pracovníka?

Hlediska, od jakého věku někoho můžeme označit jako starší osobu, mohou být různá:

• fyzický věk (tj. dle data narození), případně dle počtu let zbývajících dotyčnému do důchodového věku;
• podle toho, jak se cítí, jak je pracovně zdatný, bez ohledu na fyzický věk (v tomto ohledu jsou rozdíly v sebehodnocení mezi lidmi značné a jsou ovlivněny řadou faktorů souvisejících s typem osobnosti, motivací, žživotním stylem a žživotními hodnotami);
• podle objektivně zjistitelného stavu biologických systémů a orgánů jako je tělesná zdatnost, svalová síla, funkce srdeční cévního, zažívacího a dýchacího systému atd., jejichž fungování může být zhoršeno procesy stárnutí;
• podle vnějších příznaků stárnutí, jako jsou ššediny až holohlavost, schýlená postava, silné brýle, oslabený sluch, časté nemoci atd. Toto hledisko však může být klamné a nemělo by být kritériem pracovní způsobilosti.

Co může zaměstnavatel udělat ke zvýšení péče o starší pracovníky?

• Provádět soustavnou evidenci starších pracovníků (nad 45 let) v organizaci, jejich činností (profesí) a hodnotit jejich zdravotní stav (nutná spolupráce s odborníky pracovní lékařské péče).
• Zajistit provádění periodických zdravotních prohlídek starších pracovníků po 40. roce věku každé 2 – 3 roky, po 50. roce věku každý rok (spolupráce s odborníky pracovní lékařské péče).
• Sledovat a analyzovat příčiny pracovních úrazů starších pracovníků, ale také pomáhat při jejich návratu do práce po závažnějších úrazech.
• Plánovat pracovní náplň vhodných pozic (zaměstnání, činností) pro starší pracovníky, tj. stanovit tělesné, smyslové a psychické požadavky na příslušné pozice.

• Kampaň Zdravé pracoviště pro všechny bez rozdílu věku
• Projekt Bezpečnější a zdravější práce v každém věku