Do roku 2030 se predikuje, že starší pracovníci (55-65+ let) budou tvořit 55 % evropské pracovní síly. Věk odchodu do důchodu se prodlužuje. Jak si zachovat zdraví co nejdéle? Tomu se věnovali přednášející na odborném semináři pro odborové a zaměstnavatelské svazy, který se konal 30. září 2024 na Ministerstvu práce a sociálních věcí.

Nevyhnutelné v životě člověka je proces stárnutí, i když si s ním v mladším a středním věku většinou neděláme velké starosti, se více či méně projevuje změnami ve funkci řady biologických orgánů (systémů), které mají vliv na pracovní výkonnost, ať již jde o fyzickou zdatnost či psychické funkce. Stárnutí populace, má však své důsledky, v narůstajícím počtu starších pracovníků a jejich pracovní výkonnosti, promítající se na trhu práce.

Kdo je považován za staršího pracovníka?

Hlediska, od jakého věku někoho můžeme označit jako starší osobu, mohou být různá:

• fyzický věk (tj. dle data narození), případně dle počtu let zbývajících dotyčnému do důchodového věku;
• podle toho, jak se cítí, jak je pracovně zdatný, bez ohledu na fyzický věk (v tomto ohledu jsou rozdíly v sebehodnocení mezi lidmi značné a jsou ovlivněny řadou faktorů souvisejících s typem osobnosti, motivací, žživotním stylem a žživotními hodnotami);
• podle objektivně zjistitelného stavu biologických systémů a orgánů jako je tělesná zdatnost, svalová síla, funkce srdeční cévního, zažívacího a dýchacího systému atd., jejichž fungování může být zhoršeno procesy stárnutí;
• podle vnějších příznaků stárnutí, jako jsou ššediny až holohlavost, schýlená postava, silné brýle, oslabený sluch, časté nemoci atd. Toto hledisko však může být klamné a nemělo by být kritériem pracovní způsobilosti.